Zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²⁰) a upravuje podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich kontrolu a sankce.

§ 2

Geologické práce

(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje

1. a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
2. b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
3. c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
4. d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,
5. e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,¹)
6. f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,
7. g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí,
8. h) zjišťování a ověřování geologických a hydrogeologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení pro ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur²¹).

(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.

(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu

1. a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
2. b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů,^1a) pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,
3. c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí ložiska.

(5) Členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

(6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.

§ 3

Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti

(1) Geologické práce

1. a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti,
2. b) prováděné se zásahem do pozemku,
3. c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy

jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).

(2) Geologické práce, které nespadají do prací uvedených v odstavci 1, jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat

1. a) vědecké ústavy,^1b) vysoké školy,^1c) střední školy, vyšší odborné školy^1d) a muzea^1e) při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů,
2. b) Česká geologická služba.

(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. Ministerstvo může rozhodnutí o odborné způsobilosti zrušit tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě. Postup při uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se řídí zvláštním právním předpisem.^2c)

(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů^2a) a bezúhonnost.^2b) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U žadatelů s více než desetiletou odbornou praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru. K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními sdruženími. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

(6) Osvědčení odborné způsobilosti se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, pokud prokáže, že

1. a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
2. b) je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(7) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 je tato osoba povinna předložit ministerstvu před zahájením těchto činností. O nesplnění požadavků pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy doklady o splnění podmínek podle odstavce 6.

§ 3a

Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací podle § 3 odst. 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Ministerstvo o žádosti o vydání osvědčení rozhodne ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení žádosti.

§ 4

Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti,^3a) (dále jen „zadavatel“).

(2) Žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje

1. a) návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km² a 1 : 50 000 nad 50 km², s výpočtem plošného obsahu území, a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,
2. b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu,
3. c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území,
4. d) údaje o žadateli^2b) a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti,
5. e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se o stanovení průzkumného území žádá,
6. f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,
7. g) rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním předpisem,^3b) musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.^3c)

(3) V řízení o stanovení průzkumného území ministerstvo posuzuje bezúhonnost žadatele, která se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.

(5) Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas udělí osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, pokud tato osoba prokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem.

(6) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.

(7) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku^3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.

(8) Pro žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry^3e) platí obdobný postup jako pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů.

(9) Pokud se v průběhu platnosti stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.

(10) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost bylo stanovení tohoto území provedeno, jsou veřejně přístupné.

§ 4a

(1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska.

(2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon^4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.

(3) Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.

(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km².

(5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že

1. a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem,
2. b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních právních předpisů^3b) jiné osobě než žadateli,
3. c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti,
4. d) u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost,
5. e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.

(6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.

(7) Dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území lze prodloužit, jestliže stanovená lhůta není dostatečná k ukončení činnosti, která je předmětem rozhodnutí, a činnost byla vykonávána v souladu s rozhodnutím.

§ 4b

Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum

(1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km² stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km².

(2) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je za první rok splatný do tří měsíců od začátku platnosti stanovení průzkumného území, pro další léta vždy v ročním intervalu od začátku platnosti stanovení průzkumného území.

(3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše byla stanovena podle odstavce 1, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li průzkumné území na území více obcí, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch průzkumného území nacházejících se na území jednotlivých obcí.

§ 4c

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.⁵)

§ 4d

(1) V souladu s právními předpisy Evropských společenství^5a) oznámí ministerstvo příjem žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu nebo svůj podnět v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“). V oznámení stanoví lhůtu, ve které je možné podat konkurenční žádost. Tato lhůta nesmí být kratší než 90 dní a začíná běžet prvním dnem po dni zveřejnění oznámení v Úředním věstníku. Správní řízení je zahájeno dnem následujícím po dni uplynutí lhůty stanovené podle tohoto odstavce.

(2) V oznámení podle odstavce 1 ministerstvo dále uvede označení právního předpisu, podle kterého povede správní řízení, území, které je předmětem žádosti, a navrženou dobu platnosti průzkumného území.

(3) V případě dvou nebo více žádostí o stanovení průzkumného území rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k technické a finanční způsobilosti žadatele, navrženému způsobu průzkumu nebo vyhledávání na území, které je předmětem žádosti, a k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů.

(4) Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje, pokud žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu podá zadavatel, kdy alespoň jedna hranice navrhovaného průzkumného území je společná s průzkumným územím, k němuž již bylo vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro ropu nebo hořlavý zemní plyn, a to žadateli nebo jiné osobě. Pokud je stanoveno průzkumné území jiné osobě než žadateli, vyzve ji ministerstvo, aby se v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě vyjádřila k podané žádosti nebo podala konkurenční žádost. Pokud je podána konkurenční žádost, rozhodne ministerstvo o stanovení průzkumného území na základě posouzení, který ze žadatelů je schopen zajistit získání nejúplnějších geologických informací a nejlepší ochranu zákonem chráněných zájmů.

§ 4e

(1) Průzkumné území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu se rozhodnutím stanoví na dobu, která je nezbytně nutná k výkonu geologických prací, a pro území, které nepřesahuje rozlohu odůvodněnou nejvhodnějším výkonem geologických prací z technického a ekonomického hlediska.

(2) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo zemního plynu mohou být podmínky stanoveny z důvodu

1. a) zajištění obrany státu,
2. b) zajištění veřejného pořádku,
3. c) ochrany veřejného zdraví,
4. d) zajištění bezpečnosti dopravy,
5. e) ochrany životního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů,
6. f) ochrany zájmů státní památkové péče^5b) nebo ochrany archeologického dědictví,^5c)
7. g) zajištění bezpečnosti zařízení a zaměstnanců,
8. h) ochrany ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu a jejich racionálního využívání,
9. i) zajištění příjmů veřejných rozpočtů spojených se stanovením průzkumného území.

(3) Zjistí-li ministerstvo, že účelu, pro který bylo průzkumné území stanoveno, bylo dosaženo ještě před uplynutím platnosti příslušného rozhodnutí, může dobu jeho platnosti v odůvodněných případech zkrátit.

§ 4f

V souladu s právem Evropských společenství^5a) poskytuje ministerstvo příslušným orgánům Evropských společenství informace týkající se vyhledávání a průzkumu ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, včetně informací o volně přístupných zeměpisných oblastech pro vyhledávání a průzkum ropy nebo hořlavého zemního plynu, o udělených povoleních a jejich držitelích a o zjištěných a předpokládaných zásobách těchto surovin nacházejících se na území České republiky. Ministerstvo nezveřejňuje informace, které mají povahu obchodního tajemství.

§ 4g

(1) Účelem vyhledávání a průzkumu pro umístění úložiště oxidu uhličitého je poskytnout údaje pro popis a posouzení vhodnosti plánovaného úložného komplexu²²) z hlediska ukládání oxidu uhličitého.

(2) Kritéria pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti, která jsou nezbytná pro zpracování závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu úložiště oxidu uhličitého a úložného komplexu, jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu.

(3) Během doby platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území nelze povolit využití plánovaného úložného komplexu, které by bylo v rozporu s účelem zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, zejména takové, které by mohlo vést k úniku oxidu uhličitého z případného budoucího úložiště nebo k narušení jeho bezpečnosti.

(4) Kromě náležitostí uvedených v § 4 odst. 2 obsahuje žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum úložišť oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách návrh monitorování vtláčecích zkoušek.

(5) V řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum přeshraničních úložišť oxidu uhličitého spolupracuje ministerstvo s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.