školský zákon

§ 19

Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů,
2. b) u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
3. c) postup školy nebo školského zařízení před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi,
4. d) organizaci poskytování podpůrných opatření,
5. e) organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9,
6. f) průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy,
7. g) náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením,
8. h) podmínky pro využití asistenta pedagoga a pravidla jeho činnosti a podmínky působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů,
9. i) náležitosti individuálního vzdělávacího plánu,
10. j) náležitosti informovaného souhlasu s poskytnutím podpůrného opatření podle § 16 odst. 4 a 5 a žádosti podle § 16 odst. 9,
11. k) pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných dětí, žáků a studentů, úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.

§ 20

(1) Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek.

(2) Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup:

1. a) k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky,
2. b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
3. c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky nebo jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany^13d),
4. d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky¹³) na dobu delší než 90 dnů^13a), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu^13b), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany^13c), žadateli o udělení mezinárodní ochrany^13d) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany^13e).

(3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu^13f).

(4) Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se

1. a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, nebo
2. b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání.

(5) Podmínky a způsob konání přijímací zkoušky při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole upraví ředitel školy na žádost osobě podle odstavce 4. Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola ověří rozhovorem.

(6) Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se

1. a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo
2. b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce.

(7) Žádost podle odstavce 4 nebo 5 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce.

(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky podle odstavce 5 nebo 6 a způsob hodnocení osob podle odstavce 4, odstavce 5 věty první a odstavce 6.

(9) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu¹³) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy

1. a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,
2. b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole.

(10) Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 9 písm. a) i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci.

(11) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 9.

(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 9 písm. a).

§ 21

Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků

(1) Žáci a studenti mají právo

1. a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,
2. b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
3. c) volit a být voleni do školské rady za podmínek stanovených tímto zákonem,
4. d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,
5. e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
6. f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.

(2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.

(3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

§ 22

Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků

(1) Žáci a studenti jsou povinni

1. a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
2. b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
3. c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

(2) Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni

1. a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
2. b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
3. c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích.

(3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni

1. a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
2. b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
3. c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
4. d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
5. e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

§ 22a

Práva pedagogických pracovníků

Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

1. a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
2. b) aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
3. c) volit a být voleni do školské rady,
4. d) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

§ 22b

Povinnosti pedagogických pracovníků

Pedagogický pracovník je povinen

1. a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
2. b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
3. c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
4. d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
5. e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
6. f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

§ 23

Organizace škol

(1) Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy.

(2) Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol, jejichž činnost vykonává jedna právnická osoba, se musí nacházet na území kraje, v němž má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech hodných zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává činnost školy, ministerstvo.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení.

(4) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou podle § 161 až 162.

(5) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

§ 24

Školní rok

(1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu.

(2) V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Umožňuje-li to povaha věci, ředitel školy s dostatečným předstihem oznámí důvody vyhlášení volného dne zřizovateli a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na vzdělávání v mateřských a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vzdělávání ve vyšších odborných školách.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a termíny školních prázdnin, termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního roku a podmínky pro úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky.

§ 25

Formy vzdělávání

(1) Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání dosažené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku,
2. b) večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách,
3. c) dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,
4. d) distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi,
5. e) kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy vzdělávání stanovené tímto zákonem.

(3) Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.

§ 25a

Kombinovaná výuka

(1) Střední škola, konzervatoř nebo vyšší odborná škola s denní formou vzdělávání může uskutečňovat výuku kombinací prezenční a distanční výuky (dále jen „kombinovaná výuka“).

(2) Kombinovanou výuku nelze uskutečňovat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9.

(3) Ředitel školy před začátkem školního roku zveřejní informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky ve škole.

(4) Rozsah distančních prvků ve výuce nepřesahuje 40 % vyučovacích hodin ve školním roce.

(5) Kombinovanou výukou lze uskutečňovat praktické vyučování, pouze pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program daného oboru středního vzdělání.

(6) Právnická osoba vykonávající činnost školy zajistí na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, ve škole vhodné místo pro účast žáka nebo studenta na kombinované výuce, výpočetní techniku a dohled nad žákem nebo studentem.

(7) Podpůrná opatření podle § 16 odst. 2 písm. g) a h) se neposkytují při distančních prvcích výuky žákům a studentům, kteří se vzdělávají mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící; jejich činnost lze zajistit distančním způsobem.

§ 25b

Ukončení účasti na kombinované výuce

(1) Účast žáka nebo studenta na kombinované výuce je ukončena třetím pracovním dnem ode dne, kdy zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student oznámí toto ukončení řediteli školy, nedohodne-li se ředitel se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo se zletilým žákem nebo studentem jinak.

(2) Ředitel školy může rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta

1. a) v případě neomluvené absence v rámci distančních prvků výuky, nebo
2. b) dojde-li ke zhoršení výsledků vzdělávání žáka nebo studenta ve výuce konané formou kombinované výuky.

(3) Žák nebo student, jehož kombinovaná výuka byla ukončena podle odstavce 1 nebo 2, pokračuje v prezenční výuce.

§ 25c

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) rozsah informací zveřejňovaných ředitelem podle § 25a odst. 3 a
2. b) rozsah distančních prvků výuky ve školním roce.

§ 26

Vyučovací hodina

(1) Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový, akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program pro žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.

(2) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně.

(3) Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících.

(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování.

§ 27

Učebnice, učební texty, školní potřeby

(1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Věstník“) a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.

(3) Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

(4) Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

(5) Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žákům s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, žákům, kteří jsou příjemci dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členy domácností těchto příjemců, jakož i v dalších případech hodných zvláštního zřetele.

(6) Dětem zařazeným do přípravné třídy základní školy a přípravného stupně základní školy speciální, žákům prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah tohoto bezplatného poskytování základních školních potřeb.