Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti

(1) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů^9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzuje

1. a) invaliditu a změnu stupně invalidity,
2. b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
3. c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
4. e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu⁸⁵) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
5. g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.

(2) Institut posuzování zdravotního stavu provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán.

(3) Institut posuzování zdravotního stavu provede kontrolní lékařskou prohlídku

1. a) v termínu určeném při předchozím posouzení Institutem posuzování zdravotního stavu na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
2. b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
3. c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedl Institut posuzování zdravotního stavu zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný orgán o výsledku posouzení,
4. d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,
5. e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo
6. f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat příslušný správní orgán o výsledku posouzení,
7. g) z podnětu ministerstva; v tomto případě je Institut posuzování zdravotního stavu povinen informovat ministerstvo o výsledku posouzení.

(4) Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních⁸⁷); podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek Institutu posuzování zdravotního stavu vydaný podle odstavce 1 musí být schválen a podepsán lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu. Je-li lékař Institutu posuzování zdravotního stavu nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(5) Institut posuzování zdravotního stavu podává posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.

(6) Při posuzování podle odstavce 1 vychází Institut posuzování zdravotního stavu zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy^9d).

(7) Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1, vydává Institut posuzování zdravotního stavu posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé může plnit pouze lékař. Z posuzování podle vět první a druhé je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. Posuzování zdravotního stavu podle vět první a druhé musí být vedeno odděleně od posuzování zdravotního stavu pro rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni řízení a nemohou se na něm podílet osoby, které se účastnily řízení o vydání rozhodnutí v prvním stupni řízení.

(8) Institut posuzování zdravotního stavu předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 7 věty první; náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9

Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti

(1) Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u

1. a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
2. b) příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, ministerstvo vnitra,
3. c) příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.

(2) Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a provádějí jejich výplatu, jestliže

1. a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
2. b) jde o
   1. 1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
   2. 2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
   3. 3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
   4. 4. příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů^32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
   5. 5. občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,^32b)
   6. 6. osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
   7. 7. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 6.

(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.

(6) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají Institut posuzování zdravotního stavu o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.

§ 10

Obce

(1) Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).

(2) Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.

§ 10a

Živnostenské úřady

(1) Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona^32c), oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) až d).

(2) Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě^32d) příslušným územním správám sociálního zabezpečení

1. a) skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným územním správám sociálního zabezpečení,
2. b) vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnost, pozastavení nebo přerušení výkonu živnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.

§ 10b

Český statistický úřad

Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle § 4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.

§ 10c

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

(1) Pro účely vydání rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 21 odst. 1 písm. a) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění předloží žadatel originál nebo úředně ověřenou kopii potvrzení o studiu vydaného zahraniční střední školou, vyšší odbornou školou nebo vysokou školou (dále jen „zahraniční škola“) nebo českou právnickou osobou uskutečňující vysokoškolský studijní program zahraniční vysoké školy na území České republiky v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou (dále jen „pobočka zahraniční vysoké školy“), nebo obdobný doklad nebo doklady, které obsahují

1. a) jméno, příjmení a datum narození žáka nebo studenta a název a sídlo zahraniční školy nebo pobočky zahraniční vysoké školy,
2. b) učební plán žáka nebo studenta nebo jiný výčet studovaných předmětů s uvedením jejich časového rozsahu, včetně celkového počtu vyučovacích hodin týdně, a formu a standardní délku studia, jde-li o studium na zahraniční střední nebo vyšší odborné škole,
3. c) název a typ zahraničního vysokoškolského studijního programu, místo a formu studia v daném programu, jde-li o studium na zahraniční vysoké škole nebo v pobočce zahraniční vysoké školy,
4. d) den zahájení studia na zahraniční škole, jde-li o studium na zahraniční střední nebo vyšší odborné škole; jde-li o studium na zahraniční vysoké škole, den, kdy se fyzická osoba, o jejíž zahraniční studium jde, stala studentem zahraniční vysoké školy, popřípadě, nelze-li tento den určit, den zahájení studia,
5. e) v případě probíhajícího studia den, kdy fyzická osoba, o jejíž studium jde, přestane být žákem nebo studentem; nelze-li tento den určit, pak standardní dobu studia potřebnou k řádnému ukončení studia, včetně vyznačení období, ve kterém žákem nebo studentem nebyla z důvodu přerušení studia nebo z jiných důvodů, a
6. f) v případě ukončeného studia den, kdy fyzická osoba, o jejíž studium jde, přestala být žákem nebo studentem, včetně vyznačení období, ve kterém žákem nebo studentem nebyla z důvodu přerušení studia nebo z jiných důvodů, a diplom, jde-li o řádně ukončené studium na zahraniční vysoké škole nebo v pobočce zahraniční vysoké školy, nebo jiný doklad o ukončení studia.

(2) Žadatel dále předloží

1. a) podklady pro rozhodnutí vyhotovené v cizím jazyce v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesdělí žadateli, že takový překlad nevyžaduje; takové prohlášení může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu,
2. b) na výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy doklad nebo doklady o skutečnosti, že zahraniční škola i příslušný zahraniční vzdělávací nebo studijní program jsou uznávanou součástí vzdělávací soustavy příslušného cizího státu, pokud tato skutečnost nevyplývá z jiných předložených dokladů; popřípadě i doplňující informace o zahraniční škole a poskytovaném vzdělávání,
3. c) na výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy doklad podle odstavce 1, u něhož byla pravost podpisů a otisků razítek na originálu ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(3) Nepředloží-li žadatel podklady podle odstavce 1 nebo 2, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy řízení usnesením zastaví. Předložení dokladů podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) a c) lze se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nahradit čestným prohlášením účastníka řízení nebo svědeckou výpovědí, zanikla-li zahraniční škola, na níž se uskutečňovalo příslušné studium, nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(4) Nedaří-li se prokazatelně žadateli doručovat nebo nepodaří-li se žadateli doručit do ciziny, orgán rozhodující o žádosti doručuje žadateli bez ustanovení opatrovníka veřejnou vyhláškou.

(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti činí 90 dnů od zahájení řízení.

(6) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je pouze žadatel.

(7) Žadatelem může být jen fyzická osoba, o jejíž studium jde, popřípadě fyzická osoba po ní pozůstalá, má-li na rozhodnutí právní zájem.

§ 11

(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení, pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie^73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.

(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie^73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.^33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.^33a) a od Státního zdravotního ústavu^33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.

(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie^73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení a k plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Soud je povinen neprodleně a bez žádosti sdělit plátci důchodu údaje o trestných činech, které podle § 118a odst. 3 nebo podle § 34a odst. 4, § 41 odst. 4, § 50 odst. 6 a 7 a § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění mají vliv na trvání nároku na dávku důchodového pojištění, snížení dávky nebo zánik nároku na dávku a na nárok orgánu sociálního zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek dávky vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely. Soud plní povinnost podle věty první zasláním stejnopisu pravomocného rozhodnutí o těchto trestných činech. Nelze-li zjistit, který orgán sociálního zabezpečení je plátcem důchodu, nebo není-li odsouzený poživatelem důchodu, sdělí soud údaj orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f).

§ 11b

(1) Česká správa sociálního zabezpečení a územní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo územních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů⁷⁴), práva Evropské unie^73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu^74a). V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla obsahující náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem^74a) a doplněnou adresou fyzické osoby pro doručování.

(2) Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje

1. a) o přidělení nebo změně rodného čísla,
2. b) o změně jména nebo příjmení,

a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost a požádat o provedení kontroly tohoto údaje⁷³ⁱ); k žádosti je povinna připojit fotokopie spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.

(4) Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.

§ 11c

(1) Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního zabezpečení údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 12

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

1. a) zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
2. b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
3. c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
4. d) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na místo určené podle § 89 odst. 1 písm. d) zákona o nemocenském pojištění; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy územní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
5. e) občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.

§ 13

(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.

(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh. Orgány sociálního zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 13a

Zpracování údajů

(1) Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

1. a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
2. b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.