Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 14a

(1) Záloha na pojistné na důchodové zabezpečení je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

(2) Vznikla-li podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení³⁷) účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných osobě samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osobě, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení³⁵) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od vzniku této účasti do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se přihlásila k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(3) Zanikla-li účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,³⁶) je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku účasti na důchodovém zabezpečení povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vznikla účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se měla přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.²⁷)

(4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení¹⁹) platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

(5) Doplatek pojistného na důchodové zabezpečení je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové zabezpečení platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,²⁹) je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení³⁵) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, vznikla podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení,³⁷) jsou ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné na důchodové zabezpečení za kalendářní rok, v němž vznikla účast na důchodovém zabezpečení, a zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení v následujícím kalendářním roce, za období od 1. ledna tohoto kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1; tyto lhůty splatnosti platí obdobně v případě, vznikne-li spolupracující osobě účast na důchodovém zabezpečení v důsledku vzniku účasti osoby samostatně výdělečně činné podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.³⁷)

§ 14b

(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, a to spolu se zálohou na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 1, 3 a 4; vzniklo-li nemocenské pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 4, platí pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění § 14a odst. 1 obdobně.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, za které se neplatí záloha na pojistné na důchodové zabezpečení.

(3) Částka zaplacená na kalendářní měsíc se považuje za pojistné na nemocenské pojištění, jen pokud byla na tento měsíc zaplacena záloha na pojistné na důchodové zabezpečení aspoň ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 2, 4 a 5.

§ 15

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení¹⁹) nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,¹³) podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném na důchodové zabezpečení vypočteném z tohoto vyměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,²⁹) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.

(2) Změní-li se dodatečně údaje uvedené v odstavci 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit do osmi dnů a případné dlužné pojistné na důchodové zabezpečení doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o těchto změnách dověděla.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení,³⁰) i když v něm nebyla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení,³⁰) má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná.

(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím kalendářním roce.

§ 16

Občan uvedený v § 3 odst. 3 odvádí pojistné na důchodové zabezpečení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.¹⁹) Pojistné na důchodové zabezpečení je splatné kdykoliv podané přihlášce a hradí se vždy za celé kalendářní měsíce.

§ 17

Přeplatek pojistného

(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě.

(2) Česká správa sociálního zabezpečení nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹⁹) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdytento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,³⁸) je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném.

§ 18

Promlčení pojistného

(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

§ 19

Způsob placení pojistného

(1) Pojistné se platí v československé měně

1. a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení (§ 9, 10), nebo
2. b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene a).

(2) Za den platby pojistného se považuje

1. a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,
2. b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty příslušných správ sociálního zabezpečení (§ 9, 10), vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce pojistného byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné správy sociálního zabezpečení v hotovosti přijata. Pokud je účet příslušné správy sociálního zabezpečení u jiné banky než účet plátce pojistného, z něhož je platba převedena, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet příslušné správy sociálního zabezpečení, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné správy sociálního zabezpečení v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným správám sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení úrok ve výši běžné diskontní sazby Státní banky československé z částky včas nepřevedené.

§ 20

Penále

(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 8.

(2) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 21

Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení

(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²⁰) organizaci nebo malé organizaci, jestliže

1. a) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo
2. b) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo
3. c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5% z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.

(3) Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstránění nedostatků, je organizace nebo malá organizace povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 22

Pokuty

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté, 11 a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²¹) uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15 a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²²) uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti.

(3) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 22a

Úhrada dlužného pojistného

Má-li plátce pojistného splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí:

1. a) pokuty,
2. b) penále,
3. c) přirážka k pojistnému,
4. d) nejstarší nedoplatky pojistného.

§ 23

Počítání času

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

§ 23a

Měla-li osoba samostatně výdělečně činná splnit povinnosti stanovené tímto zákonem ve lhůtě vázané na lhůty pro podání daňového přiznání a podle zvláštního zákona není povinna toto přiznání podávat, je povinna splnit tyto povinnosti do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž dosáhla příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

§ 24

Tiskopisy

Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou poplatníci pojistného uvedení v § 3 povinni používat.

§ 25

Zvláštní ustanovení

(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky s těmito odchylkami:

1. a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra,
2. b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím útvar Vězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka Policie České republiky.

(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a pro příslušníky ozbrojených sil s místem služebního působiště (zařazení) na území České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, s těmito odchylkami:

1. a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím příslušný orgán provádějící sociální zabezpečení těchto příslušníků,
2. b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný útvar ozbrojených bezpečnostních sborů, bezpečnostních služeb a ozbrojených sil.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné³⁹) a zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.

§ 25a

Úhrada odvedeného pojistného

Pokud se podle zvláštního předpisu³¹) uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce³²) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,³³) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.

§ 26

(1) Pojistné podle tohoto zákona, placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.

(2) Pro odvod pojistného²³) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.

(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového zabezpečení anebo v nichž sice nemocenského a důchodového zabezpečení účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.

(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),¹⁶) anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.

(6) Při stanovení pojistného,²⁴) které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.

(9) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.

§ 27

Organizace a malé organizace, které byly v prosinci 1992 plátci odvodu z objemu mezd podle zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, daně z objemu mezd podle zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění pozdějších předpisů, nebo daně z objemu mezd a odměn podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny nejpozději do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 27 % ze základu pro tento odvod nebo tuto daň, který byl rozhodný pro zaplacení zálohy na tento odvod nebo tuto daň za prosinec 1992. Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992. Ustanoveními předchozích vět není dotčena povinnost zaplatit pojistné podle § 26 odst. 1 za leden 1993.