Vyhláška Státní plánovací komise o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů

Příloha č. 2

Příklady výpočtu průměrného výdělku*)

V případech, kdy rozvržení pracovní doby s jedním nebo více volnými dny v průběhu čtyř týdnů bylo zavedeno během kalendářního roku, z něhož se má průměrný výdělek zjišťovat, přicházejí v úvahu zejména tyto způsoby výpočtu:

Počítání podle hodinového výdělku

Od celkového výdělku v minulém roce se odečtou náhrady mzdy. Tento výsledek se dělí počtem skutečně odpracovaných hodin zvýšeným o hodiny zameškané pro neomluvenou nepřítomnost v práci a sníženým o přesčasové hodiny a o rozdíl mezi počtem hodin odpracovaných v období před zkrácením pracovní doby a počtem hodin, které by pracovník odpracoval za týchž podmínek ve stejném období v běžném roce. Dostane se tak průměrný hodinový výdělek.

1. Příklad:

Ke zkrácení týdenní pracovní doby na 44 hodin došlo v organizaci k 1. 9. 1965. U pracovníka byl zjištěn po odpočtu náhrad a včetně mzdového vyrovnání celkový roční výdělek ve výši 13 248 Kčs. Pracovník skutečně odpracoval v roce 1965 celkem 1624 hodin, z toho do zkrácení pracovní doby 920 hodin vzhledem k tomu, že byl nemocen, a po zkrácení pracovní doby zbývající 704 hodiny. Protože prvých 920 hodin odpracoval při 46 hodinové týdenní pracovní době, je třeba tento počet hodin snížit tak, že se na každých 46 odpracovaných hodin odečtou 2 hodiny, tj. rozdíl mezi 46 a 44 hodinami. V daném případě se tedy 920 dělí 46 a násobí dvěma. Výsledek, tj. 40 hodin, se odečte od 920 hodin, a zbývajících 880 hodin se sečte s hodinami odpracovanými po zkrácení pracovní doby. Takto zjištěným počtem hodin se dělí celkový dosažený výdělek 13 248 Kčs, což činí 8,36 Kčs za hodinu.

Průměrný výdělek za jeden pracovní den se zjistí tak, že se tento hodinový výdělek vynásobí počtem pracovních hodin připadajících na 4 týdny a dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období. Při režimu pracovní doby se 46 hodinovým pracovním týdnem a s jedním volným dnem (zpravidla sobota) se hodinový výdělek násobí 184 a dělí 23. Při 44 hodinovém pracovním týdnu s pracovním režimem dvou volných dnů se hodinový výdělek násobí 176 a dělí 22, při 43 hodinovém pracovním týdnu s třemi volnými dny se násobí 172 a dělí 21, při 42 hodinovém pracovním týdnu s třemi volnými dny se násobí 168 a dělí 21 a při 40 hodinovém pracovním týdnu se násobí 160 a dělí 20.

Počítání podle odpracovaných směn

Od celkového výdělku vyplaceného pracovníku za minulý rok se odečtou náhrady mzdy. Výsledek se dělí počtem skutečně odpracovaných směn zvýšeným o počet směn zameškaných pro neomluvenou nepřítomnost v práci a sníženým o počet dnů pracovního volna, které je pracovníku poskytováno v běžném roce ve srovnatelném období (a které v předchozím roce neměl).

Počítání s použitím přepočítacího koeficientu

Tento koeficient vyplývá z poměru počtu pracovních dnů daného pracovním režimem k počtu všedních dnů (tj. obecných pracovních dnů mimo neděle a svátky).

Při jednom volném dnu (volné sobotě) v rámci čtyř týdnů je to poměr 23:24 směnám, tj. 0,96; při dvou volných dnech 22:24 směnám, tj. 0,91; při třech volných dnech 21:24 směnám, tj. 0,87, při čtyřech volných dnech 20:24 směnám, tj. 0,83.

Počet skutečně odpracovaných dnů, včetně dnů zameškaných pro neomluvenou nepřítomnost v práci v rozhodném období za dobu před zavedením nového režimu pracovní doby, se násobí tímto koeficientem, čímž je proveden přepočet dnů na nový pracovní režim. K takto přepočtenému počtu pracovních dnů se připočtou dny odpracované po zavedení nového režimu pracovní doby zvýšené o dny neomluvené nepřítomnosti v práci. Výdělek za rozhodné období se dělí celkovým součtem takto zjištěných pracovních dnů.