Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

Příloha 1

DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ¹) PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

1. 1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek
   1. Dopravní nebo přepravní prostředek, jehož skříň²) je sestavena z tepelně izolovaných stěn, včetně dveří, podlahy a střechy, umožňujících zamezení výměny tepla mezi vnitřním a vnějším povrchem skříně tak, aby podle celkového součinitele prostupu tepla (součinitel „k“) mohl být dopravní nebo přepravní prostředek zařazen do jedné z níže uvedených dvou kategorií:
   2. I_N = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací
      1. – charakterizovaný součinitelem „k“
         1. nejvýše 0,7 W/m² °C (≐ 0,60 kcal/h m² °C)
   1. IR = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací
      1. – charakterizovaný součinitelem „k“
         1. nejvýše 0,4 W/m² °C
         2. (≐ 0,35 kcal/h m² °C)

   Definice součinitele „k“ (nazývaného v některých zemích součinitelem „U“) i popis metody používané k jeho měření jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze.

1. 2. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek
   1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek, který při použití zdroje chladu (přírodní led s přidáváním nebo bez přidávání soli; eutektické desky; suchý led s regulací jeho sublimace nebo bez ní; zkapalněné plyny s regulací jejich vypařování nebo bez ní atd.) jiného, než je strojní nebo „absorpční“ zařízení, umožňuje snižovat teplotu uvnitř prázdné skříně a udržet ji potom při průměrné vnější teplotě +30 °C
      1. – na úrovni nejvýše +7 °C ve třídě A,
      2. – na úrovni nejvýše –10 °C ve třídě B,
      3. – na úrovni nejvýše –20 °C ve třídě C,
      4. – na úrovni nejvýše 0 °C ve třídě D
      5. prostřednictvím odpovídajících chladicích látek a příslušných zařízení. Tento dopravní nebo přepravní prostředek musí mít jednu nebo několik komor, nádob nebo nádrží pro chladící látku, které
      6. - musí být konstruovány tak, aby je bylo možno plnit nebo doplňovat zvenčí,
      7. - musí mít objem odpovídající ustanovením bodu 34 dodatků 2 k příloze 1.

   Součinitel „k“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B a C nesmí převyšovat 0,4 W/m² °C (≐ 0,35 kcal/h m² °C).

1. 3. Chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředek
   1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením vlastním nebo společným pro několik přepravních prostředků (mechanické kompresorové soustrojí, „absorpční“ zařízení atd.), které umožňuje při průměrné vnější teplotě +30 °C snížit vnitřní teplotu prázdné skříně a trvale ji pak udržet takto:
      1. – Pro třídy A, B a C na libovolně zvolené, prakticky stálé úrovni teploty t_i mezích stanovených pro tři třídy:
         1. Třída A. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit t_i v mezích +12 °C až 0 °C včetně.
         2. Třída B. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit t_i v mezích +12 °C až –10 °C včetně.
         3. Třída C. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit t_i v mezích +12 °C až –20 °C včetně.
      1. – Pro třídy D, E a F na určité, prakticky stálé úrovni teploty ti do mezních velikostí stanovených pro tři třídy:
         1. Třída D. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím, aby teplota t_i byla 0 °C nebo nižší.
         2. Třída E. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím, aby teplota t_i byla –10 °C nebo nižší.
         3. Třída F. Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím, aby teplota t_i byla –20 °C nebo nižší.
         4. Součinitel „k“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B, C, E a F nesmí být v žádném případě vyšší než 0,4 W/m² °C (≐ 0,35 kcal/h m² °C).

1. 4. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek
   1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vytápěcím zařízením umožňujícím zvýšit teplotu uvnitř prázdné skříně a pak ji udržet bez dodatečného přívodu tepla po dobu nejméně 12 hodin na prakticky stálé úrovni nejméně 12 °C při následující průměrné vnější teplotě skříně pro dvě třídy:
   2. Třída A. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek při průměrné vnější teplotě –10 °C.
   3. Třída B. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek při průměrné vnější teplotě –20 °C. Součinitel „k“ dopravních nebo přepravních prostředků třídy B nesmí být v žádném případě vyšší než 0,4 W/m² °C (≐ 0,35 kcal/h m² °C).

1. 5. Přechodná ustanovení
   1. Během tříletého období počínaje dnem, kdy tato dohoda vstoupila v platnost podle ustanovení odstavce 1 jejího článku 11, může být celkový součinitel prostupu tepla (součinitel „k“) dopravních nebo přepravních prostředků, které byly již v této době v provozu, nejvýše
      1. – 0,9 W/m² °C (≐ 0,8 kcal/h m² °C) pro izotermické dopravní nebo přepravní prostředky kategorie IN, chlazené dopravní nebo přepravní prostředky třídy A, všechny chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředky a pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky třídy A;
      2. – 0,6 W/m² °C (≐ 0,5 kcal/h m² °C) pro chlazené dopravní nebo přepravní prostředky tříd B a C a pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky třídy B.

   Kromě toho po uplynutí tříletého období uvedeného v prvém odstavci tohoto bodu až do okamžiku vyřazení dopravního nebo přepravního prostředku z provozu součinitel „k“ jmenovaných chladících a mrazících dopravních nebo přepravních prostředků tříd B, C, E a F může být nejvýše 0,7 W/m² °C (≐ 0,6 kcal/h m² °C).

   Tato přechodná ustanovení však nebrání používání přísnějších předpisů stanovených v některých státech pro dopravní nebo přepravní prostředky registrované na jejich vlastním území.

Příloha 1,

USTANOVENÍ O KONTROLE IZOTERMICKÝCH, CHLAZENÝCH, CHLADÍCÍCH A MRAZÍCÍCH A VYHŘÍVACÍCH DOPRAVNÍCH NEBO PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Z HLEDISKA JEJICH SOULADU S NORMAMI PŘEDEPSANÝMI V TÉTO PŘÍLOZE

1. 1. Kromě případů uvedených v bodech 29 a 49 dodatku 2 k této příloze se kontroly, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze, provádějí ve zkušebních stanicích určených nebo schválených příslušným orgánem státní správy země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován. Tyto kontroly se provádějí:
   1. a) před uvedením dopravního nebo přepravního prostředku do provozu,
   2. b) periodicky, nejméně jednou za šest let,
   3. c) kdykoliv o to požádá příslušný orgán státní správy.

1. 2. a) Schvalování nových dopravních a přepravních prostředků určitého typu sériově vyráběných je možno provádět na základě zkoušky vzorku téhož typu. Pokud vzorek podrobený této zkoušce vyhovuje podmínkám stanoveným pro danou kategorii, považuje se protokol o zkoušce za doklad o schválení daného typu. Doba platnosti tohoto dokladu končí uplynutím tříletého období.
   1. b) Příslušný orgán učiní opatření k zajištění kontroly, zda výroba dalších dopravních a přepravních prostředků odpovídá schválenému typu. K tomu účelu je možno provádět kontroly zkouškou vzorků dopravních nebo přepravních prostředků vybraných namátkově z dané výrobní série.
   2. c) Dopravní nebo přepravní prostředek se považuje za dopravní nebo přepravní prostředek stejného typu jako vzorek podrobený zkoušce pouze v tom případě, vyhovuje-li těmto minimálním podmínkám:
      1. i) jedná-li se o izotermické dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický, chlazený, chladící a mrazící nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek,
         1. - konstrukce je obdobná, a zejména izolační materiál i způsob izolace jsou stejné;
         2. - tloušťka izolačního materiálu není menší než tloušťka izolačního materiálu dopravního nebo přepravního prostředku sloužícího za zkušební vzorek;
         3. - vnitřní zařízení jsou stejná nebo jednodušší;
         4. - počet dveří a počet příklopů a ostatních otvorů musí být stejný nebo nižší; a
         5. - plocha vnitřního povrchu skříně se neliší o více než ± 20%;
      1. ii) jedná-li se o chlazené dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem musí být chlazený dopravní nebo přepravní prostředek,
         1. - podmínky uvedené v podbodu „i“ shora jsou dodrženy;
         2. - vnitřní větrací zařízení je obdobné;
         3. - zdroj chladu je stejný;
         4. - zásoba chladu na jednotku vnitřního povrchu je větší nebo stejná;
      1. iii) jedná-li se o chladící a mrazící dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem musí být chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředek,
         1. - podmínky uvedené v podbodu „i“ shora jsou dodrženy;
         2. - výkon chladícího zařízení na jednotku vnitřního povrchu je za stejných teplotních podmínek větší nebo stejný;
      1. iv) jedná-li se o vyhřívací dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek,
         1. - podmínky uvedené v podbodu „i“ shora jsou dodrženy;
         2. - zdroj tepla je stejný;
         3. - výkon vytápěcího zařízení na jednotku vnitřního povrchu je větší nebo stejný.
   1. d) Přesáhne-li během tříletého období série dopravních nebo přepravních prostředků 100 kusů, musí příslušný orgán stanovit, jaká část z těchto dopravních nebo přepravních prostředků se musí podrobit zkouškám.

1. 3. Metody a postupy, které je třeba použít při kontrole, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze.
2. 4. Osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze, vydává příslušný orgán na formuláři, který odpovídá vzoru uvedenému v dodatku 3 k této příloze. Osvědčení nebo jeho ověřená fotokopie musí být u dopravního nebo přepravního prostředku během přepravy a musí být předloženy kdykoli na výzvu kontrolních orgánů. Jestliže však certifikační štítek uvedený v dodatku 3 k této příloze je připevněn na dopravním nebo přepravním prostředku, uznává se tento štítek za rovnocenný osvědčení ATP. Tento certifikační štítek však musí být odstraněn, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane odpovídat normám předepsaným v této příloze. Může-li být dopravní nebo přepravní prostředek označen jako náležející do některé kategorie nebo třídy pouze podle přechodných ustanovení uvedených v bodě 5 této přílohy, omezí se lhůta platnosti osvědčení vydaného pro tento dopravní nebo přepravní prostředek dobou stanovenou v přechodných ustanoveních.
3. 5. Na dopravních a přepravních prostředcích se umístí rozlišovací značky a údaje podle ustanovení dodatku 4 k této příloze. Musí však být odstraněny, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane odpovídat normám uvedeným v této příloze.

Příloha 1,

METODY A POSTUPY MĚŘENÍ A KONTROLY IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ A ÚČINNOSTI CHLADÍCÍCH NEBO VYTÁPĚCÍCH ZAŘÍZENÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K PŘEPRAVĚ ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

1. A. DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ
   1. 1. Součinitel „k“. Celkový součinitel prostupu tepla (součinitel „k“, v některých zemích označovaný jako součinitel „U“), charakterizující izotermické vlastnosti dopravních nebo přepravních prostředků, je definován tímto vztahem:
   3. kde W je tepelný příkon potřebný při setrvalém teplotním režimu uvnitř skříně, jejíž střední povrch je roven S, pro udržení absolutního rozdílu Δ Θ mezi střední vnitřní teplotou Θ_i a střední vnější teplotou Θ_e, jestliže je střední vnější teplota Θ_e stálá.
   4. 2. Střední povrch skříně (S). Střední povrch skříně je geometrický průměr vnitřního povrchu Si a vnějšího povrchu Se skříně:

   Velikost obou povrchů S_i a S_e se určuje s přihlédnutím k zvláštnostem konstrukce skříně nebo k nerovnostem povrchu, jako je např. zaoblení, podběhy atd.

   Tyto zvláštnosti nebo nerovnosti se zaznamenávají do příslušné rubriky dále uvedeného zkušebního protokolu; jestliže však má skříň povrch z vlnitého plechu, hledaný povrch se určí jako rovinný průmět tohoto povrchu, nikoli tedy jako povrch rozvinutý do roviny.

   1. 3. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnitřní teplota skříně (Θ_i) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 místech:
      1. a) v osmi vnitřních rozích skříně,
      2. b) ve středech čtyř vnitřních ploch skříně s největším plošným obsahem.
      3. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.
   1. 4. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnější teplota skříně (Θ_e), jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 místech:
      1. a) na osmi vnějších rozích skříně,
      2. b) ve středech čtyř vnějších ploch skříně s největším plošným obsahem.
      3. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.
   1. 5. Střední teplota stěn skříně je aritmetický průměr střední vnější teploty skříně a střední vnitřní teploty skříně
   1. 6. Setrvalý teplotní režim. Teplotní režim se považuje za setrvalý, jsou-li splněny tyto podmínky:
      1. - kolísání střední vnější a střední vnitřní teploty nemá větší rozsah než ± 0,5 °C po dobu nejméně 12 hodin;
      2. - rozdíl mezi středním tepelným výkonem naměřeným po dobu nejméně tří hodin před a nejméně tří hodin po skončení zmíněné nejméně dvanáctihodinové zkušební doby nesmí být větší než 3 %.

1. B. IZOLAČNÍ VLASTNOSTI DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Metody zjišťování součinitele „k“

1. a) Dopravní a přepravní prostředky, mimo cisterny určené k přepravě kapalných potravin
   1. 7. Izolační vlastnosti se zjišťují za setrvalého teplotního režimu metodou vnitřního chlazení nebo metodou vnitřního ohřevu. V obou těchto případech se prázdný dopravní nebo přepravní prostředek nachází v izotermické komoře.
   2. 8. Nezávisle na zvolené metodě se musí v izotermické komoře během všech zkoušek udržovat rovnoměrná a stálá teplota s výkyvem nejvýše ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi teplotou uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku a teplotou v izotermické komoře nebyl menší než 20 °C, přičemž střední teplota stěn skříně se musí udržovat na teplotě asi + 20 °C.
   3. 9. Při zjišťování celkového součinitele prostupu tepla (součinitele „k“) metodou vnitřního chlazení se musí rosný bod v prostoru izotermické komory udržovat na úrovni + 25 °C ± 2 °C. Vzduch ve zkušební komoře v průběhu zkoušky, ať již metodou vnitřního chlazení, nebo metodou vnitřního ohřevu, musí nepřetržitě proudit tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s.
   4. 10. Při použití zkušební metody vnitřního chlazení se uvnitř skříně umístí jeden nebo několik výměníků tepla. Povrch těchto výměníků musí být takový, aby při průchodu plynu o teplotě ne nižší než 0 °C¹) střední vnitřní teplota skříně po dosažení setrvalého teplotního režimu zůstala nižší než 10 °C. Při použití zkušební metody vnitřního ohřevu se užívají elektrické ohřívače (elektrické odpory atd.). Výměníky tepla nebo elektrické ohřívače se vybaví vzduchovým dmychadlem dodávajícím množství vzduchu zabezpečující, aby největší rozdíl mezi teplotami na libovolných dvou ze 12 míst uvedených výše v bodě 3 tohoto dodatku nebyl po dosažení setrvalého teplotního režimu větší než 3 °C.
   5. 11. Přístroje na měření teploty chráněné před přímým sáláním se umísťují vně a uvnitř skříně na místech vyjmenovaných v bodech 3 a 4 tohoto dodatku.
   6. 12. Uvedou se v činnost zařízení na výrobu a rozvod chladu nebo tepla a pro měření tepelného výkonu a termického ekvivalentu větracího zařízení přivádějícího do pohybu vzduch.
   7. 13. Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejchladnějšího a nejteplejšího místa na vnějším povrchu skříně větší než 2 °C.
   8. 14. Střední vnější teplota skříně se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu.
   9. 15. Doba zkoušky se musí prodloužit tak, aby se ověřování vlastností dělo za setrvalého teplotního režimu (viz bod 6 tohoto dodatku). Nezjišťují-li se a neregistrují-li se hodnoty automaticky, je třeba dobu zkoušky prodloužit o dalších osm hodin, aby se prověřila setrvalost teplotního režimu a aby mohla být provedena závěrečná definitivní měření.

1. b) Cisterny určené pro přepravy kapalných potravin
   1. 16. Níže popsaná metoda se týká výhradně dopravních a přepravních prostředků – cisteren s jednou nebo několika komorami – určených pouze pro přepravy kapalných potravin, například mléka. Každá komora těchto cisteren musí mít nejméně jedno plnicí a jedno výpustné hrdlo. Má-li cisterna několik komor, musí být jedna od druhé oddělena neizolovanými vertikálními dělicími přepážkami (příčkami).
   2. 17. Kontrola izolačních vlastností se provádí při setrvalém teplotním režimu metodou vnitřního ohřevu prázdné cisterny umístěné v izotermické komoře.
   3. 18. V průběhu zkoušky se musí rovnoměrná a stálá střední teplota izotermické komory ustálit v mezích + 15 až + 20 °C s výkyvem nejvýše ± 0,5 °C; střední vnitřní teplota cisterny se musí při setrvalém teplotním režimu ustálit v mezích od + 45 do + 50 °C, přičemž střední teplota stěn cisterny musí být v mezích od + 30 do + 35 °C.
   4. 19. Vzduch v komoře se neustále udržuje v pohybu tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 - 2 m/s.
   5. 20. Uvnitř cisterny se umísťuje výměník tepla. Má-li cisterna několik oddílů, umístí se výměník tepla v každém z nich. Tyto tepelné výměníky mají elektrické odpory a ventilátor, jehož výkon postačuje k tomu, aby rozdíl mezi maximální a minimální teplotou uvnitř každé komory po dosažení setrvalého teplotního režimu nebyl větší než 3 °C. Má-li cisterna několik komor, nesmí se střední teplota nejchladnější komory lišit od střední teploty nejteplejší komory o více než 2 °C, přičemž se teploty měří tak, jak je stanoveno v bodě 21 tohoto dodatku.
   6. 21. Přístroje na měření teplot, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně cisterny ve vzdálenosti 10 cm od stěny takto:
      1. a) není-li cisterna rozdělena na komory, měří se teplota alespoň v těchto 12 místech
         1. - na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů, jednoho horizontálního a druhého vertikálního, v blízkosti každého z obou den,
         2. - na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů skloněných pod úhlem 45° k horizontále v příčné rovině cisterny;
      1. b) je-li cisterna rozdělena na několik komor, měří se teplota v těchto místech
         1. - u obou krajních komor alespoň na koncích horizontálního průměru v blízkosti dna a na koncích vertikálního průměru v blízkosti přepážky, a
         2. - u každé z ostatních komor alespoň na koncích průměru skloněného pod úhlem 45° k horizontále v blízkosti jedné z přepážek a na koncích průměru kolmého k předchozímu v blízkosti druhé přepážky.

         Střední vnitřní teplotou a střední vnější teplotou cisterny je aritmetický průměr všech hodnot naměřených uvnitř cisterny a všech hodnot naměřených vně cisterny. V cisternách s několika komorami je střední vnitřní teplotou každé komory aritmetický průměr hodnot naměřených v této komoře, přičemž počet těchto naměřených hodnot nesmí být menší než čtyři.

   1. 22. Uvedou se v činnost zařízení na ohřívání a proudění vzduchu, pro měření tepelného výkonu a tepelného ekvivalentu větracího zařízení uvádějícího vzduch do pohybu.
   2. 23. Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejteplejšího a nejchladnějšího místa na vnějším povrchu cisterny větší než 2 °C.
   3. 24. Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu.
   4. 25. Doba zkoušky se musí prodloužit tak, aby se ověřování vlastností dělo za setrvalého teplotního režimu (viz bod 6 tohoto dodatku). Nezjišťují-li se a neregistrují-li se hodnoty automaticky, je třeba dobu zkoušky prodloužit o dalších osm hodin, aby se prověřila setrvalost teplotního režimu a aby mohla být provedena závěrečná definitivní měření.

1. c) Ustanovení platná pro všechny typy izotermických dopravních a přepravních prostředků
   1. i) Kontrola součinitele „k“
      1. 26. Není-li cílem zkoušek určení součinitele „k“, nýbrž pouze kontrola, není-li tento součinitel pod určitou hranicí, mohou být zkoušky prováděné podle bodů 7 až 25 tohoto dodatku ukončeny, jakmile se provedenými měřeními prokáže, že součinitel „k“ odpovídá stanoveným podmínkám.
   1. ii) Přesnost měření součinitele „k“
      1. 27. Zkušební stanice musí být vybaveny nezbytným zařízením a přístroji, které zaručí určení součinitele „k“ s maximální chybou měření ± 10 %.
   1. iii) Protokoly o zkouškách
      1. 28. O každé zkoušce se sepíše protokol, odpovídající zkoušenému dopravnímu nebo přepravnímu prostředku, podle jednoho ze dvou dále uvedených vzorů č. 1 a 2.

Kontrola izolačních vlastností dopravních a přepravních prostředků v provozu

1. 29. Pro kontrolu izolačních vlastností každého dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1 písm. b) a c) dodatku 1 k této příloze, mohou příslušné orgány:
   1. - buď se rozhodnout pro metody popsané v bodech 7 až 27 tohoto dodatku,
   2. - nebo jmenovat experty, aby posoudili, zda daný dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v té nebo oné kategorii izotermických dopravních nebo přepravních prostředků. Tito experti musí posoudit následující skutečnosti a své závěry učinit na základě těchto kontrol:
   3. a) Celková kontrola dopravního nebo přepravního prostředku
      1. Tato kontrola se provede formou prohlídky dopravního nebo přepravního prostředku podle tohoto pořadí umožňujícího zjistit:

         (i) celkové konstrukční řešení izolujícího pláště;

         (ii) způsob provedení izolace;

         (iii) druh a stav stěn;

         (iv) stav opotřebení izotermické skříně;

         (v) tloušťku stěn;

      1. a sepsat všechny připomínky týkající se izolačních vlastností dopravního nebo přepravního prostředku. Pro tento účel mohou experti požadovat demontáž jednotlivých dílů z dopravního nebo přepravního prostředku a předložení všech dokladů nezbytných pro jeho kontrolu (schémata, protokoly o zkouškách, popisy, účty atd.).
   1. b) Kontrola těsnosti skříně (netýká se cisternových dopravních a přepravních prostředků)
   2. Vizuální kontrolu provede osoba, která vstoupí do dopravního nebo přepravního prostředku umístěného v jasně osvětleném pásmu. Lze použít libovolnou metodu, která poskytne přesnější výsledky.
   3. c) Výsledky
      1. i) Lze-li závěry týkající se celkového stavu skříně pokládat za uspokojivé, může dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako izotermický dopravní nebo přepravní prostředek své původní kategorie v dalším období, avšak ne delším tří let. Nejsou-li závěry experta nebo expertů uspokojivé, dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v provozu, ale jedině za podmínky, že úspěšně obstojí při zkouškách ve zkušební stanici podle bodů 7 až 27 tohoto dodatku; v tomto případě může zůstat v provozu v dalším šestiletém období.
      2. ii) Jedná-li se o dopravní nebo přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, splňující podmínky bodu 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), je možno kromě kontroly každého dopravního nebo přepravního prostředku provést měření součinitele „k“ nejméně u jednoho procenta těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle bodů 7 až 27 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky této kontroly a měření vyhovující, mohou všechny tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako izotermické dopravní nebo přepravní prostředky své původní kategorie v dalším šestiletém období.

Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky

1. 30. Po dobu čtyř let ode dne vstupu této dohody v platnost podle ustanovení odstavce 1 článku 11, není-li možno vzhledem k nedostatečnému počtu zkušebních stanic měřit součinitel „k“ dopravních nebo přepravních prostředků metodami popsanými v bodech 7 až 27 tohoto dodatku, lze provádět ověření, zda nové izotermické dopravní nebo přepravní prostředky odpovídají normám předepsaným touto přílohou, podle ustanovení bodu 29, a kromě toho posoudit izolační vlastnosti z tohoto hlediska.

   Izolační materiál hlavních částí dopravního nebo přepravního prostředku (boční stěny, podlaha, střecha, otvory, dveře atd.) musí mít přibližně jednotnou tloušťku, přesahující v metrech číselnou hodnotu, kterou dostaneme dělením součinitele tepelné vodivosti tohoto materiálu ve vlhkém prostředí součinitelem „k“ předepsaným pro tu kategorii, do níž má být daný dopravní nebo přepravní prostředek zařazen.

1. C. ÚČINNOST TEPELNÉHO ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Zkušební metody pro určení účinnosti tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků

1. 31. Účinnost tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků se určuje metodami popsanými v bodech 32 až 47 tohoto dodatku.

Chlazené dopravní a přepravní prostředky

1. 32. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí do izotermické komory, v níž je třeba udržovat rovnoměrnou a stálou střední teplotu + 30 °C s výkyvem ± 0,5 °C. Vzduch v komoře musí být vlhký, přičemž rosný bod je stanoven na + 25 °C s odchylkou ± 2 °C; vzduch se uvádí do pohybu, jak je popsáno výše v bodě 9 tohoto dodatku.
2. 33. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně skříně tak, jak je uvedeno v bodech 3 a 4 tohoto dodatku.
3. 34. a) Do dopravního nebo přepravního prostředku, s výjimkou dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami a dopravních a přepravních prostředků chlazených zkapalněným plynem, se uloží maximální množství chladicí látky předepsané výrobním podnikem, nebo které tam může být normálně uloženo, je-li střední vnitřní teplota skříně rovna střední vnější teplotě skříně (+30 °C). Dveře, příklopy a ostatní otvory se zakryjí a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Kromě toho se v nových dopravních nebo přepravních prostředcích uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné žádné dodatečné vkládání chladicí látky.
   1. b) Zkouška dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami musí zahrnovat předběžnou fázi zmrazování eutektického roztoku. Za tím účelem, jakmile střední vnitřní teplota skříně i teplota desek dosáhnou střední vnější teploty (+30 °C), uzavřou se dveře i ostatní otvory a uvede se v činnost zařízení pro vychlazování desek na dobu následujících 18 hodin. Pracuje-li zařízení pro vychlazování desek v automatických cyklech, prodlužuje se celkový zkušební provoz tohoto zařízení na 24 hodin. U nových dopravních a přepravních prostředků se po zastavení vychlazovacího zařízení uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné znovuzmrazení roztoku.
   2. c) U dopravních a přepravních prostředků vybavených systémem chlazení zkapalněným plynem je nutno dodržet tento zkušební postup: jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne hodnoty střední vnější teploty (+30 °C), naplní se nádrže určené pro zkapalněný plyn do úrovně předepsané výrobcem. Potom se dveře, příklopy a ostatní otvory zakryjí jako v podmínkách normálního provozu a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Termostat se seřídí na teplotu, která je nejvýše o 2 °C nižší než mezní teplota stanovená pro danou třídu dopravních nebo přepravních prostředků. Potom se začne s ochlazováním skříně se současným doplňováním spotřebovaného zkapalněného plynu. Tento proces probíhá po dobu, která je rovna kratšímu z těchto dvou časových úseků:
      1. - buď době mezi začátkem ochlazování a okamžikem, kdy bylo poprvé dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků,
      2. - nebo době tří hodin od počátku ochlazování.

   V dalším průběhu zkoušky se uvedené nádrže už nedoplňují.

   U nových dopravních a přepravních prostředků se po dosažení teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu.

1. 35. Střední vnější teplotu, jakož i střední vnitřní teplotu skříně, je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
2. 36. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla dolní meze předepsané pro třídu, do níž má dopravní nebo přepravní prostředek náležet (A = +7 °C; B = –10 °C, C = –20 °C; D = 0 °C), u dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami od okamžiku vypnutí vychlazovacího zařízení. Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, jestliže střední vnitřní teplota nepřesáhne v průběhu těchto 12 hodin uvedenou dolní mez.

Chladící a mrazící dopravní a přepravní prostředky

1. 37. Zkouška se provádí za podmínek uvedených v bodech 32 a 33 tohoto dodatku.
2. 38. Jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne vnější teploty (+ 30 °C), dveře, příklopy a ostatní otvory se uzavřou a chladicí zařízení včetně vnitřní ventilace (pokud je) se uvede v činnost s maximálním výkonem. Kromě toho se u nových dopravních a přepravních prostředků uvede ve skříni v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků.
3. 39. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
4. 40. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla:
   1. - buď spodní meze stanovené pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, jedná-li se o třídy A, B nebo C (A = 0 °C; B = – 10 °C; C = – 20 °C);
   2. - nebo nejméně horní meze stanovené pro danou třídu, jedná-li se o třídy D, E nebo F (D = 0 °C; E = – 10 °C; F = – 20 °C).

   Výsledek zkoušky se pokládá za uspokojivý, jestliže je chladicí zařízení schopno udržet předepsané teplotní podmínky po dobu těchto 12 hodin, přičemž se intervaly automatického odtávání chladicího zařízení neberou v úvahu.

1. 41. Jestliže chladicí zařízení s veškerým svým vybavením prošlo samostatnou zkouškou pro určení svého užitečného chladicího výkonu za předepsané teploty a bylo příslušným orgánem shledáno vyhovujícím, může být tento dopravní nebo přepravní prostředek uznáván za chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředek bez jakékoli zkoušky účinnosti, jestliže chladicí výkon zařízení za setrvalého teplotního režimu je vyšší než tepelné ztráty prostupem stěnami skříně příslušné třídy dopravních a přepravních prostředků znásobené součinitelem 1,75. Tato ustanovení se však nevztahují na dopravní a přepravní prostředky sloužící jako zkušební vzorky podle bodu 2 dodatku 1 k této příloze.
2. 42. Jestliže se chladicí stroj nahradí strojem jiného typu, může příslušný orgán:
   1. a) buď požadovat, aby dopravní nebo přepravní prostředek byl podroben měření a kontrole, předepsaným v bodech 37 až 40;
   2. b) nebo se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nového chladicího stroje za teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků je stejný nebo vyšší než užitečný chladicí výkon původního stroje;
   3. c) nebo se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nového stroje vyhovuje ustanovením bodu 41.

Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

1. 43. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí v izotermické komoře, ve které se udržuje rovnoměrná a stálá teplota na nejnižší možné úrovni. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu za podmínek stanovených v bodě 9 tohoto dodatku.
2. 44. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí vně i uvnitř skříně v místech určených v bodech 3 a 4 tohoto dodatku.
3. 45. Dveře, příklopy a jiné otvory se uzavřou a vytápěcí zařízení včetně vnitřní ventilace (je-li instalována) se uvede v činnost s maximálním výkonem.
4. 46. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
5. 47. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy rozdíl mezi střední vnitřní teplotou skříně a střední vnější teplotou skříně dosáhl hodnoty odpovídající podmínkám stanoveným pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, přičemž se tato hodnota zvyšuje o 35 % u nových dopravních a přepravních prostředků. Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže je vytápěcí zařízení schopno udržet předepsaný rozdíl teplot po dobu těchto 12 hodin.

Protokol o zkoušce

1. 48. O každé zkoušce se sepíše protokol, odpovídající zkoušenému dopravnímu nebo přepravnímu prostředku, podle jednoho z dále uvedených vzorů č. 3 až 5.

Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu

1. 49. Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladícího a mrazícího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1 písm. b) a c) dodatku 1, mohou příslušné orgány:
   1. - buď se rozhodnout pro metody popsané v bodech 32 až 47 tohoto dodatku;
   2. - nebo jmenovat experty a zplnomocnit je k použití následujících ustanovení.
   3. a) Chlazené dopravní a přepravní prostředky
      1. Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu t, tak aby
      3. přičemž ΔΘ představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou a ΔΘ rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C. Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na delší období nejvýše tří let.
   1. b) Chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředky
      1. Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C upravit vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku takto:
         1. - ve třídách A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou;
         2. - ve třídách D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou.

      Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladící a mrazící dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   1. c) Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky
      1. Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do níž dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 °C pro třídu A a 32 °C pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.
   1. d) Společná ustanovení pro chlazené, chladící a mrazící a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky
      1. i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladící a mrazící nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle bodů 32 až 47 této přílohy; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.
      2. ii) Jedná-li se o chlazené, chladící a mrazící nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením bodu 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1% těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení bodů 32 až 47 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.

Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky

1. 50. Po dobu čtyř let ode dne vstupu této dohody v platnost podle ustanovení odstavce 1 článku 11, není-li možno vzhledem k nedostatečnému počtu zkušebních stanic stanovit účinnost tepelných zařízení dopravních nebo přepravních prostředků metodami popsanými v bodech 32 až 47 tohoto dodatku, může být kontrola, zda nové chlazené, chladící a mrazící nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky odpovídají normám předepsaným v této příloze, provedena podle ustanovení bodu 49 tohoto dodatku.

Příloha 1,

VZOR č. 1 PROTOKOLU O ZKOUŠCE

Příloha 1,

VZOR č. 2 PROTOKOLU O ZKOUŠCE

Příloha 1,

VZOR č. 3 PROTOKOLU O ZKOUŠCE

Příloha 1,

VZOR č. 4 PROTOKOLU O ZKOUŠCE

Příloha 1,

VZOR č. 5 PROTOKOLU O ZKOUŠCE

Příloha 1,

1. A. Vzor tiskopisu osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je stanoveno v bodě 4 dodatku 1 k příloze 1

Příloha 1,

1. B. Certifikační štítek osvědčující, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je stanoveno v bodě 4 dodatku 1 k příloze 1
   1. 1. Certifikační štítek musí být trvale připevněn na dopravním nebo přepravním prostředku na dobře viditelném místě vedle jiných úředně vydaných schvalovacích štítků. Štítek, odpovídající vzoru uvedenému dále, musí být pravoúhlý o rozměrech nejméně 160 mm x 100 mm a musí být vyroben z ohnivzdorného materiálu odolného proti korozi. Na štítku musí být čitelným a nesmazatelným způsobem, alespoň v angličtině nebo francouzštině nebo ruštině uvedeno:
      1. a) latinská písmena „ATP“ a za nimi slova: „SCHVÁLENO PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN“,
      2. b) „SCHVALOVACÍ ČÍSLO“ a za ním mezinárodní poznávací značka státu, v němž bylo schválení uděleno, a číslo (číslice, písmena atd.) dokladu o schválení,
      3. c) „ČÍSLO DOPRAVNÍHO (PŘEPRAVNÍHO) PROSTŘEDKU“ a za ním individuální číslo umožňující identifikovat dotyčný dopravní nebo přepravní prostředek (tímto číslem může být výrobní číslo),
      4. d) „ZNAČKA ATP“ a za ní rozlišovací značka předepsaná v dodatku 4 k příloze 1, která odpovídá třídě a kategorii dopravního nebo přepravního prostředku,
      5. e) „PLATNÉ DO“ a za tím datum (měsíc a rok), jímž končí platnost schválení dopravního nebo přepravního prostředku. Je-li platnost schválení na základě zkoušky nebo prohlídky prodloužena, připojí se následné datum skončení jeho platnosti na stejném řádku.
   1. 2. Písmena „ATP“, jakož i písmena rozlišovací značky musí mít výšku asi 20 mm. Ostatní písmena a číslice musí mít výšku nejméně 5 mm.

Příloha 1,

ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

Rozlišovací značky předepsané v bodě 5 dodatku 1 této přílohy sestávají z velkých latinských písmen barvy tmavomodré na bílém podkladě; výška písmen nesmí být menší než 100 mm.

Má-li dopravní nebo přepravní prostředek snímatelné nebo nesamostatné tepelné zařízení, doplní se rozlišovací značky písmenem X.

Pod výše uvedenými rozlišovacími značkami musí být uvedeno datum skončení doby platnosti osvědčení vydaného pro dopravní nebo přepravní prostředek (měsíc, rok), které je zapsáno v části A, k rubrice 8 dodatku 3 k této příloze.

1. Vzor:

Příloha 2

TEPLOTNÍ PODMÍNKY PŘI PŘEPRAVĚ ZMRAZENÝCH NEBO HLUBOKO ZMRAZENÝCH POTRAVIN

Nejvyšší teplota kterékoli části nákladu nesmí při nakládce, při přepravě ani při vykládce překročit hodnoty uvedené níže pro jednotlivé potraviny. Jestliže však některé technické operace, např. odtávání výparníku chladících a mrazících dopravních nebo přepravních prostředků způsobí v omezeném rozsahu krátkodobé zvýšení teploty v kterékoli části nákladu, je přípustné zvýšení teploty nejvýše o 3 °C nad teploty uvedené níže pro jednotlivé potraviny.

Příloha 3

TEPLOTNÍ PODMÍNKY PŘI PŘEPRAVĚ NĚKTERÝCH DRUHŮ POTRAVIN, KTERÉ NEJSOU ANI VE ZMRAZENÉM ANI V HLUBOKO ZMRAZENÉM STAVU

1. Při přepravě nesmí teplota uvedených druhů potravin překročit níže uvedené hodnoty: