ČÁST PRVNÍ

§ 13a

Odkaz § 13a

Výpočet daně ze společného základu daně manželů

(1) Manželé, kteří jsou poplatníky podle § 2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti,108) mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen „společné zdanění“), jestliže tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona.

(2) Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 u obou manželů. Dílčí základy daně podle § 6 až 10 každého z manželů se upraví podle § 5 a 23. Společný základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle § 34 ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Obdobně postupuje poplatník v případě odpočtu podle § 34 odst. 3.

(3) Je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období

  1. a) má stanovenu daň paušální částkou podle § 7a,
  2. b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c,
  3. c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 nebo § 14,
  4. d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b, nebo
  5. e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb.

(5) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů

  1. a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,
  2. b) podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.

Zálohy neplatí manžel (manželka), který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně.

(6) Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě.41d) Pro podání daňového přiznání při uplatnění společného zdanění platí ustanovení § 38g, pokud není stanoveno jinak. V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet daně ze společného základu daně manželů podle odstavce 2 za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně sníženou o polovinu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele, ze které vypočte daň.

(7) Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit.

(8) Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.

(9) Společné zdanění manželů lze uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel, pokud manželé splnili podmínky podle odstavců 1 až 4. Ustanovení odstavců 5 až 8 se použijí přiměřeně.

§ 14

Odkaz § 14

Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období

(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. Příjmy z činností podle § 7 odst. 2 písm. d) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.

(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy

  1. a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství7) [§ 7 odst. 1 písm. a)],
  2. b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů,
  3. c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).