Platné znění

Zákon České národní rady o spotřebních daních

ČÁST PRVNÍ

§ 12c

vloženo 1. 1. 1998 zákonem 303/1997 Sb. Odkaz § 12c

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, (dále jen „topné oleje“) za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu musí být uvedeny tyto náležitosti:

  1. a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
  2. b) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
  3. c) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,
  4. d) hustota topných olejů při teplotě 20 °C, pokud je údaj podle písmene c) uveden v objemových jednotkách,
  5. e) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,
  6. f) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,
  7. g) výše spotřební daně celkem,
  8. h) datum vystavení dokladu o nákupu,
  9. i) číslo dokladu o nákupu,
  10. j) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

  1. a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
  2. b) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,
  3. c) hustota topných olejů při teplotě 20 °C, pokud je údaj podle písmene b) uveden v objemových jednotkách,
  4. d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,
  5. e) výše spotřební daně celkem,
  6. f) datum vystavení interního dokladu,
  7. g) číslo interního dokladu,
  8. h) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu3) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává nejpozději do deseti dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 13

změněno 1. 1. 1998 zákonem 303/1997 Sb. Odkaz § 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.16)

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Odkaz § 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

  1. a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
  2. b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 5 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 5 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.19)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

§ 15

Odkaz § 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.17)

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.

§ 16

Odkaz § 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.20)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.

§ 16a

změněno 1. 1. 1998 zákonem 303/1997 Sb. Odkaz § 16a

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.