Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 38l

Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně

(1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci daně

1. a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky^14e) o výši a účelu daru, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 1,
2. b) smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek⁵⁵), popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 3 a 4,
3. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,
4. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví,
5. e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu⁶⁰), anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání,
6. f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem,
7. g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu⁶⁰), anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
8. h) k prokázání skutečnosti, kdy vzniká povinnost užívat předmět bytové potřeby k trvalému bydlení v souladu s § 15 odst. 4, jde-li o výstavbu nebo změnu stavby a nebo o koupě rozestavěné stavby, pravomocným kolaudačním rozhodnutím,
9. i) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 5,
10. j) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou¹⁰¹) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 6,
11. k) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 7.

(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně

1. a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem,
2. b) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,
3. c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění⁴³), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
4. d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
5. e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f),
6. f) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, nečiní-li jeho důchod v uplynulém zdaňovacím období více než 38 040 Kč ročně a jako poživatel starobního důchodu uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 2.

(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně

1. a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
2. b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
3. c) jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
4. d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
5. e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.

§ 38m

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.

(2) Daňové přiznání se podává

1. a) v průběhu konkursu^19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,^28b)
2. b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,¹⁰²) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,²⁰) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,
3. c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno.

(3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem^28b) podává také

1. a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
2. b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
3. c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak anebo předchází změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
4. d) za období předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti^35f) nebo evropské družstevní společnosti^35g) zapsaného do obchodního rejstříku (dále jen „zapsané sídlo“) z území České republiky. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,²⁰) kterou je povinna sestavit evropská společnost^35f) nebo evropská družstevní společnost^35g) ke dni předcházejícímu dni přemístění zapsaného sídla z území České republiky.

(4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

1. a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
2. b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
3. c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období,
4. d) předcházející dni přemístění zapsaného sídla evropské společnosti^35f) nebo evropské družstevní společnosti^35g) z území České republiky.

(5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,^28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

(7) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.^28b)

(8) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu^28b) nemá

1. a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
2. b) veřejná obchodní společnost,
3. c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny⁷⁰) do dne zápisu přeměny⁷⁰) do obchodního rejstříku.

§ 38n

Daňová ztráta

(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).

(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

(4) Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).

§ 38na

(1) Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo členů družstva nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí změny, které se v úhrnu týkají více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „porovnávané období“); přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole, v tomto období.

(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to jak v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, tak v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, má se za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna. K mimořádným výnosům²⁰) se přitom nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. K mimořádným výnosům²⁰) se přitom nepřihlíží. Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.

(4) Zaniká-li při přeměně obchodní společnosti⁷⁰) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením sloučením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou, maximálně do výše části základu daně připadající na činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části, lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, může požádat správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. K posouzení podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 je poplatník povinen spolu se žádostí sdělit správci daně

1. a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,
2. b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.

(8) Obsahuje-li žádost údaje uvedené v odstavci 7 písm. a) a b), je účinně podána, pokud je správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. Nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že posoudil možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně shodně s poplatníkem.

(9) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.

(10) Obdobím podle předchozích odstavců se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.