§ 3
změněno 1. 5. 1995 zákonem 59/1995 Sb.
§ 3 Vyměřovací základ (1) Vyměřovacím základem u osoby zaměstnance v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných jí mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,;2) b) náhrady škody,;3) c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,;4) d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,; b) odměny za pracovní pohotovost,;7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníků8) a náborových příspěvků doosídlencům;8a) za taková plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;8) 2. náborových příspěvků doosídlencům;9) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku; 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a) 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce9b) a odchodného; d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Příjmy podle předchozích vět (3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se do nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem. (4) Do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění. (25) Minimálním V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen „minimální mzda“),7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,810) kde je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,9) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu,10) nebo kdy měl neomluvenou neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za kterého je plátcem pojistného stát každý kalendářní den,9) v době, kdy mu bylo poskytnuto který trvalo pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost, pojistné neplatí poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Pojistné Podle předchozích vět se dále neplatí za období nepostupuje, kdy jestliže bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, pokud netrvalo déle než tři kalendářní dny v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu: a který) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na že subjekt, pro který je veřejná funkce nebo zaměstnání vykonáváno. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci11) s výjimkou mateřské dovolené té době činný, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojištění neplatí. Pokud vyměřovací základ zaměstnance (odstavec 1) je nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele, popřípadě prostřednictvím jednoho ze svých zaměstnavatelů, kterého si zvolí, za něj odvádí pojistné ve výši 13,5 % vypočtené alespoň z rozdílu těchto základů; pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace minimálního vyměřovacího základu,11a b) je rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. (3 uveden v odstavci 7 nebo 8, c) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné zdržuje se dlouhodobě v cizině a je 35 % z příjmů z podnikání v cizině zdravotně pojištěn a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) postupuje podle zvláštního zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a11) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se (6) Pojistné za příjem zaměstnance se stanoví z této činnosti považuje podíl připadající na něj vyměřovacího základu podle společenské smlouvy ze předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu daně za společnost, není-li dále stanoveno jinak.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč minimální mzda. Má (7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky částka přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem skutečný příjem vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění základu zde neplatí. (48) Vyměřovacím základem u osoby Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu: a) s těžkým tělesným, která má příjmy z kapitálového majetku smyslovým nebo mentálním postižením, příjmy z pronájmu které se poskytují mimořádné výhody II. nebo ostatní příjmy III. stupně podle zákona předpisů o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“ sociálním zabezpečení;12)15 b) a která nemá příjmy z pracovního nebo obdobného poměru nebo z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, je 35 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou16 avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,17) snížené nejméně o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení dvě děti do 15 let věku. Minimálním vyměřovacím základem Podmínka celodenní péče se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ považuje za splněnou, je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,9 dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole) příjmy uvedené, popřípadě v první větě obdobném zařízení na dobu, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení dobu návštěvy školy, zajištění s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a udržení příjmu to buď otec nebo matka dítěte, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. (514) Vyměřovacím základem u osoby, d) která nemá příjmy ze současně vedle zaměstnání, z podnikání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z jiné samostatné výdělečné činnosti11) ani příjmy z kapitálového majetku minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, příjmy z pronájmu ani ostatní příjmy13) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. (6) Vyměřovacím základem u osob, za které těchto zaměstnanců je plátcem pojistného stát,16) je 65 % minimální mzdy jejich skutečný příjem. (79) Mají-li osoby uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 příjmy za kratší období, než je rozhodné období podle § 4, snižuje se měsíční Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud a roční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, k nimž b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15) c) zaměstnanec se tyto příjmy vztahují stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. U osob bez zdanitelných příjmů se snižuje a) až c). (10) Pokud je vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v rozhodném období zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. U osob Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, za které je plátcem pojistného stát povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, se při odpočtu kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného placeného státem postupuje obdobně v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.