Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují

1. a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně,
2. b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel,
3. c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
4. d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od stálých provozoven poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, kterými jsou zejména
   1. 1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,
   2. 2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
   3. 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,
   4. 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku; za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 písm. w),
   5. 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,
   6. 6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,
   7. 7. příjmy z nájemného týkajícího se věci nebo její části umístěné na území České republiky,
   8. 8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
   9. 9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností,

1. e) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí umístěných nebo registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti či družstvu se sídlem na území České republiky.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), převyšují výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,²⁰) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

1. a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36),
2. b) zisk (ztráta) z prodeje vkladních listů, vkladových certifikátů, kupónů a dluhopisů^20a) s výjimkou dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) mezi držiteli před lhůtou splatnosti,
3. c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění,
4. d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona,
5. e) částky zúčtované do výnosů, které souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), k ukončení pronájmu (§ 9) a ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace upraví,

1. a) pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv s výjimkou rezerv, které budou prokazatelně zúčtovány v období, v němž dochází k likvidaci, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období,
2. b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob, o zůstatky vytvořených rezerv, o částky časově rozlišeného nájemného podle § 24 odst. 2 písm. h) a o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5 odst. 4 a § 20 odst. 5. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.

(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného majetku, je pronajímatel, který odpisoval pronajatý hmotný majetek podle § 30 odst. 4, povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,²⁰) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵)

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),
2. b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
3. c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení,
4. d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona,
5. e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně,
6. f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společnosti za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů²¹), avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění,
7. g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²)
8. h) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,
9. ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle zvláštního předpisu^22a) nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž vznikl,
10. i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon,
11. j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na
    1. 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
    2. 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy²³) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,^23a)
    3. 3) provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
    4. 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

1. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob (§ 12 odst. 2) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností (§ 13), a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵) přitom
   1. 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
   2. 2. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23b) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6,
   3. 3. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23b) nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek,
   4. 4. výdaje na spotřebované pohonné hmoty u zvláštních motorových vozidel,^23c) u silničních motorových vozidel upravených pro jiné účely, než je přeprava osob nebo materiálů, a u silničních motorových vozidel při jízdách převážně v terénu, při údržbě komunikací, ve skladech, výrobních prostorách a nádvořích se uplatňují ve skutečné prokázané výši,
   5. 5. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,
   6. 6. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

1. l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými právními předpisy,
2. m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴)
3. n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵)
4. o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,²⁶) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,
5. p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
6. r) cena pořízení ²⁰) cenného papíru v případě jeho prodeje, a to ve zdaňovacím období, v němž dochází k prodeji cenného papíru,
7. s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávek do výše příjmů z jejich prodeje,
8. t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemků, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje,
9. u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není,
10. v) zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení,^26a)
11. w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě jeho prodeje,
12. x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,
13. y) hodnota pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu^19a) pro nedostatek majetku,
14. z) hodnota věcí do pořizovací hodnoty 10 000 Kč a poskytnutých služeb, pokud je vydána jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů²) nebo vypořádacího podílu na majetku družstva a použita k podnikání. Výdaje se zahrnují v hodnotě, za kterou byla zásoba nebo věc vydána či služba poskytnuta. Toto ustanovení se použije již pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

1. a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých musí doba nájmu trvat nejméně 8 let, a
2. b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(6) Výdaje (náklady) podle odstavce 2 písm. k) bodu 2 se stanoví buď

1. a) v prokázané výši za nakoupené pohonné hmoty, nejvýše však ve výši náhrady výdajů⁵) za spotřebované pohonné hmoty zvýšené u
   1. 1. osobních automobilů o 20 %,
   2. 2. nákladních automobilů a autobusů o 25 % nebo o 30 % při jízdě s přívěsem, nebo

1. b) ve výši náhrady výdajů⁵) za spotřebované hmoty zvýšené o
   1. 1. 15 % za km ujeté při rozvozu zboží (věcí) a poskytování služeb se zastávkami na krátkých vzdálenostech a při provozu taxislužby a autoškol,
   2. 2. 5 % za km ujeté ve městě nad 100 tisíc obyvatel podle posledního sčítání lidu v České republice,
   3. 3. 5 % za km ujeté v měsících lednu, únoru, listopadu a prosinci.

   Při splnění výše uvedených podmínek se procenta zvýšení uvedená v písmenu b) v bodech 1 až 3 sčítají. Zvolený způsob se uplatní u všech motorových vozidel v majetku poplatníka kromě vozidel, u nichž lze uplatnit výdaje (náklady) podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 4, a u vozidel v pronájmu a nelze jej v průběhu zdaňovacího období měnit.

(7) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli.

(8) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení²⁰) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a daně darovací ^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad právnické osoby vložený do obchodní společnosti nebo družstva se ocení v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.