Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.¹⁶)

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 5.

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9 s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jsou-li jeho prvními vlastníky, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a k prohlášení konkurzu.

(4) Odpočet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

1. a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli osobní dopravy a provozovateli autoškol na základě vydané koncese,
2. b) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,
3. c) u hmotného majetku při nákupu podniku (souhrn hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání) nebo jeho částí.

(5) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně.

(6) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.

(7) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

1. a) částku 7500 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,³³)
2. b) částku 22 500 Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,³³)
3. c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou paracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 13 odst. 1 nebo za komanditní společnost podle § 13 odst. 3.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků³⁴) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

(3) Poplatníci uvedení v § 17, s výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

1. a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d),
2. b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c),
3. c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

1. a) 25 %, a to
   1. 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kupónů a investičních kupónů, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
   2. 2. z podílů na zisku u účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech,
   3. 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,
   4. 4. z podílů na zisku tichého společníka,
   5. 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,
   6. 6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,
   7. 7. z rozdílu při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)],
   8. 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank.

   Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu a dále u subjektů uvedených v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 5 se za podíl na zisku považuje rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a úroky neuznávané jako výdaj podle § 25 písm. w). Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.^34a)

1. b) 20 %, a to
   1. 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu¹²) [§ 10 odst. 3 písm. b)],
   2. 2. z cen a z výher reklamních soutěží a slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)] s výjimkou cen z veřejných a sportovních soutěží, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
   3. 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),

1. c) 15 %, a to
   1. 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů, z vkladů na vkladních knížkách, z úroků peněžních prostředků na vkladových účtech [§ 8 odst. 1 písm. c)], z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty,
   2. 2. z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)],
   3. 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,¹³)

1. d) 10 %, a to
   1. 1. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6),
   2. 2. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3) U podílových a investičních fondů¹⁶) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,^20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.

(4) Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.

(5) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od podílových fondů, prostřednictvím investičních společností a od investičních fondů,¹⁶) je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácený výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté podílovými fondy, prostřednictvím investičních společností, a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2, a o příjmy z úroků ze státních dluhopisů.

(6) Pokud obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo družstvu plynou od jiné obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění, dividendy nebo podíly na zisku z účastí na společnosti s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditní společnosti anebo podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácená dividenda nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu, snížená o přijatou dividendu nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu od obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění.

(7) Pro účely daně z příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba, se za poplatníky podle § 17 považují i veřejné obchodní společnosti.

§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 38

(1) Pro daňové účely s výjimkou uvedenou v odstavci 2 se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví²⁰) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou,²⁰) použije se kurz „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou, v ostatních případech se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou poslední kalendářní den měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl příjem nebo výdaj (náklad) uskutečněn.

(2) Při přepočtu daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.

§ 39

Ministerstvo financí může

1. a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
2. b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací³⁶) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,
3. c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů,
4. d) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více ne 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,
5. e) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona,
6. f) stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky z přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak.