Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, 61/2011 Sb., vyhlášené znění

Předchozí stránka

Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)			Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)			Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	5-9	10-19	20	Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	5-9	10-19	20	Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu	5-9	10-19	20
1	7	8	9	47	47	53	58	93	66	74	81
2	10	11	12	48	48	54	59	94	67	75	82
3	12	14	15	49	48	54	59	95	67	75	82
4	14	16	17	50	49	55	60	96	67	75	83
5	16	18	19	51	49	55	60	97	68	76	83
6	17	19	21	52	50	56	61	98	68	76	83
7	19	21	23	53	50	56	62	99	68	77	84
8	20	22	24	54	51	57	62	100	69	77	84
9	21	23	26	55	51	57	63	101	69	77	85
10	22	25	27	56	52	58	63	102	69	78	85
11	23	26	28	57	52	58	64	103	70	78	86
12	24	27	30	58	52	59	64	104	70	79	86
13	25	28	31	59	53	59	65	105	70	79	86
14	26	29	32	60	53	60	65	106	71	79	87
15	27	30	33	61	54	60	66	107	71	80	87
16	28	31	34	62	54	61	66	108	71	80	88
17	29	32	35	63	55	61	67	109	72	80	88
18	29	33	36	64	55	62	68	110	72	81	88
19	30	34	37	65	56	62	68	111	72	81	89
20	31	35	38	66	56	63	69	112	73	81	89
21	32	36	39	67	56	63	69	113	73	82	90
22	33	36	40	68	57	64	70	114	73	82	90
23	33	37	41	69	57	64	70	115	74	83	90
24	34	38	42	70	58	65	71	116	74	83	91
25	35	39	42	71	58	65	71	117	74	83	91
26	35	40	43	72	58	65	72	118	75	84	92
27	36	40	44	73	59	66	72	119	75	84	92
28	37	41	45	74	59	66	73	120	75	84	92
29	37	42	46	75	60	67	73	121	76	85	93
30	38	42	46	76	60	67	74	122	76	85	93
31	38	43	47	77	60	68	74	123	76	85	93
32	39	44	48	78	61	68	75	124	76	86	94
33	40	44	49	79	61	69	75	125	77	86	94
34	40	45	49	80	62	69	75	126	77	86	95
35	41	46	50	81	62	69	76	127	77	87	95
36	41	46	51	82	62	70	76	128	78	87	95
37	42	47	51	83	63	70	77	129	78	87	96
38	43	48	52	84	63	71	77	130	78	88	96
39	43	48	53	85	63	71	78	131	79	88	96
40	44	49	54	86	64	71	78	132	79	88	97
41	44	50	54	87	64	72	79	133	79	89	97
42	45	50	55	88	65	72	79	134	79	89	98
43	45	51	55	89	65	73	80	135	80	89	98
44	46	51	56	90	65	73	80	136	80	90	98
45	46	52	57	91	66	74	80	137	80	90	99
46	47	52	57	92	66	74	81	138	81	90	99

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Vzory formulářů a dokladů

(1) Vzory formulářů

a) žádosti o kontrolu osiva

b) žádosti o odběr vzorku

c) žádosti o elektroforézu

d) potisku vzorkovnice

e) formuláře pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu (Partiový štítek), formulář je možné vést i v elektronické podobě

f) formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele, formulář je možné vést i v elektronické podobě

g) formuláře protokolu o likvidaci návěsek

h) vzor návěsky vzorku (žádosti) pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor (test ELISA) nebo pro mechanický rozbor sadby brambor

i) návěsky vzorku na vegetační zkoušku

j) návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu

(2) Vzor dokladu

a) Zápis z hodnocení vegetační zkoušky

evidenční číslo

Datum přijetí vzorku

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Postup pro hodnocení množitelských porostů

1. Všeobecné podmínky
(1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Počet přehlídek je stanoven pro každý druh.
(2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce dodavatele.
(3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola
1. a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí
  1. 1. při podání žádosti,
  2. 2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, příp. karta honů),
  3. 3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,
1. b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení
  1. 1. nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen „mechanická izolace“). Nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada. Po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,
  2. 2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu chorob (dále jen „prostorová izolace“). Prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostu. Nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada. Porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen. U velkých množitelských porostů je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,
1. c) množitelského porostu formou přehlídky, při které se hodnotí
  1. 1. celkový stav porostu,
  2. 2. čistota druhu,
  3. 3. čistota odrůdy,
  4. 4. zaplevelení,
  5. 5. výskyt škodlivých organizmů.
(4) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie, na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie nižší, lze porost uznat v nižší kategorii jen na základě nové žádosti dodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii.
(5) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostu“). Pro odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:
1. a) odhlášení je možné pouze před vykonáním přehlídky, a to na tom pracovišti Ústavu, kde podal žádost,
2. b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost současně i přehližiteli,
3. c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehližitel dostavil zbytečně, bude vystaveno „Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu“, náklady spojené s tímto úředním výkonem budou dodavateli účtovány.
(6) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:
1. a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehližitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení. O této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,
2. b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku pouze u porostů neuznaných pro odstranitelné závady. Po odstranění závad písemně požádá o kontrolní přehlídku pracoviště Ústavu, u kterého byla podána žádost o uznání množitelského porostu a za předpokladu, že množitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná pro provedení kontrolní přehlídky. Odstranitelné závady jsou
  1. 1. druhové a odrůdové příměsi,
  2. 2. zaplevelení,
  3. 3. nedodržení mechanické izolace,
  4. 4. nedodržení prostorové izolace, pokud je možné závadu odstranit dodatečným mechanickým zásahem dle odst. 3 písm. b) bodu 2,
1. c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku na Odboru osiva a sadby v Praze. Kontrolní přehlídka bude provedena za účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků. Svolání všech účastníků zajistí Ústav. Přehlídka bude provedena za těchto předpokladů:
  1. 1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,
  2. 2. bude přítomen přehližitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,
  3. 3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu,
(7) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelských porostů, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelských porostů stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.
(8) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle národní legislativy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.

2. Hodnocení množitelského porostu při přehlídce

(1) Přehližitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě pozorování vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 a rozhodne o závěrečném hodnocení, které rovněž zaznamená do tiskopisu.

(2) Přehližitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy dle obr. 2.

obr. 1

obr. 2

(3) Během přehlídky provede přehližitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m², přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku

Tab. 1

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1
Výměra množitelského porostu	minimální počet hodnocení
1 -20 ha	5
nad 20 - do 50 ha	10
více než 50 ha	15

(4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí 100 po sobě jdoucích rostlinách a počet hodnocení vychází z následující tabulky:

Tab. 2

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2
Výměra množitelského porostu	minimální počet hodnocení
1-3 ha	5
nad 3 - do 20 ha	10
více než 20 ha	na každé 3 ha 1 hodnocení

(5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:

a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,
b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,
c) aritmetický průměr počítaných znaků při dílčím hodnocení je součet hodnot daného znaku dělený počtem hodnocení. S výjimkou znaků, jejichž limit je stanoven jako číslo s desetinnými místy, se výsledek zaokrouhluje na celá čísla. Čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.

(6) Pro závěrečné hodnocení a zápis do „Záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu“ se používá souběžně vyjádření bodové a slovní. Používá se sestupná bodová stupnice s označením 9, 7, 5, 3 a 1.

Tab. 3

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3
Bodové hodnocení	Popis^), ^), ^**)
9	stav velmi dobrý, bez nedostatků; u počitatelných závad se vztahuje k ojedinělému výskytu do 0,5 (včetně) nebo mimo počítání; slovní vyjádření se většinou nepoužívá
7	stav dobrý, nedostatky minimální; u počitatelných závad - maximální výskyt 50% stanovených hodnot
5	stav průměrný, nedostatky ještě přípustné v mezní hodnotě; u počitatelných závad - výskyt nejvýše do hraničních stanovených hodnot
3	stav podprůměrný, nedostatky jsou ve větším rozsahu než je stanoveno, ale dodatečným zásahem jsou odstranitelné; počitatelné závady jsou nad stanovenými hodnotami; porost se neuzná, po odstranění závad lze požádat o kontrolní přehlídku
1	stav velice špatný, nedostatky jsou ve velkém rozsahu a nelze je odstranit; jedná se o porost, který je ve velmi špatném stavu zcela polehlý, velmi silně zaplevelený; selekce druhových či odrůdových příměsí nepřipadá v úvahu; porost se neuzná; pokud dodavatel s výsledky přehlídky nesouhlasí, může požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku

*) je-li porost hodnocen u jedné z vlastností 1 bodem, ostatní vlastnosti se již nehodnotí,
**) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsáno „nesmí se vyskytovat“, porost nebude uznán při zjištění jediného škodlivého organismu nebo rostliny,
***) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsán „nulový“ výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru 0,5 včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá závada).

(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

a) obdrží přehližitel od Ústavu s předtištěnými základními údaji o množiteli, umístění množitelského porostu, původu osiva, z něhož byl porost založen, kategorii a generaci, výměře a předplodinách. Tiskopis se skládá z originálu a 3 barevných kopií. Originál se ukládá u Ústavu, první kopii (žlutou) obdrží dodavatel, druhou kopii (růžovou) obdrží množitel při přehlídce, třetí kopie (modrá) zůstává přehližiteli,
b) vyplní, podepíše a označí razítkem přehližitel i zástupce dodavatele, popřípadě množitel. Takto vyplněné a podepsané tiskopisy jsou podkladem k vydání Uznávacího listu nebo Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu a dále dokladem pro dodavatele o provedení přehlídky. V případě nepřítomnosti dodavatele nebo jeho zástupce (množitel) u přehlídky se do tiskopisu v rubrice „výsledek přehlídky vzal na vědomí“ uvede poznámka: „dodavatel (množitel) nepřítomen“, kopie záznamu se pak dodavateli zasílá poštou. Tento postup nelze použít v případě neuznání porostu,
c) obsahuje v případě neuznání i důvod neuznání, který se uvede v rubrice „poznámka“.

3. Technologický postup při hodnocení množitelského porostu

3.1 Celkový stav porostu

(1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání; nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, zaplevelení, celkového zdravotního stavu a to i ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.

(2) Bodové hodnocení

Tab. 4

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4
Bodové hodnocení	Popis
9	porost dokonale zapojený, vegetačně vyrovnaný, nepolehlý, nezaplevelený, zdravý, s předpokladem vysokého výnosu (u ostatních ukazatelů není použito nižší bodové hodnocení než 7)
7	porost dobře zapojený, polehlý max. na 25 % plochy, vegetačně ne zcela vyrovnaný, u kterého lze zaplevelení a zdravotní stav hodnotit slovem slabě, s předpokladem dobrého výnosu
5	porost prořídlý, polehlost nad 25 % plochy, nevyrovnaný, zaplevelení a zdravotní stav střední, s předpokladem průměrného výnosu
3	porost mezerovitý, řídký, silně polehlý (nad 50 %, kdy již nelze zodpovědně posuzovat druhovou a odrůdovou čistotu), silně zaplevelený, ve špatném zdravotním stavu, s předpokladem podprůměrného výnosu
1	porost prakticky nehodnotitelný, stupeň polehlosti neumožňuje hodnocení pravosti a čistoty odrůdy, silně zaplevelený, silně poškozený chorobami a škůdci, předpoklad sklizně je zcela minimální

(3) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehližitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.

3.2. Čistota druhu

(1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných,

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti, při nižším výskytu bude zaznamenán i početní stav

(2) U zjištěných příměsí se uvádí celý druhový název nebo alespoň název rodový s uvedením zjištěného počtu.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 5

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5
Bodové hodnocení	Popis
9	a) porost je zcela prost příměsí jiného druhu (max. výskyt - ojediněle, rostlinných druhů mimo počítání) b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných druhů
7	a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně 50% stanovených hodnot b) slabý výskyt
5	a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně stanovených hodnot b) střední výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
3	a) výskyt rostlin jiných druhů přesahuje stanovené hodnoty, a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
1	a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů je v množství, které již selekci neumožňuje b) výskyt rostlin velmi silný, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.2. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

3.3 Čistota odrůdy

(1) Hodnotí se výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu morfologie rostlin dané odrůdy.

(2) Slovní hodnocení - přehližitel uvede počet jednotlivých odchylek. Celkový součet odchylek bude uveden číselně na záznamu v příslušné kolonce vpravo. U porostů kategorií SE a E přehližitel uvede navíc i stručný popis odchylných rostlin vyjadřující rozdílnost od popisu odrůdy.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 6

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6
Bodové hodnocení	Popis
9	porost je zcela prost odrůdových příměsí a zřetelně odlišných typů (maximální výskyt - ojediněle, mimo počítání)
7	výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně 50 % stanovených hodnot
5	výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně stanovených hodnot
3	výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů přesahuje stanovené hodnoty, a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku
1	výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů je v množství, které již selekci neumožňuje, nebo došlo k záměně odrůdy.

3.4 Zaplevelení

(1) Hodnotí se výskyt jiných rostlinných druhů, plevelných i kulturních, které nepodléhají hodnocení v bodě 3.2. Jedná se o druhy

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti.

(2) U zjištěných příměsí jiných rostlinných druhů, které jsou limitovány početně, se uvádí rodový i druhový název, u ostatních příměsí se uvádí alespoň název rodu.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 7

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7
Bodové hodnocení	Popis
9	a) porost bez výskytu stanovených jiných rostlinných druhů b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných rostlinných druhů
7	a) porost s výskytem maximálně 50% z počtu stanovených jiných rostlinných druhů b) slabé zaplevelení
5	a) porost s výskytem jiných rostlinných druhů nepřesahujícím stanovené hodnoty b) střední výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
3	a) výskyt jiných rostlinných druhů převyšující stanovené hodnoty, přičemž selekce v porostu je možná b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
1	a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů v množství několikanásobně převyšující stanovené hodnoty neumožňuje selekci; pro stanovení výskytu je možné použít odhad b) zaplevelení velmi silné, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.4. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

3.5 Zdravotní stav

(1) Hodnotí se výskyt škodlivých organizmů (chorob a škůdců) v množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organizmy,

a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale zapisuje se do záznamu o výsledku množitelského porostu a bere se v úvahu při silném poškození porostu.

(2) V případě výskytu karanténních škodlivých organizmů se porost neuzná a nález se oznámí Státní rostlinolékařské správě.

(3) Bodové hodnocení

Tab. 8

Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8
Bodové hodnocení	Popis
9	a) množitelský porost bez výskytu rostlin napadených sledovanými škodlivými organizmy, nebo je výskyt ojedinělý b) ojedinělý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
7	a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin maximálně 50% ze stanoveného počtu b) slabý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
5	b) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nepřesahujícím stanovené hodnoty c) střední výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
3	a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nad stanovené hodnoty, přičemž selekci v porostu lze provést, je-li vhodná b) silný výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
1	velmi silný výskyt škodlivých organizmů, výskyt karanténních škodlivých organizmů

(4) Škodlivé organizmy podle bodu 3.5. odstavce 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek

1. Účel a princip vegetační zkoušky
(1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš nákladné.
(2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda během procesu množení osiva nedochází ke změnám znaků odrůd.
(3) Pravost odrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním vzorkem dané odrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku odpovídají úřednímu popisu dané odrůdy.
(4) Úroveň čistoty odrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdy. Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro čistotu odrůdy.

2. Typy vegetačních zkoušek

2.1 Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“)
(1) Ústav certifikuje osivo podle schémat OECD pro odrůdovou certifikaci osiv pohybujících se na mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a čistotu osiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek.
1. a) vstupní vegetační zkouška:
  1. 1. zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím, vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost,
  2. 2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostu,
  3. 3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu,
  4. 4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,
1. b) výstupní vegetační zkouška:
  1. 1. zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování, tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu,
  2. 2. porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osiva s rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení osiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě,
  3. 3. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace,
  4. 4. výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůd, protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdy v množitelském porostu osiva.

2.2 Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osiva uvedeného do oběhu
(1) Provádí se v následujících případech:
1. a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu,
2. b) rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál takových odrůd, které se v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání,
3. c) při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,
4. d) při kontrole standardního osiva a sazenic zeleniny,
5. e) při kontrole vybraných partií osiva a sadby dovážených ze třetích zemí,
6. f) při kontrole pověřených osob,
7. g) při kontrole úředně nezapsaných odrůd,
8. h) reklamace dodávky osiva,
9. i) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy.
(2) Ústav vydává každoročně pokyny pro odběr vzorků podle odstavce 1 písm. b) až e).

2.3 Kontrola procenta hybridnosti

Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd. Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1
Druh	Postupy a způsoby hodnocení
Řepka ozimá	Porost se zakládá ve dvou opakováních na dvou odlišných lokalitách. Hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí každá rostlina samostatně. Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně na jedné lokalitě.
Žito	Kontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet k obsahu 5 % - 8% obnovitele v technické směsi.
Rajče	Osivo se vysévá do sadbovačů. Hodnotí se tvar listu ve fázi prvního pravého listu.
Paprika	Sadba se vysází do skleníku. Hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
Okurky	Rostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení a plody.
Kedluben, zelí	Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
Ostatní	Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin.

2.4 Následná kontrola sadby brambor
Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení v kategorii SE1 (případně SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách, pokud je požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající výsledek testu metodou ELISA vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií.

2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy
Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivu cukrovky a krmné řepy je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45 m², kde je bez jednocení vypěstováno cca 2000 rostlin.

3. Technologický postup

(1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi

a) úřednímu popisu odrůdy,
b) rostlinám standardního vzorku,
c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.

(2) U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Union for the Protection of New Varieties of Plants) pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdy registrovány.

3.1 Zkušební vzorky

Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v následujícím vegetačním období.

Tabulka 2

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2
	Druh	Termín
POLNÍ PLODINY
Obiloviny
	- jarní	15.3.
	- kukuřice	15.4.
	- ozimý ječmen	15.9.
	- ostatní ozimé obiloviny	30.9.
Luskoviny
	- ozimé (vikev panonská a vikev huňatá) - jarní	15.9. 15.3.
Olejniny
	- řepka ozimá - řepka na zkoušku hybridnosti	15.3. 20.8. 15.8.
Jeteloviny
	- jetel nachový	30.3. 20.8.
Trávy
	- jílek mnohokvětý jednoletý - jílek mnohokvětý italský - víceleté trávy	31.3. 31.8. 15.4.
svazenka		15.3.
tuřín		31.1.
cukrovka, cukrovka- hodnocení plevelných řep		15.3.
krmná řepa		15.3.
brambory - sadba		15.3.
ZELENINY
cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel, pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní a podzimní, zelí pekingské, vodnice		31.1.
fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev		28.2.
okurka polní		31.3.
cibule ozimá		30.7.
česnek ozimý		30.9.
brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí, kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát k rychlení a jarní, špenát,		31.12.

3.2 Standardní vzorek
(1) Standardní vzorek je vzorek osiva odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku.
(2) Jako standardní vzorek se používá
1. a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,
2. b) vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy,
3. c) u odrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země.
(3) Jako standardní vzorek je možné použít
1. a) úředně odebraný vzorek osiva rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,
2. b) certifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických odrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůd,
3. c) inbrední linie a rodičovské komponenty v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiál, které jsou používány k výrobě hybridních odrůd.
4. Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osiva byla porovnána uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy.
(4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si Ústav vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho vegetačního období.

3.3 Parcely pro vegetační zkoušky

(1) Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.

(2) Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porosty.

(3) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.

(4) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh.

(5) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.

(6) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií:

a) zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdy,
b) vzorky příbuzných partií, stejné odrůdy a podobné odrůdy jsou vysévány vedle sebe,
c) je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření.

(7) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3

Tabulka 3

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
	Druh	Kategorie	Výměra m^{2 *)}
obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny,
jeteloviny, jiné krmné plodiny,		SE, E	30
trávy (kromě lipnice luční a jílků)		C	10
lipnice luční		SE, E C	20 10
jílky		SE, E C	50 10
cukrovka, krmná řepa
	- klasická vegetační zkouška	E, C	20
	- plevelné řepy	C	45
brambory - sadba		SE, E, A, B	100 hlíz
brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, kadeřávek, kapusta, kedluben, květák, kukuřice cukrová (populace), okurka polní, pažitka, salát, zelí hlávkové, čínské a pekingské		SE,E,C,S	60 rostlin
cibule, mrkev, pastinák, petržel, pór, ředkvička, řepa salátová, špenát		SE,E,C,S	200 rostlin
čekanka, česnek, hrách		SE,E,C,S	100 rostlin
černý kořen		SE,E,C,S	300 rostlin
fazol obecný keříčkový		SE,E,C,S	150 rostlin
kukuřice cukrová (hybridní)		E,C	40 rostlin
paprika a rajče (na poli)		SE,E,C,S	40 rostlin
meloun cukrový, meloun vodní, okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlírně), ředkev, tykev		SE,E,C,S	20 rostlin
rajče (hybridnost)		C	200 rostlin
vodnice		SE,E,C,S	80 rostlin
sazenice zeleniny (podle druhů)		SE,E,C,S	od 20 do 100 rostlin

^*) pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení.

4. Postup hodnocení vegetačních zkoušek

4.1 Hodnocení vegetačních zkoušek podle schémat OECD
(1) Zkoušky se zakládají a hodnotí podle „Pokynů pro vegetační zkoušky a polní přehlídky OECD“.
(2) Průběžné hodnocení odrůdové čistoty je možné provádět po celé období růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdy. Pro účely OECD se odrůdové znaky dělí na primární a sekundární. Při hodnocení je potřeba zaměřit se především na rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty se porovnají s tabulkami. Pokud je počet odchylných rostlin roven nebo překračuje hodnoty v tabulce, hodnocení se opakuje.
1. 4.1.1 Hraniční počty pro zamítnutí
  (1) Hraniční počty pro zamítnutí mají za úkol sladění počtu odchylných typů rostlin ve vzorku s platnou normou. Proto se počítají odchylné typy rostlin na parcelách. Může se ale stát, že se tyto odchylné typy vyskytnou na parcele (o limitované velikosti) v odlišném množství, než bylo zjištěno ve vzorku osiva.
  (2) Z důvodu snížení rizika hodnocení konkrétní parcely, která nesplňuje dané normy odrůdové čistoty, je třeba přísně sledovat jakékoliv odchylky. Ale tím se zvyšuje nebezpečí chybného hodnocení parcel výstupních vegetačních zkoušek. Při hodnocení hrozí dvojí riziko:
  1. a) riziko hodnocení nevyhovující partie osiva, která vyhovuje standardům odrůdové čistoty (α nebo-li riziko výrobce)
  2. b) riziko hodnocení vyhovující partie osiva, která nevyhovuje standardům odrůdové čistoty (β nebo-li riziko spotřebitele)
  (3) Je třeba stanovit, kterým stupněm omezit riziko chybného hodnocení parcely výstupních vegetačních zkoušek. Nepoužívají se hodnoty samotné normy, ale používají se tabulky hraničních počtů pro zamítnutí, které vychází z normy. S pomocí statistického počtu pravděpodobnosti se hodnoty normy přemění na hraniční počty pro zamítnutí. Nevyhovuje ten vzorek, který je roven hraničním hodnotám, a nebo je větší.

4.2. Hodnocení polních vegetačních zkoušek jako následné kontroly a kontroly osiva uvedeného do oběhu.

(1) Každá parcela se hodnotí jednotlivě. Hodnocení provádí pracovník Ústavu podle úředního popisu odrůdy.

(2) V průběhu vegetace se provádějí opakovaná pozorování vždy v optimální růstové fázi rostlin pro sledovaný znak. Odchylné rostliny se hodnotí detailně a jsou viditelně označeny pro další pozorování. Při hodnocení se berou v úvahu změny genetické nebo změny vzniklé vlivem prostředí. Hodnotí se pouze zřetelné odchylky a výrazně odchylné typy. Malé odchylky se nehodnotí.

(3) Jednotlivé vlastnosti zkušebních vzorků se hodnotí porovnáním se standardním vzorkem, přičemž se zohledňuje povolená odchylka odrůdové čistoty uvedená v tabulkách 4 až 8. Hodnocení odrůdové čistoty lze provádět dvěma způsoby. Jednak procenticky, kdy se musí určit průměrný počet rostlin na parcele, aby se mohla vypočítat úroveň odchylných typů. V případě, že počet odchylných typů rostlin je stejný nebo vyšší než hraniční hodnoty uvedené v tabulkách 4 až 8, hodnocení se opakuje.

(4) Odrůdovou čistotu lze hodnotit také podle počtu rostlin v populaci (trávy, luskoviny) a počtu zjištěných odchylných rostlin. Počty se porovnají s tabulkou 9 a provede se konečné vyhodnocení. Podmínkou je dostatečný počet rostlin.

Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05)

Tabulka 4

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4
Velikost vzorku (rostliny/klasy)	Standardy odrůdové čistoty
	99,9%	99,7%	99,00%
	Hraniční počet pro zamítnutí
200	--^*)	--	6
300	--	--	7
400	--	4	8
1000	4	7	16
1400	5	9	21
2000	6	11	29
4000	9	19	52

*) ... hodnoty statisticky neprůkazné - velikost vzorku příliš malá

Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05)

Tabulka 5

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05) Tabulka 5
Velikost vzorku - počet rostlin	Odrůdová čistota
Velikost vzorku - počet rostlin	Základní rozmnožovací materiál hybrid	Základní rozmnožovací materiál volně opylovaná odrůda	Certifíkovaný rozmnožovací materiál volně opylovaná odrůda
	99,9%,	99,5%	99,0%
100	-*)	3	4
200	-	4	6
300	-	5	7
400	-	6	8
500	3	7	10
600	3	7	11
700	3	8	13
800	3	9	14
900	4	9	15
1000	4	10	16
1100	4	11	18
1200	4	11	19
1300	4	12	20
1400	5	13	21
1500	5	13	23
1600	5	14	24
1700	5	15	25
1800	5	15	26
1900	5	16	27
2000	6	16	29
2250	6	16	32
2500	6	20	34
2750	7	21	37
3000	7	23	40

^*) ... hodnoty statisticky neprůkazné - velikost vzorku příliš malá

Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 97,0%. Dvouliniové hybridy (α < 0,05)

Tabulka 6

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05) Tabulka 5 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 97,0%. Dvouliniové hybridy (α < 0,05) Tabulka 6
Velikost vzorku - počet rostlin	Odrůdová čistota 97,0%
47-66	5
67-88	6
89-110	7
111-134	8
135-158	9
183-207	11
208-232	12
233-258	13

Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 95,0%. Tříliniové hybridy, „top“ hybridy a ostatní hybridy (α < 0,05)

Tabulka 7

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05) Tabulka 5 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 97,0%. Dvouliniové hybridy (α < 0,05) Tabulka 6 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 95,0%. Tříliniové hybridy, „top“ hybridy a ostatní hybridy (α < 0,05) Tabulka 7
Velikost vzorku - počet rostlin	Odrůdová čistota 95,0%
41-53	6
54-67	7
68-81	8
82-95	9
96-110	10
111-125	11

Standardy odrůdové čistoty a hraniční počty pro zamítnutí (α < 0,05)

Tabulka 8

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05) Tabulka 5 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 97,0%. Dvouliniové hybridy (α < 0,05) Tabulka 6 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 95,0%. Tříliniové hybridy, „top“ hybridy a ostatní hybridy (α < 0,05) Tabulka 7 Standardy odrůdové čistoty a hraniční počty pro zamítnutí (α < 0,05) Tabulka 8
	Odrůdová čistota Standard	Plánovaný počet rostlin	Zamítnutý počet
Základní rozmnožovací materiál (volně opylená odrůda)	99,5%	1000	10
Základní rozmnožovací materiál (hybridní odrůda)	99,9%	2000	6
Certifikovaný rozmnožovací materiál (volně opylená odrůda)	99,0%	500	10
Certifikovaný rozmnožovací materiál (hybridní odrůda, dvouliniová hybridní odrůda)	97,0%	200	11
Certifikovaný rozmnožovací materiál (hybridní odrůda, tříliniová odrůda a ostatní typy hybridů)	95,0%	100	10

Hraniční počty pro zamítnutí pro různé odnocené plochy a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05)

Tabulka 9

Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 4 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 99,9%, 99,5% a 99,0% (α < 0,05) Tabulka 5 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 97,0%. Dvouliniové hybridy (α < 0,05) Tabulka 6 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé velikosti vzorků pro standardy odrůdové čistoty 95,0%. Tříliniové hybridy, „top“ hybridy a ostatní hybridy (α < 0,05) Tabulka 7 Standardy odrůdové čistoty a hraniční počty pro zamítnutí (α < 0,05) Tabulka 8 Hraniční počty pro zamítnutí pro různé odnocené plochy a standardy odrůdové čistoty (α < 0,05) Tabulka 9
Plocha hodnocených rostlin (m²)	Standard odrůdové čistoty
Plocha hodnocených rostlin (m²)	1/50m²	1/30m²	1/20m²	1/10m²	4/10m²	6/10m²
5	2	2	2	3	6	7
10	2	2	3	4	9	11
15	2	3	3	5	11	15
20	3	4	4	6	14	19
25	3	4	4	6	16	23
30	3	4	5	7	19	26
35	3	4	5	8	21	30
40	3	4	6	9	24	33
45	4	5	6	9	26	37
50	4	5	6	10	29	40

4.3 Hodnocení kontroly procenta hybridnosti.
Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl.

4.4. Hodnocení následné kontroly sadby brambor.
Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to komisionelní přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků na množitelské porosty.

4.5. Hodnocení následné kontroly standardního osiva zeleniny.
Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3.
U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu odrůdových znaků.

4.6. Hodnocení kontroly sazenic zelenin.
Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5.

4.7 Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy.
(1) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:
1. a) vegetativní ranost,
2. b) výskyt antokyanu na stonku,
3. c) počet květů,
4. d) počet cévních svazků na kořeni,
5. e) pevnost kořene.

5. Vedení záznamů o vegetačních zkouškách
O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 2. Dodavatelé jsou informováni o výsledcích vegetačních zkoušek výpisem z elektronické databáze Ústavu.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky

Zemědělské druhy a zeleniny

Tabulka 1

Následující stránka