Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 48

(1) Osoba samostatně výdělečně činná podává na předepsaných tiskopisech přihlášky a odhlášky k nemocenskému a důchodovému zabezpečení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Za spolupracující osoby podává přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná. Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do 8 dnů ode dne úmrtí, pokud však smrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí o registraci a práva a povinnosti v podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující osobu jako dědice, podává odhlášku spolupracující osoba do 3 měsíců ode dne smrti osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k nemocenskému a důchodovému zabezpečení uvést, zda je již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu; osoba samostatně výdělečně činná vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorského zákona¹⁸) je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti, které mohou založit účast na nemocenském a důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna při uplatnění nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství oznámit, že má nárok na tyto dávky i podle jiných předpisů.

(4) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.

(5) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.

§ 49

(1) Zaměstnanci, popřípadě jiní oprávnění, kteří žádají o dávku nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu a aby dávka byla poskytována v souladu s právními předpisy. Jsou zejména povinni

1. a) uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, a předkládat stanovené doklady, podávat požadované vysvětlení a údaje,
2. b) hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu, není-li lhůta jinak stanovena zvláštním předpisem, je zaměstnanec, popřípadě jiný oprávněný, povinen podat hlášení nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dověděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného průtahu,
3. c) umožnit zdravotnickým pracovníkům, zástupcům organizace, popřípadě malé organizace, a okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku.

(2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení písmene c) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nebo jimž se taková dávka poskytuje. Ustanovení odstavce 1 písm. b) platí i pro jiné příjemce dávky.

(3) Zaměstnanec, jiný oprávněný nebo příjemce dávky, který byl vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě 8 dnů, pokud nebyla stanovena lhůta delší.

(4) Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích, popřípadě o nich předložit potřebné doklady.

§ 50

(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového zabezpečení je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.

(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

§ 51

V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

§ 52

Občan uplatňující nárok na dávku důchodového zabezpečení pro invaliditu (částečnou invaliditu), způsobenou úrazem při zvláštních druzích činnosti,¹⁹) oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci účastni odběru krve, plasmaferézy a odběru kostní dřeně ohlásí úraz příslušnému zdravotnickému zařízení. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

§ 53

(1) Příjemce dávky důchodového zabezpečení, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového zabezpečení, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.

(2) Příjemce dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i občan se změněnou pracovní schopností, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.

§ 54

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem, zákonem o sociálním zabezpečení a předpisy jej provádějícími, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné a též spolupracující osobě pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § ­20, § 25 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a 3 a § 35 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci, popřípadě malé organizaci penále; penále činí 500 Kčs až 5000 Kčs za každé jednotlivé porušení (nesplnění) povinnosti.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených organizacím v důchodovém zabezpečení tímto zákonem, zákonem o sociálním zabezpečení, předpisy jej provádějícími a ustanovením ­§ 102 zákona č. 121/1975 Sb. může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do částky 100 000 Kčs a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kčs.

(4) Pokutu nebo penále lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o porušení, popřípadě nesplnění povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy došlo k porušení, popřípadě nesplnění povinností. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž porušení, popřípadě nesplnění povinností uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů.

(5) Výnos z pokut a penále ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení je příjmem státního rozpočtu České republiky.