Platné znění

vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území

účinné od 1. 3. 2008
účinné od 1. 3. 2008

Příloha č. 1

účinné od 1. 3. 2008 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

účinné od 1. 3. 2008Základní údaje o zvláště chráněných územích

účinné od 1. 3. 2008Základní údaje o zvláště chráněných územích jsou:

  1. účinné od 1. 3. 2008- evidenční číslo
    1. účinné od 1. 3. 2008(Uvede se evidenční číslo, pod kterým je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). U nově vyhlášených území se evidenční číslo neuvádí, protože v době schválení plánu péče ještě není přiděleno.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- kategorie ochrany
  2. účinné od 1. 3. 2008- název
  3. účinné od 1. 3. 2008- druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno
  4. účinné od 1. 3. 2008- název orgánu, který předpis vydal
  5. účinné od 1. 3. 2008- číslo předpisu
  6. účinné od 1. 3. 2008- datum platnosti a datum účinnosti předpisu
  7. účinné od 1. 3. 2008- překryv s územně-správními jednotkami:
    1. účinné od 1. 3. 2008kraj: -
    2. účinné od 1. 3. 2008okres: -
    3. účinné od 1. 3. 2008obec s rozšířenou působností: -
    4. účinné od 1. 3. 2008obec: -
    5. účinné od 1. 3. 2008katastrální území: -
  1. účinné od 1. 3. 2008- překryv s jinými chráněnými územími:
    1. účinné od 1. 3. 2008národní park: -
    2. účinné od 1. 3. 2008chráněná krajinná oblast: -
    3. účinné od 1. 3. 2008jiný typ chráněného území: -
    4. účinné od 1. 3. 2008(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- překryv se soustavou Natura 2000:
    1. účinné od 1. 3. 2008ptačí oblast: -
    2. účinné od 1. 3. 2008evropsky významná lokalita: -
    3. účinné od 1. 3. 2008(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- vymezení území a jeho ochranného pásma a jejich výměra
    1. účinné od 1. 3. 2008(Pro národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených pozemků podle jednotlivých katastrálních území a přiloží zákres hranic území do kopie katastrální mapy. Pro národní parky, chráněné krajinné oblasti a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených katastrálních území a přiloží zákres hranic území do Základní mapy ČR 1 : 10000. Údaje se uvádí podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- managementová kategorie IUCN
    1. účinné od 1. 3. 2008(Uvádí se římská číslice označující managementovou kategorie IUCN a její název podle „Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu“ (edice Planeta 2001):
      1. účinné od 1. 3. 2008Ia - přísná rezervace - vědecká
      2. účinné od 1. 3. 2008Ib - přísná rezervace - ochrana původní přírody
      3. účinné od 1. 3. 2008II - národní park
      4. účinné od 1. 3. 2008III - přírodní památka
      5. účinné od 1. 3. 2008IV - řízená rezervace
      6. účinné od 1. 3. 2008V - chráněná krajina.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- předmět ochrany
    1. účinné od 1. 3. 2008(Uvede se výčet ekosystémů, společenstev, živých anebo neživých složek ekosystémů, případně krajinných typů nebo jiných objektů tvořících v daném území předmět ochrany.)
  1. účinné od 1. 3. 2008- cíl ochrany
    1. účinné od 1. 3. 2008(Uvede se cíl ochrany území, a to pro celé území nebo jeho části. Cíle ochrany nemohou být v rozporu s výše uvedenou managementovou kategorií IUCN. Při formulaci cíle ochrany u území, kde předmětem ochrany je ekosystém se vychází z následujících základních cílů ochrany zvláště chráněných území ve vztahu k ekosystémům, kterými jsou:
      1. účinné od 1. 3. 2008• omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území nebo
      2. účinné od 1. 3. 2008• zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území.
    1. účinné od 1. 3. 2008Při formulaci cílů ochrany u území, kde jsou i jiné předměty ochrany se cíle ochrany vůči nim formulují tak, aby bylo zaručeno alespoň udržení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany.)
účinné od 1. 3. 2008

Příloha č. 2

účinné od 1. 3. 2008 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

účinné od 1. 3. 2008Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů

účinné od 1. 3. 2008TERMINOLOGIE:

  1. účinné od 1. 3. 2008a) stupeň přirozenosti

    účinné od 1. 3. 2008Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:

    1. účinné od 1. 3. 2008• les původní, nebo-li prales – člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné – např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
    2. účinné od 1. 3. 2008• les přírodní – les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy neřízené sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
    3. účinné od 1. 3. 2008• les přírodě blízký – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.), v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. V současnosti mohou být tyto porosty ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k obnově přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury.
    4. účinné od 1. 3. 2008• les přirozený – souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.
    5. účinné od 1. 3. 2008• les kulturní – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova, případně obnova porostů.
    6. účinné od 1. 3. 2008• les nepůvodní – les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova případně obnova porostů.
  1. účinné od 1. 3. 2008b) přirozený vývoj

    účinné od 1. 3. 2008Přirozený vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů nerušený vývoj přirozených lesů s vyloučením současných přímých (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) i nepřímých lidských vlivů (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení atd.). Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Přirozený vývoj lesa je v současných podmínkách prakticky nedosažitelný stav. Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa.

  1. účinné od 1. 3. 2008c) samovolný vývoj

    účinné od 1. 3. 2008Samovolný vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb). Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa, ale zároveň i ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

  1. účinné od 1. 3. 2008d) ponechání samovolnému vývoji

    účinné od 1. 3. 2008Ponechání samovolnému vývoji je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

  1. účinné od 1. 3. 2008e) stanovištně původní / stanovištně nepůvodní dřevina

    účinné od 1. 3. 2008Stanovištně původní dřevina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí přirozené druhové skladby. Přirozená druhová skladba je taková skladba, která je utvářena podle abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez vlivu člověka a odpovídá stavu lesního ekosystému na daném stanovišti, pro který se používá souhrnné označení klimax.

  1. účinné od 1. 3. 2008f) minulost

    účinné od 1. 3. 2008Minulost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako časové období předcházející dni, v němž je prováděno hodnocení porostu.

  1. účinné od 1. 3. 2008g) současnost

    účinné od 1. 3. 2008Současnost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako okamžik hodnocení porostu zahrnující též nejbližší následující období, pro které je stanoven konkrétní plán zásahů pro hodnocený porost (tzn. zpravidla období platnosti plánu péče a souvisejícího lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy).

  1. účinné od 1. 3. 2008g) holina

    účinné od 1. 3. 2008Holina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část bez lesního porostu o výměře větší než 0,02 ha.

účinné od 1. 3. 2008POSTUP HODNOCENÍ:

  1. účinné od 1. 3. 2008Výběr dílčí plochy a její výměra:
    1. účinné od 1. 3. 2008- dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro hodnocení přirozenosti jsou homogenní, dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa,
    2. účinné od 1. 3. 2008- do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s odlišnými vlastnostmi, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10%, rozloha jedné plochy s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5% výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1ha,
    3. účinné od 1. 3. 2008- výměra dílčí plochy, na které se provádí hodnocení přirozenosti by neměla být menší než 1ha.
  1. účinné od 1. 3. 2008Určení stupně přirozenosti:
    1. účinné od 1. 3. 2008- pro jednu dílčí plochu se tabulka vyplní tak, že se v každém řádku vyhodnotí kritérium, které je zde uvedeno a je-li v daném případě správná odpověď „Ano“, zaškrtne se bílé políčko s touto odpovědí; nelze-li odpovědět „Ano“, žádné políčko se v daném řádku nezaškrtává a vysvětlení se uvede na konci tabulky v poznámce,
    2. účinné od 1. 3. 2008- při hodnocení se vychází ze skutečnosti, že není možno postihnout všechny složky ekosystému a jejich funkce a vazby, ale v případě lesů je vždy hlavní determinantou stavu i ostatních složek ekosystému dřevinné patro,
    3. účinné od 1. 3. 2008- po zaškrtnutí příslušných políček v jednotlivých řádcích, zjistíme, v kterých sloupcích se nacházejí zaškrtnutá políčka,
    4. účinné od 1. 3. 2008- pro zařazení dílčí plochy do příslušného stupně přirozenosti platí zásada, že tato plocha musí splňovat všechna kriteria pro daný stupeň přirozenosti, ani záporná odchylka u jen jednoho kriteria není důvodem pro zařazení do vyššího stupně přirozenosti,
    5. účinné od 1. 3. 2008- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „E“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní“,
    6. účinné od 1. 3. 2008- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „D“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní“,
    7. účinné od 1. 3. 2008- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „C“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký“,
    8. účinné od 1. 3. 2008- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „B“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní“,
    9. účinné od 1. 3. 2008- jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „A“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní“,
    10. účinné od 1. 3. 2008- v řádku označeném jako „Poznámka“ uvede hodnotitel komentář ke kriteriím použitým při hodnocení konkrétní plochy, zejména těch, kde nebylo možno odpovědět „Ano“ anebo podrobněji specifikovat případné arondace dílčí plochy. Podobný poznámkový aparát k jednotlivým kriteriím je uveden za tabulkou.
      účinné od 1. 3. 2008
      Příloha č. 2 Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů TERMINOLOGIE: POSTUP HODNOCENÍ:
      Tabulka
      HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ:
      Název lokality (území):
      Dílčí plocha:
      Výměra dílčí plochy:
      Kriteria hodnocení – jednotlivé
      hodnocené způsoby ovlivnění
      vývoje porostů v minulosti
      a v současnosti       		Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
      v minulosti a v současnosti
      A B C D E
      původní přírodní přírodě
      blízký       		kulturní nepůvodní
      A - Přímé ovlivnění vývoje porostu
      formou lesnických opatření
      A1 Žádná těžba v minulosti
      i současnosti anebo pouze
      toulavá těžba před více než 100 lety       		Ano
      A2 Pouze těžba toulavá v minulých 100
      letech       		Ano
      A3 Mýtní těžba před více než 100 lety
      s následnou sekundární neřízenou
      sukcesí       		Ano
      A4 Záměrné obnovní zásahy na méně
      než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A5 Záměrné obnovní zásahy na více
      než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A6 Mýtní těžba úmyslná a vkládání
      obnovních prvků v současnosti       		Ano
      A7 Nahodilá těžba živých (aktivních)
      stromů v současnosti bez vzniku holiny       		Ano
      A8 Nahodilá těžba živých (aktivních)
      stromů v současnosti se vznikem holiny       		Ano
      A9 Výsadba sazenic nebo síje semen
      jako hosp. opatření na méně
      než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A10 Výsadba sazenic nebo síje semen
      jako hosp. opatření na více
      než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A11 Výsadba sazenic nebo síje semen
      jako hosp. opatření v současnosti       		Ano
      A12 Záměrné výchovné zásahy
      na méně než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A13 Záměrné výchovné zásahy
      na více než ¼ plochy v minulosti       		Ano
      A14 Záměrné pěstební nebo
      výchovné zásahy v současnosti       		Ano
      A15 Rekonstrukční managementová
      opatření v minulosti       		Ano
      A16 Rekonstrukční managementová
      opatření v současnosti       		Ano
      A17 Zásahy eliminující sekundární
      negativní antropické vlivy       		Ano
      B - Odumřelé dřevo
      B1 Odumřelé dřevo se nikdy neodváželo
      nebo před více než 50 lety       		Ano
      B2 Odvoz odumřelého dřeva
      v minulých 50 letech       		Ano
      B3 Částečné zpracování odumřelého
      dřeva v současnosti       		Ano
      B4 Zpracování odumřelého dřeva
      v plném rozsahu v současnosti       		Ano
      C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu
      působením člověka
      C1 Nejsou patrné známky negativního
      vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém
      anebo pouze vliv historické pastvy
      dobytka na vývoj struktury a textury
      porostu, který je již nepatrný a lze
      dovodit pouze teoretické ovlivnění
      dřevinné skladby       		Ano
      C2 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře
      v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj
      struktury porostu (výrazně snížený počet
      stromů v několika po sobě jdoucích
      tlouštkových třídách), v lesních porostech
      v současnosti probíhá přirozená
      obnova všech hlavních stanovištně
      původních druhů dřevin (tj. dřevin, které
      mají v potenciální přirozené skladbě
      zastoupení vyšší než 20%)       		Ano
      C3 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře
      v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj
      struktury porostu (výrazně snížený počet
      stromů v několika po sobě jdoucích
      tlouštkových třídách), v lesních porostech
      v současnosti vlivem spárkaté zvěře
      neprobíhá přirozená obnova všech
      hlavních stanovištně původních druhů
      dřevin       		Ano
      D - Současná dřevinná skladba v porovnání
      s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou
      D1přítomnost všech hlavních stanovištně
      původních druhů dřevin, se zastoupením
      reprodukce schopných jedinců      		Ano
      D2 přítomnost stanovištně nepůvodních
      dřevin vtroušeně do 10% v zastoupení       		Ano
      D3 přítomnost stanovištně nepůvodních
      dřevin od 10% do 50% v zastoupení       		Ano
      D4 přítomnost stanovištně nepůvodních
      dřevin nad 50% v zastoupení       		Ano
      D5 přechodná přítomnost stanovištně
      nepůvodních dřevin označovaných
      jako invazní neofyty, například akát,
      pajasan, vejmutovka, dub červený)
      do 5% v zastoupení      		Ano
      D6 porosty geneticky nepůvodní
      (nepůvodní populace dřevin atd.)       		Ano
      Stupně přirozenosti původní přírodní přírodě
      blízký       		kulturní ne-původní
      Zařazení do stupně přirozenosti:
      Je (dílčí plocha) ponechána
      samovolnému vývoji? (Ano/Ne)
      Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)?
      Hodnocení provedl:Datum zpracování:
      Poznámka:
      1. účinné od 1. 3. 2008Vysvětlení použití jednotlivých kriterií v tabulce:
        1. účinné od 1. 3. 2008• A1, A2 - Jedná se o porosty, v kterých dosud nebyla provedena žádná těžba nebo pouze těžba toulavá. Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území v době kdy nebyla ještě deklarována jeho ochrana. Časová hranice 100 let pro toulavou těžbu je odvozena od skutečnosti, že nejde-li o plošnou těžbu, nýbrž o těžbu jednotlivých stromů, která se vybraného území dotkla jen okrajově, dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. Není zásadně narušena struktura a textura vybraného porostu ani dřevinná skladba či jeho věková diferenciace. I dřeviny rostoucí pomaleji a v zástinu, jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor. Při vyhodnocování těchto kritérií se vychází z dostupných písemných údajů o těžbách nebo ze skutečného stavu lesního porostu v současnosti (například přítomnost pařezů nebo chybějící jedinci nejstarších věkových kategorií).
        2. účinné od 1. 3. 2008• A3 - Mýtní těžbou je zde míněna těžba, při které došlo před více než 100 lety k vymýcení původního porostu, ale plocha byla následně ponechána sekundární sukcesi a jejímž výsledkem je samovolně vzniklý lesní porost, jehož dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich ponechání dlouhodobé sekundární sukcesi v okolí dnešních zřícenin hradů nebo zemědělská půda v některých oblastech v pohraničí ponechaná mnoho desítek let ladem a v současnosti porostlá sekundárním lesem).
        3. účinné od 1. 3. 2008• A4, A5 - Jedná se o hospodářská opatření v minulosti, jejichž cílem byla obnova porostů. Pokud však došlo k obnově (i umělé) s pomocí stanovištně odpovídajících dřevin a dnešní porost splňuje ostatní kriteria, může být zařazen jako „přírodní“ nebo „přírodě blízký“. Velikost ¼ obnovované plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna další kriteria přírodního lesa, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně (např. lokální likvidace následků větrného polomu nebo částečné rozpracování porostů maloplošnými obnovními prvky). Do stupně „přírodě blízký“ tak mohou spadat i dnešní (z hlediska hospodářského) přestárlé pařeziny, kde se již dostatečně dlouho neprovádějí standardní hospodářské zásahy.
        4. účinné od 1. 3. 2008• A6 - Je to kontrolní pojistka proti případnému zařazování dnešních obhospodařovaných porostů, kde se aktivně hospodaří, mezi přirozené lesy.
        5. účinné od 1. 3. 2008• A7, A8 - Nahodilou těžbou není míněna cílevědomá výchovná ani obnovní těžba při standardním obhospodařování lesa, ale pouze těžba dosud živých stromů z důvodu ochrany lesa (např. těžba aktivních kůrovcových stromů smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Tento typ těžby má obvykle charakter toulavé těžby v současnosti (pokud se nejedná o jednorázový masivní zásah), při které nevzniká holina. V takovém případě lze les ještě hodnotit jako „přírodě blízký“. A8 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde v současnosti dochází ke vzniku holin a nelze při splnění ostatních kritérií výběru již takové plochy hodnotit jako lesy přirozené. Tzv. nahodilá těžba sterilních souší nebo vývratů jakýchkoliv dřevin je zpracováním odumřelého dřeva – viz B3.
        6. účinné od 1. 3. 2008• A9-11 - Velikost ¼ plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna kriteria, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně. A11 – je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde se v současnosti aktivně provádí tato činnost jako hospodářské opatření, mezi přirozené lesy.
        7. účinné od 1. 3. 2008• A12-14 - Záměrnými výchovnými zásahy je míněna cílevědomá výchovná těžba v určité části území, která měla za cíl „zkvalitnění“ porostů z hospodářského hlediska. Rozlišovací plocha ¼ velikosti rezervace je stejně jako u A2 a A8 toleranční hranicí pro přírodní les při různých zásazích. A14 – Je opět kontrolní pojistka pro porosty, kde jsou i dnes prováděny zásahy s hospodářským cílem.
        8. účinné od 1. 3. 2008• A15-16 - Za rekonstrukční managementová opatření se v tomto smyslu považují zásahy za účelem podpory ohrožených druhů dřevin (např. uvolnění vtroušených jedlí v plošném nárostu buku pro její záchranu), nebo vnesení chybějící dřeviny (např. dříve člověkem vytěžené, nebo hromadně odumřelé např. vlivem tracheomykóz nebo likvidace skupin stanovištně nevhodných dřevin). U přírodě blízkého lesa (např. pařeziny nebo horské smrčiny) je jako rekonstrukční managementové opatření vnímán i těžební zásah za účelem strukturální diferenciace porostu nebo např. těžby sice stanovištně původní dřeviny, ovšem zcela nevhodného ekotypu – např. chlumní smrk v horských lesích v 8. lesním vegetačním stupni apod. Při hodnocení je stále třeba mít na paměti rozdíl mezi managementovým opatřením a hospodářským zásahem, kde primárním měřítkem rozhodování je hospodářský výsledek.
        9. účinné od 1. 3. 2008• A17 - Za zásahy eliminující sekundární antropické vlivy se nepovažují rekonstrukční opatření (viz. A15-16), jejichž cílem je aktivní přiblížení porostů modelu původního lesa, nýbrž pouze zásahy jejichž cílem je udržení relativně vyrovnaného stavu ekosystému (např. oplocení celé rezervace či skupin zmlazení v rezervaci v oblasti s neúměrně vysokými stavy spárkaté zvěře – nikoliv však selekce jedinců ve skupinách zmlazení; dále likvidace invazních neofytů, která je odůvodnitelná i v lesních porostech již ponechaných samovolnému vývoji – např. likvidace invazního akátu nebo vejmutovky apod.). Tyto zásahy jsou, vzhledem k vnějšímu vlivu okolí, realizovány v řadě lokalit a jsou akceptovatelné i v původním lese.
        10. účinné od 1. 3. 2008• B1, B2, B3 - Časová hranice 50 let pro odvoz odumřelého dřeva respektuje výsledky výzkumu přirozených lesů, které dokazují, že rozklad odumřelých ležících stromů trvá více než 50 let jen na výjimečných stanovištích (suchá, zpravidla xerotermní stanoviště nebo naopak vysoké horské polohy a současně kmen bez doteku s půdním povrchem). Je tedy pravděpodobné, že byl-li porost více než 50 let ušetřen vyklízení odumřelého dřeva, jsou v něm dnes opět zastoupena všechna rozkladová stadia odumřelého dřeva. Při posuzování přítomnosti odumřelého dřeva zejména ve stupni „přírodě blízký“ je třeba více tolerance - např. pokud je odváženo mrtvé dřevo z okrajů porostu podél cest, kde vadí z hlediska dopravního či technologického běžnému obhospodařování a uvnitř porostu mrtvé dřevo zůstává. Totéž platí pro situaci, kdy je např. provedena nahodilá kůrovcová těžba a napadené stromy (zejména smrky) jsou vyváženy, zatímco staré sterilní souše zůstávají na místě a s nimi odumřelé dřevo dalších, zejména listnatých druhů dřevin.
        11. účinné od 1. 3. 2008• C1 - Vliv pastvy dobytka je zřetelný zejména u porostů ve středních horských a podhorských polohách, kde došlo vlivem pastvy ke zjednodušení porostní struktury a postupně i k ovlivnění dřevinné skladby (záměna buku jedlí či smrkem nebo záměna dubu bukem v nižších polohách apod.). Jedná se o formální připomenutí jevu, který vnímáme jako přípustný ve všech stupních přirozenosti.
        12. účinné od 1. 3. 2008• C2, C3 - Vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na přirozenou obnovu lesních ekosystémů je jedním z nevýznamnějších negativních vlivů způsobených člověkem, proto je třeba tento vliv vždy zodpovědně vyhodnotit a zohlednit při hodnocení přirozenosti.
        13. účinné od 1. 3. 2008• D1 - Potenciální přirozenou druhovou skladbu vyjádřenou zastoupením hlavních dřevin je do určité míry nutno brát s tolerancí s tím, že za mezní hodnoty pro hodnocení je považována účast hlavních dřevin – tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%, přičemž poměr zastoupení hlavních dřevin není pro hodnocení rozhodující (např. zastoupení jedle na stanovištích s jejím potenciálním vysokým podílem je v současnosti ve většině případů v jednotkách procent). Podstatná je schopnost, byť i malé populace, další reprodukce.
        14. účinné od 1. 3. 2008• D2 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin do 10% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či jednotlivě vtroušeně. Tyto dřeviny by měly být předmětem rekonstrukčních managementových opatření (např. postupná redukce příměsi smrku na stanovištích, kde v potenciální přirozené skladbě chybí atd.).
        15. účinné od 1. 3. 2008• D3 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin v rozmezí od 10% do 50% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či rovnoměrně rozptýleny po porostu. Tyto dřeviny mohou být předmětem obhospodařování.
        16. účinné od 1. 3. 2008• D5 - Je tolerována účast invazních neofytů (např. akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% zastoupení. Přítomnost invazních neofytů je vnímána jako dočasná záležitost a předpokládá se, že jsou a budou předmětem permanentní likvidace.
        17. účinné od 1. 3. 2008• D6 - Porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) – jednou ze základních podmínek pro označení lesního porostu jako les přirozený je jeho genetická původnost – tzn. porosty u nichž víme, že do nich byly vnášeny dřeviny prokazatelně cizího původu (nevhodného ekotypu) a tento původ je zcela zřejmý i dnes a tyto dřeviny plošně převažují, by neměly být v těchto stupních přirozenosti klasifikovány. Tam kde se jedná pouze o část jinak hodnotného porostu musí být tato část jasně graficky oddělena do samostatné dílčí plochy. Tento problém se bude týkat převážně porostů se zastoupením smrku.

účinné od 1. 3. 2008Způsob označení lesních porostů v mapách tvořících přílohu plánů péče

účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 2 Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů TERMINOLOGIE: POSTUP HODNOCENÍ: Způsob označení lesních porostů v mapách tvořících přílohu plánů péče
stupně přirozenosti lesních porostů barva v mapě
Les původní (prales) - zelená
Les přírodní - hnědá
Les přírodě blízký - žlutá
Les kulturní - modrá
Les nepůvodní - červená

účinné od 1. 3. 2008Porosty ponechané samovolnému vývoji se v mapách tvořících přílohu plánů péče označují tmavě zelenou čarou silnou 2 mm nakreslenou po obvodu jejich hranic.

účinné od 1. 3. 2008

Příloha č. 3

účinné od 1. 3. 2008 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

účinné od 1. 3. 2008Standard, kterým se stanoví typy technických nosičů dat a formátů a dalších parametry počítačových souborů určených pro předávání dat do Ústředního seznamu ochrany přírody

  1. účinné od 1. 3. 20081/ Typy technických nosičů dat určených pro předávání dat
    1. účinné od 1. 3. 2008Data v elektronické podobě se do ústředního seznamu předávají na následujících typech technických nosičů dat:
      1. účinné od 1. 3. 2008- CD
      2. účinné od 1. 3. 2008- DVD (všechny typy)
      3. účinné od 1. 3. 2008včetně jejich souborového systému.

    účinné od 1. 3. 2008Ministerstvo životního prostředí může určit další možné přijímané technické nosiče dat, jejichž seznam zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

  1. účinné od 1. 3. 20082/ Formáty počítačových souborů určených pro předávání dat
    1. účinné od 1. 3. 2008Textové dokumenty v elektronické podobě se předávají jako formáty:
      1. účinné od 1. 3. 2008- *.txt
      2. účinné od 1. 3. 2008- *.rtf
      3. účinné od 1. 3. 2008- *.doc
      4. účinné od 1. 3. 2008- *.odt
    1. účinné od 1. 3. 2008Tabulkové přílohy a datové soubory (seznamy lomových bodů atd.) v elektronické podobě se předávají jako textové formáty:
      1. účinné od 1. 3. 2008- *.txt
      2. účinné od 1. 3. 2008- *.rtf
      3. účinné od 1. 3. 2008- *.doc
      4. účinné od 1. 3. 2008- *.odt
      5. účinné od 1. 3. 2008nebo jako formáty s databázovým uspořádáním
      6. účinné od 1. 3. 2008- *.xls
      7. účinné od 1. 3. 2008- *.dbf
    1. účinné od 1. 3. 2008Elektronická obrazová data v rastrové podobě se předávají jako formáty:
      1. účinné od 1. 3. 2008- *.jpg
      2. účinné od 1. 3. 2008- *.tif
      3. účinné od 1. 3. 2008- *.pdf
    1. účinné od 1. 3. 2008Geografická data ve vektorizované podobě se předávají jako formát:
      1. účinné od 1. 3. 2008- shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)

    účinné od 1. 3. 2008Předkladatel podání musí zachovat uvedené přípony jmen souborů.

    účinné od 1. 3. 2008Ministerstvo životního prostředí může určit další možné přijímané formáty, jejichž seznam zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Současně může zveřejnit ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jednotnou strukturu a popis dat Ústředního seznamu ochrany přírody.

  1. účinné od 1. 3. 20083/ Požadavky na kódování znaků národního prostředí

    účinné od 1. 3. 2008Znaky českého národního prostředí musí být kódovány v souladu se Standardem ISVS pro národní prostředí.

účinné od 1. 3. 2008

Příloha č. 4

účinné od 1. 3. 2008 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

účinné od 1. 3. 2008Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu

účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Zvláště chráněná území
typ údaje obsah
identifikační údaje území evidenční číslo, název, kategorie
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení zvláště
chráněného území a jeho ochranného pásma 		kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání,
datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o vymezení, změně nebo zrušení zón chráněných krajinných oblastí a národních parků (dále jen „(CHKO a
NP“) 		kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání,
datum účinnosti, zobrazení dokumentu
předmět ochrany podle vyhlašovacího předpisu
údaje o poloze území číslo a název katastrálních území, obec, okres, kraj
překryv s jiným chráněným územím překryv s jiným zvláště chráněných územím (dále jen
„ZCHÚ“), ptačí oblastí (dále jen „PO“) nebo evropsky
významnou lokalitou (dále jen „EVL“)
výměra s přesností na 0,01 ha
typ ochranného pásma ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím
předpisem
souřadnice lomových bodů (S-JTSK) hranic národních
přírodních památek, přírodních rezervací, národních
přírodních památek a přírodních památek (dále jen
„NPR, NPP PR a PP“) a jejich vyhlášených ochranných
pásem 		označení obrazce, číslo bodu, pořadí bodu v obrazci,
souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic,
přesnost
hranice NP, CHKO a jejich ochranných pásem slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranice ZCHÚ, jeho
ochranného pásma a zón ochrany přírody 		vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf),
vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000
a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic
(S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů Základní mapa ČR (dále jen „ZM ČR“) 1:10000, Státní
mapa odvozená (dále jen „SMO“) 1:5000, katastrální
mapa
seznam parcel NPR, NPP PR, PP a jejich ochranných
pásem - platný k datu vyhlášení 		druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra
celková, výměra v ZCHÚ, druh pozemku
údaje o návštěvních řádech (§ 19 zákona) na území NP kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání,
datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o právních předpisech a opatřeních obecné povahy vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ kdo vydal, druh předpisu (opatření), číslo předpisu
(opatření), datum vydání, datum účinnosti, zobrazení
dokumentu
údaje o výjimkách ze základních ochranných podmínek
ZCHÚ (§ 43 zákona) 		kdo vydal, čj., datum vydání, datum nabytí právní moci,
období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují,
předmět výjimky
údaje o správních rozhodnutích vydaných orgány ochrany
přírody vztahujících se k ZCHÚ 		kdo vydal, čj., datum vydání, datum nabytí právní moci,
období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují,
předmět rozhodnutí
plán péče a změny plánu péče kdo schválil, datum schválení, číslo jednací, období
platnosti, autor
účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Ptačí oblasti
typ údaje obsah
identifikační údaje PO evidenční číslo, název
údaje o vymezení, změně nebo zrušení PO kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání,
datum účinnosti, zobrazení dokumentu
ptačí druh pro jehož ochranu byla oblast ochrany
ptactva vymezena 		druhy ptáků podle směrnice č. 79/409/EHS o ochraně
volně žijících ptáků
údaje o poloze PO číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj,
překryv se ZCHÚ a EVL
výměra s přesností na 0,01 ha
hranice PO slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranic PO vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf),
vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000
a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic
(S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Evropsky významné lokality
typ údaje obsah
identifikační údaje EVL evidenční číslo, název
údaje o zařazení, změně nebo vypuštění EVL v národním seznamu kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
typ přírodního stanoviště nebo druh pro jehož ochranu byla lokalita zařazena do národního seznamu typy přírodních stanovišť a druhy podle příloh směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
údaje o poloze EVL číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ a PO
Výměra EVL s přesností na 0,01 ha
grafické znázornění průběhu hranic EVL vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Památné stromy
typ údaje obsah
identifikační údaje památného stromu evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména – česká, druhová jména - vědecká
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného
stromu 		kdo vydal, číslo jednací, datum vydání, datum nabytí právní moci, zobrazení dokumentu
typ ochranného pásma ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím aktem
grafické znázornění vektorizovaný bod, který se nachází ve středu kmene stromu a zákres tohoto bodu v mapě
výjimky z ochrany kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět výjimky
údaje o poloze památném stromu číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ
souřadnice bodu udávající polohu stromu číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
čísla mapových listů ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu vyhlášení druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku
účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Smluvně chráněné památné stromy
typ údaje obsah
identifikační údaje památného stromu evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména – česká, druhová jména - vědecká
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného
stromu 		smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, zobrazení dokumentu
grafické znázornění vektorizovaný bod, který se nachází ve středu kmene stromu a zákres tohoto bodu v mapě
údaje o poloze památném stromu číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ
souřadnice bodu udávající polohu stromu číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
čísla mapových listů ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu vyhlášení druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku
účinné od 1. 3. 2008
Příloha č. 4 Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu
Smluvně chráněná území
typ údaje obsah
identifikační údaje smluvně chráněného území evidenční číslo, název
údaje o uzavření smlouvy a prohlášení území za
chráněné 		smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, zobrazení dokumentu
předmět ochrany podle uzavřené smlouvy
údaje o poloze o smluvně chráněného území číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj
výměra s přesností na 0,01 ha
grafické znázornění průběhu hranic smluvně
chráněného území 		vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic
čísla mapových listů ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa
seznam parcel platný k datu prohlášení území
za chráněné 		druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku
účinné od 1. 3. 2008

Příloha č. 5

účinné od 1. 3. 2008 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

účinné od 1. 3. 2008Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů

  1. účinné od 1. 3. 20081. Specifikace vzhledu označení, včetně rozměrů a stanovení nepotisknutelných okrajů

    účinné od 1. 3. 2008Označení se skládá ze dvou hlavních částí: z tabule se státním znakem a tabule s kategorií a názvem příslušného chráněného území. Není dovoleno měnit velikost písma, nedodržovat nepotisknutelné okraje a měnit šířku tabule.

    1. účinné od 1. 3. 2008Technické údaje rozměru tabulí s textem

      účinné od 1. 3. 2008Šířka tabule je pevně daná: 300 mm

      účinné od 1. 3. 2008Výška tabule se mění v závislosti na počtu řádků kategorie a názvu lokality. Jde o jedno a dvojřádkové údaje, a dělí se do šesti kategorií. Každá kategorie má pak danou výšku (viz tabulka):

      účinné od 1. 3. 2008
      Příloha č. 5 Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů
      počet řádkůkategorie název výška tabule
      10 80 mm
      2 0 90 mm
      1 1 105 mm
      2 1 130 mm
      1 2 135 mm
      2 2 160 mm

      účinné od 1. 3. 2008Nepotisknutelný okraj tabulí je stanoven na minimálně 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola. Tento okraj musí zůstat bez potisku.

      účinné od 1. 3. 2008Zaoblené rohy tabule jsou stanoveny na 3x3 mm.

    1. účinné od 1. 3. 2008Technické údaje rozměru tabulí se státním znakem

      účinné od 1. 3. 2008Pokud není stanoveno jinak, platí pro označení se státním znakem stejná pravidla jako pro označení kategorií a názvů zvláště chráněných území.

      účinné od 1. 3. 2008Označení se státním znakem se dělí na použití s tzv. malým státním znakem a velkým státním znakem. Rozměr tabule zůstává u obou označení stejný a nesmí se měnit.

      účinné od 1. 3. 2008Malý i velký státní znak jsou natištěny na samostatné tabuli, která má jednotný rozměr 300 x 300 mm. Má zaoblené rohy ve stejném poloměru jako tabule s názvy a kategoriemi lokalit (3x3 mm).

    1. účinné od 1. 3. 2008Otvory pro upevnění tabule

      účinné od 1. 3. 2008Otvor pro upevnění tabule na podložku musí být minimálně 1 cm od krajů, velký v průměru od 2,5–4 mm. Otvor nesmí zasahovat do textu tabule.

    1. účinné od 1. 3. 2008Vizuální podoba označení
      účinné od 1. 3. 2008Obrázek
      účinné od 1. 3. 2008Obrázek
      účinné od 1. 3. 2008Obrázek
    1. účinné od 1. 3. 2008Příklady označení

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 1 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 80 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 2 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 90 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 1 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 105 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 2 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 130 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 1 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 135 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek

      účinné od 1. 3. 2008Tabule 2 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 160 mm)

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek
  1. účinné od 1. 3. 20082. Specifikace podkladu označení

    účinné od 1. 3. 2008Tabuli s označením bude tvořit plech ze slitiny kovu, vhodné tloušťky, na němž bude označení naneseno technikou sítotisku nebo smaltu nebo nebo plastová deska, vhodné tloušťky, na níž bude označení naneseno technikou sítotisku.

  1. účinné od 1. 3. 20083. Specifikace barevnosti označení (tisk síto + smalt, CMYK, RGB, web)

    účinné od 1. 3. 2008Tato příloha stanovuje jako základní orientační vzorník řadu přímých barev Pantone a to konkrétně lesklé tiskové barvy (coated = C).

    účinné od 1. 3. 2008Škála CMYK, RGB a web jsou doplňkovými údaji.

    účinné od 1. 3. 2008Obrázek
  1. účinné od 1. 3. 20084. Specifikace fontu a jeho používání, včetně stanovení velikosti písma

    účinné od 1. 3. 2008Pro účely označení zvláště chráněných území tabulemi je zvoleno písmo Candara, které je ve formátu OpenType, s českou diakritikou.

    1. účinné od 1. 3. 2008Řez písma

      účinné od 1. 3. 2008Pro účely označení je používán řez BOLD, s mírně rozšířenými mezerami mezi jednotlivými písmeny (prostrkání v tisícinách em: +20).

      účinné od 1. 3. 2008Obrázek
    1. účinné od 1. 3. 2008Velikost písma a nevhodná manipulace s fontem

      účinné od 1. 3. 2008Velikost písma (v bodech) se stanovuje jednotně pro každý typ tabule, to pro kategorii i název, je závazná a není možné ji měnit. Zároveň je zakázána jakákoliv deformace fontu (např. zúžení nebo rozšíření, zmenšování, resp. zvětšování mezer mezi písmeny. Zakázáno je i použití kontury okolo jednotlivých písmen.

      účinné od 1. 3. 2008Velikost KATEGORIE – tabule s názvem: 60b, verzálky

      účinné od 1. 3. 2008Velikost KATEGORIE – tabule bez názvu: 63b, verzálky

      účinné od 1. 3. 2008Velikost NÁZVU ÚZEMÍ: 73b, mínusky; názvy s velkým začátečním písmenem

  1. účinné od 1. 3. 20085. Specifikace umístění tabulí v terénu
    1. účinné od 1. 3. 2008a) Pořadí umístění tabulí:

      účinné od 1. 3. 2008Tabule se státním znakem určená k označení zvláště chráněného území nebo památného stromu se v terénu umisťuje na tutéž podložku se sloupkem jako tabule s textem uvádějícím kategorii a název a je umisťována nejvýš.

      účinné od 1. 3. 2008Tabule s názvem lokality (tabule s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území) se umisťuje vždy pod tabulí se státním znakem.

      účinné od 1. 3. 2008V případě, že konkrétní zvláště chráněné území je zároveň ptačí oblastí, umisťuje se pod tabuli s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území i tabule s textem označujícím ptačí oblast.

      účinné od 1. 3. 2008Stejně jako tabuli označující ptačí oblast lze umístit i tabuli označující první zónu národního parku.

      účinné od 1. 3. 2008Tabule označující první zónu národního parku se umisťuje vždy nejníže na společné podložce.

    1. účinné od 1. 3. 2008b) Umístění tabulí na podložku:

      účinné od 1. 3. 2008Pro umístění všech tabulí platí, že mezi tabulemi nesmí vzniknout mezera větší než 10 mm.

účinné od 1. 3. 2008

ČÁST DRUHÁ účinné od 1. 3. 2008ČÁST DRUHÁ

§ 14

Odkaz účinné od 1. 3. 2008§ 14

účinné od 1. 3. 2008Změna vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

účinné od 1. 3. 2008Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb. a vyhlášky č. 141/2007 Sb., se mění takto:

  1. účinné od 1. 3. 20081. Ustanovení § 10, 11, 12, 13 a § 16 odst. 4 se zrušují.

    účinné od 1. 3. 2008V § 16 se dosavadní odstavce 5 až 7 označují jako odstavce 4 až 6.

  1. účinné od 1. 3. 20082. V § 22 odst. 1 se za slova „chráněných studijních ploch“ vkládá čárka a slova „chráněných přírodních výtvorů“.
  2. účinné od 1. 3. 20083. Příloha č. I se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ účinné od 1. 3. 2008ÚČINNOSTúčinné od 1. 3. 2008

§ 15

Odkazúčinné od 1. 3. 2008
účinné od 1. 3. 2008

účinné od 1. 3. 2008Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008.

účinné od 1. 3. 2008
účinné od 1. 3. 2008Ministr:
účinné od 1. 3. 2008RNDr. Bursík v. r.
    účinné od 1. 3. 2008
  1. účinné od 1. 3. 20081) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
  2. účinné od 1. 3. 20082) § 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
  3. účinné od 1. 3. 20083) § 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.
  4. účinné od 1. 3. 20084) § 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
  5. účinné od 1. 3. 20086) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
    Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
  6. účinné od 1. 3. 20087) Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
  7. účinné od 1. 3. 20088) § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
  8. účinné od 1. 3. 20089) § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
  9. účinné od 1. 3. 200810) Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
  10. účinné od 1. 3. 200811) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.