Zákon České národní rady o spotřebních daních

§ 12f

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám,⁸) provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,^18d) které nakoupily výrobky uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň, nebo tyto výrobky samy vyrobily, a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba, včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých.

(3) Nárok na vrácení daně je ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených právním předpisem. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o nákupu výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva, písemné nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu, případně výpisem z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že poplatník spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sám vyrobil, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 7.

(5) Skutečnosti podle odstavce 4 s výjimkou dokladů o nákupu a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) prokazuje poplatník při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

1. a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se poplatníků podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,^18g) nebo
2. b) ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,

předloží poplatník v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období doklad o této změně, popř. výmazu.

(6) Na dokladu o nákupu, který je povinen vydat prodávající, musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
2. b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
3. c) množství výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
4. d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) plátcem daně,
5. e) výše celkové ceny výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,
6. f) výše spotřební daně celkem,
7. g) datum vystavení dokladu o nákupu,
8. h) číslo dokladu o nákupu,
9. i) podpis prodávajícího.

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
2. b) množství v objemových jednotkách,
3. c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) podle § 2 písm. h) bodu 3,
4. d) výše spotřební daně celkem,
5. e) datum vystavení interního dokladu,
6. f) číslo interního dokladu,
7. g) podpis výrobce.

(8) Správnost dokladů podle odstavců 4 a 5 kontroluje správce daně.

(9) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(10) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(11) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 12g

Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu nároku na vrácení daně z výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence podle § 12f odst. 4 a normativy spotřeby výrobků uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle § 12f odst. 3.

§ 12h

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily nebo dovezly technický benzin uvedený v § 19 odst. 1 písm. b) (dále jen „technický benzin“) nebo mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva podle § 19 odst. 1 písm. h) (dále jen „mazací oleje“) za cenu obsahující daň a prokazatelně tento technický benzin nebo tyto mazací oleje použily v rámci podnikatelské činnosti,⁸) a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby technických benzinů nebo mazacích olejů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě dovozu plní funkci dokladu o nákupu rozhodnutí celního orgánu o propuštění technického benzinu do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.^16a) V případě, že právnické a fyzické osoby použijí jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b) technický benzin, který samy vyrobily, nebo mazací oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
2. b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
3. c) množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů včetně jejich označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
4. d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,
5. e) výše celkové ceny technického benzinu nebo mazacích olejů včetně spotřební daně,
6. f) výše spotřební daně celkem,
7. g) datum vystavení dokladu o nákupu,
8. h) číslo dokladu o nákupu,
9. i) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

1. a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
2. b) množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů, včetně jejich obchodního označení a číselného označí uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,
3. c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,
4. d) výše spotřební daně celkem,
5. e) datum vystavení interního dokladu,
6. f) číslo interního dokladu,
7. g) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupeného technického benzinu ve výši platné v den jeho vyskladnění od plátce daně nebo v den jeho dovozu nebo do ceny nakoupených mazacích olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně nebo v den jejich dovozu. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do šesti měsíců od 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 12i

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12h odst. 1 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob vedení evidence o nákupu a spotřebě technického benzinu nebo mazacích olejů.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá. Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři.

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos plní funkci daňového přiznání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.^18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

(8) V průběhu konkursu až do jeho skončení předkládá daňové přiznání správce konkursní podstaty jednající za plátce v termínu stanoveném v odstavci 2. To se týká i daňového přiznání za část zdaňovacího období uplynulou do dne prohlášení konkursu.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

1. a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
2. b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), nepřesáhne částku 10 000 000 Kč, nejpozději do 55. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), přesáhne 10 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 56. dnem od začátku měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 55. dnem od začátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 55. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 55. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.¹⁹)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.