účinné od 1. 1. 1992Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje
účinné od 1. 1. 1992Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán invalidním nebo částečně invalidním
účinné od 1. 1. 1992(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důchodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění nebo nemocenském zabezpečení25) (dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“) neskončila již dříve.
účinné od 1. 1. 1992(2) Rozhodnutí o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.
účinné od 1. 1. 1992(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani invalidní, ani částečně invalidní, zahájí na podnět lékařské poradní komise okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání invalidity nebo částečné invalidity.
účinné od 1. 1. 1992(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.
účinné od 1. 1. 1992(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
účinné od 1. 1. 1992Posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
účinné od 1. 1. 1992(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
účinné od 1. 1. 1992(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.
účinné od 1. 1. 1992Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu.
účinné od 1. 1. 1992(1) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského, výplatu nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
účinné od 1. 1. 1992(2) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
účinné od 1. 1. 1992(3) Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.
účinné od 1. 1. 1992(4) Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění25) skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.
účinné od 1. 1. 1992(1) Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k jednání posudkové komise tohoto orgánu nebo se pro potřeby této komise podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené podle § 94.
účinné od 1. 1. 1992(2) Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.
účinné od 1. 1. 1992(3) Náhrada nákladů náleží
účinné od 1. 1. 1992pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.
účinné od 1. 1. 1992(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.
účinné od 1. 1. 1992(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.
účinné od 1. 1. 1992(3) Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
účinné od 1. 1. 1992(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
účinné od 1. 1. 1992(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.
účinné od 1. 1. 1992(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny.
účinné od 1. 1. 1992(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.26)
účinné od 1. 1. 1992(2) Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
účinné od 1. 1. 1992(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.
účinné od 1. 1. 1992Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané výši.
účinné od 1. 1. 1992Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.
účinné od 1. 1. 1992Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.27)
účinné od 1. 1. 1992Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí předpisů o sociálním zabezpečení.
účinné od 1. 1. 1992Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu pro bezmocnost.
účinné od 1. 1. 1992Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení obecné předpisy o správním řízení.11)
účinné od 1. 1. 1992Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
účinné od 1. 1. 1992(1) Příslušník Policie České republiky podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u ministerstva vnitra České republiky.
účinné od 1. 1. 1992(2) Příslušník Sboru nápravné výchovy podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.
účinné od 1. 1. 1992(1) Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky o dávce lze podat písemně odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.
účinné od 1. 1. 1992(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.
účinné od 1. 1. 1992(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.
účinné od 1. 1. 1992(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.
účinné od 1. 1. 1992(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
účinné od 1. 1. 1992Pro řízení ve věcech důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí.