Platné znění

Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Ministr:
Ing. Fuksa v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 61/2011 Sb.

Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva

  1. 1. Technické pomůcky

    (1) vzorkovací nástroj nebo zařízení (bodcové vzorkovadlo, dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),

    (2) dělidlo,

    (3) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,

    (4) váhy,

    (5) prošívací jehla, motouz,

    (6) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),

    (7) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,

    (8) plátěný nebo jiný prodyšný sáček,

    (9) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.

    (10) nový prodyšný obal pro odběr vzorků sadby brambor.

  1. 2. Odběr dílčích vzorků

    (1) Počet anebo velikost odebraných dílčích vzorků musí vzorkovatel zvolit tak, aby byl splněn požadavek minimální intenzity vzorkování podle části 3 a zároveň aby bylo možno do laboratoře zaslat minimální množství osiva potřebné pro požadované zkoušky a vytvoření rezervního vzorku.

    (2) Při vzorkování se odebírají jednotlivé dílčí vzorky přibližně stejné velikosti bez ohledu na to, z kterého místa partie nebo obalu jsou vzorky odebírány.

    (3) Je-li partie osiva v obalech, vybírají se obaly ke vzorkování z celé partie, a to náhodně nebo podle předem určeného plánu. Dílčí vzorky se odebírají z horní, střední a dolní části obalů, ale nikoli nutně z více než jednoho místa jednoho obalu, pokud to není nezbytné pro splnění minimální intenzity vzorkování podle části 3.

    (4) Je-li partie osiva ve velkoobjemových obalech nebo volně ložená, odebírají se dílčí vzorky z náhodně vybraných míst.

    (5) Obaly se při odběru dílčích vzorků otevírají nebo propichují. Obaly, ze kterých byl odebrán dílčí vzorek, se poté uzavřou nebo je jejich obsah převeden do nových obalů.

    (6) Má-li být partie osiva balena do zvláštních typů obalů (například malá balení, vlhkovzdorné obaly, neprostupné obaly), odebírají se dílčí vzorky, je-li to možné, před nebo během plnění obalů.

    (7) Při vzorkování partie osiva v podobě osivových pásků nebo rohoží se odebírají celé balíčky nebo části pásků nebo rohoží.

    (8) Nástroje používané při vzorkování nesmí semena poškozovat ani je nesmí vybírat na základě jejich velikosti, tvaru, objemové hmotnosti, osinatosti nebo jakékoli jiné vlastnosti. Všechny vzorkovací nástroje musí být před vzorkováním čisté, aby se zabránilo možným kontaminacím. Vzorkovadla musí být dlouhá natolik, aby jejich otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu. Není-li obal přístupný z obou protilehlých stran, musí být vzorkovadlo dlouhé natolik, aby dosáhlo protilehlé strany obalu. Při vzorkování partie osiva se použije jedna z níže uvedených metod.

  1. 2.1 Metody odběru dílčích vzorků
    1. 2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo

      (1) Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm, pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 20 mm, pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 10 mm. Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen. Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.

      (2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do vhodné nádoby.

    1. 2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo

      (1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznou semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno pytlů, minimální vnitřní průměr 25 mm, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo.

      (2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

      (3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.

      (4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.

    1. 2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo

      (1) Tento typ vzorkovadla lze použít pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.

      (2) Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.

      (3) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.

    1. 2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou

      (1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.

      (2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.

      (3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.

    1. 2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
      1. 2.1.5.1. Použití automatického vzorkovadla

        (1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.

        (2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

        1. a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
        2. b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
        3. c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
        4. d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
        5. e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
        6. f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
        7. g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.

        (3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

        (4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.

        (5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla

        1. a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
        2. b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
        3. c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
        4. d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
          1. 1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
          2. 2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
          3. 3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
          4. 4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
        1. e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

        (6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

        (7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.

      1. 2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

        (1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

        (2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

        (3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

        (4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

      1. 2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele

        (1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

        (2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

        (3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

    1. 2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva

      Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.

  1. 3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů

    (1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:

    Tabulka 1

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1
    Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
    15 dílčích vzorků
    2 - 43 dílčí vzorky z každého obalu
    5 - 82 dílčí vzorky z každého obalu
    9 - 151 dílčí vzorek z každého obalu
    16 - 3015 dílčích vzorků z partie osiva
    31 - 5920 dílčích vzorků z partie osiva
    60 - 15430 dílčích vzorků z partie osiva
    155 - 400vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů
    401 - 566dílčí vzorky z 80 obalů
    567 a vícevždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů

    U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. V případě osivových pásů a osivových rohoží mohou být sáčky nebo kotouče sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.

    (2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva) nebo při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle hmotnosti partie v tomto minimálním počtu:

    Tabulka 2

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2
    HmotnostPočet dílčích vzorků
    do 500 kgnejméně 5 dílčích vzorků
    501 až 3 000 kgjeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků
    3 001 až 20 000 kgjeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků
    20 001 a více kgjeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků

    Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Vzorkování peletovaného, inkrustovaného, granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží probíhá podle tabulek 1 a 2.

  1. 4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců

    (1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě

    1. a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
    2. b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
    3. c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.

    (2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.

    (3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).

    (4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.

  1. 5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku

    (1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.

    (2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.

    (3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to některou z následujících metod, přičemž při redukci jednoho vzorku lze tyto metody kombinovat:

    1. a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
      1. 1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
      2. 2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
      3. 3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
      4. 4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,
      5. 5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.
    1. b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.
    2. c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.
    3. d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.

    (4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.

    (5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být během redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než 30 sekund. Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém obale lžičkou nebo za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem přiloží k otvoru nádobky se vzorkem, a osivo se promíchá přesypáváním z jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou odebere z alespoň tři různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.

    (6) V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.

    (7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.

  1. 6. Odběr vzorků sadby brambor

    (1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu

    Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.

    1. a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
      1. 1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
      2. 2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.
    1. b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví tabulka 3.

      Tabulka 3

      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
      Stupeň množeníPočet hlíz pro posklizňovou zkoušku
      SE1, SE2Do 1 ha- 1 × 110 hlíz
      1,1 - 2 ha- 2 × 110 hlíz
      2,1 - 3 ha- 3 × 110 hlíz
      atd.
      E1-E3, A, BDo 3 ha- 1 × 110 hlíz
      3,1 - 6 ha- 2 × 110 hlíz
      6,1 - 9 ha- 3 × 110 hlíz
      atd.
    1. c) Vzorkování sadby brambor z obalů

      Tabulka 4

      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4
      Uložení sadbyPočet dílčích vzorkůZpůsob odběru dílčích vzorků
      pytle10z 10 náhodně vybraných obalů střídavě z horní, střední a spodní vrstvy, 3 pytle se musí úplně vysypat.
      ohradové palety
      a velkoobjemové
      vaky      		5z 5 náhodně vybraných obalů, a to 2 z horní, 2 ze střední a jeden ze spodní vrstvy obalu, který je nutné vysypat.
      volně ložená10z 10 rovnoměrně rozložených míst střídavě z horní, střední a spodní vrstvy.

    (2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor

    1. a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi (sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
    2. b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,
    3. c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.
  1. 7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku

    (1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:

    Tabulka 5

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5
    Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
    1-10dílčí vzorek z každého obalu
    11 -30dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů
    nad 31dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů

    (2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.

    (3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie.

    Tabulka 6

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6
    Hmotnost partiePočet dílčích vzorků
    do 1 tuny5 dílčích vzorků
    nad 1 tunu10 dílčích vzorků

    (4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.

    (5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.

    (6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.

    (7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.

  1. 8. Odběr vzorků sazenic zeleniny

    (1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.

    (2) Minimální velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic; kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.

    (3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.

    (4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.

    (5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.

    (6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.

  1. 9. Postup při zjištění heterogenity partie osiva
  2. 9.1 Test hodnoty H
    1. 9.1.1 Definice pojmů a symbolů

      Testování heterogenity uvnitř partie (in-range), za pomoci vlastnosti (např. čistota, klíčivost, HTS), brané jako indikátor, je založeno na porovnání zjištěného rozptylu (variance) a akceptovatelného rozptylu této vlastnosti. Jednotlivé vzorky z určité partie osiva jsou vzorky odebrané nezávisle na sobě z různých obalů. Zkoušení vzorků z jednotlivých obalů na konkrétní vlastnost musí být rovněž vzájemně nezávislé. Jelikož je k dispozici pro každý obal pouze jeden zdroj informací, není přímo zahrnuta do zkoumání heterogenita uvnitř jednotlivých obalů. Přípustný rozptyl se vypočítá vynásobením teoretického rozptylu daného náhodným rozdělením hodnotou f pro dodatečnou odchylku, přičemž se bere v úvahu úroveň heterogenity, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe. Teoretický rozptyl lze vypočítat z příslušných rozdělení pravděpodobnosti, což je binomické rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a Poissonovo rozdělení v případě počtu jiných semen.

