zákon o prevenci závažných havárií

§ 5

(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) provozovatel předkládá krajskému úřadu v písemné a elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Návrh na zařazení obsahuje

1. a) identifikační údaje objektu nebo zařízení a fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele,
2. b) seznam,
3. c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele,
4. d) popis a grafické znázornění okolí objektu nebo zařízení,
5. e) údaje o množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení použitých při výpočtu v návrhu na zařazení, doplněné o množství nebezpečných látek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II,
6. f) popis výpočtu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 2,
7. g) podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele.

(3) Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení do skupiny A nebo skupiny B vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B.

(4) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení, a zjistí-li skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení.

§ 6

(1) Krajský úřad určí, na základě zaslaných návrhů na zařazení a protokolů o nezařazení, objekty nebo zařízení, kde se pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie mohou zvýšit v důsledku domino efektu, a tyto objekty nebo zařízení zařadí rozhodnutím do skupiny A nebo skupiny B.

(2) Krajský úřad může provozovatelům objektů a zařízení určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizika v těchto objektech nebo zařízeních.

(3) Provozovatel je povinen údaje podle odstavce 2 využít při analýze a hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“), bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona.

(4) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich elektronické podoby.

§ 7

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie

(1) Provozovatel je povinen provést pro účely zpracování bezpečnostního programu (§ 8) nebo bezpečnostní zprávy (§ 10) analýzu a hodnocení rizik závažné havárie, ve které uvede

1. a) identifikaci zdrojů rizika (nebezpečí),
2. b) určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii,
3. c) odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
4. d) odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií,
5. e) stanovení míry rizika,
6. f) hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií.

(2) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování analýzy a hodnocení rizik závažné havárie.

§ 8

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program.

(2) Provozovatel zpracuje návrh bezpečnostního programu na základě výsledků analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a uvede v něm

1. a) zásady prevence závažné havárie,
2. b) strukturu a systém řízení bezpečnosti zajišťující ochranu zdraví a životů lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

(3) Provozovatel je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu do návrhu bezpečnostního programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.

(4) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci ke schválení krajskému úřadu.

§ 9

(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti⁹). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy k návrhu bezpečnostního programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou dotčené obce krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti.

(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí a veřejnosti do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostního programu nebo jeho aktualizace vydá rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen postupovat podle bezpečnostního programu tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.

(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schváleným bezpečnostním programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně v potřebném rozsahu informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování bezpečnostního programu a jeho aktualizace.

§ 10

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, ve které uvede

1. a) informace o systému řízení u provozovatele s ohledem na prevenci závažné havárie,
2. b) informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení,
3. c) technický popis objektu nebo zařízení,
4. d) postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a hodnocení rizik a metody prevence,
5. e) opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie,
6. f) aktualizovaný seznam,
7. g) jmenovitě uvedené právnické osoby a fyzické osoby, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy.

(2) V bezpečnostní zprávě je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B dále povinen

1. a) stanovit politiku prevence závažné havárie a zavést systém řízení bezpečnosti pro její provádění,
2. b) vyhodnotit nebezpečí závažné havárie a navrhnout a zavést nezbytná opatření k zabránění vzniku těchto havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
3. c) stanovit zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí závažné havárie,
4. d) vypracovat zásady vnitřního havarijního plánu (§ 17) a poskytnout informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 18 až 20), aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě vzniku závažné havárie,
5. e) zajistit odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů nebo zařízení.

(3) Pro zpracování bezpečnostní zprávy lze využít dokumenty a části dokumentů, zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní zprávu nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny.

(4) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím schválení nebo předchozího posouzení, a dále na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií nebo poznatků v hodnocení nebezpečí. Ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel uvede

1. a) seznam změn provedených v objektu nebo zařízení,
2. b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu,
3. c) věcné a odborné zdůvodnění, proč nebyla provedena nebo nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.

(5) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizaci a zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy krajskému úřadu ke schválení.

§ 11

(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti⁹). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejich obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti dotčené obce.

(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Provozovatel je povinen postupovat podle bezpečnostní zprávy tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.

(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schválenou bezpečnostní zprávou a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat v potřebném rozsahu o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu bezpečnostní zprávy, provedení její aktualizace a způsob zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy.

§ 12

Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie

Provozovatel je povinen

1. a) sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění“)¹⁰) do 100 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie, které jsou uvedeny ve schváleném bezpečnostním programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě,
2. b) sjednat pojištění před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, postupuje provozovatel podle písmene a); výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem pro etapu zkušebního provozu musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie stanovených na základě výsledku analýzy a hodnocení rizik, předložené krajskému úřadu pro účely územního řízení nebo vydání stavebního povolení (§ 21 odst. 1),
3. c) předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene a) a jejích změn nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření; provozovatel je povinen předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene b) před zahájením zkušebního provozu objektu nebo zařízení,
4. d) bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění,
5. e) být pojištěn po celou dobu užívání objektu nebo zařízení podle písmene a) a zkušebního provozu podle písmene b).

§ 13

Omezení informace o nebezpečné látce v bezpečnostní zprávě

(1) Krajský úřad může na návrh provozovatele rozhodnout o omezení informace o konkrétní nebezpečné látce vyžadované v bezpečnostní zprávě, pokud provozovatel dostatečně prokáže, že konkrétní nebezpečná látka, umístěná v objektu nebo zařízení nebo jakékoli jeho části, je ve stavu, který není schopen vytvořit nebezpečí závažné havárie, a je splněno alespoň jedno z následujících kritérii

1. a) nebezpečná látka je v tuhém stavu a za obvyklých ani za jakýchkoli mimořádných podmínek, které lze předpokládat, není možné uvolnění materiálu nebo energie, které by představovalo zdroj rizika,
2. b) nebezpečná látka je balena nebo upravena takovým způsobem a vyskytuje se v takovém množství, že ani maximální únik látky za jakýchkoli okolností nepředstavuje zdroj rizika,
3. c) nebezpečná látka je umístěna v takovém množství a vzdálenosti od ostatních nebezpečných látek v daném objektu nebo zařízení, že nemůže sama představovat zdroj rizika ani způsobit závažnou havárii s přítomností jiných nebezpečných látek,
4. d) látka je vybrána na základě její obecné klasifikace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu části 1 v tabulce II, ale nemůže za daných podmínek představovat zdroj rizika, a proto tato klasifikace pro ni není účelná.

(2) Krajský úřad zasílá stejnopis svého rozhodnutí vydaného podle odstavce 1 ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Ministerstvo zpracovává jednou ročně zprávu o provozovatelích, u kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě podle odstavce 1, včetně uvedení kritérií tohoto omezení.

(4) Ministerstvo zasílá kopii zprávy zpracované podle odstavce 3 jednou ročně dotčeným orgánům veřejné správy, dotčeným obcím a Evropské komisi (dále jen „Komise“).

§ 14

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení, jež je zařazeno do skupiny A nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (dále jen „plán fyzické ochrany“).

(2) V plánu fyzické ochrany provozovatel uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

1. a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení,
2. b) režimová opatření,
3. c) fyzická ostraha a
4. d) technické prostředky.

(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo zařízení krajskému úřadu a Policii České republiky¹¹) na vědomí.

(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení, uvedená v plánu fyzické ochrany, k zabránění vzniku závažných havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.

§ 15

(1) Funkčnost bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d), včetně funkčních zkoušek poplachového systému, je provozovatel povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.

(2) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany jsou povinni zaměstnanci provozovatele, zaměstnanci orgánů veřejné správy a jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytovat o nich informace podle zvláštního zákona¹²). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo příslušných prací¹³).

(3) Náležitosti bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem vnitra a ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a obsah bezpečnostních opatření.

§ 16

Změny v objektu nebo zařízení

(1) Návrh na zařazení po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky, pokud tato změna vede ke změně zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu bezprostředně, nejpozději do 1 měsíce. Tento návrh na zařazení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu též do 1 měsíce po ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestaly vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, nebo po organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení.

(3) Aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy je provozovatel povinen zpracovat a předložit krajskému úřadu ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle odstavce 1.

§ 17

Vnitřní havarijní plán

(1) Provozovatel je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán v součinnosti se zaměstnanci objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Vnitřní havarijní plán obsahuje

1. a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
2. b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
3. c) popis možných dopadů závažné havárie,
4. d) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,
5. e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,
6. f) způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
7. g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
8. h) opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

(2) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů¹⁴), tvoří samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.

(3) Provozovatel je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení krajskému úřadu.

(4) Provozovatel je dále povinen

1. a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,
2. b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a uložení,
3. c) zahrnout na základě rozhodnutí krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu,
4. d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím soustavy NATURA 2000,
5. e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem; tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné fyzické osoby,
6. f) prokazatelně seznámit zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení, včetně pracovníků dlouhodobých subdodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,
7. g) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu a provádět kontroly,
8. h) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob a strukturu zpracování vnitřního havarijního plánu a provedení jeho aktualizace.

§ 18

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen

1. a) vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy,
2. b) spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.

(2) Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují

1. a) identifikační údaje provozovatele,
2. b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,
3. c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž dopady se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení provozovatele,
4. d) přehled možných dopadů závažné havárie na život a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito dopady,
5. e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů závažné havárie,
6. f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,
7. g) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, například podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování dopadů závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané podle zvláštního právního předpisu¹⁵).

§ 19

(1) Krajský úřad může s uvedením důvodů rozhodnout s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě, že nebude pro objekt nebo zařízení zpracovávat vnější havarijní plán. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(2) Pokud krajský úřad rozhodl, že objekt nebo zařízení v blízkosti území sousedního státu nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie za hranicemi objektu nebo zařízení, a proto pro něj nebude zpracovávat vnější havarijní plán, zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Ministerstvo na základě rozhodnutí krajského úřadu, že nebude zpracovávat vnější havarijní plán, uvědomí o tomto rozhodnutí sousední stát.

