Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby

§ 2

(1) Všechny odrůdy, hybridy a jejich komponenty (dále jen „odrůdy“) musí před povolením projít předepsanými odrůdovými zkouškami. Žádosti o přijetí odrůdy ke zkouškám a o její povolení podávají pověřené organizace (§ 1 odst. 1) u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „kontrolní ústav“) na tiskopisech, které u něho obdrží.

(2) O přijetí přihlášených nových odrůd do odrůdových zkoušek rozhoduje ministerstvo.

(3) Kontrolní ústav může navrhnout ministerstvu zařadit do odrůdových zkoušek i vhodnou odrůdu, kterou šlechtitel nepřihlásil; o jejím zařazení do zkoušek rozhodne ministerstvo. Šlechtitel takové odrůdy má stejná práva a povinnosti jako přihlašovatel odrůdy.

§ 3

(1) Odrůdovými zkouškami se zjišťují pěstitelské hodnoty odrůdy, dále její samostatnost a šlechtitelská vyrovnanost. Zkoušky provádí kontrolní ústav ve svých odrůdových zkušebnách ve spolupráci s výzkumnými ústavy a za pomoci podniků zpracovatelského průmyslu, zdravotnických a jiných zařízení a podniků, v jejichž zájmu jsou odrůdy šlechtěny a povolovány.

(2) Odrůdové zkoušky u jednoletých rostlin se provádějí zpravidla v průběhu 3 let, u dvou a víceletých rostlin 4 až 5 let, u ovoce, dřevin a jiných vytrvalých rostlin zpravidla 3 let plné užitkovosti. Ministerstvo může dobu provádění odrůdových zkoušek prodloužit nebo zkrátit, popřípadě odrůdu z odrůdových zkoušek vyloučit.

§ 4

V rámci odrůdových zkoušek provede kontrolní ústav přehlídku šlechtitelského materiálu komisí složenou z odborníků příslušných odvětví. Komise zhodnotí výsledky šlechtění a sepíše o tom protokol, který odevzdá kontrolnímu ústavu. Kontrolní ústav vypracuje osvědčení o konečném výsledku zkoušek a jejich souhrnné zhodnocení. Osvědčení obsahuje podrobné údaje a souhrnné zhodnocení všech provedených zkoušek s návrhem na rozhodnutí. Osvědčení s případným návrhem na povolení odrůdy předkládá kontrolní ústav ministerstvu; opis osvědčení zašle přihlašovateli.

§ 5

(1) O povolení nové odrůdy rozhoduje ministerstvo na návrh Státní odrůdové komise; v rozhodnutí též uvede, kdo a jakým podílem je původcem (spolupůvodcem). Nové odrůdy mohou být povoleny jen tehdy, jestliže překonávají užitkovými vlastnostmi jiné povolené odrůdy a jsou pro zemědělskou výrobu potřebné.

(2) O pojmenování a označení povolené odrůdy rozhoduje ministerstvo na základě doporučení Státní odrůdové komise; přihlašovatel může sám navrhnout pojmenování nebo označení. Názvy nových odrůd i jména jejich šlechtitelů zveřejňuje ministerstvo ihned po povolení.

(3) Nově povolené odrůdy se zapisují do státní odrůdové knihy, kterou vede kontrolní ústav. Ministerstvo zveřejňuje každý rok listinu povolených odrůd.

§ 6

(1) Kontrolní ústav provádí po dobu používání povolené odrůdy soustavné její zkoušení. Cílem tohoto zkoušení je zjišťovat stálost a pěstitelskou hodnotu povolené odrůdy. Zjistí-li kontrolní ústav, že pěstitelská hodnota odrůdy poklesla, byla předstižena odrůdou jinou anebo ztratila význam pro národní hospodářství, oznámí to s příslušným odůvodněním ministerstvu, které k návrhu Státní odrůdové komise odejme povolení k dalšímu pěstování odrůdy, popřípadě stanoví dobu, po kterou je dovoleno uvádět do oběhu osivo nebo sadbu odrůdy, jejíž povolení odnímá.

(2) Osivo, sadbu a školkařské výpěstky pro soustavné zkoušení jsou povinni odevzdat kontrolnímu ústavu

1. a) u povolených šlechtěných odrůd šlechtitel provádějící jejich udržovací šlechtění (§ 7 odst. 2),
2. b) u ostatních povolených odrůd organizace pověřená jejich uváděním do oběhu,
3. c) u dovážených odrůd organizace přejímající osivo, sadbu a školkařské výpěstky od podniku zahraničního obchodu,

a to bezplatně v množství, stupních a druzích stanovených ministerstvem.

(3) Kontrolní ústav oznamuje každý rok ministerstvu a organizacím provádějícím udržovací šlechtění (§ 7 odst. 2) výsledky zkoušek prováděných podle odstavce 1.

§ 7

(1) U povolených odrůd šlechtěných, které stanoví ministerstvo, musí být prováděno udržovací šlechtění, jehož účelem je zajistit výkonnost i ostatní vlastnosti, které měla odrůda v době povolení. Ministerstvo může do udržovacího šlechtění zařadit i nešlechtěné povolené odrůdy, které se v takovém případě považují za odrůdy šlechtěné.

(2) Udržovací šlechtění provádějí šlechtitelské a semenářské podniky, popřípadě jiné organizace, které touto činností pověří ministerstvo.

§ 8

Kontrolní ústav soustavně sleduje a prověřuje ve výrobních oblastech výkonnost jednotlivých povolených odrůd a podle výsledků, ve spolupráci s výrobními zemědělskými správami navrhuje ministerstvu stanovit pěstitelské oblasti, v nichž výrobní podmínky zaručují nejlepší výkonnost jednotlivých odrůd (tzv. odrůdová rajonizace). Ministerstvo rozhodne po projednání návrhu ve Státní odrůdové komisi. Při vyhlášení pěstitelské oblasti zároveň stanoví, které odrůdy se mají v těchto oblastech pěstovat.

§ 9

(1) Vyhlášená rajonizace je podkladem pro zpracování plánu výroby osiva a sadby, distribuce uznaného osiva a sadby a pro plánování jejich obměn v zemědělských organizacích. Při povolení nových odrůd vyhlašuje ministerstvo současně jejich rajonizaci. Zemědělské organizace jsou povinny se řídit vyhlášenou rajonizací.

(2) Ministerstvo může v odůvodněných případech povolit výjimku z vyhlášené rajonizace.

§ 10

(1) Za vyšlechtění nové odrůdy přísluší po jejím povolení původcům (spolupůvodcům) jednorázová odměna. Původcům (spolupůvodcům) nových odrůd, s výjimkou okrasných rostlin, přísluší kromě jednorázové odměny též roční odměna za předpokladu, že splní při provádění udržovacího šlechtění podmínky stanovené směrnicemi ministerstva. U okrasných rostlin rozhoduje o přiznání roční odměny původcům (spolupůvodcům) ministerstvo na návrh Státní odrůdové komise.

(2) Jednorázová odměna může být přiznána též za zlepšení vyhledaných a vyzkoušených odrůd krajových nebo zahraničních po jejich zapsání do státní odrůdové knihy.

(3) Za plnění úkolů v udržovacím šlechtění stanovených směrnicemi ministerstva může být přiznána roční odměna i jiným pracovníkům, kteří provádějí toto šlechtění.

(4) Odměny příslušejí původcům (spolupůvodcům) nové povolené odrůdy jen tehdy, odevzdají-li bezplatně šlechtitelskou dokumentaci Sdružení šlechtitelských a semenářských podniků a dodají-li všechen vyšlechtěný materiál za platné ceny šlechtitelskému a semenářskému podniku určenému Sdružením těchto podniků.

§ 11

Jednorázová odměna

(1) Jednorázovou odměnu pro původce (spolupůvodce) stanoví k návrhu Státní odrůdové komise ministerstvo, a to nejvýše částkou 20 000 Kčs za jednu novou odrůdu podle jejího hospodářského významu, možnosti uplatnění v praxi a očekávaného hospodářského výsledku po jejím zavedení do praxe s přihlédnutím k pracnosti a obtížnosti vyšlechtění nové odrůdy. Po určení odměny, je-li vyšší než 1000 Kčs, se vyplatí původcům (spolupůvodcům) pouze polovina stanovené odměny; druhá polovina odměny se vyplatí teprve po 5 letech, jestliže podle vyjádření Státní odrůdové komise se odrůda skutečně v praxi osvědčila a dostavil se očekávaný hospodářský výsledek. Zjistila-li Státní odrůdová komise, že hospodářský výsledek je menší, popřípadě větší, než se předpokládalo při původním určení odměny, může ministerstvo k návrhu Státní odrůdové komise druhou polovinu odměny úměrně snížit, popřípadě zvýšit, pokud odměna byla stanovena částkou nižší, než je její horní hranice.

(2) Ze stanovené jednorázové odměny pro původce (spolupůvodce) za vyšlechtění povoleného hybridu (např. kukuřice, máku) připadá u liniového šlechtění 50 % původci (spolupůvodcům) komponentů hybridu a 50 % původci (spolupůvodcům), který zjistil a vypracoval rodokmen (strukturální vzorec) povoleného hybridu; u jiných způsobů tvorby hybridu nebo odrůd vzniklých syntetickou populací se jednorázová odměna rozdělí podle zásluhy původců (spolupůvodců).

(3) Za zlepšení vyhledaných a vyzkoušených odrůd krajových nebo zahraničních (§ 10 odst. 2) může být přiznána jednorázová odměna, a to u zlepšených odrůd krajových nejvýše do 30 % a u zlepšených odrůd zahraničních nejvýše do 10 % odměny určené pro původce (spolupůvodce) nové odrůdy (odstavec 1), podle stupně pracovního úsilí vynaloženého na zlepšení vyhledané a vyzkoušené odrůdy. O zálohovém vyplácení a o rozdělení odměny u zahraničních odrůd platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.

(4) Poskytnutá odměna se nevrací.

§ 12

Roční odměna původcům (spolupůvodcům)

(1) Roční odměna se určí podle výměry ploch běžného pěstování nově povolenou odrůdou osetých nebo osázených a zjištěných ministerstvem. Pokud by u některých plodin nebyly plochy běžného pěstování zjišťovány, určí se plocha běžného pěstování podle výměry množitelské plochy.

(2) Roční odměnu a její výši určí ministerstvo podle sazeb a za podmínek dohodnutých s ministerstvem financí. Roční odměna za nově povolenou odrůdu může činit v jednom roce nejvýše 10 000 Kčs.

(3) Roční odměna se poskytuje po dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po udělení povolení.

(4) Za nové odrůdy, s výjimkou okrasných rostlin, které byly povoleny přede dnem účinnosti této vyhlášky, může být u odrůd určených ministerstvem poskytována roční odměna za léta, která zbývají do uplynutí doby 15 let počítaných od roku následujícího po udělení povolení. Ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé platí tu obdobně.

§ 13

Mimořádná odměna

Ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v případech, kdy byly splněny při vyšlechtění nové povolené odrůdy nebo při zlepšení povolených odrůd jím vyhlášené podmínky, přiznat mimořádnou odměnu až do výše 50 000 Kčs. V těchto případech nemůže být již přiznána odměna podle jiných předpisů.

§ 14

(1) Výrobou osiva, popřípadě sadby povolených odrůd jsou pověřeny, a to u

1. a) obilnin, luskovin, olejnin a přadných rostlin, jetelovin, travin, jednoletých pícnin a brambor
   1. 1. šlechtitelské a semenářské podniky (elity a následující stupně množení, u sadby brambor jen do stupně M 2 – ČSN 46 0311),
   2. 2. zemědělské nákupní a zásobovací podniky (poslední stupně množení, u sadby brambor počínaje stupněm M 3 – ČSN 46 0311),

1. b) všech stupňů množení semenných okopanin, zelenin, květin, jahodníku, ovocných stromků a keřů a vinné révy, kořeninových rostlin s výjimkou papriky - šlechtitelské a semenářské podniky,
2. c) kořeninové papriky - Karpatia, národní podnik, Nové Zámky,
3. d) léčivých rostlin - Léčivé rostliny, národní podnik, Zbraslav,
4. f) tabáku - Československý tabákový průmysl, národní podnik, Kutná Hora.

(2) V případě potřeby si zajišťují organizace uvedené v odstavci 1, s výjimkou šlechtitelských a semenářských podniků, výrobu osiva a sadby hospodářskými smlouvami s jinými zemědělskými organizacemi, především s těmi, které výrobní zemědělské správy prohlásily za semenářská hospodářství.

(3) Výrobní zemědělské správy mohou za semenářská hospodářství prohlásit zemědělské organizace, které

1. a) jsou v oblastech s vhodnými půdními a klimatickými podmínkami pro pěstování plodin k výrobě osiva a sadby,
2. b) mají potřebný počet pracovníků k řádnému a včasnému provedení všech prací v agrotechnických lhůtách,
3. c) mají vhodné skladovací prostory, popřípadě speciální zařízení a dostatečný počet strojů,
4. d) mohou účelně zaměřit rostlinnou výrobu převážně na výrobu osiva a sadby.

(4) Prohlašuje-li výrobní zemědělská správa podle odstavce 3 za semenářské hospodářství organizaci, kterou sama neřídí, činí tak vždy v dohodě s orgánem, který tuto organizaci řídí.

§ 15

Zemědělské organizace, které samy nebo na základě hospodářských smluv vyrábějí osivo a sadbu povolených odrůd, jsou povinny

1. a) vybrat pro výrobu osiva a sadby nejvhodnější pozemky,
2. b) provést osev (výsadbu) v rozsahu stanoveném smlouvou,
3. c) věnovat porostům na plochách použitých k výrobě osiva a sadby po celou dobu vegetace největší péči, zejména včas a co nejlépe tyto plochy obdělávat a soustavně odplevelovat, zbavovat porosty slabých a chorobami napadených rostlin a rostlin cizích druhů a odrůd, jakož i hubit škůdce,
4. d) přednostně, ve správné biologické zralosti, sklidit ze smluvních ploch osivo a sadbu.

§ 16

(1) Rozsah výroby osiva a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů určuje ministerstvo, které pověřeným organizacím stanoví každoročně výrobní úkoly podle jednotlivých plodin.

(2) Výroba sadby brambor se smí provádět jen v sadbových oblastech určených ministerstvem. V rámci těchto oblastí ministerstvo za účelem soustavného zlepšování kvality sadby brambor činí opatření, aby postupně všechny plochy určené k výrobě brambor byly osázeny zdravou sadbou.

§ 17

Osivo ovocných stromů

(1) Výrobou osiva pro pěstování generativních ovocných podnoží jsou pověřeny šlechtitelské a semenářské podniky. Osivo získávají buď z vlastních stromů vhodných ušlechtilých odrůd nebo z jimi vybraných a registrovaných stromů ušlechtilých odrůd i planých stromů jiných pěstitelů.

(2) Pěstitelé registrovaných stromů jsou povinni přenechat za úplatu šlechtitelským a semenářským podnikům ovoce z těchto stromů v množství potřebném k plánované výrobě osiva.

§ 18

Podnože pro ovocné, révové a okrasné výpěstky, rouby a řízky

Výrobou ovocných, révových a okrasných podnoží (dále jen „podnože“) a roubů a řízků ovocných stromů, keřů a vinné révy jsou pověřeny šlechtitelské a semenářské podniky. Podnože vyrábějí tyto podniky samy, popřípadě uzavírají o jejich výrobě hospodářské smlouvy s jinými zemědělskými organizacemi. Rouby a řízky pěstují ve svých matečných sadech a vinicích, popřípadě je získávají hospodářskou smlouvou od jiných organizací. Šlechtitelské a semenářské podniky jsou povinny provádět ve svých matečných sadech a vinicích soustavnou selekci.

§ 19

Ovocné stromky, keře a révové sazenice

(1) Výrobou ovocných stromků, keřů a sazenic vinné révy jsou pověřeny šlechtitelské a semenářské podniky; v případě potřeby zajišťují si výrobu hospodářskými smlouvami s jinými zemědělskými organizacemi.

(2) Kromě organizací uvedených v odstavci 1 mohou pro vlastní potřebu vyrábět ovocné stromky, keře a sazenice vinné révy

1. a) zemědělské organizace specializované na tržní výrobu ovoce a vinných hroznů po předchozím souhlasu výrobní zemědělské správy za podmínky, že dodrží předepsaná technologická opatření a ustanovení technických norem,
2. b) výzkumné ústavy, výzkumné stanice a odrůdové zkušebny kontrolního ústavu v rozsahu odpovídajícím jejich vědeckovýzkumným a zkušebním úkolům,
3. c) zahradnické školy v rozsahu nejvýše 0,25 ha ročního školkování ovocných podnoží a řízků a vinařské školy v rozsahu nejvýše 0,05 ha ročně vyškolkovaných štěpovanců nebo řízků,
4. d) zemědělské školy všech stupňů nejvýše 0,05 ha ročního školkování ovocných podnoží a řízků a 0,01 ha révových štěpovanců nebo řízků,
5. e) mičurinské kroužky nejvýše v rozsahu 0,01 ha ročního školkování ovocných podnoží a řízků.

(3) Organizace a mičurinské kroužky uvedené v odstavci 2 smějí pěstovat ovocné stromky, keře a sazenice vinné révy výhradně pro vlastní účelovou potřebu; jejich zcizování je zakázáno.

§ 20

Chmelová sáď a kořenáče

Výrobou chmelové sádě a kořenáčů je pověřeno Chmelařství, národní podnik v Žatci (dále jen „Chmelařství“). Chmelařství uzavírá na výrobu chmelové sádě a kořenáčů hospodářské smlouvy se zemědělskými organizacemi, které ministerstvo k návrhu Chmelařství prohlásí za chmelařská hospodářství.

§ 21

Stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků

Při stanovení úkolů plánu zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků zemědělským organizacím, které uzavřely s pověřenými organizacemi hospodářské smlouvy na výrobu osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, se přihlíží k rozsahu výrobních úkolů, které tyto organizace převzaly na základě této hospodářské smlouvy.

§ 22

(1) Organizace pověřené výrobou osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků jsou povinny v rámci uznávacího řízení přihlásit kontrolnímu ústavu ve lhůtách jím stanovených k přehlídkám všechny porosty, z nichž osivo, sadba včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky podléhají tomuto řízení. K přehlídkám přihlašují pověřené organizace též svoje ovocné semenné a matečné roubové ovocné stromy, keře a keře selektovaných vinic, jakož i všechny odrůdy v posledním roce udržovacího šlechtění.

(2) Přihlášky ve všech rubrikách řádně vyplněné podávají pověřené organizace na tiskopisech, které obdrží od kontrolního ústavu; jsou povinny učinit též opatření, aby vyrobené osivo, sadba včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky mohly být včas převzaty, vyčištěny, vytříděny a odebrány z nich vzorky.

(3) Přihlášku k provedení přehlídky může pověřená organizace z důvodů uvedených v technické normě odvolat.

§ 23

(1) Kontrolní ústav v rámci uznávacího řízení

1. a) včas provede přehlídku přihlášených porostů, stromů a vinic, při níž podle zásad stanovených technickými normami hodnotí porosty, stromy a vinice,
2. b) odebere z každé přihlášené partie vzorky vytříděného osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a posoudí jejich hodnotu.

(2) O výsledku přehlídky vydá kontrolní ústav na předepsaných tiskopisech a ve lhůtách stanovených v technických normách osvědčení, které doručí pověřené organizaci.

(3) Na osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky vyhovující technickým normám vydá kontrolní ústav uznávací list, štítek (návěsku) a plombu na obal.

§ 24

Uznané osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky lze používat k osevu (výsadbě) pouze ve vegetačním období bezprostředně následujícím po jejich sklizni. Uvádět je do oběhu pro použití v pozdějších vegetačních obdobích lze jen se souhlasem kontrolního ústavu, který jej udělí po novém přezkoušení a zjištění, že mají jakost předepsanou technickými normami.

§ 25

Uznávání osiva a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků provádí kontrolní ústav bezplatně. Za ostatní přehlídky, zkoušky, rozbory a jiné úkony účtuje kontrolní ústav poplatky, jejichž výši stanoví ministerstvo.

§ 26

(1) Ministerstvo určuje podle bilancí potřeby osiva a sadby na jednotlivá léta, zda lze uvádět do oběhu obchodní osivo a sadbu a jaké jeho množství jsou zemědělské nákupní a zásobovací podniky povinny připravit.

(2) Jako obchodní osivo a sadbu povolí kontrolní ústav osivo a sadbu, které byly řádně vyčištěny a při zkoušení vykázaly alespoň hodnoty stanovené technickými normami pro nejnižší jakostní třídu.

(3) Pro používání obchodního osiva a sadby k osevu (výsadbě) platí obdobně ustanovení § 24.

§ 27

(1) Obchodní osivo a sadbu zajišťují zemědělské nákupní a zásobovací podniky, a to z tržního zboží získaného z ploch, které kontrolní ústav při uznávacím řízení zamítl, a z ploch běžného pěstování, které vykazovaly takové vlastnosti, že skýtají záruku výroby osiva a sadby alespoň v hodnotě nejnižší jakostní třídy stanovené technickými normami.

(2) Za účelem zajištění jakostního obchodního osiva a sadby jsou zemědělské nákupní a zásobovací podniky povinny připravit osivo a sadbu především z ploch, které kontrolní ústav při uznávacím řízení zamítl, avšak v osvědčení označil za způsobilé pro sklizeň na přípravu obchodního osiva a sadby. Kontrolní ústav předá zemědělskému nákupnímu a zásobovacímu podniku ve stanoveném termínu osvědčení o výsledku přehlídky těchto ploch. Zemědělské nákupní a zásobovací podniky jsou též samy povinny vyhledávat plochy z běžného pěstování vhodné pro obchodní osivo a sadbu a zajistit, aby tržní zboží vyrobené na takových plochách bylo po nákupu zvlášť uskladněno.

(3) Po přečištění uskladněného tržního zboží požádá zemědělský nákupní a zásobovací podnik kontrolní ústav o jeho přezkoušení. Kontrolní ústav odebere z připraveného tržního zboží vzorky, přezkouší je, a vykazuje-li osivový a sadbový materiál hodnoty uvedené v § 26 odst. 2, povolí je jako obchodní osivo a sadbu.

§ 28

Uvádění osiva a sadby do oběhu

(1) Do oběhu lze uvádět jen osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky, které byly uznány, popřípadě povoleny kontrolním ústavem.

(2) Osivo a sadbu do dalšího množení, sadbu jahodníku, ovocné stromky a keře a sazenice révy vinné mohou uvádět do oběhu šlechtitelské a semenářské podniky. Osivo a sadbu do běžného pěstování mohou uvádět do oběhu zemědělské nákupní a zásobovací podniky. Chmelovou sáď a kořenáče může uvádět do oběhu pouze Chmelařství.

(3) Kromě organizací uvedených v odstavci 2 mohou uvádět do oběhu osivo, sadbu a školkařské výpěstky jen organizace, které touto činností pověří ministerstvo.

(4) Osivo a sadba se musí dodávat v uzavřených obalech opatřených předepsanými vyplněnými štítky (návěskami) a plombami s výjimkou prodeje v drobném, který lze provádět z otevřeného obalu. Sadba brambor se může při nedostatku pytlů dodávat výjimečně volně ložená.

(5) Osiva zelenin a květin mohou být dodávána v drobném spotřebitelském balení (pestré sáčky).

§ 29

Odpovědnost za osivové hodnoty při dodávkách osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků

(1) Organizace, která dodává osivo, sadbu včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařské výpěstky odpovídá za pravost druhu a odrůdy a za jejich předepsanou jakost, jakož i za to, že na ně byl vydán uznávací list, popřípadě u obchodního osiva a sadby povolovací list.

(2) Kontrolní ústav prověřuje, jak organizace pověřená výrobou osiva, sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, popřípadě zemědělská organizace, která je na základě hospodářské smlouvy vyrábí, plní své povinnosti při jejich přípravě a dodávce.

(3) Za účelem zjištění pravosti druhu a odrůdy uznaných osiv a sadby včetně chmelové sádě a kořenáčů a školkařských výpěstků, osiva a sadby z dovozu a pro vývoz provádí kontrolní ústav skleníkové, laboratorní a polní vegetační zkoušky v rozsahu, který určí ministerstvo.

§ 30

Vlastní osivové fondy

(1) Zemědělské organizace jsou povinny osivo a sadbu vyrobené z vlastní sklizně si ponechat, řádně je vyčistit, odděleně uskladnit, dát přezkoušet na klíčivost a čistotu, řádně je ošetřovat až do doby výsevu (výsadby) a před setím (výsadbou) řádně namořit. Přezkušování hodnot osiva a sadby vyrobené zemědělskými organizacemi pro vlastní potřebu organizuje výrobní zemědělská správa.

(2) Výrobní zemědělské správy dozírají, aby jimi řízené zemědělské organizace plnily řádně povinnost vyrábět a ponechat si osivo a sadbu z vlastní sklizně pro vlastní potřebu včetně přiměřených rezerv pro náhradní osev (výsadbu) a kontrolují, zda osivo a sadba byly přezkoušeny na klíčivost a čistotu a zda se s osivovými (sadbovými) fondy řádně hospodaří; dále dbají i o to, aby těchto fondů nebylo použito k jiným účelům než osevu (výsadbě). Stejné povinnosti mají orgány a organizace, které řídí ostatní zemědělské organizace.

§ 31

Plánovitá obměna osiv a sadby

(1) Za účelem zvyšování hektarových výnosů jsou zemědělské organizace povinny provádět v obdobích, v rozsahu a způsobem, které určuje ministerstvo, plánovitou obměnu vlastních osivových a sadbových fondů.

(2) Potřebu osiv a sadby mimo plánovitou obměnu jsou všechny zemědělské organizace povinny si krýt z vlastních osivových (sadbových) fondů.

(3) Požadavky osiv a sadby pro plánovitou obměnu předkládají výrobní zemědělské správy a držitelé fondů osiv a sadby ministerstvu ve lhůtách jim určených.