      1. No počet obalů v partii
      2. N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů
      3. n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1 000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 10 000 pro počet semen jiných rostlinných druhů)
      4. X hodnota zkoušené vlastnosti jednotlivého vzorku z obalu
      5. Σ suma všech hodnot
      6. f hodnota pro vynásobení teoretického rozptylu za účelem získání přípustného rozptylu (viz tabulka 7)
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6
      průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6
      přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro zkoušku čistoty nebo klíčivosti
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6
      přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro počet semen jiných rostlinných druhů
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6
      zjištěný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů, založený na všech hodnotách X sledované vlastnosti

      Záporné hodnoty H se uvádějí jako nula.

      Hodnoty f pro dodatečnou odchylku v partiích osiv pro výpočet W a hodnoty H:

      Tabulka 7

      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7
      ZnakySemena, která se nevyznačují
      obtížnou sypatelností      		Obtížně sypatelná semena
      Čistota1,11,2
      Počet jiných semen1,42,2
      Klíčivost1,11,2
    2. Poznámky:
      1. - Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
      2. - Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
      3. - Za obtížně sypatelná se považují semena následujících rodů nebo druhů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anethum, Anthoxanthum, Anthriscus, Apium, Arrhenatherum, Avena, Beta, Bromus, Cichorium, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Daucus, Deschampsia, Elytrigia, Fagopyrum, Festuca, xFestulolium, Foeniculum, Holcus, Lactuca, Lolium, Lycopersicon, Onobrychis, Panicum, Pastinaca, Petroselinum, Phacelia, Phalaris, Phleum, Pimpinella, Poa, Rheum, Scorzonera, Setaria, Sorghum, Spinacia, Trisetum, Triticum spelta, Triticum dicoccon, Valerianella.
    1. 9.1.2 Odběr vzorků z partie

      Počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů nesmí být nižší, než je uvedeno v tabulce 8.

      Obaly, z nichž se mají odebírat vzorky, se vybírají přísně náhodně. Vzorek odebraný z obalu musí adekvátně reprezentovat celý jeho obsah, např. horní, střední a spodní část. Hmotnost každého dílčího vzorku nesmí být menší než polovina minimální hmotnosti laboratorního vzorku stanovená pro daný druh v příloze č. 5 této vyhlášky.

      Intenzita vzorkování a kritické hodnoty H. Počet nezávislých dílčích vzorků, které je třeba odebrat v závislosti na počtu obalů v partii, a kritické hodnoty H pro heterogenitu partie osiva na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti:

      Tabulka 8

      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8
      Počet obalů
      v partii      		Počet
      nezávislých
      dílčích vzorků
      z jednotlivých
      obalů      		Kritická hodnota H pro znaky
      čistota a klíčivost      		Kritická hodnota H pro znak
      počet semen jiných rostlinných
      druhů
      dobře
      sypatelná
      semena      		obtížně
      sypatelná
      semena      		dobře
      sypatelná
      semena      		obtížně
      sypatelná
      semena
      552,552,783,255,10
      662,222,422,834,44
      771,982,172,523,98
      881,801,972,303,61
      991,661,812,113,32
      10101,551,691,973,10
      11-15111,451,581,852,90
      16-25151,191,311,512,40
      26-35171,101,201,402,20
      36-49181,071,161,362,13
      50 nebo více200,991,091,262,00
    1. 9.1.3 Postup testování

      Vlastností hodnocenou za účelem zjišťování heterogenity může být:

      1. a) hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky čistoty
      2. b) procentické zastoupení kterékoli složky zkoušky klíčivosti
      3. c) celkový počet semen jiných rostlinných druhů nebo počet semen kteréhokoli jednotlivého druhu při stanovení počtu semen jiných rostlinných druhů.

      V laboratoři se z každého dílčího vzorku z jednotlivého obalu odebere jeden vzorek a provede se u něj zkouška na vybranou vlastnost, nezávisle na kterémkoli jiném vzorku.

      Ad a) Lze použít hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky za předpokladu, že je možné ji oddělit při rozboru čistoty, např. čistá semena, semena jiných rostlinných druhů, nebo u trav hluchá semena. Vzorek by měl mít takovou hmotnost, aby podle předběžného odhadu obsahoval 1 000 semen, počítáno z každého dílčího vzorku. Každý vzorek je rozdělen do dvou frakcí: vybraná složka a zbytek.

      Ad b) Lze použít kterýkoli druh semen nebo klíčenců, které je možné stanovit ve standardní zkoušce klíčivosti, např. normální klíčence, abnormální klíčence nebo tvrdá semena. Z každého dílčího vzorku je souběžně nasazena jedna zkouška klíčivosti po 100 semenech.

      Ad c) Lze použít počet kterékoli složky, která se dá počítat, např. počet semen určitého druhu nebo počet semen všech jiných rostlinných druhů dohromady. Každý vzorek musí mít hmotnost odhadnutou tak, aby obsahoval přibližně 10 000 semen, a spočítá se v něm vybraná složka.

    1. 9.1.4 Použití tabulky 8 a uvádění výsledků

      Tabulka 8 uvádí kritické hodnoty H, odpovídající 1 % testů partií osiv s přípustným rozdělením hodnocené vlastnosti. Jestliže vypočtená hodnota H překročí kritickou hodnotu H, která náleží vzorku číslo N, příslušné vlastnosti a sypatelnosti v tabulce 8, pak se daná partie považuje za takovou, která vykazuje statisticky významnou heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), anebo případně také off-range (mimo soubor). Jestliže je ovšem vypočtená hodnota H nižší nebo rovna kritické hodnotě H v tabulce, pak se daná partie považuje za takovou, která nevykazuje heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), ani případně ve smyslu off-range (mimo soubor), pokud se týká vlastnosti, který je právě testován.

      Výsledky testu hodnoty H se interpretují takto:

      , N, No., vypočtená hodnota H a prohlášení, že „Tato hodnota H je důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.

      Jestliže je mimo níže uvedené limity, hodnota H se nevypočítává ani neuvádí ve zprávě:

      1. složky zjišťované při zkoušce čistoty: více než 99,8 % nebo méně než 0,2 %
      2. klíčivost: více než 99,0 % nebo méně než 1,0 %
      3. počet určitých semen: méně než dvě na vzorek
  1. 9.2 Test hodnoty R

    Cílem tohoto testu je odhalit přítomnost heterogenity partie osiva off-range (mimo soubor) za pomoci vlastnosti, brané jako indikátor. Zkouška heterogenity off-range (mimo soubor) zahrnuje porovnávání největšího rozdílu, nalezeného mezi vzorky podobné velikosti, odebranými z partie s tolerovaným rozsahem hodnot. Tento tolerovaný rozsah je založen na přípustné směrodatné odchylce, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe.

    Každý nezávislý dílčí vzorek se odebírá z jiného obalu, takže heterogenita v rámci obalů není přímo zahrnuta do zkoumání. Informace o heterogenitě v rámci obalů je nicméně obsažena v přípustné směrodatné odchylce, která je ve skutečnosti vtělena do tabulek rozsahů tolerance. Přípustná směrodatná odchylka byla vypočtena ze standardní odchylky, ovlivněné náhodným rozdělením, podle binomického rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a podle Poissonova rozdělení v případě počtu semen jiných rostlinných druhů, násobeno druhou odmocninou hodnoty f, uvedené v tabulce 7. Vzájemná proměnlivost mezi obaly je charakterizována vypočteným rozsahem, který je třeba porovnat s odpovídajícím tolerovaným rozsahem.

    1. 9.2.1 Definice pojmů a symbolů
      1. No počet obalů v partii
      2. N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů
      3. n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1 000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 10 000 pro počet semen jiných rostlinných druhů)
      4. X hodnota zkoušené vlastnosti v jednotlivém vzorku z obalu
      5. Σ suma všech hodnot
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8
      průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
      Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8
      rozsah zjištěný jako maximální rozdíl mezi nezávislými dílčími vzorky z jednotlivých obalů partie pro sledovanou vlastnost
    2. Poznámka:
      1. - Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
      2. - Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
    1. 9.2.2 Odběr vzorků z partie

      Odběr vzorků pro test hodnoty R je stejný jako pro test hodnoty H; musejí se používat tytéž vzorky.

    1. 9.2.3 Postup testování

      Pro test hodnoty R se používají tytéž postupy zkoušení čistoty, klíčivosti a počtu semen jiných rostlinných druhů, jako se používají pro test hodnoty H. Pro výpočty se musí použít tentýž soubor dat.

    1. 9.2.4 Použití tabulek a uvádění výsledků

      Off-range heterogenita partie osiva je testována pomocí příslušných tabulek s tolerovaným, tj. kritickým rozsahem:

      1. Tabulka 9 pro složky zjišťované zkouškou čistoty
      2. Tabulka 10 pro zkoušení klíčivosti, a
      3. Tabulka 11 pro počty semen jiných rostlinných druhů.

      Nalezne se hodnota X ve sloupci označeném „Průměr“ příslušné tabulky. Průměrná hodnota se obvyklým způsobem zaokrouhlí. Vyčte se tolerovaný rozsah, který by byl překročen pouze v 1 % testů partií osiv s přijatelným rozdělením znaku:

      1. ve sloupci 5 - 9 pro případy, kdy N = 5 až 9
      2. ve sloupci 10 - 19 pro případy, kdy N = 10 až 19, nebo
      3. ve sloupci 20 pro případy, kdy N = 20.

      Pokud vypočtená hodnota R překročí tento tolerovaný rozsah, pak se daná partie považuje za partii vykazující statisticky významnou heterogenitu ve smyslu off-range. Pokud vypočtená hodnota R je méně než nebo rovna tolerovanému rozsahu obsaženému v tabulkách, pak se partie považuje za partii nevykazující žádnou heterogenitu ve smyslu off-range, pokud se týče vlastnosti, která je právě testována.

      Výsledky testu hodnoty R se interpretují takto:

      1. X, N, No, vypočtená hodnota R a prohlášení, že „Tato hodnota R je důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.

      Při používání tabulek se průměry zaokrouhlují na úroveň další tabulkové hodnoty, pokud je průměr přesně uprostřed mezi dvěma tabulkovými hodnotami, zaokrouhluje se dolů.

  1. 9.3 Interpretace výsledků

    Kdykoli dojde k tomu, že kterýkoli z obou testů, test hodnoty H nebo test hodnoty R, prokáže přítomnost statisticky významné heterogenity, musí být daná partie prohlášena za heterogenní. Když ovšem žádný z obou testů neprokáže statisticky významnou heterogenitu, pak musí být daná partie považována za partii, která není heterogenní, tedy za partii, která má statisticky nevýznamnou hladinu heterogenity.

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty, jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

    Tabulka 9 Část 1.

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Část 1.
    Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)
    5-910-19205-910-1920
    99,90,10,50,50,688,012,05,05,66,1
    99,80,20,70,80,887,013,05,15,86,3
    99,70,30,80,91,086,014,05,35,96,5
    99,60,41,01,11,285,015,05,46,16,7
    99,50,51,11,21,384,016,05,66,36,9
    99,40,61,21,31,483,017,05,76,47,0
    99,30,71,31,41,682,018,05,96,67,2
    99.20,81,41,51,781,019,06,06,77,4
    99,10,91,41,61,880,020,06,16,87,5
    99,01,01,51,71,978,022,06,37,17,8
    98,51,51,92,12,376,024,06,57,38,0
    98,02,02,12,42,674,026,06,77,58,2
    97,52,52,42,72,972,028,06,97,78,4
    97,03,02,62,93,270,030,07,07,88,6
    96,53,52,83,13,468,032,07,18,08,7
    96,04,03,03,43,766,034,07,28,18,9
    95,54,53,23,53,964,036,07,38,29,0
    95,05,03,33,74,162,038,07,48,39,1
    94,06,03,64,14,560,040,07,58,49,2
    93,07,03,94,44,858,042,07,58,49,2
    92,08,04,14,65,156,044,07,68,59,3
    91,09,04,44,95,454,046,07,68,59,3
    90,010,04,65,15,652,048,07,68,69,4
    89,011,04,85,45,950,050,07,68,69,4

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

    Tabulka 9 Část 2.

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Část 1. Tabulka 9 Část 2.
    Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)
    5-910-19205-910-1920
    99,90,10,50,60,688,012,05,25,86,4
    99,80,20,70,80,987,013,05,46,06,6
    99,70,30,91,01,186,014,05,56,26,8
    99,60,41,01,11,285,015,05,76,47,0
    99,50,51,11,31,484,016,05,86,67,2
    99,40,61,21,41,583,017,06,06,77,4
    99,30,71,31,51,682,018,06,16,97,5
    99.20,81,41,61,781,019,06,37,07,7
    99,10,91,51,71,880,020,06,47,17,8
    99,01,01,61,81,978,022,06,67,48,1
    98,51,51,92,22,476,024,06,87,68,4
    98,02,02,22,52,774,026,07,07,88,6
    97,52,52,52,83,172,028,07,28,08,8
    97,03,02,73,03,370,030,07,38,29,0
    96,53,52,93,33,668,032,07,48,39,1
    96,04,03,13,53,866,034,07,58,59,3
    95,54,53,33,74,164,036,07,68,69,4
    95,05,03,53,94,362,038,07,78,79,5
    94,06,03,84,24,660,040,07,88,89,6
    93,07,04,14,65,058,042,07,98,89,7
    92,08,04,34,85,356,044,07,98,99,7
    91,09,04,65,15,654,046,07,98,99,8
    90,010,04,85,45,952,048,08,08,99,8
    89,011,05,05,66,150,050,08,08,99,8

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

    Tabulka 10 Část 1.

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Část 1. Tabulka 9 Část 2. Tabulka 10 Část 1.
    Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)
    5-910-19205-910-1920
    9915667426222426
    9827897327222527
    973910117228222527
    9641011127129222527
    9551112137030232528
    9461213156931232628
    9371314166832232628
    9281415176733232628
    9191416176634232629
    90101517186535242629
    89111617196436242629
    88121618206337242729
    87131719206238242729
    86141719216139242729
    85151820226040242730
    84161820225941242730
    83171921235842242730
    82181921235743242730
    81191922245644242730
    80202022245545252730
    79212023255446252730
    78222023255347252830
    77232123255248252830
    76242124265149252830
    75252124265050252830

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

    Tabulka 10 Část 2.

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Část 1. Tabulka 9 Část 2. Tabulka 10 Část 1. Tabulka 10 Část 2.
    Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrné procentické
    zastoupení dané složky
    a jejího doplňku    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)
    5-910-19205-910-1920
    9916677426232528
    9828897327232628
    973910117228232628
    9641012137129232629
    9551113147030242629
    9461214156931242729
    9371315166832242729
    9281416176733242730
    9191517186634242730
    90101617196535252730
    89111618206436252830
    88121719216337252830
    87131720216238252831
    86141820226139252831
    85151821236040252831
    84161921235941252831
    83171922245842252831
    82182022245743252831
    81192023255644262931
    80202123255545262931
    79212124265446262931
    78222124265347262931
    77232224275248262931
    76242225275149262931
    75252225275050262931

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

    Tabulka 11 Část 1.

    Příloha č. 1 Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Část 1. Tabulka 9 Část 2. Tabulka 10 Část 1. Tabulka 10 Část 2. Tabulka 11 Část 1.
    Průměrný
    počet
    semen
    jiného
    rostlinného
    druhu    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrný
    počet
    semen
    jiného
    rostlinného
    druhu    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)    		Průměrný
    počet
    semen
    jiného
    rostlinného
    druhu    		Tolerovaný rozsah pro počet
    nezávislých vzorků (N)
    5-910-19205-910-19205-910-1920
    16774738424693535965
    289104838434794536065
    31011124939434795546066
    41113145039444896546066
    51314155139444897546166
    61415175240454998546167
    71517185340454999556167
    816181954404550100556267
    917192155414650101556268
    101822256414651102556268
    1119212357424751103566268
    1219222458424751104566369
    1320232559424752105566369
    142232660434852106576369
    1522242661434853107576470
    1622252762434953108576470
    1723262863444954109576470
    1824262964444954110586571
    1924273065445054111586571
    2025283066455055112586571
    2125283167455055113586572
    2226293268455156114596672
    2327303369465156115596672
    2427303370465256116596673
    2528313471465257117596773
    262832372475257118606773
    2729323573475358119606773
    2829333674475358120606774
    2930333775485358121606874
    3030343776485459122616874
    3131343877485459123616875
    3231353878495460124616875
    3332363979495560125616975
    3432363980495560126626976
    3533374081495561127626976
    3633374182505661128627076
    3734384183505661129627076
    3834384284505662130637077
    3934394285515762131637077
    4035394386515762132637177
    4135404387515763133637178
    4236404488525863134647178
    4336414489525864135647178
    4437414590525864136647278
    4537414591525964137647279
    4637424692535965138647279

    Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

    Tabulka 11 Část 2.