Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) dílčím vzorkem dávka osiva nebo sadby odebraná z partie osiva nebo sadby při jednotlivém vzorkovacím úkonu,
2. b) souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků odebraných z jedné partie,
3. c) laboratorním vzorkem vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, určený k zaslání do zkušební laboratoře, tvořený buď celým souhrnným vzorkem, nebo vytvořený dělením ze souhrnného vzorku,
4. d) rezervním vzorkem vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený ze stejného souhrnného vzorku a stejným způsobem jako laboratorní vzorek; každý rezervní vzorek musí mít označení „Rezervní vzorek“ se symbolem „R“,
5. e) revizním vzorkem vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,
6. f) adjustací úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osiva,
7. g) vzorkovatelem zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“) nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,
8. h) úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem,
9. i) vzorkem na vegetační zkoušku vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,
10. j) společným vzorkem vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem,
11. k) soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,
12. l) standardním vzorkem vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,
13. m) kontrolním vzorkem vzorek odebraný vzorkovatelem, který je zaměstnancem Ústavu, za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoru podle § 17 odst. 14 zákona,
14. n) zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,
15. o) základním zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,
16. p) homogenitou osiva jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability,
17. q) heterogenitou osiva nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé složky charakterizující jakost nejsou rozloženy rovnoměrně,
18. r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,
19. s) vzorkovnicí obal úředního nebo rezervního vzorku,
20. t) vzorkováním odběr vzorků,
21. u) přehlížitelem zaměstnanec Ústavu nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.

§ 2

Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu

(1) Před vzorkováním dodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:

1. a) žádost o uznání rozmnožovacího materiálu,
2. b) doklad o uznání množitelského porostu,
3. c) záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,
4. d) evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu vedenou podle § 19 odst. 5 zákona, která obsahuje alespoň údaje uvedené v odstavci 2, a protokol o likvidaci návěsek, které byly zlikvidovány, a to na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu; evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek lze předložit v elektronické podobě,
5. e) vyplněné údaje na vzorkovnici podle vzoru potisku vzorkovnice uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a
6. f) u sadby brambor vyplněnou návěsku vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, která obsahuje údaje podle odstavce 5.

(2) Evidence přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle odstavce 1 písm. d) obsahuje alespoň následující údaje:

1. a) datum přijetí návěsek nebo datum tisku návěsek, v případě skartace návěsek datum skartace,
2. b) druh a odrůda,
3. c) kategorie a generace,
4. d) číslo partie,
5. e) počet a rozmezí sériových čísel přijatých, vydaných a skartovaných návěsek,
6. f) subjekt, pro který jsou návěsky určeny, a
7. g) razítko a podpis vzorkovatele, který provedl kontrolu údajů v evidenci.

(3) Provozovna, kde probíhá vzorkování pro účely uznání osiva, musí být vybavena knihou s pevnou vazbou se záznamy o všech vzorkovaných partiích. Vzorkovatel při vzorkování potvrzuje záznamy v této knize svým podpisem a razítkem. Kniha záznamů o vzorkovaných partiích může být nahrazena výrobní evidencí osiv a obsahuje alespoň následující údaje:

1. a) datum vzorkování,
2. b) číslo partie,
3. c) identifikace množitele,
4. d) druh a odrůda,
5. e) kategorie a generace,
6. f) velikost partie a
7. g) rozmezí sériových čísel návěsek.

(4) Návěsky z neuznaného osiva se z obalů odstraní při expedici ze skladu. Likvidace návěsek se provádí v místě odstranění návěsek z obalů. Likvidaci návěsek provádí výhradně vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu, a potvrzuje ji na protokolu o likvidaci návěsek.

(5) Návěska vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor obsahuje alespoň název odrůdy, kategorii a generaci, výměru množitelského porostu, číslo množitelského porostu, razítko dodavatele, identifikaci množitele, označení regionu a okresu, ve kterém je množitelský porost umístěn. Po vlastním odběru vzorku je doplněno datum odběru vzorku a podpis a razítko vzorkovatele, který odběr vzorku provedl.

§ 3

(1) Při vzorkování osiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5.

(2) Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel. Vzorkování za účelem vystavení mezinárodních certifikátů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu.

(3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší množství se rozdělí na více samostatných partií. Maximální hmotnost partie osiva trav lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.

(4) Při vzorkování osiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení, kontroly výroby a oběhu osiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst. 14 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.

(5) Technické pomůcky ke vzorkování jsou stanoveny v příloze č. 1.

§ 4

(1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má stanovenu nejvyšší hmotnost laboratorního vzorku.

(2) Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.

(3) Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je uvedena v příloze č. 5.

(4) Minimální velikost vzorku sazenic zeleniny je uvedena v příloze č. 1.

(5) Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č. 5. V případě hybridního osiva zelenin lze upravit velikost vzorku na vegetační zkoušku po dohodě se zkušební stanicí pro vegetační zkoušky zelenin.

(6) Minimální velikost vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží je uvedena v příloze č. 5.

(7) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.

§ 5

(1) U partií osiva speciálních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na vegetační zkoušku.

(2) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.

(3) Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 1 a 2. V tomto případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z nižšího počtu semen. V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena následující poznámka: „Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z nižšího počtu semen, než je stanoveno“.

(4) Pro stanovení vlhkosti osiva je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku

1. a) 100 g u obilnin s výjimkou prosa, luskovin, kukuřice a čiroků,
2. b) 50 g u ostatních druhů,

přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně uzavřena. V odůvodněných případech, jako je měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru, může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.

(5) Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osiva řepky je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.

(6) Minimální velikosti vzorků osiva a vzorků sadby brambor pro zkoušení odrůdové pravosti a odrůdové čistoty elektroforeticky jsou uvedeny v příloze č. 5. Vzor žádosti o elektroforézu je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

(7) Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdy v osivu se odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určen pro zkoušku v laboratoři, druhý je uchováván dodavatelem jako rezervní vzorek a třetí je uložen u Ústavu pro případ opakované zkoušky. Vzorky se ukládají tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Minimální velikosti vzorků pro zjišťování výskytu genetických modifikací v osivu jsou uvedeny v příloze č. 5.

§ 6

(1) Zjistí-li se v partii osiva při vzorkování jakékoli známky heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků, vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě pochybností o homogenitě partie může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v příloze č. 1.

(2) Každá uskladněná partie osiva nebo její část musí být nepřetržitě označena připevněným partiovým štítkem. Všechny obaly partie osiva musí být neporušené. Partie osiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal partie, a to i při uložení na paletách, byl bez vynaložení nepřiměřeného úsilí přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě vzorkování nelze provést.

(3) Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 5 a odstavcích 1 a 2, provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem uvedeným v příloze č. 1.

§ 7

(1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, vzorkovatel odebere dílčí vzorky v průběhu třídění. V těchto případech dodavatel oznámí termín zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly dodavatel opatří úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby je návěska přiložena k průvodnímu dokladu.

(2) Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(3) Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(4) Vzorkování sazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové pravosti, popřípadě čistoty nebo zdravotního stavu, se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

§ 8

(1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady dodavatele:

1. a) vícevrstvé papírové vzorkovnice se zcela podlepeným dnem a slepenými bočními spoji a s údaji předepsanými v příloze č. 2 tak, aby se zamezilo nežádoucí manipulaci se vzorkem,
2. b) vzorkovnice z neprodyšného materiálu vzduchotěsně uzavřené pro zkoušku vlhkosti a ke zjišťování přítomnosti živočišných škůdců a pro vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů,
3. c) nepoužité pytle z natolik husté tkaniny, která zamezí nežádoucímu vypadávání zeminy a jiných nečistot, určené pro vzorky sadby brambor,
4. d) pytle pro sazečku cibule a sadbu česneku zajišťující prodyšnost obalu.

(2) Každý úřední vzorek je označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi množitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního vzorku.

(3) Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití.

(4) Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny úřední pojistkou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez zjevného porušení úřední pojistky.

(5) Vzorky osiva jsou zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal, v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem. Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah zaplombuje.

(6) Laboratorní vzorky musí být bez prodlení na náklady dodavatele odeslány k laboratorním zkouškám.

§ 9

(1) Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.

(2) Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavatel bez prodlení na zkušební stanice podle pokynů Ústavu. Vzor návěsky vzorku sadby brambor na vegetační zkoušku je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

(3) Vzorky pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor zasílá dodavatel na místo určené Ústavem. Vzor návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor a vzor návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

§ 10

(1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje

1. a) označení obalu vzorkovatelem a
2. b) druh plomby nebo pečeti, jejich neporušenost a neporušenost obalu vzorku, u společných vzorků se popisuje druh uzavření a
3. c) shoda údajů, zejména čísla partie, na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu.

(2) Zjistí-li se při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle odstavce 1, je tato skutečnost bezodkladně oznámena dodavateli.

(3) Při zjištění závad podle

1. a) odstavce 1 písm. a) a c) je vzorek zkoušen po odstranění těchto závad,
2. b) odstavce 1 písm. b) není vzorek přijat ke zkoušení a dodavatel musí požádat o nové vzorkování.

(4) Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.

(5) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osiva a vzorky osiva na vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Podmínky při skladování jsou takové, aby nedocházelo ke snížení jakosti osiva ve vzorcích. Je-li nutno některé vzorky předčasně likvidovat, o jejich likvidaci se provede záznam v příslušné evidenci vzorků. Pověřená laboratoř může předčasně zlikvidovat vzorek pouze na základě povolení mimořádné likvidace vydaného Ústavem.

(6) Rezervní vzorek osiva se ukládá na místě a podle podmínek určených Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osiva uvedeného do oběhu stanoveno jinak.

(7) Vzorky sadby brambor, včetně vzorků na vegetační zkoušky, se likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.