Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty

§ 36

Zdaňovací období

(1) Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat nižší než 10 000 000 Kčs, zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

(3) Plátce, na kterého se vztahuje odstavec 2, si může zvolit při své registraci jako zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto skutečnost oznámit finančnímu orgánu. Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést u plátce nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Tuto změnu je plátce povinen oznámit finančnímu orgánu nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku. Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční je plátce povinen oznámit vždy při překročení obratu stanoveného v odstavci 2 za předcházející kalendářní rok.

(4) Po registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím obdobím

1. a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce,
2. b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce.

§ 37

Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty

Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 25 dnů po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně stanovená daň plátcem nebo dodatečně vyměřená daň finančním orgánem, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

§ 38

Daňové přiznání

(1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání, a to i v případě, že je negativní.

(2) Zjistí-li plátce, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, je povinen neprodleně předložit finančnímu orgánu dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(3) Zjistí-li plátce, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, může předložit finančnímu orgánu dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká, nejpozději do šesti měsíců ode dne splatnosti daně.

(4) V dodatečném daňovém přiznání uvede plátce pouze rozdíly oproti daňovému přiznání původně předloženému.

§ 39

Registrace a oznamovací povinnost

Postup při registraci a oznamovací povinnost stanoví § 5 tohoto zákona a zákon České národní rady.⁴⁰)

§ 40

Zvýšení daně, penále a pokuty

(1) Z rozdílu mezi skutečným odpočtem daně a odpočtem daně uvedeným v daňovém přiznání ve prospěch plátce a z rozdílu mezi skutečnou daní na výstupu a daní na výstupu uvedenou v daňovém přiznání ve prospěch plátce stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 100 % rozdílu, zjistí-li tento rozdíl sám finanční orgán, a ve výši 20 %, zjistí-li jej plátce a opravu daně provede v dodatečném daňovém přiznání.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce povinen zaplatit penále ve výši 0,3 % z nedoplatku daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Toto penále se uplatní i v případě, že plátce nezaplatí v lhůtě splatnosti daň a zvýšení daně vyměřené rozhodnutím finančního orgánu nebo daň uvedenou v dodatečném daňovém přiznání.

(3) Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán mu uloží pokutu ve výši až 10 % z daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 2000 Kč.

(4) Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec, a to ani po výzvě finančního orgánu, finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(5) Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6, uloží jí finanční orgán pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(6) Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(7) Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne hodnotu 100 Kč.

(8) Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zákon České národní rady.⁴⁰)

§ 41

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně včetně penále a pokut platí zvláštní zákon,⁴⁰) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

1. a) zboží propuštěné do režimu volného oběhu,⁴¹)
2. b) zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,^41a)
3. c) zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴²)
4. d) zboží propuštěné do režimu dočasného použití.^42a)

(2) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.⁴³)

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovené části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, do kterého daň zaúčtoval.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení potvrzené celním orgánem.

(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla,⁴⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Daň se uplatní i při osvobození od cla v případě

1. a) dovozu zboží pro vzdělávací, vědecké a kulturní účely a vědeckých nástrojů a přístrojů, pokud není darováno,^44a)
2. b) dovozu náboženských předmětů, pokud nejsou darovány,^44b)
3. c) osvobození od cla poskytovaného v rámci všeobecného systému celních preferencí⁴⁵) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,⁴⁶⁾
4. d) dovozu zboží osvobozeného od cla podle zvláštních předpisů.⁴⁷)

(7) Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je povinen tento zástupce vyměřenou daň přeúčtovat kupujícímu ve vztahu k zahraničí bez nároku na odpočet daně. Na daňovém dokladu musí být uveden kupující vedle příjemce zboží a daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Nárok na odpočet daně uplatňuje kupující, pokud je plátcem.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet:

1. a) základu pro vyměření cla,
2. b) cla a plateb vybíraných celními orgány při dovozu zboží,
3. c) příslušné spotřební daně.

(2) Clem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí clo vypočítané podle příslušné sazby celního sazebníku, nesnížené podle zvláštních předpisů.^47b)

(3) U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku podle § 43 odst. 1 písm. c) se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)

(4) U zboží uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d) činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se výše daně stanoví rozdílem daní vypočtených podle § 43 odst. 1 písm. a) a podle odstavce 4.

(6) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od daňové povinnosti, pokud nejde o zboží osvobozené podle § 25.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno v režimu vývozu a na daňovém dokladu je potvrzeno pohraničním celním úřadem jeho konečné dopravení do zahraničí nebo celním úřadem jeho propuštění nebo umístění do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemné celní prohlášení.

(4) Při vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) nemá tento zástupce nárok na osvobození od daňové povinnosti a odpočet daně u vyváženého zboží. Na daňovém dokladu musí být zastoupená osoba uvedena jako prodávající ve vztahu k zahraničí vedle odesílatele. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Osvobození od daňové povinnosti a nárok na odpočet daně uplatňuje prodávající, pokud je plátcem.

(5) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19, 20, 21 a 23. Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, protože má nárok uplatnit odpočet daně při dovozu zboží z tohoto režimu.

(6) Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných druhů zboží osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.⁴⁸) Prodej vybraných druhů zboží za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daní oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob a rozsah těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.

(7) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

1. a) k zásobování zahraničních leteckých společností zbožím za ceny bez daně určeným k prodeji na palubách jejich letadel,
2. b) k prodeji zboží za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností.

(8) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování licencí a prodeje zboží za ceny bez daně osobám při přestupu státní hranice České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek.

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od daňové povinnosti. Poskytováním služeb a převodem a využitím práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb a převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených podle zvláštního předpisu^48a) jako výkony kulturní činnosti, poradenské služby pro řízení podniků, obchodní a zprostředkovatelské služby, pokud jsou poskytovány osobám, které nemají stálou provozovnu, sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25 zákona.

(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20, 21 a 23.

(4) Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení, popřípadě platební příkaz, na němž je uvedeno jméno nebo název osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

1. a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
2. b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
3. c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
4. d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od daňové povinnosti osvobozena.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou jsou osvobozeny od daňové povinnosti, pokud jsou poskytovány v souvislosti s mezinárodní přepravou uskutečňovanou podle odstavce 1 podle smlouvy o přepravě, zasilatelské smlouvy, popřípadě komisionářské smlouvy a podle zvláštních předpisů.^48b) Od daně jsou rovněž osvobozeny služby související s mezinárodní přepravou zboží, kterou uskutečňuje plátce, který je kupujícím nebo prodávajícím ve vztahu k zahraničí.

(4) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavce 3 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19, 20, 21 a 23 tohoto zákona.

(5) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit, je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách, platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.⁴⁰) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.⁴⁹) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

1. a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,
2. b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,
3. c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.⁵⁰)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

1. a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,
2. b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

(1) Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení nepřímých daní, mohou požádat příslušný finanční orgán o vrácení zaplacené daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vracení daně.

(2) Prodá-li osoba, která není plátce daně, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 1, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši původně vrácené daně, a to do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. 1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.
2. 2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.
3. 3. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.
4. 4. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona