Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 123h

(1) O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém pojištění⁷⁶) rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí starobní důchod, s nímž se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího přídavku.

(2) Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se podává u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání dorovnávacího přídavku. Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku příslušná Česká správa sociálního zabezpečení, lze žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení; územní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto žádost neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li žádost o přiznání dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že dorovnávací přídavek by ke dni, od něhož je jeho přiznání požadováno, neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého kalendářního roku po kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož bylo požadováno přiznání dorovnávacího přídavku v předchozí žádosti; tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li v nové žádosti podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí, nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního zabezpečení řízení o této žádosti zastaví.

(3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve věcech důchodového pojištění. Ustanovení o řízení ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění se pro věci dorovnávacího přídavku použijí obdobně.

(4) Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení v § 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení § 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění; ustanovení § 106 platí přitom obdobně.

§ 123i

(1) Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci dorovnávacího přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu vypláceného ze slovenského důchodového pojištění ke dni, od něhož se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle § 106b zákona o důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené plátcem dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku zastaví, pokud byl příjemce dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento následek upozorněn; je-li tato povinnost splněna dodatečně, dorovnávací přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata náleží. Není-li tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na dorovnávací přídavek dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků.

(2) Ustanovení § 50, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně, jde-li o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve věcech dorovnávacího přídavku.

§ 123j

Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny podmínky pro jeho výplatu stanovené v § 106c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, má plátce dorovnávacího přídavku vůči osobě, které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok na vrácení těch vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení § 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně.

§ 123k

(1) Náhradu mzdy nebo platu, kterou poskytl zaměstnavatel zaměstnanci za podmínek a v rozsahu podle § 203a zákoníku práce, uhrazuje tomuto zaměstnavateli na jeho žádost územní správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí § 7 odst. 1 písm. c) a d); ustanovení § 119 odst. 2 se zde použije obdobně.

(2) Náhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona o pojistném. Při úhradě náhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vracení přeplatku na pojistném, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(3) Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se podává na předepsaném tiskopisu. V žádosti se uvádějí tyto údaje:

1. a) identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatele,
2. b) celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl,
3. c) identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatel úhradu náhrady mzdy nebo platu požaduje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo,
4. d) výše náhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl,
5. e) kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatel požaduje,
6. f) číslo účtu zaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platu poukázána podle § 123l odst. 2.

(4) Při uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu poskytl. Při nesplnění povinnosti podle věty první územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele vyzve k prokázání a doložení těchto skutečností; zaměstnavatel je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, nebyla-li stanovena delší lhůta. V této výzvě územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele upozorní, že při nesplnění povinností podle vět první a druhé se k žádosti nepřihlíží.

(5) Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu je třeba podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Nebyla-li žádost podána v této lhůtě, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká.

(6) Změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech podle odstavce 4 věty první je zaměstnavatel povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy tuto změnu zjistil.

(7) Byla-li zaměstnavateli uhrazena náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, má územní správa sociálního zabezpečení vůči tomuto zaměstnavateli nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo její části; o povinnosti vrátit tuto částku rozhodne územní správa sociálního zabezpečení.

§ 123l

(1) O neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši zaměstnavatel obdrží písemné oznámení. Nesouhlasí-li zaměstnavatel s výsledkem vyřízení žádosti, může do 30 dnů ode dne doručení tohoto oznámení podat územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle § 123k odst. 1 písemnou žádost o vydání rozhodnutí; územní správa sociálního zabezpečení vydá ve lhůtě pro vydání rozhodnutí podle správního řádu, ode dne, kdy jí byla tato žádost doručena, rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo o jejím neposkytnutí v požadované výši.

(2) Náhrada mzdy nebo platu se poukazuje na účet zaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice.

§ 123m

(1) Ustanovení § 6 odst. 4 písm. h), l) a t), § 11 odst. 1, § 12 písm. a), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3 písm. a), § 104h, 118d, 122, 122a, 123a a § 123b se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu použijí obdobně.

(2) Ustanovení § 35a odst. 4 písm. c) se použije přiměřeně, jde-li o povinnost zaměstnavatele uschovávat záznamy a doklady o rozhodných skutečnostech ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu.

(3) Ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé a § 17 odst. 5 a 6 zákona o pojistném se ve věcech úhrady náhrady mzdy nebo platu nepoužijí.

§ 123n

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

(1) Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele slouží zaměstnavateli podle § 123o odst. 1 ke sdělování údajů podle § 123p orgánům veřejné moci podle § 123o odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3, 7 a 8. Tyto údaje zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 souhrnně sděluje jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele ministerstvu prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Sdělením údajů podle § 123p nebo údajů podle § 122 odst. 5 a § 123 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění není dotčena povinnost sdělovat tyto údaje podle jiných právních předpisů.

(2) Zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 podává jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a).

(3) Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se podává za příslušný kalendářní měsíc, a to od prvního dne do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podává. První kalendářní měsíc, za který je zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 písm. b) povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, je kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byla s ministerstvem uzavřena dohoda podle § 123o odst. 1 písm. b).

(4) Přestal-li být zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 zaměstnavatelem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění, je posledním kalendářním měsícem, za který je povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, kalendářní měsíc, ve kterém přestal být tímto zaměstnavatelem; lhůta podle odstavce 3 se zde použije obdobně.

§ 123o

(1) Pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je zaměstnavatelem

1. a) orgán veřejné moci, kterým je
   1. 1. ministerstvo,
   2. 2. Česká správa sociálního zabezpečení,
   3. 3. Úřad práce České republiky,
   4. 4. Státní úřad inspekce práce,
   5. 5. Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí,
   6. 6. Ministerstvo financí,
   7. 7. Generální finanční ředitelství,
   8. 8. Český statistický úřad, a

1. b) zaměstnavatel podle § 35a odst. 1, který uzavřel písemnou dohodu s ministerstvem, jejímž obsahem je závazek zaměstnavatele podávat ministerstvu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podle § 123n.

(2) Zaměstnavatel podle odstavce 1 písm. b) je povinen nejpozději spolu s podáním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele podle § 123n odst. 3 věty druhé oznámit České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a) údaje podle

1. a) § 122 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění o zaměstnancích podle odstavce 4 a
2. b) § 123 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění.

(3) Ministerstvo nebo zaměstnavatel podle odstavce 1 písm. b) mohou dohodu vypovědět. Posledním kalendářním měsícem, za který je tento zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, je kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně; § 123n odst. 4 se použije obdobně.

(4) Zaměstnancem je pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, který je účasten nemocenského pojištění, a dále zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a osoba mající příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, nejsou-li tento zaměstnanec nebo osoba účastni nemocenského pojištění (dále jen „nepojištěný zaměstnanec“), pokud je jejich zaměstnavatelem zaměstnavatel podle odstavce 1.