Zákon o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje přijímání některých opatření při vývozu nebo dovozu výrobků, jakož i licenční řízení pro vydávání úředních povolení k vývozu nebo dovozu výrobků.

§ 2

Tímto zákonem není dotčeno uplatňování opatření podle zvláštních právních předpisů¹) z jiných důvodů, než které upravuje tento zákon.

§ 3

Opatřením při vývozu nebo dovozu výrobků (dále jen „opatření“) se rozumí

1. a) ochranné opatření, jímž je
   1. 1. množstevní omezení vývozu nebo dovozu,
   2. 2. zákaz vývozu nebo dovozu,
   3. 3. úprava cel nebo celních sazeb,
   4. 4. dovozní přirážka,
   5. 5. dovozní depozitum,
   6. 6. omezení nebo zákaz tranzitu,²)
   7. 7. jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky České republiky,

1. b) jiné opatření, jímž je
   1. 1. sledování vývozu nebo dovozu,
   2. 2. úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících obchod s příslušným státem.

§ 4

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) dovozem propuštění výrobků do celního režimu volného oběhu,³) nestanoví-li tento zákon jinak,
2. b) množstevním omezením vývozu nebo dovozu stanovení množství výrobků, které je možno vyvézt nebo dovézt ve stanoveném období,
3. c) dovozní přirážkou peněžní částka vybíraná při dovozu výrobků a stanovená procentem z celní hodnoty,
4. d) dovozním depozitem peněžní částka, která se skládá bezúročně při dovozu ve stanovené výši a na stanovenou dobu,
5. e) omezením tranzitu výrobků stanovení množství výrobků nebo dopravních prostředků anebo způsobu či směru dopravy výrobků přes území České republiky,
6. f) domácím výrobním odvětvím domácí výrobci obdobných⁴) nebo přímo soutěžících výrobků jako celek nebo alespoň ti výrobci, jejichž společná výroba obdobných nebo přímo soutěžících výrobků tvoří více než 50 % celkové domácí výroby těchto výrobků,
7. g) přímo soutěžícím výrobkem výrobek, který není totožný s výrobkem obdobným, ale je možno jej užít pro stejný účel a pro plnění stejných funkcí a vzhledem k jeho ceně může být náhradou za výrobek dovážený,
8. h) vážnou újmou významné poškození domácího výrobního odvětví,
9. i) hrozbou vážné újmy situace, ze které je možný bezprostřední vznik vážné újmy.

§ 5

(1) Opatření může být přijato na základě závěrů šetření provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) nebo jiným postupem podle tohoto zákona a v souladu s mezinárodní smlouvou,⁵) kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

(2) Opatření musí být přijato, vyplývá-li povinnost přijmout opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

§ 6

Opatření podle tohoto zákona lze uplatnit z důvodu ochrany

1. a) před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví (dále jen „zvýšené dovozy“),
2. b) před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin,
3. c) nově se rozvíjejících výrobních odvětví,
4. d) před nedovolenými překážkami obchodu, nebo
5. e) dalších zájmů státu.

§ 7

(1) Opatření je možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existují okolnosti, které byly důvodem k jeho zavedení.

(2) Na tentýž výrobek nelze ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných opatření podle tohoto zákona.

§ 8

Sledování dovozu nebo vývozu

(1) Jestliže dovoz určitého výrobku dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, nebo v případech, kdy to vyžadují zájmy České republiky nebo kdy to vyžaduje mezinárodní smlouva,⁵) předloží ministerstvo vládě České republiky (dále jen „vláda“) návrh na přijetí nařízení vlády pro sledování dovozu nebo vývozu tohoto výrobku.

(2) Pokud není stanoveno jinak, skončí platnost opatření spočívající ve sledování dovozu výrobku, jehož dovoz dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, uplynutím 18 měsíců ode dne, kdy bylo toto opatření uplatněno.

§ 9

Podmínky přijetí ochranného opatření

Vláda může nařízením přijmout ochranné opatření, pokud se výrobek dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit

1. a) vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, nebo
2. b) vážnou poruchu v některém odvětví hospodářství nebo obtíže, které by mohly vyvolat vážné zhoršení hospodářské situace v některém regionu České republiky.

§ 10

Podnět k zahájení šetření

(1) Fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „navrhovatel“) může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem přijetí opatření k ochraně určitého domácího výrobního odvětví před zvýšenými dovozy (dále jen „šetření“).

(2) Podnět se podává v písemné formě a musí obsahovat

1. a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
2. b) podrobný popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,⁶)
3. c) podrobný popis obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyráběného v České republice (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,
4. d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící ve vztahu k výrobku dováženému,
5. e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu dováženého výrobku,
6. f) doklad o podpoře podnětu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
7. g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je podnět podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
8. h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za 3 předcházející roky a předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je podnět podáván,
9. i) údaje dokazující vážnou újmu nebo její hrozbu způsobené zvýšeným dovozem uvedeného výrobku domácímu výrobnímu odvětví, včetně finančního vyjádření jejího rozsahu,
10. j) údaje dokazující existenci příčinné souvislosti mezi zvýšeným dovozem stejných nebo obdobných výrobků a újmou z toho plynoucí.

§ 11

Odložení podnětu

(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem anebo neexistují-li dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.

§ 12

Zahájení šetření

(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 11 odst. 1 a pokud údaje v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(2) Ministerstvo může zahájit šetření z vlastního podnětu v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že zvýšené dovozy určitých výrobků způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat

1. a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,
2. b) označení dováženého výrobku, který je předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,
3. c) navrhovatelem předložené údaje o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
4. d) lhůtu, ve které se mohou dotčené subjekty písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření, anebo se přihlásit k dalšímu průběhu šetření jako zúčastněná strana; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,
5. e) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska dotčených subjektů.

(5) Dotčenými subjekty podle odstavce 4 písm. d) se rozumí

1. a) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo ke zvýšenému dovozu,
2. b) domácí výrobci obdobného výrobku, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců zastupující jejich zájmy,
3. c) další osoby, prokáží-li přímý právní zájem na věci, která je předmětem šetření.

§ 13

Zúčastněné strany

Zúčastněnými stranami jsou pro účely dalšího průběhu šetření navrhovatel a ty dotčené subjekty uvedené v § 12 odst. 5, které se výslovně písemně přihlásily k šetření ve lhůtě podle § 12 odst. 4 písm. d).

§ 14

Zjišťování újmy

(1) Při šetření, zda došlo ke zvýšenému dovozu, který způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, ministerstvo vezme v úvahu

1. a) objem dovozu šetřeného výrobku v absolutním vyjádření nebo poměrně ve vztahu k výrobě nebo spotřebě v České republice,
2. b) podmínky, za nichž se realizuje dovoz výrobku, který je předmětem šetření, cenu dováženého výrobku a její vztah k cenám v tuzemsku vyráběného obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
3. c) vliv zvýšených dovozů na ekonomické ukazatele domácího výrobního odvětví, mezi něž patří zejména objem výroby, využití výrobních kapacit, zásoby, prodej, podíl na trhu, zisk (případně ztráta), produktivita práce, návratnost investic, zaměstnanost,
4. d) příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a způsobenou vážnou újmou nebo hrozbou vážné újmy,
5. e) další faktory, které způsobují nebo mohou způsobit újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví,
6. f) skutečnosti nasvědčující tomu, že situace nemá přechodnou povahu.

(2) Při posuzování hrozby vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví ministerstvo vezme v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 také

1. a) tempo růstu dovozu šetřeného výrobku do České republiky,
2. b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo v zemi vývozu a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu do České republiky.

(3) Jestliže vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví způsobují ve stejné době jiní činitelé než zvýšené dovozy, nebude tato újma nebo její hrozba přisuzována zvýšeným dovozům.

§ 15

Zjišťování důkazů

(1) Za účelem posouzení, zda došlo ke zvýšenému dovozu výrobku, v jehož důsledku byla způsobena vážná újma, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů dotčených podle povahy věci. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

(3) Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu šetření údaje o objemu dováženého výrobku a jeho celní hodnotě Český statistický úřad.

§ 16

Důvěrné zacházení s informacemi

(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez jeho souhlasu zveřejněna nebo dána k dispozici zúčastněným stranám. Tímto nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující obchodní tajemství⁷) a nakládání s utajovanými skutečnostmi.⁸)

(2) Ministerstvo požádá poskytovatele takové informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.

(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.

(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

§ 17

Ústní jednání

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo jeho konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo zveřejní také prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat bez účasti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.

(2) Ústní informace poskytnuté ministerstvu v rámci konaného ústního jednání nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá dodatečně v písemné formě a ve lhůtě stanovené ministerstvem; tato lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

§ 18

V průběhu šetření umožní ministerstvo zúčastněným stranám seznámit se se všemi důležitými písemnostmi nemajícími důvěrný charakter a předloženými některou ze zúčastněných stran. K těmto písemnostem se zúčastněné strany mohou vyjádřit do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se zúčastněná strana s písemnostmi seznámila.

§ 19

Prozatímní ochranné opatření

(1) Jestliže dosud známé skutečnosti dokazují, že zvýšené dovozy způsobily nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví a že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, může na základě návrhu ministerstva vláda stanovit nařízením prozatímní ochranné opatření ve formě úpravy cla. Doba účinnosti nařízení vlády o uplatňování prozatímního opatření činí nejvýše 200 kalendářních dnů.

(2) Jestliže ministerstvo zastaví šetření podle § 20, předloží vládě návrh nařízení na zrušení prozatímního ochranného opatření.

(3) V případě, že prozatímní ochranné opatření vláda nařízením zruší nebo pozbyde-li nařízení o přijetí prozatímního ochranného opatření účinnosti uplynutím 200 kalendářních dnů, vybrané clo se vrátí.⁹)

§ 20

Zastavení šetření

(1) V případě, že navrhovatel neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno s tímto odůvodněním.

(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže nejsou splněny podmínky k přijetí ochranného opatření podle tohoto zákona.

(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku nejpozději do 9 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

§ 21

Přijetí ochranného opatření

(1) Není-li zastaveno šetření podle § 20 a je jím prokázáno, že zvýšený dovoz výrobku způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 9 měsíců od zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh nařízení na přijetí ochranného opatření. Současně navrhne ukončení prozatímního opatření, je-li uplatňováno.

(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo zamítne návrh na jeho přijetí. Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na jejichž základě byl návrh ministerstvem předložen.

(3) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 12 měsíců od zahájení šetření, má se za to, že šetření je ukončeno.

§ 22

(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí ochranného opatření obsahuje

1. a) označení dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,
2. b) skutečnosti prokazující, že se uvedený výrobek dováží na území České republiky ve zvýšeném množství,
3. c) zjištěné skutečnosti svědčící o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,
4. d) označení důkazů prokazujících příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a vážnou újmou nebo její bezprostřední hrozbou,
5. e) informace o přijatém opatření.

§ 23

(1) Ochranné opatření se přijímá v rozsahu a na dobu, která je nutná k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby výrobnímu odvětví a postačuje k tomu, aby si výrobní odvětví vytvořilo takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem.

(2) Pokud má ochranné opatření formu množstevního omezení, nesmí toto opatření snížit objem dovozů pod úroveň průměrného objemu dovozů v posledních 3 letech, pro které jsou k dispozici statistiky, ledaže je nepochybně prokázáno, že k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby domácímu výrobnímu odvětví je potřebná jiná úroveň snížení objemu dovozu.

§ 24

(1) Ochranné opatření je možno přijmout až na dobu 4 let. Do této doby se započítává doba trvání prozatímního opatření.

(2) Pokud je stanovená doba uplatňování ochranného opatření delší než 1 rok, musí nařízení vlády o uplatnění tohoto ochranného opatření obsahovat časový rozvrh snižování jeho rozsahu v pravidelných intervalech tak, aby si domácí výrobní odvětví mohlo vytvořit takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem ovlivňujícím situaci v daném výrobním odvětví.

(3) Ministerstvo v průběhu uplatňování ochranného opatření, které bylo přijato na dobu delší než 3 roky, přezkoumá v polovině doby jeho trvání další nezbytnost jeho uplatňování. Pro účely tohoto přezkoumání je ministerstvo oprávněno vyžádat si informace od dotčených subjektů, které jsou povinny je ministerstvu poskytnout. Pokud nebudou požadované informace předloženy, může vláda zrušit nařízením uplatňované opatření bez přezkoumání. Pokud zcela nebo částečně pominou důvody, které vedly k přijetí opatření, vydá vláda nařízení, v němž zruší nebo sníží rozsah uplatňovaného opatření.

§ 25

Prodloužení ochranného opatření

(1) Období uplatňování ochranného opatření může být nařízením vlády prodlouženo na základě podnětu podle § 10 podaného nejpozději 9 měsíců před ukončením tohoto období. Podnět může podat ministerstvu zúčastněná strana šetření, na jehož základě je ochranné opatření uplatňováno. Podnět musí kromě náležitostí podle § 10 odst. 2 obsahovat údaje, které prokazují, že delší trvání opatření je nadále nezbytné k zabránění nebo nápravě vážné újmy domácího výrobního odvětví a zároveň že se výrobní odvětví přizpůsobuje nově vzniklým okolnostem. Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18.

(2) Celková doba platnosti ochranného opatření včetně prodloužení nesmí přesáhnout 8 let.

(3) V případě, že vláda nařízením prodlouží uplatňování ochranného opatření, nesmí být více omezující než na konci původního období a musí být stanoven časový rozvrh dalšího postupného snižování jeho rozsahu.

§ 26

Opětovné přijetí opatření

(1) Opětovné přijetí ochranného opatření je možné na základě podnětu k zahájení šetření podle § 10. Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18.

(2) Opatření nelze znovu přijmout na stejný výrobek po dobu, která se rovná době předchozího uplatňování opatření.

(3) Bez ohledu na délku období, po které bylo předchozí ochranné opatření na stejný výrobek uplatňováno, je možno přijmout ochranné opatření nejdříve po 2 letech, ledaže se jedná o opatření trvající 180 dní nebo méně, jestliže

1. a) uplynul nejméně 1 rok od data přijetí ochranného opatření na dovoz tohoto výrobku a
2. b) toto ochranné opatření se neuplatňovalo na stejný výrobek více než dvakrát v pětiletém období bezprostředně předcházejícím datu zavedení tohoto opatření.

§ 27

Dovoz z rozvojových zemí

Opatření se nepřijme k omezení dovozu výrobků z rozvojové země, která je členem WTO, pokud podíl dovozu těchto výrobků z této země nepřesáhne 3 % z celkového objemu dovážených výrobků do České republiky za předpokladu, že dovoz z rozvojových zemí s podílem nižším než 3 % nepředstavuje více než 9 % z celkového objemu dovážených výrobků do České republiky.

§ 28

Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.

§ 29

Zvýšené dovozy nezačleněných textilních výrobků

Pokud se textilní výrobky nebo ošacení, které jsou v celním sazebníku označeny jako nezačleněné do rámce GATT 1994¹⁰) (dále jen „textilní výrobek“) a pocházejí z členského státu WTO, dovážejí do České republiky v takových zvýšených množstvích, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, může vláda nařízením přijmout opatření ve vztahu k jednotlivému státu nebo k více státům, z nichž textilní výrobek pochází.

§ 30

Zjišťování újmy

(1) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se přihlíží také zejména k situaci dotčeného domácího výrobního odvětví a k tomu, zda zvýšení dovozů je náhlé a podstatné, skutečné nebo hrozící. Přitom zvýšení dovozů pocházejících z jednoho nebo více států bude posuzováno individuálně a na základě výše dovozů srovnávané s dovozy z jiných států, podílu výrobků na trhu, jakož i dovozních cen a cen vnitřních.

(2) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se nepřihlíží k technickým modifikacím textilních výrobků nebo ke změnám v zájmu spotřebitelů.

§ 31

(1) Má-li ochranné opatření při dovozu nezačleněných textilních výrobků formu množstevního omezení

1. a) nesmí být stanovené množství nižší než skutečná výše dovozu textilního výrobku, který se uskutečnil do České republiky v průběhu 12 měsíců předcházejících před měsícem, kdy bylo zahájeno šetření,
2. b) je-li delší než 1 rok, musí být množství stanovené podle písmene a) každoročně zvyšováno nejméně o 6 %,
3. c) stanovené množství může být po roce uplatňování ochranného opatření překročeno zálohovým užitím a zpětným užitím až o 10 %, přičemž zálohové užití nesmí přesáhnout 5 %.

(2) Zálohovým užitím je předčasné použití části množstevního omezení stanoveného na následující období.

(3) Zpětným užitím je použití nevyužitých množství z předcházejícího období v rámci odpovídajícího množstevního omezení období následujícího.

§ 32

Ochranné opatření při zvýšených dovozech nezačleněných textilních výrobků je možno přijmout nejvýše na dobu 3 let nebo na dobu, dokud není textilní výrobek začleněn, a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.

§ 33

Zájmy třetích států

Při navrhování ochranného opatření při dovozu nezačleněných textilních výrobků se vezmou v úvahu zájmy

1. a) států, jejichž objem vývozu textilních výrobků je ve srovnání s celkovým objemem vývozu ostatních států nepodstatný a jejichž vývoz do České republiky představuje nízký podíl na jejím celkovém dovozu,
2. b) nejméně rozvinutých států,
3. c) rozvojových států v případě textilních výrobků z vlny, pokud jejich hospodářství a obchod jsou na těchto textilních výrobcích založeny.

§ 34

Pokud ustanovení tohoto oddílu nestanoví jinak, použijí se pro přijímání ochranných opatření podle tohoto oddílu obecná ustanovení o zvýšených dovozech uvedená v oddílu 1.

§ 35

Pokud se výrobek, který pochází z nečlenského státu WTO, dováží do České republiky v takových zvýšených množstvích nebo za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, může vláda nařízením přijmout opatření ve vztahu k tomu státu nebo těm státům, ze kterých výrobek pochází.

§ 36

(1) Zvláštní ochranné opatření v podobě dodatečného cla, které se připočítá k dovoznímu clu zemědělského výrobku, je možné přijmout, jestliže při dovozu zemědělského výrobku uvedeného v příloze k tomuto zákonu

1. a) objem dovozů v měrných jednotkách stanovených celním sazebníkem překročí spouštěcí úroveň zjištěnou postupem uvedeným v § 38, nebo
2. b) cena, za kterou se dovozy zemědělského výrobku uskutečňují, včetně nákladů na dopravu a pojištění dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska, nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, vyjádřená v tuzemské měně (dále jen „dovozní cena“) klesne o více než 10 % pod spouštěcí cenu zjištěnou v souladu s postupem uvedeným v § 41.

(2) Dodatečné clo nelze stanovit podle odstavce 1 písm. a) a b) současně.

§ 37

Podmínkou pro stanovení dodatečného cla je splnění závazků na běžný a minimální přístup, kterým je propuštění určitého minimálního množství zemědělského výrobku do volného oběhu za preferenční celní sazbu tak, jak se Česká republika zavázala podle mezinárodní dohody.¹⁰) Dovozy v rámci závazků na běžný a minimální přístup dodatečnému clu nepodléhají.

§ 38

(1) Spouštěcí úrovně pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro každý kalendářní rok stanoví vláda nařízením.

(2) Při stanovení spouštěcí úrovně se vychází z podílu průměrného ročního objemu dovozu příslušného zemědělského výrobku na průměrném ročním objemu domácí spotřeby tohoto zemědělského výrobku v předcházejících 3 kalendářních letech, za které jsou k dispozici údaje.

(3) Základní spouštěcí úroveň činí

1. a) 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je nižší nebo se rovná 10 %,
2. b) 110 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 10 %, ale nižší nebo se rovná 30 %,
3. c) 105 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 30 %.

(4) Ve všech případech může být dodatečné clo uloženo v kterémkoli roce, kdy absolutní objem dovozů příslušného zemědělského výrobku do České republiky přesáhne součet základní spouštěcí úrovně stanovené podle odstavce 3 násobené průměrným ročním objemem dovozů za předcházející 3 kalendářní roky, za které jsou k dispozici údaje, a změny absolutního objemu domácí spotřeby zemědělského výrobku v posledním roce, pro který jsou k dispozici údaje v porovnání s předchozím rokem, za předpokladu, že spouštěcí úroveň bude vyšší než 105 % průměrného množství dovozů.

(5) V případě, že domácí spotřebu zemědělského výrobku nelze zjistit, základní spouštěcí úroveň se stanoví ve výši 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku.

(6) Pro zjištění spouštěcí úrovně u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku může být s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků stanoveno kratší časové období než 3 roky.

§ 39

(1) Podkladem pro zjišťování spouštěcí úrovně objemu dovozů jsou statistické údaje Českého statistického úřadu.

(2) Do objemu dovozů sledovaných pro zjištění, zda bylo dosaženo spouštěcí úrovně objemu dovozů, se započítají i dovozy realizované podle závazků na běžný a minimální přístup vymezených mezinárodní dohodou.¹⁰)

§ 40

(1) Dodatečné clo stanoví vláda nařízením.

(2) Dodatečné clo nesmí překročit jednu třetinu stanoveného dovozního cla uplatňovaného v roce, ve kterém se dodatečné clo stanoví.

(3) Dodatečné clo lze uplatnit pouze do konce kalendářního roku, ve kterém bylo stanoveno.