(4) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu písemných podkladů provozovatele pro stanovení zóny havarijního plánování a způsob provedení aktualizace podkladů.

§ 20

(1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování podle podkladů předaných provozovatelem. Zjistí-li krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území dalšího kraje či více krajů, vyzve dotčený krajský úřad ke spolupráci na stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad je povinen podílet se na stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Krajský úřad zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu, přičemž postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁵). Dotčený krajský úřad, do jehož území zasahuje zóna havarijního plánování, zajistí zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu a předá je krajskému úřadu, který zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu.

§ 21

Uvádění nových objektů nebo zařízení do užívání

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo formou změny dokončené stavby (dále jen „nový objekt nebo zařízení“), je povinna zpracovat návrh na zařazení a analýzu a hodnocení rizika závažné havárie a předložit tyto dokumenty krajskému úřadu souběžně s podáním návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě žádosti o stavební povolení stavby nebo její změny nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, kdy se územní rozhodnutí nevydává, který podává stavebnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu¹⁶).

(2) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení nového objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich elektronické podoby.

(3) Provozovatel nového objektu nebo zařízení, který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B, je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do užívání¹⁶).

(4) Provozovatel nesmí nový objekt nebo zařízení uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Není-li zkušební provoz prováděn, provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen předložit pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke kolaudačnímu řízení¹⁶). Bez tohoto rozhodnutí provozovatel nesmí užívat objekt nebo zařízení.

(5) Provozovatel nového objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen vypracovat a předložit krajskému úřadu vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení a písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do užívání¹⁶).

§ 22

(1) Krajský úřad zajišťuje veřejné projednání návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace.

(2) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím. Obec oznamuje veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlížení do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba nebo právnická osoba uplatnit k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo k jejich aktualizaci písemné vyjádření.

(3) Krajský úřad zajišťuje zpřístupnění schváleného bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu podle zvláštního právního předpisu¹⁸) a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nebo jejich aktualizace veřejnosti.

§ 23

(1) Provozovatel může z výtisků návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, vypustit po projednání s krajským úřadem údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství¹⁷), utajovaných skutečností¹³) anebo zvláštních skutečností¹⁸), z důvodů veřejné bezpečnosti nebo důvodů obrany státu. Tyto údaje musí být uvedeny ve výtiscích opatřených na titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, které provozovatel zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu.

(2) Krajský úřad zajišťuje, aby seznam byl dostupný veřejnosti. To však neplatí, pokud byl tento seznam nebo jeho část pro účely veřejného projednání vypuštěn podle odstavce 1 z návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

§ 24

(1) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 2.

(2) Dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy je k vyjádření obdržely.

(3) Pokud dotčený orgán veřejné správy, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nezašle ve stanovené lhůtě své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s bezpečnostním programem, bezpečnostní zprávou a vnějším havarijním plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.

(4) Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce není uplatněno ve lhůtě stanovené v odstavci 1, platí, že k bezpečnostnímu programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nemají připomínky.

§ 25

Informování veřejnosti

(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti¹⁹) v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie (dále jen „informace“). Krajský úřad projedná s provozovatelem jeho účast při zpracování informace.

(2) Krajský úřad aktualizuje informaci po každé změně v objektu nebo zařízení (§ 16), která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti. Aktuálnost informace se přezkoumává každé 3 roky.

(3) V případě, že by mohly účinky závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení provozovatele zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu přesáhnout hranice státu, poskytne krajský úřad ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace.

(4) Ministerstvo předává státům, které by mohly být dotčeny účinky závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob informace a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

§ 26

Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, v jejímž objektu nebo zařízení došlo k závažné havárii, je povinna

1. a) závažnou havárii bezodkladně ohlásit příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, dotčeným orgánům veřejné správy podle zvláštního právního předpisu¹⁵) a dotčeným obcím,
2. b) doručit příslušnému krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti uložené podle zvláštních právních předpisů¹⁴).

(2) Provozovatel je povinen

1. a) doručit návrh konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, který musí obsahovat i přijatá a navrhovaná nápravná a preventivní opatření, příslušnému krajskému úřadu ke schválení nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie,
2. b) aktualizovat podané informace podle písmene a), jestliže další vyšetřování odhalí dodatečně skutečnosti, které mění danou informaci nebo učiněné závěry, a znovu je předložit příslušnému krajskému úřadu ke schválení.

(3) Krajský úřad vydá rozhodnutí, kterým návrh konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků v přijatých a navrhovaných střednědobých a dlouhodobých nápravných a preventivních opatřeních a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad dále vypracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou obsažena v konečné písemné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažných havárií.

(4) Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně písemné hlášení o vzniku závažné havárie podle odstavce 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, které obsahuje rovněž tuto zprávu.

(5) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažných havárií informuje Komisi, jakmile je to možné, o závažných haváriích splňujících kritéria uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu, v rozsahu a způsobem stanoveným rozhodnutím Komise^19a), kterým se stanoví formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích podle směrnice 96/82/ES.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.