Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

§ 22a

Pracovní doba pedagogických pracovníků

(1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době

1. a) přímou pedagogickou činnost,
2. b) práce související s přímou pedagogickou činností.

(2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

§ 23

Rozsah přímé pedagogické činnosti

(1) Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.¹) Ředitel školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku.

(2) Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.

(3) Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout.

(4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce^8b), přímou pedagogickou činnost nevykonával. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době^8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.

(5) Vláda stanoví nařízením rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí.

§ 23a

Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka

(1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak²²).

(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem

1. a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka,
2. b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 10, nebo
3. c) za podmínek § 39 odst. 4 zákoníku práce.

(4) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 a 3, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

§ 24

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

(1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci.

(2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu⁹) rozumí též její získání nebo rozšíření.

(3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s odborovou organizací. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.

(4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje zejména

1. a) v případě podle odstavce 2 na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“), jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona,
2. b) samostudiem, neformálním vzděláváním, sdílením zkušeností,
3. c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu⁶) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.

(5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.

(7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. V případě souběhu důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu podle vět třetí a čtvrté se sníží rozsah volna k samostudiu podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje. Jestliže snížení rozsahu volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

§ 24a

Adaptační období učitele

Právnická osoba vykonávající činnost školy podporuje začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, a to zejména tím, že určí uvádějícího učitele. Adaptační období učitele je období od vzniku prvního pracovního poměru učitele do skončení 2 let trvání pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy. Adaptační období učitele se prodlužuje o dobu trvání celodenních překážek v práci, pro které učitel práci nekoná, pokud tyto překážky trvají nepřetržitě déle než 4 měsíce.

§ 24b

Uvádějící učitel

Uvádějící učitel zejména metodicky vede začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, průběžně a pravidelně s ním hodnotí jeho přímou pedagogickou činnost a výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností a seznamuje ho s činností školy a s její dokumentací.

§ 24c

Provázející učitel

(1) Provázející učitel metodicky vede žáka nebo studenta jiné školy nebo vysoké školy nebo účastníka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele.

(2) Provázejícím učitelem může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 5 let.

§ 24d

Třídní učitel

(1) Třídní učitel v základní a střední škole vykonává ve třídě nebo třídách určených ředitelem školy práce související s přímou pedagogickou činností spočívající zejména v podpoře zdravých a funkčních vztahů mezi žáky, ve vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků ve spolupráci s jejich zákonnými zástupci i zaměstnanci školy a v dalších organizačních a administrativních činnostech.

(2) Práce třídního učitele podle odstavce 1 vykonává také vedoucí oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole a vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole.

§ 25

Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů

(1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce a jejich vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ministerstvo vede evidenci žadatelů. Osobní údaje o fyzických osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.¹⁰)

(2) Ministerstvo při akreditaci vychází ze stanoviska akreditační komise (§ 28).

(3) Ministerstvo vede

1. a) evidenci žadatelů,
2. b) seznam akreditovaných vzdělávacích institucí,
3. c) seznam akreditovaných vzdělávacích programů;

aktualizované seznamy podle písmen b) a c) zveřejňuje na počátku školního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.

(5) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích institucí při uskutečňování akreditovaných programů.

(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme.

(7) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu.

(8) Při kontrole činnosti akreditovaných vzdělávacích institucí postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.¹¹)

§ 26

Akreditace vzdělávací instituce

(1) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 27.

(2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se přiloží

1. a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu,¹²)
2. b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
3. c) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
4. d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.

(3) Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací instituci, jen když žadatel je bezúhonný a pokud ministerstvo současně udělí akreditaci alespoň jednomu vzdělávacímu programu přiloženému žadatelem.

(4) Akreditace se uděluje na dobu 6 let. Tato doba se automaticky prodlužuje, dokud trvá akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu téhož žadatele.

§ 27

Akreditace vzdělávacího programu

(1) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přiloží

1. a) kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,
2. b) vzdělávací program,
3. c) soubor pravidel, postupů a nástrojů pro vnitřní hodnocení kvality vzdělávacího programu (dále jen „systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu“) a
4. d) dokumentace uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu stejného druhu podle § 22 uskutečňovaného v posledních 3 letech před podáním žádosti, pokud vzdělávací instituce takový vzdělávací program uskutečňovala.

(2) Vzdělávací program obsahuje

1. a) název, formu a cíle vzdělávacího programu a okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,
2. b) obsahová témata vzdělávacího programu a jejich anotace,
3. c) celkovou hodinovou dotaci a vzdělávací plán vzdělávacího programu, který stanoví časovou posloupnost obsahových témat a dobu vzdělávání,
4. d) jméno, popřípadě jména, a příjmení odborného garanta, který odpovídá za kvalitu vzdělávacího programu a kvalitu jeho uskutečňování, a jeho odborné předpoklady pro vzdělávací program,
5. e) seznam lektorů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro vzdělávací program,
6. f) způsob ukončení a kritéria pro jeho hodnocení a
7. g) vzor osvědčení podle § 24 odst. 5.