§ 41

(1) Spouštěcí cenu pro jednotlivé zemědělské výrobky stanoví vláda nařízením.

(2) Spouštěcí cena se stanoví jako průměr dovozní ceny zemědělského výrobku za období, které vyplývá pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy.

(3) Podkladem pro zjišťování spouštěcí ceny jsou statistické informace Českého statistického úřadu.

§ 42

(1) Dodatečné clo se vyměří ve výši

1. a) 30 % částky, o kterou rozdíl mezi dovozní cenou a spouštěcí cenou (dále jen „rozdíl“) překročil 10 % spouštěcí ceny, jestliže je tento rozdíl vyšší než 10 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 40 % spouštěcí ceny,
2. b) 50 % částky, o kterou rozdíl překročil 40 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 40 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 60 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmene a),
3. c) 70 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 60 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a) a b),
4. d) 90 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a), b) a c).

(2) Pro zjištění spouštěcí ceny u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku se stanoví s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků rozdílné dovozní ceny pro odlišná období.

§ 43

Neuplatnění dodatečného cla

Vláda může nařízením stanovit, že dodatečné clo nebude uplatněno na zemědělský výrobek,

1. a) u něhož to vzhledem k potřebám domácího trhu s takovými zemědělskými výrobky vyžaduje obecný zájem, nebo
2. b) jehož objem dovozů klesá, a to až do zastavení poklesu objemu dovozů tohoto zemědělského výrobku, pokud to nezpůsobí vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobný nebo přímo soutěžící zemědělský výrobek.

§ 44

(1) Na všechny zemědělské výrobky a potraviny lze, pokud to mezinárodní závazky včetně dvoustranných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, umožňují, uplatnit i vstupní hodnotu jako minimální základ pro výpočet dovozního cla, pokud nebylo uplatněno jiné opatření podle tohoto zákona.

(2) Vstupní hodnota se stanoví součtem průměrné roční ceny vybraných zemědělských výrobků vyrobených domácími výrobci, zjištěné za předcházející kalendářní rok, a dovozního cla.

§ 45

Za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,¹¹) může vláda nařízením přijmout opatření na ochranu domácího nově vznikajícího průmyslového odvětví nebo odvětví procházejícího restrukturalizací nebo čelícího vážným obtížím zejména tam, kde tyto obtíže působí výrazné sociální problémy, (dále jen „rozvíjející se výrobní odvětví“).

§ 46

Návrh na přijetí opatření

(1) Navrhovatel může podat ministerstvu návrh na přijetí opatření k ochraně rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků.

(2) Návrh na přijetí opatření se předkládá v písemné formě a musí obsahovat

1. a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,
2. b) popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,
3. c) popis tuzemského výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,
4. d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící jako výrobek dovážený,
5. e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu,
6. f) doklad o podpoře návrhu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,
7. g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je návrh podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,
8. h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za poslední 3 roky předcházející dni podání návrhu, a nejedná-li se o nově vznikající odvětví, předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je návrh podáván,
9. i) údaje o předpokládaném nárůstu objemu výroby, exportu a počtu pracovních míst rozvíjejícího se domácího výrobního odvětví,
10. j) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozem obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku a nepříznivým vlivem na rozvíjející se domácí výrobní odvětví.

§ 47

(1) Za účelem posouzení, zda je potřebné uplatnit opatření k ochraně určitého domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, může si ministerstvo vyžádat další potřebné informace od navrhovatele, od subjektů dotčených podle povahy věci, ministerstev a jiných správních úřadů. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

§ 48

Přijetí opatření

Jestliže se po posouzení prokáže potřebnost ochrany domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, předloží ministerstvo nejpozději 5 měsíců od podání návrhu vládě návrh nařízení na přijetí opatření formou zvýšení cla.

§ 49

Podmínky a doba uplatňování opatření

(1) Clo zaváděné opatřením podle § 48 nesmí převýšit 25 % celní hodnoty. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících tomuto opatření nesmí převýšit 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků ze zemí podle § 45 za poslední rok, za který jsou k dispozici statistické údaje.

(2) Opatření bude uplatňováno po dobu nepřevyšující 5 let nebo do ukončení platnosti příslušného ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.

(3) Opatření týkající se uvedeného výrobku nemůže být přijato po uplynutí 3 let od odstranění všech cel a kvantitativních omezení nebo poplatků souvisejících s dovozem stanovených pro uvedený výrobek.