zákon o soudech a soudcích

§ 94

Funkce soudce zaniká

1. a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let,
2. b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci,
3. c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
4. e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)],
5. f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce omezen ve svéprávnosti,
6. g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky,
7. h) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého.

§ 95

(1) Soudce se může své funkce vzdát.

(2) Funkce soudce zanikne uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky. Stejnopis oznámení o vzdání se funkce je soudce povinen neprodleně doručit předsedovi příslušného soudu.

§ 96

Funkce přísedícího zaniká

1. a) uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen,
2. b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
3. c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící omezen ve svéprávnosti,
4. d) dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky,
5. e) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící prohlášen za mrtvého.

§ 97

(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

1. a) závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího,
2. b) přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4,
3. c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

(3) Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho odvolání.

§ 98

(1) Přísedící se může své funkce vzdát.

(2) Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo.

§ 99

(1) Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,

1. a) byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
2. b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
3. c) byl-li dočasně přidělen k Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení,
4. d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky podle § 70a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.

(2) Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.

(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu³) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu³), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu³).

(4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.

(5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu

1. a) zvýšených životních nákladů,
2. b) zvýšených vybavovacích výdajů,
3. c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
4. d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.

§ 100

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,

1. a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
2. b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci,
3. c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.³) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal.

(3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;^7a) podání námitek nemá odkladný účinek.

§ 100a

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu

1. a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c).

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu^6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

§ 101

Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího

(1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže

1. a) je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
2. b) byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání.

(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

§ 102

(1) Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.

(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.

(4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.

(5) Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je 5 let.

§ 103

(1) Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.

(3) Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda vrchního soudu.

§ 104

(1) Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.

(3) Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu.

§ 105

(1) Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.

§ 105a

(1) Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy.

(2) Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.

§ 105b

(1) Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce.

(2) Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu.

(3) Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.

§ 105c

(1) Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(2) Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(3) Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný.

§ 105d

(1) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.

(2) Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením.

(3) Pro účely výběrového řízení vypracuje

1. a) předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti,
2. b) soudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a
3. c) soudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko.

(4) Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 105e

(1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů.

(2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu.

(3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu.

(4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem.

(5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 106

Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu⁶).

§ 107

(1) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

§ 108

(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká

1. a) zánikem funkce soudce,
2. b) vzdáním se funkce.

(2) Funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období. Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní.

(3) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.

(4) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.

§ 109

(1) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu.

(2) Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců.

(4) Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 110

(1) Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.

(2) Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce.

(3) Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu, praxe advokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.

(4) Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování.

§ 111

(1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního soudu; § 110 se použije obdobně.

(2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně.

(3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu.

§ 112

(1) Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu.

(4) Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu.

(5) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 113

(1) Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce.

(2) Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“

§ 114

(1) Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce.

(2) Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(3) Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.

(4) Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů.

(5) Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

§ 115

(1) Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků.

(2) V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu.

(3) Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 116

(1) Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu.

§ 117

(1) Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(2) Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce

1. a) výkon funkce státního zástupce, praxe advokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního soudu po dobu 5 let,
2. b) výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo
3. c) výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost.

(3) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 117a

Výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů.

(2) Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.