Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení

1. a) v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví:
   1. 1. ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku,
   2. 2. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod,
   3. 3. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod,
   4. 4. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech,
   5. 5. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
   6. 6. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,
   7. 7. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání osob,
   8. 8. náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod,

1. b) v souladu s právem Evropských společenství²) vymezuje citlivé oblasti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

1. a) průmyslovými odpadními vodami – odpadní vody uvedené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení,
2. b) městskými odpadními vodami – odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo s dešťovými vodami,
3. c) zdrojem znečišťování – území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových,
4. d) emisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
5. e) emisními limity – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
6. f) typem emisních standardů a limitů - jejich vyjádření jako:
   1. 1. koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr,
   2. 2. minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod v procentech,
   3. 3. množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období,
   4. 4. poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku,

1. g) imisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního znečištění na jednotku objemu, které jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
2. h) cílovým stavem jakosti vody ve vodním toku – stav splňující cíle ochrany vod uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
3. i) nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod - nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod,
4. j) kombinovaným přístupem – způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě³) a nejlepším dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. Při stanovení cílových emisních limitů vodoprávní úřad současně stanoví lhůtu, v níž má být cílových emisních limitů dosaženo, a podmínky, za nichž lze odpadní vody vypouštět do doby dosažení cílových emisních limitů. Tyto podmínky vodoprávní úřad stanoví podle § 6 odst. 2.

§ 3

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizací

(1) Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí⁴) obsahuje

1. a) druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace,
2. b) charakteristiku výrobní činnosti a její informativní označení podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) vydané Českým statistickým úřadem,
3. c) určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí a s uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace.

(2) Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví

1. a) emisní limity,
2. b) lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavků tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 zákona povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením,
3. c) způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod,
4. d) způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod podle příslušné technické normy; není-li příslušná technická norma vydána, stanoví způsob rozboru vodoprávní úřad individuálně na základě dostupných podkladů,
5. e) způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly,
6. f) způsob, formu, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 4

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.⁵)

(2) Pokud jsou vypouštěny do povrchových vod nebo do kanalizací vody důlní, použijí se ustanovení předchozích odstavců přiměřeně.

§ 5

(1) Vypouštění odpadních vod s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění.

(2) Vypouštění nečištěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého nelze povolit.

(3) Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek do vod povrchových vydá vodoprávní úřad podle emisních limitů stanovených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.⁶)

§ 6

Stanovení emisních limitů

(1) Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich; to se netýká výpustí dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

(2) Vodoprávní úřad stanoví emisní limity do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení uvedena hodnota emisního standardu ukazatele znečištění, stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod v odůvodněných případech pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění.

(3) V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Emisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace (§ 16 zákona) stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 4.

(4) Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace sloužící veřejné potřebě^6a).

(5) V povolení k vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Emisní limity stanovené v koncentračních jednotkách a minimální účinností čištění v čistírně odpadních vod v procentech jsou rovnocenné. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitů; v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitů vzájemně kombinovat. Obsahují-li městské odpadní vody na přítoku do čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vod, bere vodoprávní úřad při stanovení emisních limitů a jejich typu v úvahu druh a složení čištěných odpadních vod.

(6) Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(7) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek nebo zvlášť nebezpečných látek (§ 39 odst. 3 zákona), neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a k místním podmínkám.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Tyto limity nesmí být v rozporu s kanalizačním řádem.

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a místním podmínkám.

§ 7

Dodržení emisních limitů

(1) Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity „m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. Hodnoty „m“ nesmějí být překročeny v žádném ze vzorků analyzovaných oprávněnou laboratoří.

(3) Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, uvedené v tabulce 2 v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(4) Emisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(5) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(6) Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku.

(7) Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok.

(8) Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za normálních provozních podmínek.

(9) Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod.

§ 8

Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění

(1) Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Je-li emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.

(2) V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám.

(3) V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění N_celk a P_celk podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4) V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad může postupovat pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod.

(5) Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(6) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek uvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 2 v příloze č. 4 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám.

(7) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek neuvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a odpadních vod s obsahem nebezpečných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s minimální četností 12 odběrů směsných 24hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Vypouští-li se denní či roční množství zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek menší, než jsou množství uvedená v tabulce 3 v příloze č. 4 tohoto nařízení, stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 5 a 6.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 5 a 6.

(10) Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových.

(11) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví, že měření jakosti vypouštěných odpadních vod bude zajišťováno oprávněnou laboratoří (§ 92 odst. 1 zákona).

§ 9

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(2) Při stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových⁸) postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení obdobně.

§ 10

Citlivé oblasti

(1) Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.

(2) Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení.