Zákon České národní rady o cenných papírech

§ 34

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Jde-li o úschovu investičního cenného papíru, může být schovatelem obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví^21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

(11) Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.

§ 35

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen „druhotná úschova“).

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

§ 36

Smlouva o správě cenných papírů

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Jde-li o správu investičního cenného papíru, může být správcem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(6) Má-li správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas plnou moc nebo nechat správce zaregistrovat v evidenci střediska. Plnou moc nelze vystavit ani správce zaregistrovat ve středisku, jde-li o účet vedený na základě § 24a. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 37

Smlouva o uložení cenných papírů

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Jde-li o uložení a správu investičního cenného papíru, může být opatrovatelem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

§ 37a

Smlouva o obhospodařování cenných papírů

(1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného.

(4) Obhospodařovatel je povinen i bez pokynů zákazníka obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(5) Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.

(6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu^21b) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů.

(7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního právního předpisu.^21c)

§ 38

Imobilizace cenných papírů

(1) Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího majitele. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno majitele. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen „imobilizované cenné papíry“) se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den registrace cenného papíru ve středisku se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.

(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.

(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru majiteli doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno majitele.

§ 39

(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku²³) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní²⁴) nelze pro účely tohoto zákona použít.

(2) Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen „smluvní zástavní právo“), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen „zástavní rubopis“). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku „k zastavení“ nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.²⁵) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.

(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat

1. a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,
2. b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,
3. c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,
4. d) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a
5. e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.

(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.

§ 43

(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

(4) Má-li být zastavený cenný papír emitentem vyměněn za jiný cenný papír, vzniká zástavní právo ve stejném rozsahu k cennému papíru, za nějž je cenný papír vyměněn. Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zástavní rubopis, podepíše zástavní rubopis na vyměněném cenném papíru za majitele emitent.

(5) Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.

§ 44

(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.

(2) Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce na veřejném trhu, jedná-li se o registrovaný cenný papír, nebo ve veřejné dražbě, jedná-li se o investiční cenný papír. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za majitele obchodník s cennými papíry.

§ 44a

Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy.

§ 44b

(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může jen obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 8 odst. 2 písm. b), (dále jen „dražebník cenných papírů“). Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem podléhajícím schválení Komise. Komise dražební řád schválí, jestliže žadatel splňuje věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti dražebníka cenných papírů a jestliže dražební řád zaručuje organizování veřejné dražby cenných papírů v souladu se zákonem a dostatečnou ochranu zájmů majitele cenných papírů, navrhovatele i účastníků veřejné dražby cenných papírů.

(2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení § 3, § 5 odst. 1, § 8 až 14, § 16, části třetí a § 63 zákona o veřejných dražbách, nestanoví-li tento zákon jinak, s tím, že státní dozor nad organizováním veřejné dražby cenných papírů vykonává výhradně Komise.

(3) Nabídka cenného papíru ve veřejné dražbě cenných papírů se považuje za veřejnou nabídku podle tohoto zákona (§ 78c). Komise může na žádost dražebníka cenných papírů povolit výjimku z povinnosti uveřejnit prospekt nebo užší prospekt cenného papíru, který je předmětem veřejné dražby cenných papírů, jestliže tím nebudou ohroženy zájmy investorů. Prospekt nebo užší prospekt musí tvořit přílohu k dražební vyhlášce a být uveřejněn stejným způsobem jako dražební vyhláška. Ustanovení § 77 odst. 1 se v takovém případě nepoužije.

(4) Dražebník cenných papírů provede veřejnou dražbu cenných papírů též, prokáže-li navrhovatel, že majitel cenného papíru je v prodlení s převzetím listinného cenného papíru (§ 11 odst. 10) nebo listinné akcie (§ 214 obchodního zákoníku).

(5) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje středisko přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě listinného cenného papíru na řad vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu dražebník rubopisem.