§ 7
změněno 30. 12. 1994 zákonem 244/1994 Sb.
§ 7 Rezerva na opravy hmotného majetku (1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b), b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni. (2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13) (3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku, a) který je určen k likvidaci, b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok. (4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivých věcí jednotlivého hmotného majetku určených určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na základě opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na jejich opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období. (5) Je Zjistí-li poplatníkovi poplatník daně z příjmu známa skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její tvorby ve výše počínaje zdaňovacím období obdobím, v němž je mu tato tuto skutečnost známa zjistí. (6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.