Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 48

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna platit pojistné na sociální zabezpečení, je povinna podávat přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech, a to do osmi dnů od zahájení nebo skončení samostatné výdělečné činnosti; ve stejných lhůtách je osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat přihlášku po opětovném vzniku nemocenského pojištění a odhlášku po vynětí z nemocenského pojištění. Za spolupracující osoby podává přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná. Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do 8 dnů ode dne smrtí, pokud však úmrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí o registraci a práva a povinnosti v podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující osobu jako dědice, podává odhlášku spolupracující osoba do 3 měsíců ode dne smrti osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k nemocenskému pojištění uvést, zda je již účastna nemocenského pojištění z jiného důvodu; osoba samostatně výdělečně činná vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorského zákona¹⁸) je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti, které mohou založit účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných.

(4) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.

(5) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.

§ 49

(1) Zaměstnanci, popřípadě jiní oprávnění, kteří žádají o dávku nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu a aby dávka byla poskytována v souladu s právními předpisy. Jsou zejména povinni

1. a) uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, a předkládat stanovené doklady, podávat požadované vysvětlení a údaje,
2. b) hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu, není-li lhůta jinak stanovena zvláštním předpisem, je zaměstnanec, popřípadě jiný oprávněný, povinen podat hlášení nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dověděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného průtahu,
3. c) umožnit zdravotnickým pracovníkům, zástupcům organizace, popřípadě malé organizace, a okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku.

(2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení písmene c) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nebo jimž se taková dávka poskytuje. Ustanovení odstavce 1 písm. b) platí i pro jiné příjemce dávky.

(3) Zaměstnanec, jiný oprávněný nebo příjemce dávky, který byl vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě 8 dnů, pokud nebyla stanovena lhůta delší.

(4) Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích, popřípadě o nich předložit potřebné doklady.

§ 50

(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového zabezpečení je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.

(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.

§ 51

V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.

§ 52

Občan uplatňující nárok na dávku důchodového zabezpečení pro invaliditu (částečnou invaliditu), způsobenou úrazem při zvláštních druzích činnosti,¹⁹) oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci účastni odběru krve, plasmaferézy a odběru kostní dřeně ohlásí úraz příslušnému zdravotnickému zařízení. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

§ 53

(1) Příjemce dávky důchodového zabezpečení, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového zabezpečení, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.

(2) Příjemce dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i občan se změněnou pracovní schopností, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.

§ 54

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 48 odst. 1 a 2 tohoto zákona a v § 46 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce. Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 48 odst. 1 větě třetí může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit spolupracující osobě pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15 větě druhé, § 20 až 22, 29, § 33 odst. 1 a 2 větě druhé a § 34 odst. 1, odst. 2 větě za středníkem a odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci (malé organizaci) pokutu až do výše 10 000 Kčs za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 8a odst. 3, § 8b odst. 4, § 16 odst. 1 a v § 47 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 10 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kčs.

(4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 37 až 41, 43, 44 a 83 tohoto zákona a v § 108 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 582/1991 Sb., může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a sborů.

(6) Výnos pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky.