Zákon o námořní plavbě

§ 21

Užívání státní vlajky České republiky

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.

§ 22

Rejstříkový přístav a označování námořního plavidla

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu „Praha“.

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena „CZE“.

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.

§ 23

Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.

§ 23a

Oznamovací povinnost

(1) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie, je povinen oznámit orgánu tohoto členského státu příslušnému podle jeho předpisů

1. a) identifikační údaje lodi,
2. b) přístav určení,
3. c) předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,
4. d) celkový počet osob na lodi.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi

1. a) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo
2. b) neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.

(3) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(4) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto členského státu

1. a) nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo
2. b) jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.

(5) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(6) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(7) Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Povinnosti provozovatele námořního plavidla

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen

1. a) provozovat námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
2. b) provozovat námořní plavbu podle tohoto zákona,
3. c) zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
4. d) zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
5. e) zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷)
6. f) vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,³)
7. g) zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
8. h) zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,⁸)
9. i) neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
10. j) neprodleně oznámit Úřadu účast lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehody, včetně důkazů a výpovědí svědků,
11. k) neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
12. l) mít po celou dobu provozování lodě uzavřeno pojištění a zaplaceno pojistné v případě
    1. 1. pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,
    2. 2. pojištění za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a
    3. 3. pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriací,

1. m) zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky, a
2. n) zajistit, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu.

(2) U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky

1. a) na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,
2. b) na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,
3. c) na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,
4. d) související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.

(5) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

§ 25

(1) Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:

1. a) rejstříkový list,
2. b) osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,
3. c) povolení lodní stanice,
4. d) mezinárodní výměrný list,
5. e) osvědčení o klasifikační třídě,
6. f) mezinárodní osvědčení,
7. g) deratizační osvědčení,
8. h) lodní deník,
9. i) strojní deník,
10. j) manévrový deník,
11. k) zdravotní deník,
12. l) rádiový deník,
13. m) radarový deník,
14. n) kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,
15. o) kniha odpadků,
16. p) kniha nalodění,
17. r) technická dokumentace lodě,
18. s) doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,
19. t) pracovní smlouvy členů posádky lodě,
20. u) právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy členů posádky lodě,
21. v) kolektivní smlouva, je-li uzavřena, a
22. w) jiné dokumenty podle námořních úmluv.

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

(5) Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.

§ 26

(1) Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:

1. a) rejstříkový list,
2. b) lodní deník,
3. c) seznam členů posádky námořní jachty,
4. d) seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

§ 27

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem.

(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků. Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.

(3) Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.