Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Postup pro hodnocení množitelských porostů

1. 1. Všeobecné podmínky

   (1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Jiný právní předpis¹) stanoví počet přehlídek pro každý druh.

   (2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce dodavatele.

   (3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola

   1. a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí
      1. 1. při podání žádosti, s využitím identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství²),
      2. 2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, případně karta honů),
      3. 3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,
   1. b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení
      1. 1. vzniku nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen „mechanická izolace“); nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada; po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,
      2. 2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu původců chorob (dále jen „prostorová izolace“); prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální nebo jiné vhodné mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostu; nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada; porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen; u množitelských porostů, které to svojí rozlohou umožňují, je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,
   1. c) množitelského porostu formou přehlídky, při které se hodnotí tyto vlastnosti:
      1. 1. celkový stav porostu,
      2. 2. příměs jiných rostlinných druhů,
      3. 3. čistota a pravost odrůdy,
      4. 4. výskyt škodlivých organismů.

   (4) Pokud přehlížitel při hodnocení množitelského porostu zjistí závadu, kterou je možné vhodným opatřením odstranit, porost při přehlídce neuzná, ale v záznamu uvede do poznámky, že množitel závadu odstraní dohodnutým způsobem. Po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku, při které může být porost uznán. Odstranitelné závady jsou:

   1. a) příměsi jiných rostlinných druhů a odrůd,
   2. b) nedodržení mechanické izolace,
   3. c) nedodržení prostorové izolace za předpokladu dostatečné rozlohy porostu,
   4. d) rostliny napadené původcem virového nebo bakteriálního onemocnění v množitelských porostech sadby brambor, pokud nejde o škodlivé organismy, které se nesmí vyskytovat.

   (5) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie, na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie nižší, lze porost uznat v nižší kategorii jen na základě nové žádosti dodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii.

   (6) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostu“). Pro odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:

   1. a) odhlášení je možné před vykonáním přehlídky nebo mezi první a další přehlídkou na pracovišti Ústavu, kde podal žádost o uznání množitelského porostu,
   2. b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost současně i přehlížiteli,
   3. c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehlížitel dostavil zbytečně, bude vystaveno rozhodnutí o neuznání množitelského porostu a z hlediska účtování náhrad nákladů se taková přehlídka, ke které se přehlížitel dostavil zbytečně, považuje za uskutečněnou přehlídku porostu.

   (7) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu, je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:

   1. a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehlížitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení; o této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,
   2. b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku u porostů neuznaných pro odstranitelné závady; po odstranění závad písemně požádá Ústav o provedení kontrolní přehlídky za předpokladu, že množitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná k provedení kontrolní přehlídky. Ústav může rozhodnout, že kontrolní přehlídka bude provedena komisionálně,
   3. c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat Ústav o kontrolní-komisionální přehlídku; kontrolní přehlídka bude provedena za účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků; termín kontrolní přehlídky stanoví Ústav a pozve účastníky kontrolní přehlídky; přehlídka bude provedena za těchto předpokladů:
      1. 1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,
      2. 2. bude přítomen přehlížitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,
      3. 3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu.

   (8) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelského porostu, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelského porostu stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.

   (9) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle naší právní úpravy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.

1. 2. Hodnocení množitelského porostu při přehlídce

   (1) Přehlížitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě dílčích hodnocení vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu, rozhodne o závěrečném hodnocení. Výsledek přehlídky množitelského porostu je součástí konečného dokladu vydaného Ústavem. Dodavatel má možnost nahlédnout do elektronického záznamu, který vyhotoví přehlížitel prostřednictvím informačního systému Ústavu nebo informačního portálu Ministerstva zemědělství eAgri.

   (2) Přehlížitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy (obr. 2).

   

   obr. 1

   

   obr. 2

   (3) Během přehlídky provede přehlížitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m², přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku podle následující tabulky.

   Tab.1

   Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab.1

   Výměra množitelského porostu	minimální počet hodnocení
   1–20 ha	5
   nad 20 ha	5 a na každé další započaté 4 ha – 1 hodnocení

   (4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí u 100 po sobě jdoucích rostlin a počet hodnocení vychází z následující tabulky:

   Tab. 2

   Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů Tab.1 Tab. 2

   Výměra množitelského porostu	minimální počet hodnocení
   1-3 ha	5
   nad 3 - do 20 ha	10
   více než 20 ha	na každé 3 ha 1 hodnocení

   (5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:

   1. a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,
   2. b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,
   3. c) aritmetický průměr počítaných vlastností se vypočítá jako součet hodnot vlastností zjištěných během jednotlivých dílčích hodnocení, dělený počtem dílčích hodnocení; u vlastností, jejichž limit je stanoven jako číslo s desetinnými místy, se výsledek zaokrouhluje na celá čísla; čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.

   (6) Hodnocení množitelského porostu se provádí slovním popisem jednotlivých sledovaných vlastností, které přehlížitel zapíše do elektronického záznamu o přehlídce.

   (7) Za uznané se považují porosty s kladným hodnocením všech sledovaných vlastností.

   (8) Za neuznané se považují porosty s negativním hodnocením u jedné nebo více sledovaných vlastností. Porost se dále neuzná, je-li

   1. a) hodnocen u jedné z vlastností jako nevyhovující bez možnosti závadu odstranit; ostatní vlastnosti se již nehodnotí,
   2. b) u některé z vlastností vyhláškou stanoveno „nesmí se vyskytovat“ při zjištění jednoho nebo více jedinců škodlivého organismu nebo jím napadené rostliny.

   (9) Pokud je u některé z vlastností vyhláškou stanoven „nulový“ výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru zjištěných hodnot z jednotlivých počítání 0,5 % včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá závada). Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na posuzování výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů.

   (10) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

   1. a) k vyplnění obdrží přehlížitel jakožto podklad k provedení přehlídky pouze elektronicky; povinností přehlížitele je pravidelně kontrolovat v informačním systému nově přidělené záznamy,
   2. b) musí být nejdéle do 7 dnů od provedení přehlídky zapsán a zkontrolován v informačním systému Ústavu nebo prostřednictvím informačního portálu Ministerstva zemědělství eAgri a přehlídka musí být ukončena,
   3. c) je po splnění písmene b) uvolněn k nahlížení dodavateli, který podal žádost o uznání daného množitelského porostu, a to prostřednictvím dálkového přístupu,
   4. d) je součástí konečného dokladu na množitelský porost, který vydá Ústav.

1. 3. Technologický postup při hodnocení množitelského porostu
2. 3.1 Celkový stav porostu

   (1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání; nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, příměsí jiných rostlinných druhů, celkového zdravotního stavu, a to zejména ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.

   (2) Hodnocení celkového stavu množitelského porostu se provádí slovním popisem sledované vlastnosti. Do záznamu o přehlídce se zapíše zásadní informace vztahující se k hodnocení porostu.

   (3) Hodnocení celkového stavu se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porost

   1. a) dobře zapojený až středně prořídlý,
   2. b) nepolehlý, popřípadě polehlý, avšak ne více než z jedné poloviny jeho výměry; ustanovení tohoto písmene se nevztahuje na množitelské porosty trav,
   3. c) složen z rostlin ve stejném vývojovém stupni a bez zjevných známek dosévání apod., a
   4. d) v takovém stavu, že umožňuje spolehlivé hodnocení druhové a odrůdové pravosti a čistoty.

   (4) Hodnocení celkového stavu se považuje za nevyhovující, pokud je množitelský porost

   1. a) mezerovitý, řídký až prakticky nehodnotitelný,
   2. b) silně polehlý na ploše větší než na polovině jeho výměry; ustanovení tohoto písmene se nevztahuje na množitelské porosty trav,
   3. c) se silným výskytem jiných rostlinných druhů nebo ve špatném zdravotním stavu, nebo
   4. d) v takovém stavu, že jeho ostatní vlastnosti neumožňují spolehlivé hodnocení druhové a odrůdové pravosti a čistoty.

   (5) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehlížitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.

1. 3.2. Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů

   (1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných, a dále ostatních jiných rostlinných druhů. Při hodnocení této vlastnosti se postupuje takto:

   1. a) druhy, u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky, se zapisují v záznamu o přehlídce jako první, a to včetně zjištěné nebo počítané hodnoty, a uvede se celý název druhu,
   2. b) druhy, jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně podle síly pokryvnosti a uvede se alespoň název rodu.

   (2) Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porost

   1. a) zcela bez příměsí rostlinného druhu nebo druhů nebo s jejich výskytem, a to maximálně do výše limitu stanoveného jiným právním předpisem¹), a
   2. b) bez výskytu příměsí nelimitovaných jiných rostlinných druhů nebo s takovým množstvím, že je možné hodnotit čistotu a pravost druhu a odrůdy.

   (3) Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů se považuje za nevyhovující, pokud

   1. a) výskyt limitovaných rostlinných druhů přesahuje stanovené limitované hodnoty, nebo
   2. b) výskyt nelimitovaných jiných rostlinných druhů je tak silný, že nelze hodnotit pravost a čistotu druhu a odrůdy.

1. 3.3 Čistota odrůdy

   (1) Hodnotí se výskyt odchylných rostlin u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu odrůdy.

   (2) Přehlížitel uvede popis jednotlivých odchylných rostlin a jejich počet u porostu všech kategorií. Celkový součet odchylných rostlin bude uveden číselně na záznamu a v závorce počet a popis jednotlivých odchylných rostlin.

   (3) Množitelský porost bude uznaný, pokud je porost zcela prostý příměsí odchylných rostlin nebo je obsahuje maximálně do výše limitovaného počtu podle jiného právního předpisu¹).

   (4) Množitelský porost se neuzná, pokud výskyt odchylných rostlin přesahuje limitované hodnoty podle jiného právního předpisu¹).

1. 3.4 Zdravotní stav

   (1) Hodnotí se výskyt škodlivých organismů (původců chorob a škůdců) v množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organismy,

   1. a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
   2. b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale je součástí hodnocení množitelského porostu a uvádí se v záznamu o výsledku množitelského porostu.

   (2) Hodnocení zdravotního stavu se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porost

   1. a) bez výskytu rostlin napadených regulovaným škodlivým organismem, popřípadě s výskytem nepřesahujícím nejvýše stanovené hodnoty pro výskyt tohoto organismu, a
   2. b) bez výskytu rostlin napadených ostatními škodlivými organismy, popřípadě s výskytem, při kterém je ještě možné spolehlivě hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

   (3) Hodnocení zdravotního stavu se považuje za nevyhovující, pokud je v množitelském porostu zjištěn výskyt

   1. a) karanténních škodlivých organismů,
   2. b) rostlin napadených škodlivými organismy jinými než uvedenými pod písmenem a) nad hranici nejvýše stanovené hodnoty jejich výskytu, nebo
   3. c) škodlivých organismů tak silný, že nelze hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

1. 3.5 Celkové hodnocení přehlídky množitelského porostu a závěrečné hodnocení množitelského porostu

   (1) Přehlídka množitelského porostu se uzavře takto:

   1. a) pokud jsou všechny vlastnosti množitelského porostu hodnocené jako vyhovující, uzavře se výsledek přehlídky s hodnocením „porost uznán“, nebo
   2. b) pokud je jedna nebo více vlastností hodnocena jako nevyhovující, uzavře se výsledek přehlídky s hodnocením „porost neuznán“ a uvede se důvod neuznání.

   (2) Závěrečné hodnocení množitelského porostu se provádí po ukončení všech přehlídek. Porost je uznán, pokud jsou všechny přehlídky kladně hodnocené. Porost se neuzná, pokud je jedna z provedených přehlídek neuznaná. V případě neuznání se opět v celkovém hodnocení uvede důvod neuznání množitelského porostu.

Příloha č. 4

Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek

1. 1. Účel a princip vegetační zkoušky

   (1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš nákladné.

   (2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda během procesu množení osiva nedochází ke změnám znaků odrůd.

   (3) Pravost odrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním vzorkem dané odrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku odpovídají úřednímu popisu dané odrůdy.

   (4) Úroveň čistoty odrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdy. Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro čistotu odrůdy.

1. 2. Typy vegetačních zkoušek
   1. 2.1 Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

      (1) Ústav certifikuje osivo podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro odrůdovou certifikaci osiv pohybujících se na mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a čistotu osiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek.

      1. a) vstupní vegetační zkouška:
         1. 1. zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost,
         2. 2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostu,
         3. 3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu,
         4. 4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se závažnost; pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,
      1. b) výstupní vegetační zkouška:
         1. 1. zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování, tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu,
         2. 2. porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osiva s rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení osiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě,
         3. 3. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace,
         4. 4. výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůd, protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdy v množitelském porostu osiva.
   1. 2.2 Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osiva uvedeného do oběhu

      Provádí se v následujících případech:

      1. a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu,
      2. b) rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál takových odrůd, které se v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání,
      3. c) při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,
      4. d) při kontrole standardního osiva a sazenic zeleniny,
      5. e) při kontrole vybraných partií osiva a sadby dovážených ze třetích zemí,
      6. f) při kontrole pověřených osob,
      7. g) při kontrole úředně nezapsaných odrůd,
      8. h) reklamace dodávky osiva,
      9. i) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy,
      10. j) při následné kontrole hybridnosti,
      11. k) při kontrole osiva uchovávaných odrůd,
      12. l) při kontrole osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek,
      13. m) při kontrole automatického vzorkovadla.
   1. 2.3 Kontrola procenta hybridnosti

      Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd. Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1.

      Tabulka č. 1

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1

      Druh	Postupy a způsoby hodnocení
      řepka ozimá	Hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí každá rostlina samostatně. Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně.
      žito	Kontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet k obsahu 5 - 8 % obnovitele v technické směsi V případě, že se nejedná o odrůdu pěstovanou v technické směsi, přihlíží se při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky k metodice šlechtitele.
      Pšenice, ječmen	Při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky se přihlíží k metodice šlechtitele.
      rajče	Osivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi prvního pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu.
      paprika	Osivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku; hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
      okurky	Rostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení a plody.
      kedluben, zelí	Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
      ostatní	Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin.

   1. 2.4 Následná kontrola sadby brambor

      Kontrole podléhá sadba brambor v uznávacím řízení v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál. Další případy, ve kterých se provádí následná kontrola sadby brambor, stanoví Ústav metodickým pokynem.

   1. 2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu řepy cukrové a řepy krmné

      Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivu řepy cukrové a řepy krmné je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45 m², kde je bez jednocení vypěstováno cca 2 000 rostlin.

1. 3. Technologický postup

   (1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi

   1. a) úřednímu popisu odrůdy,
   2. b) rostlinám standardního vzorku,
   3. c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.

   (2) U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin) pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdy registrovány.

   1. 3.1 Zkušební vzorky

      Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v následujícím vegetačním období.

      Tabulka č. 2

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2

      Druh	Termín
      POLNÍ PLODINY
      Obiloviny
      - jarní	15. 3.
      - kukuřice	15. 4.
      - ozimý ječmen	15. 9.
      - ostatní ozimé obiloviny	30. 9.
      Luskoviny
      - ozimé (vč. vikev panonská a vikev huňatá)	15. 9.
      - jarní	15. 3.
      Olejniny jarní	15. 3.
      Olejniny ozimé	20. 8.
      - řepka na zkoušku hybridnosti	15. 8.
      Jeteloviny	30. 7.
      - jetel nachový	20. 8.
      Trávy
      - jílek mnohokvětý jednoletý	31. 3.
      - jílek mnohokvětý italský	31. 8.
      - víceleté trávy	15. 4.
      svazenka	15. 3.
      tuřín	31. 1.
      řepa cukrová, řepa cukrová - hodnocení plevelných řep	15. 3.
      řepa krmná	15. 3.
      brambory - sadba	15. 3.
      ZELENINY
      cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel, pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní a podzimní, zelí pekingské, vodnice	31. 1.
      fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev	28. 2.
      okurka polní	31. 3.
      cibule ozimá	30. 7.
      česnek ozimý	30. 9.
      brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí, kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát k rychlení a jarní, špenát	31. 12.

   1. 3.2 Standardní vzorek

      (1) Standardní vzorek je vzorek osiva odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku.

      (2) Jako standardní vzorek se používá

      1. a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,
      2. b) vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy,
      3. c) u odrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země.

      (3) Jako standardní vzorek je možné použít

      1. a) úředně odebraný vzorek osiva rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,
      2. b) certifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických odrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůd,
      3. c) inbrední linie a rodičovské komponenty v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiál, které jsou používány k výrobě hybridních odrůd.

      Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osiva byla porovnána uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy.

      (4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si Ústav vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho vegetačního období.

   1. 3.3 Parcely pro vegetační zkoušky

      (1) Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.

      (2) Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porosty.

      (3) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.

      (4) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh.

      (5) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.

      (6) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií:

      1. a) zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdy,
      2. b) vzorky příbuzných partií, stejné odrůdy a podobné odrůdy jsou vysévány vedle sebe,
      3. c) je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření.

      (7) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3

      Tabulka č. 3

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3

      Druh	Kategorie	Výměra m2*
      obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny, jeteloviny, jiné krmné plodiny, trávy (kromě lipnice luční a jílků)	SE, E C	30 10
      lipnice luční	SE, E C	20 10
      jílky	SE, E C	50 10
      řepa cukrová, řepa krmná - klasická vegetační zkouška - plevelné řepy	E, C C	20 45
      brambory - sadba	SE, E, A, B	100 hlíz
      brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, kadeřávek, kapusta, kedluben, květák, kukuřice cukrová (populace), okurka polní, pažitka, saláty, zelí hlávkové, čínské a pekingské	SE, E, C, S	60 rostlin
      cibule, mrkev, pastinák, petržel (kořenová a naťová), pór, ředkvička, řepa salátová, špenát	SE, E, C, S	200 rostlin
      čekanka, česnek, hrách	SE, E, C, S	100 rostlin
      černý kořen	SE, E, C, S	300 rostlin
      fazol obecný (keříčkový)	SE, E, C, S	150 rostlin
      kukuřice cukrová (hybridní)	E, C	40 rostlin
      paprika a rajče (na poli)	SE, E, C, S	40 rostlin
      meloun cukrový, meloun vodní, okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlírně), ředkev, tykev	SE, E, C, S	20 rostlin
      rajče (hybridnost)	C	200 rostlin
      vodnice	SE, E, C, S	80 rostlin
      sazenice zeleniny (podle druhů)	SE, E, C, S	od 20 do 100 rostlin

   2. ^*) pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení.

1. 4. Postup hodnocení vegetačních zkoušek

   Průběžné hodnocení odrůdové čistoty se provádí po celé období růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdy. Hodnotí se rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty se porovnají s tabulkami. Pokud počet odchylných rostlin neodpovídá hodnotám v tabulce, vegetační zkouška nevyhovuje.

   1. 4.1 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty zemědělských druhů s výjimkou kukuřice ve vegetačních zkouškách

      Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin

      Druh	SE, E	C1	C2
      LUSKOVINY A JETELOVINY
      Hrách, peluška, bob	99,7 %	99,0 %	98,0 %
      Sója	99,5 %	99,0 %	99,0 %
      Všechny ostatní druhy luskovin a jetelovin, kromě hrachu, pelušky, bobu a sóji	1 na 30 m2	1 na 10 m2	1 na 10 m2
      Hybridní odrůdy: hrách, peluška, bob	99,7 %	99,0 %	98,0 %
      KRMNÉ PLODINY A OLEJNINY
      Řepka a řepice	99,9 %	99,7 %	99,7 %
      Krmná kapusta, tuřín, hořčice bílá, slunečnice	99,7 %	99,0 %	98,0 %
      Len	99,7 %	98,0 %	97,5 %
      Mák	99,0 %	98,0 %	98,0 %
      Ostatní druhy	1 na 30 m2	1 na 10 m2	1 na 10 m2
      Rodiče k hybridům
      Řepice - odrůdová čistota	99,9 %
      Řepice - sterilita	98,0 %
      Řepka - sterilita - ozimá forma	99,0 %
      Řepka - sterilita - jarní forma	98,0 %
      Linie s pylem a samoopylené linie	99,9 %
      Osivo linií hybridních odrůd (certifikované)
      Linie - odrůdová čistota	99,0 %
      Linie - sterilita	98,0 %
      Řepice - linie s pylem	99,5 %
      Řepka - linie s pylem	99,7 %
      Linie samoopylené	99,5 %
      Vegetační zkouška hybridů		90,0 %
      OBILNINY
      Pšenice, ječmen, oves	99,9 %	99,7 %	99,0 %
      Tritikale	99,7 %	99,0 %	98,0 %
      Žito	1 na 30 m2	1 na 10 m2
      Všechny ostatní druhy obilovin kromě pšenice, ječmene, ovsa, žita, tritikale a kukuřice	1 na 30 m2	1 na 10 m2	1 na 10 m2
      Hybridní odrůdy:
      Pšenice, ječmen, oves, žito - rodiče	99,9 %
      Vegetační zkouška hybridů		90,0 %
      TRÁVY
      Lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)	1 na 20 m2	4 na 10 m2
      Lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)	1 na 20 m2	6 na 10 m2
      Všechny druhy lipnic, kromě Lipnice luční	1 na 30 m2	1 na 10 m2
      Všechny druhy, kromě jílků	1 na 30 m2	1 na 10 m2
      Pouze jílky	1 na 50 m2	1 na 10 m2

   1. 4.2 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty u kukuřice

      Hodnocení odrůdové čistoty u kukuřice se provádí podle tabulek č. 5 – 7. Hodnocení se liší v závislosti na typu odrůdy.

      Tab. č. 5 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97 %

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin Tab. č. 5 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97 %

      Velikost vzorku - počet rostlin	Uznané	Neuznané
      100	3	4
      67 - 99	2	3
      33 - 66	1	2
      méně než 33	0	1

      Tab. č. 6 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95 %

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin Tab. č. 5 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97 % Tab. č. 6 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95 %

      Velikost vzorku - počet rostlin	Uznané	Neuznané
      100	5	6
      80 - 99	4	5
      60 - 79	3	4
      40 - 59	2	3
      20 - 39	1	2
      méně než 20	0	1

      Tab. č. 7 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty 99,0 %, 99,5 %, 99,9 %

      Příloha č. 4 Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin Tab. č. 5 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97 % Tab. č. 6 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95 % Tab. č. 7 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty 99,0 %, 99,5 %, 99,9 %

      Velikost vzorku - počet rostlin	Základní osivo		Základní osivo		Certifikované osivo
      	linie		volně opylovaná odrůda		volně opylovaná odrůda
      	99,9 %		99,5 %		99,0 %
      	uznané	neuznané	uznané	neuznané	uznané	neuznané
      Méně než 1000	0	1	-		-
      200	0	1	1	2	2	3
      100	0	1	0	1	1	2
      75	0	1	0	1	0	1
      50	0	1	0	1	0	1

   1. 4.3 Hodnocení kontroly procenta hybridnosti

      Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl.

   1. 4.4 Hodnocení následné kontroly sadby brambor

      Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to komisionální přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků na množitelské porosty.

   1. 4.5 Hodnocení následné kontroly standardního osiva zeleniny

      Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3.

      U kořenové zeleniny se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu odrůdových znaků.

   1. 4.6 Hodnocení kontroly sazenic zelenin

      Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5.

   1. 4.7 Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu řepy cukrové a řepy krmné

      (1) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:

      1. a) vegetativní ranost,
      2. b) výskyt antokyanu na stonku,
      3. c) počet květů,
      4. d) počet cévních svazků na kořeni,
      5. e) pevnost kořene.

1. 5. Vedení záznamů o vegetačních zkouškách

   (1) O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol z hodnocení vegetační zkoušky.

   (2) Výsledek vegetační zkoušky je dodavateli zasílán prostřednictvím datové schránky Ústavu, elektronické pošty či pošty.

Příloha č. 5

Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost nebo velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky

Zemědělské druhy a zeleniny

Tabulka 1