Zákon České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

§ 1

Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) u poplatníků daní z příjmů.

§ 2

Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

§ 3

Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci²) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv.

§ 4

(1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.³)

(3) Zůstatek rezerv zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.

§ 5

Bankovní rezervy

(1) Z rezerv, které vytvářejí banky,⁴) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) a to

1. a) rezervy na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, ve výši 10 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
2. b) rezervy na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok, s výjimkou pohledávek uvedených v písmenu a), ve výši 2 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
3. c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků ve zdaňovacím období.

(2) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace⁵) a účetnictví⁶) odůvodněnost vyšší tvorby rezerv uvedených v odstavci 1, může finanční úřad s předchozím souhlasem Ministerstva financí tyto rezervy uznat v takto prokázané výši.

§ 6

Rezervy v pojišťovnictví

Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,⁷)^,8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,⁹) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba

1. a) rezerv na neživotní pojištění¹⁰) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
2. b) rezerv na životní pojištění¹¹) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem⁸) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

§ 7

Rezerva na opravy hmotného majetku

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,¹²) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

1. a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
2. b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.

(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.¹³)

(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,

1. a) který je určen k likvidaci,
2. b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
3. c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

(5) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

§ 8

Rezerva na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Rezervu na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, která je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví od okamžiku, kdy jsou vyzváni, na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo o povolení vyrovnání, aby přihlásili své pohledávky a rozhodli se tak ve stanovené lhůtě učinit.

(2) Rezervu podle odstavce 1 lze vytvářet až do výše přihlášených pohledávek.

(3) Rezerva se čerpá na úhradu nesplacené části pohledávek v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení.

(4) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit rezervu až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se rezerva čerpá na úhradu nesplacené části pohledávek nebo na jejich odpis podle výsledku jejich vymáhání.

§ 9

Rezerva na pěstební činnost

(1) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona¹⁴) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.

(2) Rezervu na pěstební činnost může poplatník daně z příjmů tvořit podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost.

§ 10

Ostatní rezervy

Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou¹⁵) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.¹)

§ 11

(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.

(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.

§ 12