Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí obrat podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem daně. Jestliže tuto povinnost nesplní, je považována za plátce od data uzavření této smlouvy a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se zaregistruje jako plátce nejdříve.

(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 1 500 000 Kč. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 1 500 000 Kč, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3.

(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,^3a) a to ode dne nabytí majetku.

(9) Při přeměně společnosti, která byla plátcem daně z přidané hodnoty, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutím s jinou společností, popřípadě při rozdělení společnosti, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti bez likvidace podle zvláštního zákona,^3b) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

1. a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,
2. b) členové dozorčích rad plátců,
3. c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,
4. d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c) nebo k plátci, který je fyzickou osobou,
5. e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,
6. f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,
7. g) osoby, které jsou v pracovněprávním⁴) nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci,
8. h) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy,
9. i) členové družstev, kteří jsou v pracovním vztahu k družstvu,^4a)
10. j) osoby, které jsou statutárním orgánem právnických osob majících zvláštní vztah k plátci.

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké⁵) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

1. a) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,
2. b) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,
3. c) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně,
4. d) použití osobního automobilu a vratných lahví ze skla vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

1. a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
2. b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
3. c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

1. a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
2. b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,
3. c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,
4. d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,
5. e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

1. a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy⁶) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,
2. b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,
3. c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,
4. d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,
5. e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
6. f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo služby,
7. g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními kartami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv,⁷) smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci^7a) a smluv o dílo,⁸) kdy se zdanitelné plnění uskutečňuje formou dílčího nebo opakovaného plnění během doby trvání smlouvy, se každé dílčí nebo opakované plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění, které se uskutečňuje podle platné smlouvy a ve sjednaných termínech, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem odečtu z měřicího zařízení.

(4) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 10

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.^8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a na uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Daňový doklad musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo⁹) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
2. b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,
3. c) pořadové číslo dokladu,
4. d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
5. e) datum vystavení dokladu,
6. f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
7. g) výši ceny bez daně celkem,
8. h) sazbu daně,
9. i) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených v daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu nebo na zjednodušeném daňovém dokladu nebo na dokladu o použití plnění s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daňové povinnosti, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň se pro jednotlivé sazby zaokrouhluje podle odstavce 2 písm. i).

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňový doklad, pokud splňuje stanovené náležitosti,^9a) je zároveň účetním dokladem.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

1. a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
2. b) jméno a bydliště osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,
3. c) pořadové číslo dokladu,
4. d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
5. e) datum vystavení dokladu,
6. f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
7. g) výši ceny bez daně celkem,
8. h) sazbu daně,
9. i) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem, na kterém je uvedeno obchodní jméno dopravce. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše do 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, údaje podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) a h) a cenu včetně daně celkem. Za správnost uvedených údajů odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Za vypočtenou výši daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň vypočte podle ustanovení § 17 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu není povinen v případě plnění ve prospěch jiného plátce vystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. V těchto případech vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), h) a dále

1. a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích,
2. b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích.

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena¹⁰) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹) základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(7) Základem daně v případě smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je vstupní cena předmětu¹³) bez daně.

(8) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(9) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(10) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(12) Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(13) Při stanovení základu daně u stálé provozovny plátce se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže být základ daně nižší, než jaký by stanovil za totéž nebo obdobné zdanitelné plnění plátce se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky,^13a) nejméně ve výši všech finančních prostředků, které plátce obdrží ze zahraničí, popř. z tuzemska.

(14) Plátce, který nakoupil služby elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby od osoby, která není plátcem, a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daňové povinnosti podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považuje se toto plnění za osvobozené podle § 25 pouze tehdy, jestliže použije cenu obvyklou.

(15) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění a jiné finanční příspěvky stanovené obecně závaznými předpisy.

(16) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je rozdíl mezi cenou nákupu od osoby, která není plátcem, a cenou prodeje v úrovni bez daně. Tento postup se uplatní i při nákupu ojetých osobních automobilů od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

(17) Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli. Tento postup se neuplatní, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V tomto případě základem daně je vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(18) Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(19) Základem daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu^13b) do příslušného oboru jako služby cestovního ruchu je kalkulovaná přirážka obsažená v nabídkové ceně nebo skutečná přirážka zjištěná jako rozdíl mezi skutečnými náklady a dosaženými tržbami za jednotlivé akce cestovního ruchu nebo maximálně za období kalendářního roku.

§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

1. a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,
2. b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění.

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavce 1 provedena.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.