Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 4

Ministerstvo práce a sociálních věcí

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)

1. a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
2. b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
3. c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
4. d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, s výjimkou rozhodnutí podle § 8a odst. 4; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Pro vydávání posudků podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.¹¹)

(3) Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

(4) Ministerstvo povolí ve zřetelehodných případech výjimky z ustanovení § 58 odst. 1 a 2 a § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve prospěch poživatelů důchodů.

§ 5

Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

1. a) rozhoduje
   1. 1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
   2. 2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového zabezpečení poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
   3. 3. o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového zabezpečení, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
   4. 4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
   5. 5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

1. b) vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,³⁰)
2. c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
3. d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
4. e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
5. f) dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny.

§ 6

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy⁸) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení

1. a) rozhodují
   1. 1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
   2. 2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
   3. 3. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání rodičovského příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
   4. 4. o rodičovském příspěvku osob, které nejsou výdělečně činné, nebo jsou výdělečně činné v takovém rozsahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zařizují jeho výplatu,
   5. 5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku,
   6. 6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,
   7. 7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
   8. 8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,
   9. 9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,
   10. 10. o pokutách za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob v sociálním zabezpečení,
   11. 11. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,
   12. 12. o povinnosti občana vrátit sociální důchod, včetně jeho zvýšení pro bezmocnost, výchovné k němu a příplatek k výchovnému, pokud byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši, a o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na těchto dávkách,
   13. 13. o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,
   14. 14. o příspěvku na úhradu za užívání bytu a zařizují jeho výplatu,
   15. 15. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují její výplatu,
   16. 16. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,
   17. 17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
   18. 18. o invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,
   19. 19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,
   20. 20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem.

1. b) poskytují dávky nemocenského pojištění a rodičovský příspěvek bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,
2. c) poskytují dávky, které podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců náleží osobám samostatně výdělečně činným a spolupracujícím osobám a uchazečům o zaměstnání a zařizují jejich výplatu,
3. d) poskytují nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství studentům vysokých škol a žákům středních škol v případech stanovených předpisy o nemocenském pojištění,³¹) a zařizují jejich výplatu,
4. e) poskytují pohřebné a podporu při narození dítěte občanům vykonávajícím základní vojenskou službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, a zařizují jejich výplatu,
5. f) poskytují pohřebné a nemocenské náležející občanům ve zvláštních případech podle předpisu o nemocenském pojištění,⁹) a zařizují jejich výplatu,
6. g) provádějí nemocenské pojištění
   1. 1. osob samostatně výdělečně činných,
   2. 2. zaměstnanců malých organizací,
   3. 3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,
   4. 4. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,
   5. 5. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,

   a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,

1. h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
2. ch) vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné v cizině, kteří si platí pojistné na důchodové zabezpečení,
3. i) sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených tímto zákonem,
4. j) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,
5. k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
6. l) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
7. m) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,
8. n) dávají souhlas k odchylnému postupu od obecné úpravy ve stanovených případech,¹⁰)
9. o) kontrolují
   1. 1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení,
   2. 2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

1. p) předkládají České správě sociálního zabezpečení podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,
2. q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),
3. r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,³²)
4. s) provádějí předstihové řízení pro účely důchodového zabezpečení pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,
5. t) vedou evidenci práce neschopných občanů,
6. u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
7. v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na státní vyrovnávací příspěvek⁴³) nebo příspěvek na nájemné.⁴⁴)

§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

1. a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b),
2. b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), d), e), f), g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), p), r), s) a v),
3. c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,
4. d) místem útvaru organizace, ve které je vedena evidence mezd v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), n), o) č. 2 a u),
5. e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t),
6. f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 1, nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují

1. a) invaliditu nebo částečnou invaliditu,
2. b) bezmocnost,
3. c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
4. d) zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,
5. e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
6. f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,
7. g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,
8. h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

1. a) v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
2. b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
3. c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.

(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

1. a) místem pracoviště občana, jestliže posuzuje jeho invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,
2. b) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,
3. c) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.

(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí.

(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové zabezpečení provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového zabezpečení anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.

(9) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.¹¹)

§ 8a

Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

(2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného občana potřebná. Účast posuzovaného občana zajišťuje jeho ošetřující lékař.

(3) Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.

(4) Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných. Ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně.

§ 8b

Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany

(1) Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem může být okresní správou sociálního zabezpečení provedena i z podnětu jeho ošetřujícího lékaře, organizace (malé organizace), která mu vyplácí nemocenské, nebo úřadu práce, který vede práce neschopného občana v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(2) Výsledek kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem oznamuje okresní správa sociálního zabezpečení práce neschopnému občanu, jestliže bylo zjištěno porušení léčebného režimu, a jeho ošetřujícímu lékaři, organizaci uvedené v odstavci 1 a úřadu práce uvedenému v odstavci 1, byla-li kontrola dodržování léčebného režimu provedena z jejich podnětu nebo bylo-li zjištěno porušení léčebného režimu.

(3) Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení provádějící kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany jsou povinni se prokázat oprávněním ke kontrole, práce neschopný občan je povinen předložit těmto pracovníkům doklad o pracovní neschopnosti.

(4) Ošetřující lékař je povinen pracovníkům okresní správy sociálního zabezpečení provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem trvalého pobytu práce neschopného občana nebo místem, kde se práce neschopný občan zdržuje se souhlasem ošetřujícího lékaře.

§ 9

Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti

(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení

1. a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
2. b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci Policie České republiky“) ministerstvo vnitra,
3. c) příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.

(2) Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a provádějí jejich výplatu, jestliže

1. a) příslušník ozbrojených sil splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení,
2. b) jde o
   1. 1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
   2. 2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
   3. 3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
   4. 4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka ozbrojených sil nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3,
   5. 5. o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka ozbrojených sil nebo občana uvedeného v bodech 1 až 3.

(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(4) Schopnost příslušníka ozbrojených sil k výkonu služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku ozbrojených sil rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.

(6) Ministerstvo vnitra může pověřit plněním některých úkolů při provádění důchodového zabezpečení příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb [odstavec 1 písm. b)], tyto sbory nebo služby.

§ 10

Obce

(1) Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce¹²) dávky důchodového zabezpečení s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového zabezpečení sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

(2) Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení; neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec o ustanovení jiného příjemce.

§ 11

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotnických zařízení³³), jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení; státní orgány, zdravotnická zařízení³³) a organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět. Územní finanční orgány³⁵) jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje o finančních poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti orgánu sociálního zabezpečení o sdělení těchto údajů, pokud je doložena prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti.³⁶)

§ 11a

Údaje týkající se jednotlivých občanů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon;⁴⁵) jinak tyto údaje orgány sociálního zabezpečení mohou sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

§ 12

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

1. a) organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;
2. b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;
3. c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
4. d) občana se změněnou pracovní schopností, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření.

§ 13

(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.

(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; organizace a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.

§ 14

Pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Zobecněné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívat pracovníci orgánů sociálního zabezpečení při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

§ 15

Pověření pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace jsou povinny poskytnout pověřeným pracovníkům potřebnou součinnost.

§ 16

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížení do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.