Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 38h

Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, nebo který je od daně osvobozen. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).

(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3. U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) a g) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti (dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.

(10) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly vyplaceny, započte se záloha sražená z těchto příjmů na jeho daň.

(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístněné ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna. Plátce nemá rovněž povinnost srážet zálohy na daň v situaci, kdy poplatník uvedený v § 2 odst. 2 vykonává práci ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, podle příkazů uživatele pracovní síly a příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím tohoto plátce.

(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ani k daňovému zvýhodnění.

(14) U poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, je sraženými zálohami jeho daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti splněna.

§ 38ha

Hlášení k záloze

(1) Plátce daně je povinen podat hlášení k záloze.

(2) Hlášení k záloze je možné podat pouze prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení podle zákona upravujícího jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

(3) V hlášení k záloze plátce daně vyčíslí zálohu připadající na jednotlivého poplatníka a uvede další údaje potřebné pro správu daně z příjmů ze závislé činnosti, které se podle jiného právního předpisu uvádějí v jednotném měsíčním hlášení podle zákona upravujícího jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

(4) Výše zálohy tvrzené v hlášení k záloze je dána úhrnem tvrzených záloh připadajících na jednotlivé poplatníky.

§ 38hb

Splatnost zálohy

Záloha odváděná plátcem daně je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení k záloze.

§ 38hc

Následné hlášení k záloze

(1) Plátce daně je povinen podat následné hlášení k záloze, pokud zjistí, že poslední známá záloha není ve správné výši.

(2) V následném hlášení k záloze plátce daně uvede nově tvrzenou zálohu.

(3) Následné hlášení k záloze je plátce daně povinen podat i v případě, kdy se nemění poslední známá záloha, ale pouze údaje dříve tvrzené.

(4) Následné hlášení k záloze je možné podat pouze prostřednictvím opravného hlášení podle zákona upravujícího jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

(5) Následné hlášení k záloze, ve kterém je tvrzena záloha nižší, než je poslední známá záloha, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně, ke které se tato záloha vztahuje.

§ 38hd

Poslední známá záloha

Poslední známou zálohou se pro účely daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně rozumí záloha ve výši, ve které byla naposledy za příslušný kalendářní měsíc

1. a) plátcem daně tvrzena v hlášení nebo následném hlášení, nebo
2. b) správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.

§ 38he

Samovyměření a samodoměření zálohy

(1) Záloha tvrzená plátcem daně v hlášení se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání hlášení, a to ve výši úhrnu tvrzených záloh připadajících na jednotlivé poplatníky.

(2) V případě, že plátce daně nepodá hlášení v zákonem stanovené lhůtě, má se za to, že tvrdil zálohu ve výši 0 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.

(3) Záloha tvrzená plátcem daně v následném hlášení se považuje za doměřenou dnem podání následného hlášení. Záloha je doměřena ve výši rozdílu mezi poslední známou zálohou a výší úhrnu nově tvrzených záloh připadajících na jednotlivé poplatníky.

(4) Doměření zálohy postupem podle odstavce 3 se nepoužije v případě podání následného hlášení k záloze nižší, než je tato záloha pravomocně doměřená z moci úřední.

(5) Stanovenou zálohu správce daně předepíše do evidence daní.

§ 38hf

Doměření zálohy z moci úřední

(1) Zjistí-li správce daně, že poslední známá záloha není ve správné výši, doměří zálohu ve výši rozdílu poslední známé zálohy a částky nově zjištěné.

(2) K doměření daně z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly, na základě postupu k odstranění pochybností, nebo v případě, kdy daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání následného hlášení k záloze.

(3) Zvyšuje-li se doměřením záloha, je doměřený rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru.

(4) Doměřenou zálohu správce daně předepíše do evidence daní.

§ 38hg

Penále

(1) Plátci daně vzniká povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky zálohy doměřené z moci úřední tak, jak byla doměřena oproti dosavadní poslední známé záloze, dochází-li k jejímu zvýšení.

(2) Penále podle odstavce 1 vzniká ve výši 5 % z částky zálohy doměřené z moci úřední a uvedené v následném hlášení nepřípustně podaném v průběhu doměřovacího řízení do 30 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.

(3) Záloha doměřená z moci úřední se v rozsahu, v jakém byla uvedena v nepřípustně podaném následném hlášení podle odstavce 2, považuje za doměřenou na základě tvrzení plátce daně.

§ 38hh

Úrok z prodlení

(1) Úrok z prodlení u nedoplatku na záloze se uplatní i po vyměření daně, ke které se tato záloha vztahuje, a je nadále evidován samostatně za každou zálohu.

(2) Úrok z prodlení u nedoplatku na dani samostatně nevzniká a je tvořen úhrnem úroků na záloze na této dani.

§ 38hi

Samovyměření a samodoměření daně

(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se považuje za vyměřenou plátci daně dnem 20. března kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období. Tímto dnem počne běžet lhůta pro stanovení této daně plátci daně.

(2) Dojde-li po vyměření daně ke změně poslední známé zálohy na tuto daň, považuje se daň za doměřenou plátci daně ke dni této změny.

(3) Daň je podle odstavců 1 a 2 stanovena ve výši úhrnu posledních známých záloh za jednotlivé kalendářní měsíce daného zdaňovacího období.

§ 38hj

Zvláštní ustanovení pro správu daně

(1) Ustanovení zákona o povinnosti podat daňové tvrzení za část zdaňovacího období se pro zálohu k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nepoužijí.

(2) Daňová povinnost na záloze se pro účely vztahu k insolvenčnímu řízení považuje za vzniklou k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém tato povinnost vzniká.

§ 38ch

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období, vyjma příjmů podle § 6 odst. 4 plynoucích od jiného plátce daně, pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.

(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, vyjma příjmů podle § 6 odst. 4 plynoucích od jiného plátce daně, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně z úhrnu mezd, vyjma příjmů podle § 6 odst. 4 plynoucích od jiného plátce daně, zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd, vyjma příjmů podle § 6 odst. 4 plynoucích od jiného plátce daně, zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.

(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.

(6) Plátce daně je povinen v hlášení k záloze za kalendářní měsíc leden nebo únor po uplynutí zdaňovacího období uvést, zda poplatník požádal o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

(7) Plátce daně je povinen výsledek provedeného ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvést nejpozději v hlášení k záloze za kalendářní měsíc březen po uplynutí zdaňovacího období.

§ 38i

Opravy na záloze a dani

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud nedošlo k vyměření daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od vyměření daně za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat následné hlášení k záloze. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.

(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud nedošlo k vyměření daně za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(4) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od vyměření daně za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.

(5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně

1. a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo
2. b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit.

(6) Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.

§ 38j

Povinnosti plátců daně

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

1. a) poplatníkovo jméno i dřívější,
2. b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem,
3. c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
4. d) jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
5. e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice,
6. f) za každý kalendářní měsíc
   1. 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
   2. 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
   3. 3. základ pro výpočet zálohy na daň,
   4. 4. vypočtenou zálohu na daň,
   5. 5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
   6. 6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,
   7. 7. skutečně sraženou zálohu,
   8. 8. částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.

   Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené záloze na daň z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,

1. g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,
2. h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.

(4) Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.