(3) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže

1. a) žadatel není bezúhonný,
2. b) přiložený vzdělávací program neodpovídá svým pojetím, obsahem, cíli nebo okruhem pedagogických pracovníků, pro něž je určen, dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, nebo
3. c) přiložený vzdělávací program neskýtá záruku řádného uskutečňování vzdělávání, zejména pro nesplnění odborných předpokladů lektorů nebo odborného garanta, pro nevyhovující systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu nebo pro závažné nedostatky v uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu vyplývající z dokumentace předložené podle odstavce 1 písm. d).

(4) Akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tuto dobu lze na žádost držitele prodloužit o další 3 roky, a to i opakovaně. Pro rozhodování o žádosti o prodloužení akreditace platí ustanovení odstavce 1 až 3 obdobně s tím, že v přílohách žádosti podle odstavce 1 se uvádějí pouze změny oproti přílohám předchozí žádosti o udělení nebo prodloužení akreditace.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o akreditaci vzdělávacího programu týkající se požadavků na vzdělání, praxi a její délku u lektorů a odborného garanta a požadavků na odbornou činnost odborného garanta.

§ 28

Akreditační komise

(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování a změny akreditací a kontrolní činnost v oblasti akreditací podle § 25 až 27 a 28a.

(2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem složení akreditační komise a pravidla její činnosti.

(3) Akreditační komise posuzuje zejména

1. a) plnění podmínek pro udělení akreditace,
2. b) pojetí, obsah a cíle vzdělávacího programu, okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen,
3. c) záruky řádného uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu, zejména odborné předpoklady lektorů nebo odborného garanta, systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu.

(4) Na základě posouzení skutečností uvedených v odstavci 3 zpracuje akreditační komise stanovisko k žádosti.

§ 28a

Povinnosti vzdělávací instituce

(1) Vzdělávací instituce je povinna

1. a) uskutečňovat vzdělávací program v souladu s rozhodnutím o akreditaci a vést a uchovávat o tom dokumentaci,
2. b) uskutečňovat systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a vést a uchovávat o tom dokumentaci a
3. c) oznámit ministerstvu bezodkladně změnu sídla nebo názvu a zrušení nebo zánik, nejde-li o vzdělávací instituci zapsanou ve školském rejstříku, a změnu jiných skutečností důležitých pro uskutečňování vzdělávacího programu; v případě změn, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, ministerstvo vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu; nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávacího programu odejme.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah, způsob vedení a dobu uchovávání dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu a o uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu a požadavky na systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu.

§ 29

Kariérní systém

(1) Kariérní systém je soubor pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů.

(2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat.

(3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariérního stupně je podmíněno

1. a) výkonem činností
   1. 1. specializovaných, nebo metodických, nebo metodologických, nebo náročnějších zejména z hlediska psychické námahy a náročnosti na přípravu,
   2. 2. řídících,

1. b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 až 21 a u činností, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, též plněním dalších kvalifikačních předpokladů.

(4) Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou

1. a) pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti,
2. b) osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditovanou vzdělávací institucí (dále jen „osvědčení o způsobilosti“).

(5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 6.

(6) Osvědčení o způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) vydané pedagogickému pracovníkovi musí obsahovat tyto náležitosti

1. a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka,
2. b) číslo akreditace příslušného vzdělávacího programu a pořadové číslo osvědčení,
3. c) název a sídlo vzdělávací instituce a název příslušného vzdělávacího programu,
4. d) datum vydání,
5. e) razítko vzdělávací instituce,
6. f) podpis oprávněného pracovníka.

§ 29a

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

1. a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
   1. 1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
   2. 2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka,

   pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena,

1. b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla.

(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost v případě podle odstavce 1 písm. a) před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie podle jiného právního předpisu¹⁵). Cizinec, který není nebo nebyl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nemá nebo neměl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazuje bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do 10 pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do 1 měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.

(3) Bezúhonnost právnické osoby se v případě podle odstavce 1 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu¹⁵). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 30

Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují též pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů.

§ 31

Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.

§ 32

(1) Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

1. a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti,
2. b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí,
3. c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný, nebo
4. d) pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na psychologa.

§ 33

Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let.

§ 34

O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne do 120 dnů od jejího doručení.

§ 35

Služební poměry pedagogických pracovníků škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.¹⁴) Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany se ustanovení § 5, § 9 odst. 1, 2 a 4, § 11, § 24 a 29 vztahují přiměřeně.

§ 36

Na osobu vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují.