615

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 20. prosince 2006

o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb. a zákona č. 385/2005 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 12 a § 5 odst. 12 zákona:

§ 1

Odkaz § 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství2) a stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (dále jen „zdroj“) do jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

  1. a) spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve zvláštním právním předpisu3),
  2. b) zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu4).

§ 2

Odkaz § 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

  1. a) přímým procesním ohřevem ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se znečišťujícími látkami vnášenými do ovzduší technologickým procesem,
  2. b) projektovaným výkonem nejvyšší výkon stanovený a zaručený dodavatelem, výrobcem nebo projektantem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu za stanovených podmínek, který je uveden v projektové dokumentaci stavby, na základě které bylo vydáno stavební povolení, a byl potvrzen při kolaudaci stavby.

§ 3

Odkaz § 3

Kategorizace zdrojů

(1) Kategorie zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů, a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů.

(2) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, považuje se za velký zdroj

  1. a) zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW,
  2. b) zdroj, jehož roční emise jedné nebo více uvedených znečišťujících látek překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) některé z následujících množství
    1. 1. 200 t tuhých znečišťujících látek,
    2. 2. 300 t oxidů síry vyjádřených jako oxid siřičitý,
    3. 3. 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako chlor,
    4. 4. 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,
    5. 5. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý,
    6. 6. 1 t sulfanu,
    7. 7. 2 t fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako fluor,
    8. 8. 50 t oxidu uhelnatého,
    9. 9. 10 t amoniaku, nebo
  1. c) zdroj, jehož roční emise jakékoliv další ze znečišťujících látek než znečišťujících látek uvedených v písmenu b) nebo jejich stanovené skupiny uvedené ve zvláštním právním předpisu5) překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) desetinásobek roční emise zjištěné výpočtem z hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení obecného emisního limitu a roční provozní doby zdroje stanovené na úrovni 1000 hodin.

(3) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, považuje se za střední zdroj

  1. a) zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je od 0,2 MW do 5 MW včetně,
  2. b) zdroj, jehož roční emise jedné nebo více uvedených znečišťujících látek překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedeném ve zvláštním právním předpisu5) některé z následujících množství
    1. 1. 20 až 200 t tuhých znečišťujících látek,
    2. 2. 30 až 300 t oxidu siřičitého,
    3. 3. 0,4 až 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako chlor,
    4. 4. 1 až 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,
    5. 5. 20 až 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý,
    6. 6. 0,1 až 1 t sulfanu,
    7. 7. 0,2 až 2 t fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako fluor,
    8. 8. 5 až 50 t oxidu uhelnatého,
    9. 9. 5 až 10 t amoniaku, nebo
  1. c) zdroj, jehož roční emise jakékoliv další ze znečišťujících látek než znečišťujících látek uvedených v písmenu b) nebo jejich stanovené skupiny uvedené ve zvláštním právním předpisu5) překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) roční emise zjištěné výpočtem z hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení obecného emisního limitu a roční provozní doby zdroje stanovené na úrovni 1000 hodin.

(4) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení ani v odstavci 2 nebo 3, považuje se za malý zdroj.

§ 4

Odkaz § 4

Emisní limity a podmínky provozování zdrojů

(1) Emisní limity a podmínky provozování zdrojů jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení. Součástí podmínek provozu vyjmenovaných zdrojů jsou požadavky na konstrukci a vybavení zdroje nebo na jeho provozování, které emisní limity doplňují nebo nahrazují.

(2) Provozovatelé středních zdrojů uvedených v bodech 1.2., 2.1., 2.2.1., 2.2.2., 3.6., 5.1., 5.2., 6.6., 6.7., 6.9. až 6.13., části II přílohy č. 1 k tomuto nařízení zpracovávají provozní řád, jehož obsah je stanoven ve zvláštním právním předpisu5).

§ 5

Odkaz § 5

Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe

Provozovatelé středních nebo velkých zemědělských zdrojů podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení zpracovávají plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Náležitosti a způsob zpracování plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení.

§ 7

Odkaz

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr životního prostředí:
Ing. Kalaš v. r.

Příloha č. 1

k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.

Kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů

Použitá označení a vysvětlení zkratekČást I

  1. a) vztažné podmínky A pro emisní limit - koncentrace příslušné látky při tlaku 101,325 kPa a teplotě 273,15 K (dále jen „normální podmínky“) v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
  2. b) vztažné podmínky B pro emisní limit - koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
  3. c) vztažné podmínky C pro emisní limit - koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,
  4. d) NO2 - oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
  5. e) TZL - tuhé znečišťující látky,
  6. f) SO2 - oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý, pokud text této přílohy neuvádí jinak,
  7. g) HCl - plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl, vyjma chloru
  8. h) HF - plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako HF,
  9. i) O2R - referenční obsah kyslíku,
  10. j) EL - emisní limit,
  11. k) PAH- polycyklické aromatické uhlovodíky,
  12. l) VOC - těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík.

Závazné podmínky provozu zařízení na spalování odpadních plynů

Platí pro zdroje, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí po 14. srpnu 2002. Pro zdroje, na které bylo vydáno pravomocné stavební nebo jiné obdobné rozhodnutí před 14. srpnem 2002 platí toto ustanovení od 1. ledna 2010.

Všechna, i nouzová, zařízení k likvidaci odpadních plynů se konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

  1. 1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které pracuje jako
    1. a) havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší
    2. b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo
    3. c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.
  1. 2. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.
    1. 2.1. V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem. Spalovací zařízení je vybaveno regulací na stálou optimalizaci poměru stabilizačního paliva, spalovacího vzduchu a odpadního plynu.
    2. 2.2. Spalovací prostor fléry je tepelně izolován.