§ 6
změněno 1. 1. 2000 zákonem 183/1999 Sb.
§ 6 Náhrada výdajů spojená s přepravou osobních věcí (1) Zaměstnavatel může uhradit zaměstnanci poskytnout náhradu prokázaných prokazatelně vynaložených výdajů spojených s přepravou jeho osobních věcí, popřípadě i osobních věcí jeho rodinných příslušníků do místa výkonu práce a zpět do výše nákladů za přepravu, jejíž způsob. Způsob přepravy určí zaměstnavatel. Náhrada podle věty první se poskytuje ve výši ceny přepravy osobních věcí do těchto limitů včetně obalu: oblast limit v kg podle rodinného stavu zaměstnance svobodný ženatý evropské země 450 600 mimoevropské země 550 800 (2) Limit podle odstavce 1 se zvýší o 100 kg na každé dítě. (3) Pokud přepravce osobních věcí určí úhradu za přepravu v objemových jednotkách, použije se přepočítací poměr 1 m3 = 200 kg. (4) Zaměstnavatel může v jím uznané výši uhradit v souvislosti s přepravou osobních věcí podle odstavců odstavce 1 a 2 zaměstnanci i prokazatelně vynaložené výdaje za a) pořízení přepravního obalu, b) správní poplatky spojené s přepravou, c) pojistné spojené s přepravou přepravovaných osobních věcí. (53) Náhrada podle odstavců 1, 2 a 4 2 se poskytuje v měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, které se mu nahrazují. Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k dispozici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.