Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie

§ 79

Výpočet hrubého měsíčního služebního příjmu

(1) Hrubý měsíční služební příjem se vypočítává z úhrnu funkčního platu, hodnostního platu, přídavku za výsluhu let a příplatků stanovených pevnou měsíční výměrou, které policistovi náležely v době vzniku skutečnosti, pro níž se hrubý měsíční služební příjem zjišťuje (dále jen „rozhodná skutečnost“). Ke snížení služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu [§ 29 odst. 1 písm. b) a c) zákona] se nepřihlíží.

(2) Pro účely peněžních náležitostí se při výpočtu služebního příjmu postupuje podle odstavce 1 s tím, že se připočte měsíční průměr proměnlivých příplatků a odměn vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícímu dni rozhodné skutečnosti, pokud podléhají dani ze mzdy.

(3) Do hrubého měsíčního služebního příjmu se nezapočítává

1. a) nástupní příspěvek,
2. b) náhrada za získané vzdělání,
3. c) naturální náležitosti,
4. d) věrnostní stabilizační odměny,
5. e) věrnostní diferenční odměny.

§ 80

Povinnosti služebních orgánů

(1) Řízení o náhradě škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je povinen zahájit příslušný služební orgán bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví dozví.

(2) Škodu na zdraví a její náhradu projednává s policistou, popřípadě s pozůstalými po něm (dále jen „poškozený“) na základě výsledků vyšetřování příslušný služební orgán, který je povinen poučit poškozeného o všech jeho nárocích.

(3) O projednání škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání sepisuje služební orgán zprávu. Zpráva musí obsahovat

1. a) osobní údaje o policistovi,
2. b) stručný popis okolností, za nichž ke škodě na zdraví došlo,
3. c) ve kterém zdravotnickém zařízení byl policista ošetřen nebo léčen a opis lékařského nálezu,
4. d) zjištění, zda jde o škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání,
5. e) závěr o tom, zda policejní sbor odpovídá za škodu na zdraví a v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se odpovědnosti zprošťuje,
6. f) kdy byl poškozený poučen o nárocích na náhradu škody,
7. g) zjištění, které náhrady a v jaké výši mají být podle příslušných předpisů poškozenému přiznány, a případný návrh na poskytnutí zálohy na náhradu škody,
8. h) zda a proti komu má být zahájeno řízení o náhradě škody a regresní řízení.

(4) Při projednávání náhrady škody způsobené policistovi na zdraví jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

§ 81

Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1) Výkonem služby se rozumí činnost vyplývající ze služebního poměru, jiná činnost vykonávaná na rozkaz služebního orgánu a činnost, která je předmětem služební cesty. Výkonem služby je též činnost konaná pro policejní sbor na podnět zájmového sdružení policistů, popřípadě činnost konaná pro policejní sbor z vlastní iniciativy, pokud k ní policista nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu služebního orgánu.

(2) V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policejního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, prováděné na rozkaz služebního orgánu, nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

(3) V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá k plnění úkolů policejního sboru. Za takovou činnost se považuje školení policistů organizované služebními orgány.

§ 82

Cesta do služby a zpět

(1) Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa policistova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu policejního sboru nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

(2) Cesta z obce policistova bydliště (ubytování) na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

§ 83

Čistý služební příjem před vznikem škody

(1) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti policisty ke službě (§ 86 odst. 1 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1, a to po odečtení daně ze mzdy.

(2) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti policisty ke službě (§ 86 odst. 2 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1, zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn podléhajících dani ze mzdy vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni rozhodné skutečnosti, a to po odečtení daně ze mzdy. Konal-li policista službu po dobu kratší, zjišťuje se průměr proměnlivých příplatků a odměn za celou dobu trvání služebního poměru.

(3) U policisty, u něhož dojde k přechodné změně ve výši čistého služebního příjmu v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu, trestu nápravného opatření nebo zproštění výkonu služby, je rozhodný čistý služební příjem před vznikem škody dosahovaný před touto změnou.

(4) U policisty, který byl pro ohrožení nemocí z povolání přemístěn nebo přeložen a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto přemístění nebo přeložení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu ze služebního příjmu, který mu byl vyplacen naposledy přede dnem přemístění nebo přeložení, pokud je to pro policistu výhodnější. Totéž platí, byla-li policistka z důvodu těhotenství nebo mateřství přemístěna.

§ 84

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání

(1) Občanovi, jehož služební poměr skončil a který nepožádal příslušný státní orgán o zajištění zaměstnání a nepobírá invalidní důchod, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží. V případě, že pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu výdělek, z něhož bylo hmotné zabezpečení stanoveno. Je-li samostatně výdělečně činný, určí se náhrada podle výše očekávaného příjmu rozhodného pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva. Pokud záloha stanovena nebyla, určí se výše náhrady podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného, nemocenského a důchodového zabezpečení. Vyúčtování se provádí na základě daňového přiznání.

(2) Ke snížení nebo zvýšení výdělku (služebního příjmu) v důsledku změny výše daně ze mzdy, k níž došlo z důvodů, které nesouvisejí s následky služebního úrazu, popřípadě nemoci z povolání policisty, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu nepřihlíží.

(3) U policisty, který byl v době služebního úrazu nebo nemoci z povolání současně v pracovním nebo obdobném poměru, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází ze služebního příjmu a průměrného výdělku dosahovaného v pracovním nebo obdobném poměru, a to po dobu, po kterou mohl trvat, a jen tehdy, jestliže výdělečnou činnost vykonával se souhlasem služebního orgánu.

(4) Pro účely náhrady za ztrátu na služebním příjmu se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

§ 85

Náhrada za bolest

(1) Bylo-li policistovi pří služebním zákroku způsobeno poškození na zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží mu náhrada za bolest ve dvojnásobné výši.

(2) Ve stejném rozsahu náleží náhrada za bolest i policistovi, jemuž bylo způsobeno poškození na zdraví pro výkon služby.

§ 86

Náklady spojené s pohřbem

(1) Náklady spojenými s pohřbem se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 8000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen pozůstalým uvedeným v § 102 odst. 2 zákona.

§ 87

Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečnými podmínkami jsou takové podmínky, kdy k poškození policisty na zdraví dojde při

1. a) práci na montáži radiových a televizních zařízení a při dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek, prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, vesměs ve výškách nad 10 m,
2. b) vyhledávacích, záchranných a havarijních pracích pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v lahvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou.

§ 88

Zvlášť nebezpečné podmínky

Zvlášť nebezpečnými podmínkami jsou takové podmínky, kdy k poškození policisty na zdraví dojde při

1. a) plnění úkolů v bezpečnostních akcích policejního sboru při použití letadel,
2. b) služebním zákroku proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům a výcviku, při kterém se policista na takový zákrok připravuje,
3. c) práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnické práce při likvidaci výbušnin a munice včetně válečné, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,
4. d) záchranných a havarijních pracích při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem úrazu výbuchem, požárem nebo akutní otravou,
5. e) plnění úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti, jde-li o službu v zahraničí.

§ 89

Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, k nimž došlo za podmínek uvedených v § 86 odst. 4 zákona a v § 87 a 88, zemřel, náleží pozůstalým jednorázové odškodnění ve vyšší částce, a to manželu ve výši 30 000 Kčs a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, rovněž ve výši 30 000 Kčs. Rodičům zemřelého se v odůvodněných případech přizná jendorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kčs.

§ 90

Záloha na náhradu škody

Na náhradu škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání lze poskytnout zálohu, a to za předpokladu, že léčení policisty nebo projednání nároků na náhradu škody a určení její výše si vyžádá delší dobu a odpovědnost policejního sboru za vznik škody je nesporná. Záloha se poskytuje ve výši přiměřené potřebě poškozeného a předpokládané výši náhrady škody.

§ 91

Výplata náhrad

(1) Náhrady poskytované jednorázově se vyplácejí do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o nich nabylo právní moci.

(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se vyplácejí v pravidelných měsíčních částkách ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu služebního příjmu.

§ 92

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odchodné a jeho výši

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na odchodné a jeho výši je doba služebního poměru započitatelná do doby rozhodné pro určení výše přídavku za výsluhu let.

(2) Byl-li do služebního poměru znovu přijat policista, určí se při novém skončení služebního poměru výše odchodného podle celkové doby trvání služebního poměru. Bylo-li takovému policistovi dříve vyplaceno odchodné, snižuje se částka nového odchodného o částku vyplacenou na odchodném při skončení předchozího služebního poměru (předchozích služebních poměrů). Obdobně se postupuje, vznikl-li služební poměr policisty po skončení služebního poměru příslušníka Sboru nápravné výchovy nebo po zániku služebního poměru vojáka z povolání (skončení další služby, do níž byl voják přijat). U policisty, který před přijetím do služebního poměru byl vojákem v další službě a při skončení této služby mu bylo vyplaceno tzv. zvýšené odchodné, se částkou vyplacenou na odchodném rozumí částka měsíčního služebního příjmu rozhodného pro určení výše zvýšeného odchodného.

§ 93

Rozhodování o odchodném

O nároku na odchodné rozhoduje bez žádosti oprávněného příslušný služební orgán.

§ 94

Výplata odchodného

(1) Odchodné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to nejdříve v prvním pracovním dnu následujícím po skončení služebního poměru a nejdéle do 15 dnů ode dne skončení služebního poměru.

(2) Odchodné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného příjemce nebo převodem na účet vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

§ 95

Poskytování platového vyrovnání

(1) Platové vyrovnání se poskytuje ve výší rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným v občanském povolání nebo čistým měsíčním služebním příjmem dosahovaným v jiném služebním poměru anebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání. Má-li oprávněný stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídá délce základní doby služby v týdnu stanovené oprávněnému poslední měsíc trvání služebního poměru, určí se výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby.

(2) Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný, který je výdělečně činný, nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského zabezpečení. Platové vyrovnání se rovněž neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě⁹) po skončení služebního poměru nebo po kterou mu podle zákona o zaměstnanosti nepříslušelo hmotné zabezpečení v důsledku neplnění povinností vyplývajících pro uchazeče o zaměstnání z předpisů o zaměstnanosti.¹⁰)

§ 96

Poslední čistý měsíční služební příjem

Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1 po srážce daně ze mzdy.

§ 97

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1) Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným ve výdělečné činnosti se rozumí úhrn hrubého výdělku po srážce příslušné daně.

(2) Hrubým výdělkem se rozumí

1. a) u občana ve služebním poměru
   1. 1. služební příjem nebo služné,
   2. 2. zástupné,
   3. 3. zvláštní peněžní náležitosti,
   4. 4. hmotné zabezpečení po dobu studia;

1. b) u občana v pracovním nebo obdobném poměru
   1. 1. hrubá mzda (plat) podle pracovněprávních předpisů, pokud se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,¹¹)
   2. 2. pracovní odměny, náhrady pracovních odměn a hodnota naturálních požitků, jde-li o člena zemědělského družstva,
   3. 3. příjem z vedlejšího pracovního poměru¹²) a příjem za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti,¹³)
   4. 4. roční odměny vedoucím pracovníkům, i když se nezahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,
   5. 5. náhrady mzdy poskytované za doby, ve kterých nebyla vykonávána práce, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou;

1. c) u občana samostatně výdělečně činného
   1. 1. základ daně z příjmů obyvatelstva,¹⁴)
   2. 2. základ, z něhož se vybírá daň z příjmů z literární a umělecké činnosti.¹⁵)

(3) Hrubým výdělkem se rozumí též

1. a) nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny,
2. b) zvláštní příspěvek horníkům,¹⁶)
3. c) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů odpovědnosti za škodu na zdraví.¹⁷)

§ 98

Rozhodování o nároku a výplata platového vyrovnání

(1) Podmínky nároku na platové vyrovnání posuzuje a o platovém vyrovnání na žádost oprávněného rozhoduje příslušný služební orgán. Platové vyrovnání vyplácí v termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra. Žádost o platové vyrovnání podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu.

(2) Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku, popřípadě očekávaném příjmu rozhodném pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva nebo o výši hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Pokud záloha na daň z příjmu obyvatelstva nebyla stanovena, určí se výše zálohy na platové vyrovnání podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného nemocenského a důchodového zabezpečení. Záloha se vyúčtuje po skončení nároku na platové vyrovnání podle skutečného průměrného výdělku; přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

§ 99

Zánik nároku na platové vyrovnání

Nárok na platové vyrovnání zaniká dnem předcházejícím dni přiznání důchodu ze sociálního zabezpečení.

§ 100

Dobou konání služby rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu a jeho výši je doba služby započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.¹⁸)

§ 101

Rozhodování o nároku a výplata příspěvku za službu

(1) Žádost o přiznání příspěvku za službu (dále jen „příspěvek“) podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu. O příspěvku rozhoduje příslušný služební orgán. Příspěvek vyplácí ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra.

(2) Příspěvek náleží od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni skončení služebního poměru. Jestliže je po skončení služebního poměru oprávněnému vypláceno nemocenské¹⁹) nebo peněžitá pomoc v mateřství,²⁰) vyplácí se příspěvek ode dne následujícího po dni zastavení výplaty těchto dávek.

§ 102

Souběh nároků

Při zastavení výplaty důchodu ze sociálního zabezpečení se výplata příspěvku za službu obnoví od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zastaven důchod.

§ 103

Rozhodování o nároku a výplata úmrtného

(1) O úmrtném rozhoduje bez žádosti oprávněného příslušný služební orgán; písemné vyhotovení rozhodnutí se zasílá oprávněnému, popřípadě jeho zákonnému zástupci.

(2) Úmrtné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to do jednoho měsíce po úmrtí policisty. Úmrtné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo na účet oprávněného vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

§ 104

Poslední hrubý a poslední čistý měsíční služební příjem

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem se rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1 zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni skončení služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých příplatků a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) U policisty, kterému v měsíci, ve kterém skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, který by mu náležel, kdyby po celý měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven.

(3) Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem stanovený podle předchozích odstavců po odečtení daně ze mzdy.

§ 105

Výpočet výše dávek a přechod nároků

Pro výpočet dávek souvisejících se skončením služebního poměru, jejich zaokrouhlování a přechod nároků při úmrtí oprávněného platí obdobně předpisy o sociálním zabezpečení.²¹)

§ 106

Srážky z dávek

(1) Z odchodného lze provést bez souhlasu oprávněného srážku na úhradu pohledávky s výjimkou případů, u nichž není přípustné započtení.²²)

(2) Na platové vyrovnání a příspěvek za službu se vztahují předpisy o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

(3) Přeplatky na dávkách mohou být sráženy i bez souhlasu oprávněného z běžně vyplácené dávky na základě vykonatelného rozhodnutí bez dalšího řízení; srážky lze provést jen v rozsahu, který je přípustný při soudním výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávky.²³)

§ 107

Prominutí kvalifikačního předpokladu vzdělání

(1) Policista, jemuž bylo podle dosavadních předpisů prominuto splnění kvalifikačního předpokladu vzdělání stanoveného pro vykonávanou funkci, se ke dni účinnosti této vyhlášky pro nárok na funkční plat posuzuje, jako kdyby kvalifikační předpoklad vzdělání splňoval.

(2) Policistovi, který byl podle dosavadních předpisů zařazen do funkce, pro kterou nesplňoval kvalifikační předpoklad vzdělání a nebylo mu jeho splnění prominuto, náleží funkční plat ve výši spodní hranice příslušného rozpětí funkčního platu.

§ 108

Účinnost