zákon o soudech a soudcích

§ 118

Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 119

Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů a ostatní soudci.

§ 120

(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

§ 121

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.

(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.

§ 122

Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.

§ 123

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že

1. a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,
2. b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
3. c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudů a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
4. d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
5. e) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,
6. f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů a rozhoduje o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby (§ 110 odst. 3 a 4),
7. g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),
8. h) vydává statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
9. i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,
10. j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
11. k) sleduje chod práce soudních kanceláří,
12. l) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,⁸)
13. m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
14. n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
15. o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo

1. a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
2. b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,
3. c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnost“).

(5) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

1. a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
2. b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
3. c) zajišťuje odbornou výchovu asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u soudu,
4. d) pečuje o další odbornou výchovu soudců,
5. e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
6. f) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)
7. g) zajišťuje bezpečnost soudu,
8. h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

1. a) provádí prověrky soudních spisů,
2. b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
3. c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

§ 125

(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že

1. a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
2. b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
3. c) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
4. d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
5. e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)
6. f) zajišťuje bezpečnost soudu,
7. g) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení vrchního soudu. K tomu účelu

1. a) provádí prověrky soudních spisů,
2. b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
3. c) vyřizuje stížnosti.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

§ 126

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

1. a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
2. b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
3. c) prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
4. d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
5. e) pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,
6. f) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
7. g) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
8. h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
9. i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
10. j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
11. k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
12. l) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)
13. m) zajišťuje bezpečnost krajského soudu,
14. n) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

1. a) provádí prověrky soudních spisů,
2. b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
3. c) vyřizuje stížnosti.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

§ 127

(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

1. a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
2. b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
3. c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
4. d) pečuje o další odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
5. e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
6. f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
7. g) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,⁹)
8. h) zajišťuje bezpečnost soudu,
9. i) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

1. a) provádí prověrky soudních spisů,
2. b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
3. c) vyřizuje stížnosti.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.

§ 128

(1) Zjistí-li orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.⁶)

(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu⁶) podá orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91.

§ 129

(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(2) Justiční akademie organizuje a provádí odborné vzdělávání soudců, odborné vzdělávání a výchovu justičních čekatelů a, stanoví-li to zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo, odborné vzdělávání dalších osob a vyjadřuje se ke způsobilosti osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele.

(3) Ve stejném rozsahu, za stejných podmínek a se stejnými účinky může odborné vzdělávání soudců provádět též Nejvyšší soud nebo Nejvyšší správní soud.

§ 130

(1) V čele Justiční akademie je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Justiční akademie zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.

(2) Obsahovou náplň vzdělávací činnosti, justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání a studijní programy stanoví Rada Justiční akademie, kterou jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, učitelů právnických fakult vysokých škol a jiných odborníků.

(3) Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upraví statut, který vydává ministerstvo.

(4) Ministerstvo vykonává nad činností Justiční akademie dohled.

(5) Výkon funkce člena Rady Justiční akademie se považuje za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.¹⁰) Člen Rady Justiční akademie má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.¹¹)

§ 131

(1) Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují

1. c) všichni justiční čekatelé v rámci jejich přípravné služby,
2. d) další osoby, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, a osoby, které určí ministerstvo.

(2) Ze soudců uvedených v odstavci 1 písm. b) se do vzdělávání nezařazují soudci, kteří vykonávají funkci předsedy nebo místopředsedy krajského nebo vrchního soudu, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé.

§ 132

(1) Odborné vzdělávání na Justiční akademii trvá u

1. c) justičních čekatelů po dobu přípravné služby,
2. d) osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) po dobu určenou zvláštními právními předpisy nebo ministerstvem.

(2) Odborné vzdělávání justičních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením. Způsob ukončení odborného vzdělávání osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) stanoví zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo.

§ 133

(1) Učitele působící na Justiční akademii jmenuje a odvolává na návrh ředitele Justiční akademie ministr spravedlnosti.

(2) Učitelé Justiční akademie se vybírají z řad soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků. U soudců a státních zástupců se před jejich jmenováním učitelem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.

(3) Za vykonanou práci náleží učiteli v pracovním poměru k Justiční akademii plat podle zvláštních právních předpisů.¹²)

§ 164

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

(3) Anonymní podání se nevyřizují.

§ 165

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

§ 166

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

§ 167

Ministerstvo vyřizuje

1. a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,
2. b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
3. c) stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.

§ 168

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu.

§ 169

Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu.

§ 170

Předseda krajského soudu vyřizuje

1. a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu,
2. b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu,
3. c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
4. d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c).

§ 171

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.

§ 172

Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 173

(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.

(3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1.

(4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa.

§ 174

(1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

1. a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
2. b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.