Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty

§ 36

Zdaňovací období

(1) Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat nižší než 10 000 000 Kčs, zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

(3) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat vyšší než 100 000 000 Kčs, je plátce povinen zaplatit zálohu na svou daňovou povinnost ve výši 50 % částky daně zaplacené za předcházející zdaňovací období. Zálohy se zaokrouhlují na 1000 Kčs nahoru.

(4) Plátce, na kterého se vztahuje odstavec 2, si může zvolit jako zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto skutečnost oznámit finančnímu orgánu. Změnu zdaňovacího období lze provést počínaje prvním měsícem po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Svým rozhodnutím je vázán nejméně do konce kalendářního roku.

(5) Po registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím obdobím

1. a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce,
2. b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce.

§ 37

Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty

(1) Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 15 dnů po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně splatná daň, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

(2) Záloha na daňovou povinnost je splatná do konce běžného kalendářního měsíce a celková daňová povinnost je splatná do 15 dnů po skončení zdaňovacího období.

§ 38

Daňové přiznání

Plátce je povinen do 15 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání nebo dodatečné přiznání v případech stanovených tímto zákonem způsobem stanoveným zákonem České národní rady.⁴⁰)

§ 39

Registrace a oznamovací povinnost

Postup při registraci a oznamovací povinnost stanoví § 5 tohoto zákona a zákon České národní rady.⁴⁰)

§ 40

Zvýšení daně, penále a pokuty

(1) Z rozdílu mezi daňovou povinností plátce a daňovou povinností uvedenou v daňovém přiznání ve prospěch plátce se stanoví zvýšení daně ve výši 100 %, zjistí-li tento rozdíl finanční orgán, a ve výši 20 %, zjistí-li jej plátce sám a opravu daně provede v dodatečném daňovém přiznání.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce povinen zaplatit dodatečně splatnou daň a penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Tato sankce se uplatní i v případě, že plátce nezaplatí včas zvýšení daně podle odstavce 1.

(3) Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán mu uloží pokutu ve výši až 10 % z daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.

(4) Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec, finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(5) Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6, uloží jí finanční orgán pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(6) Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(7) Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne hodnotu 100 Kčs.

(8) Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zákon České národní rady.⁴⁰)

§ 41

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně včetně penále a pokut platí zvláštní zákon,⁴⁰) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

1. a) zboží, propuštěné do volného oběhu⁴¹) v tuzemsku,
2. b) zpět dovážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu⁴²) v zahraničí za účelem zpracování, úpravy nebo opravy,
3. c) zpět vyvážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití.

(2) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem vzniku nároku státu na clo.⁴³)

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém daň zaplatil.

(4) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla⁴⁴) s výjimkou

1. a) zboží určeného k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným a služebním účelům a zboží určené k zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,
2. b) náboženských předmětů,
3. c) osvobození od cla poskytovaného v rámci všeobecného systému celních preferencí,⁴⁵) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,⁴⁶)
4. d) dovoz zboží osvobozený od cla podle zvláštních předpisů,⁴⁷)
5. e) dovoz zboží pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit.

(5) Daňovým dokladem při dovozu je písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet

1. a) základu pro vyměření cla,
2. b) cla a poplatků vybíraných celnicemi při dovozu zboží,
3. c) příslušné spotřební daně.

(2) U dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. c) činí částka daně za každý i započatý měsíc v němž je zboží v záznamním oběhu v tuzemsku 3 % z daně, která by měla být vyměřena, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.

(3) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od daňové povinnosti, pokud nejde o zboží osvobozené podle § 25.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do volného oběhu v zahraničí a potvrzeno jeho konečné dopravení do zahraničí na daňovém dokladu. Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí účastník celního řízení.

(3) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19 až 23, pokud není považován za oprávněného vývozce, na něhož se nevztahuje § 23 odst. 1.

(4) Pro účely tohoto zákona se za oprávněného vývozce považuje plátce,

1. a) jehož obrat při vývozu zboží v předchozím kalendářním roce je vyšší než 5 000 000 Kčs a
2. b) dodání zboží na vývoz činí nejméně 20 % z celkového obratu v předchozím kalendářním roce; v případě, že plátce zahájí podnikání v průběhu kalendářního roku, přepočte se obrat k 31. prosinci na celý kalendářní rok.

(5) Oprávněný vývozce má nárok na vrácení nadměrného odpočtu vztahujícího se k vyváženému zboží za zdaňovací období, ve kterém vznikl, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

(6) Oprávněný vývozce, který zároveň uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku, má v případě vzniku nadměrného odpočtu nárok na vrácení poměrné části nadměrného odpočtu za zdaňovací období, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Tato poměrná část se stanoví jako součin celkové daně na vstupu za zdaňovací období upravené podle § 20 a koeficientu. Tento koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za vyvážené zboží a ve jmenovateli součet cen bez daně za zdanitelná plnění, kromě zdanitelných plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 25. Při výpočtu koeficientu se vychází z údajů za příslušné zdaňovací období.

(7) Vrácení poměrné části nadměrného odpočtu stanovené podle odstavců 5 a 6 za zdaňovací období nesmí překročit nadměrný odpočet za zdaňovací období. V případě postupu podle § 23 se nadměrný odpočet sníží o částku vrácené daně.

(8) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemný návrh na celní řízení.

(9) Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních vztahů upraví vyhláškou způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně za zdanitelná plnění poskytovaná osobám jiných států, které požívají výhod podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.⁴⁸)

(10) Ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná plnění poskytovaná osobám při přechodu státní hranice České republiky.

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí se pro účely daně posuzuje stejně jako vývoz zboží podle § 45 odst. 1, 3, 4, 5, 6, 7.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování finančních a pojišťovacích činností do zahraničí nepovažuje za dodání osvobozené od daňové povinnosti podle § 25. Při stanovení výše odpočtu se postupuje podle § 20.

(3) Poskytováním služeb do zahraničí se rozumí také poskytování služeb v tuzemsku, jestliže se tyto služby

1. a) vztahují výhradně k nemovitému majetku nacházejícímu se v zahraničí,
2. b) jsou poskytovány osobě výhradně v souvislosti s jejím podnikáním v zahraničí,
3. c) vztahují výhradně ke zboží dovezenému do tuzemska za účelem poskytnutí služeb souvisejících s tímto zbožím a za podmínky, že toto zboží je do 6 měsíců ode dne původního dovozu opět vyvezeno do zahraničí.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

1. a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
2. b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
3. c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
4. d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od daňové povinnosti osvobozena.

(2) Plátce, uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1, má nárok na odpočet daně.

(3) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou jsou osvobozeny od daňové povinnosti, pokud jsou poskytovány v souvislosti s mezinárodní přepravou podle odstavce 1.

(5) Ustanovení § 45 odst. 4, 5, 6 a 7 platí pro mezinárodní přepravu ve stejném rozsahu jako pro vývoz zboží.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 0,05 Kčs za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit, je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kčs.

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.⁴⁰) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.⁴⁹) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

1. a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,
2. b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,
3. c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.⁵⁰)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

1. a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,
2. b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

(3) V případě zpět vyváženého zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku před účinností tohoto zákona a byla na něj uzavřena smlouva o koupi najaté věci se bude při stanovení základu daně vycházet ze základu pro vyměření cla sníženého o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. 1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.
2. 2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.
3. 3. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.
4. 4. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona