Vyhláška federálního ministerstva financí o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti

§ 1

účinné od 1. 7. 1989Tato vyhláška upravuje činnost ověřovatelů (auditorů) při přezkušování roční účetní závěrky a hospodaření podniku se zahraniční majetkovou účastí (dále jen „podnik“) a jejich jmenování.

§ 2

účinné od 1. 7. 1989(1) Činnost ověřovatelů (auditorů) mohou vykonávat československé fyzické a právnické osoby zapsané do seznamu ověřovatelů (auditorů) podle § 16 a zahraniční osoby.

účinné od 1. 7. 1989(2) Zahraniční osoby mohou vykonávat činnost ověřovatelů (auditorů) podle této vyhlášky, pokud splňují podmínky stanovené v příslušném státě pro výkon této funkce.

účinné od 1. 7. 1989(3) Činnost ověřovatele (auditora) je nezastupitelná.

účinné od 1. 7. 1989(4) Činností ověřovatelů (auditorů) není dotčeno právo orgánů státní finanční kontroly uskutečňovat kontrolní činnost v podnicích nebo oprávnění vykonávat dohled podle zvláštních právních předpisů.

§ 3

účinné od 1. 7. 1989Výkon činnosti ověřovatele (auditora) zahrnuje:

1. účinné od 1. 7. 1989a) přezkoušení roční účetní závěrky podniku po formální a věcné stránce,
2. účinné od 1. 7. 1989b) přezkoušení hospodaření podniku za příslušný rok.

§ 4

účinné od 1. 7. 1989Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku po formální stránce se zjišťuje:

1. účinné od 1. 7. 1989a) zda je předkládána na schválených vzorech formulářů a obsahuje požadované náležitosti a zda jsou dodrženy vztahy mezi údaji roční účetní závěrky,
2. účinné od 1. 7. 1989b) návaznost údajů roční účetní závěrky na údaje účetnictví podniku,
3. účinné od 1. 7. 1989c) návaznost údajů roční účetní závěrky na údaje poslední přezkoušené účetní závěrky podniku.

§ 5

účinné od 1. 7. 1989Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku po věcné stránce se prověřuje správnost:

1. účinné od 1. 7. 1989a) jednotlivých položek roční účetní závěrky (vykázaných stavů aktiv, pasív, nákladů a výnosů) se zvláštním zřetelem na dodržení zásad pro oceňování hospodářských prostředků, odpisování základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání a na dodržení zásad pro časové rozlišování nákladů a výnosů,
2. účinné od 1. 7. 1989b) vyčíslení tvorby a rozdělení hospodářského výsledku se zvláštním zaměřením na povinnosti podniku vůči státnímu rozpočtu.

§ 6

účinné od 1. 7. 1989Při přezkoušení roční účetní závěrky podniku se též zjišťuje, zda

1. účinné od 1. 7. 1989a) účetní zápisy jsou doloženy účetními doklady,
2. účinné od 1. 7. 1989b) účetní doklady se soustavně přezkušují a účtují správnými částkami na správné účty a jejich strany a do příslušného účetního období,
3. účinné od 1. 7. 1989c) opravy účetních zápisů se provádějí v souladu s obecně závaznými právními předpisy o účetnictví,
4. účinné od 1. 7. 1989d) údaje o stavech hospodářských prostředků se ověřují řádnými inventarizacemi; ověřovatel (auditor) může požadovat provedení mimořádné inventarizace.

§ 7

účinné od 1. 7. 1989Při přezkoušení hospodaření podniku se posuzuje, zda podnik dodržuje při svém hospodaření ustanovení zákona a jiných obecně závazných právních předpisů upravujících daňové povinnosti podniku, hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb a fondem odměn.

§ 8

účinné od 1. 7. 1989(1) Ověřovatelé (auditoři) určí, zda se při přezkoušení roční účetní závěrky podniku a jeho hospodaření provede podrobné prověření účetních dokladů, účetních zápisů a položek roční účetní závěrky nebo se přezkoušení provede namátkově.

účinné od 1. 7. 1989(2) Ověřovatelé (auditoři) nesmí opravovat ani jinak měnit údaje v účetních dokladech, účetní zápisy v účetních knihách ani opravovat a jinak měnit zápisy v jiných účetních písemnostech.

účinné od 1. 7. 1989(3) Ověřovatelé (auditoři) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s kterými přijdou do styku při výkonu své činnosti.

§ 9

účinné od 1. 7. 1989Podnik musí ověřovatelům (auditorům) vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti a poskytnout jim všechny potřebné informace a písemnosti, které se týkají hospodářské činnosti, zejména účetní písemnosti, smlouvy, rozpočty, plány, podnikové směrnice, s výjimkou utajované dokumentace.

§ 10

účinné od 1. 7. 1989(1) Ověřovatele (auditory) si vybírá k výkonu činnosti podnik.

účinné od 1. 7. 1989(2) Alespoň jeden ověřovatel (auditor) podle odstavce 1 musí být vybrán ze seznamu ověřovatelů (auditorů); druhým může být zahraniční osoba.

účinné od 1. 7. 1989(3) Pokud se podniku nepodařilo vybrat ze seznamu ověřovatelů (auditorů) ověřovatele (auditora) k výkonu činnosti [pro odmítnutí ze strany ověřovatele (auditora)], stanoví podniku ověřovatele (auditora) federální ministerstvo financí.

účinné od 1. 7. 1989(4) Tatáž československá fyzická osoba nebo tentýž pracovník československé právnické osoby může vykonávat činnost ověřovatele (auditora) ve stejném podniku nejdéle v období čtyř po sobě následujících let.

účinné od 1. 7. 1989(5) Ověřovatelé (auditoři) se dohodnou o postupu při přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku a o tom, který z nich je odpovědný za předložení zprávy (§ 12); zprávu vyhotoví společně a společně odpovídají za její věcnou a formální správnost. Nedojde-li k dohodě o postupu, musí podnik vybrat nové ověřovatele (auditory).

§ 11

účinné od 1. 7. 1989Termín zahájení a ukončení činnosti a odevzdání zprávy a další potřebné podmínky pro výkon činnosti ověřovatele (auditora) se stanoví po vzájemné dohodě ověřovatelů (auditorů) s podnikem, přičemž přezkoušení vybraných případů podle § 5 písm. a) a prověření podle § 6 mohou ověřovatelé (auditoři) uskutečňovat i v průběhu hodnoceného roku.

§ 12

účinné od 1. 7. 1989Zpráva ověřovatelů (auditorů)

účinné od 1. 7. 1989(1) Po přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku vypracují ověřovatelé (auditoři) písemnou zprávu.

účinné od 1. 7. 1989(2) Zpráva musí zejména obsahovat

1. účinné od 1. 7. 1989a) označení podniku, období, za které se přezkoušení provedlo, datum vyhotovení, jména ověřovatelů (auditorů) a vykonává-li činnost ověřovatele (auditora) právnická osoba její název a jména pracovníků činnost provádějících, jméno ověřovatele (auditora) nebo pracovníka, který je odpovědný za předložení zprávy,
2. účinné od 1. 7. 1989b) stručnou charakteristiku rozsahu přezkoušení účetní závěrky podniku a jeho hospodaření,
3. účinné od 1. 7. 1989c) charakteristiku správnosti, pravdivosti, včasnosti a průkaznosti účetnictví a údaje o nesprávnostech zjištěných v účetnictví,
4. účinné od 1. 7. 1989d) názor ověřovatelů (auditorů) na účetní závěrku, hospodaření podniku, vedení jeho účetnictví a účinnost vnitřní kontroly podniku, pokud jde o účetnictví a hospodaření podniku,
5. účinné od 1. 7. 1989e) závěr obsahující konstatování, zda ověřovatelé (auditoři) obdrželi veškeré požadované informace, vysvětlení a písemnosti a zda podle názoru ověřovatelů (auditorů) je účetní závěrka po formální a věcné stránce správná a hospodaření podniku se uskutečňovalo v daném období v souladu s obecně závaznými právními předpisy; pokud se zjistí při přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku nedostatky, je nutné v závěru formulovat výhrady a uvést, jaký vliv měly zjištěné nedostatky na hospodaření a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku podniku a formulovat návrh na opatření k odstranění nedostatků.

účinné od 1. 7. 1989(3) Přílohu zprávy tvoří

1. účinné od 1. 7. 1989a) účetní závěrka podniku obsahující rozvahu a výsledovku (účet zisků a ztrát),
2. účinné od 1. 7. 1989b) přehled rozdělení zisku.

účinné od 1. 7. 1989(4) Zpráva a její přílohy musí být opatřeny podpisy obou ověřovatelů (auditorů), popř. i razítkem ověřovatele (auditora), je-li jím právnická osoba.

účinné od 1. 7. 1989(5) Zpráva a její přílohy se předkládají řídícímu orgánu podniku.

§ 13

účinné od 1. 7. 1989(1) Československé fyzické osoby jmenuje a československé právnické osoby určuje k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) federální ministerstvo financí.

účinné od 1. 7. 1989(2) Výběr československých fyzických a právnických osob k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) provádí federální ministerstvo financí na základě vlastního uvážení, návrhu státního orgánu, vědecké instituce, vysoké školy, popřípadě další organizace.

§ 14

účinné od 1. 7. 1989K výkonu činnosti ověřovatele (auditora) může být jmenována fyzická osoba [dále jen „jmenovaný ověřovatel (auditor)“], která:

1. účinné od 1. 7. 1989a) je československým státním občanem,
2. účinné od 1. 7. 1989b) je bezúhonná,
3. účinné od 1. 7. 1989c) má vysokoškolské vzdělání ekonomického, popřípadě právnického směru,
4. účinné od 1. 7. 1989d) má nejméně desetiletou praxi v účetnictví hospodářských organizací a dosáhla věku alespoň 35 let,
5. účinné od 1. 7. 1989e) prokáže potřebné znalosti a zkušenosti (§ 24),
6. účinné od 1. 7. 1989f) má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro řádné a nestranné vykonávání činnosti ověřovatele (auditora).

§ 15

účinné od 1. 7. 1989K výkonu činnosti ověřovatele (auditora) může být určena československá právnická osoba [dále jen „určený ověřovatel (auditor)“], je-li předmětem její podnikatelské činnosti výzkumná, poradenská či organizátorská činnost v oblasti účetnictví hospodářských organizací, má-li pracovníky pro výkon činnosti ověřovatele (auditora), kteří splňují požadavky stanovené v § 14, a s prováděním této činnosti souhlasí.

§ 16

účinné od 1. 7. 1989(1) Jmenovaní a určení ověřovatelé (auditoři) se zapisují do seznamu ověřovatelů (auditorů).

účinné od 1. 7. 1989(2) Seznam ověřovatelů (auditorů) vede a zveřejňuje federální ministerstvo financí.

§ 17

účinné od 1. 7. 1989Jmenovaného ověřovatele (auditora) odvolává federální ministerstvo financí, jestliže ověřovatel (auditor):

1. účinné od 1. 7. 1989a) neplní nebo porušuje své povinnosti vyplývající z této vyhlášky,
2. účinné od 1. 7. 1989b) prokazatelně zneužil informace, které získal v souvislosti s výkonem své činnosti,
3. účinné od 1. 7. 1989c) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
4. účinné od 1. 7. 1989d) uvedl nepravdivé údaje, na základě kterých byl jmenován,
5. účinné od 1. 7. 1989e) požádá o své odvolání.

§ 18

účinné od 1. 7. 1989(1) Jestliže byl jmenovaný ověřovatel (auditor) odvolán, zemřel nebo pozbyl československé státní občanství, vyškrtává se ze seznamu ověřovatelů (auditorů).

účinné od 1. 7. 1989(2) Federální ministerstvo financí musí odvolanému ověřovateli (auditorovi) písemně oznámit důvod vyškrtnutí ze seznamu ověřovatelů (auditorů).

§ 19

účinné od 1. 7. 1989(1) Určeného ověřovatele (auditora) vyškrtne federální ministerstvo financí ze seznamu ověřovatelů (auditorů) v případě, že porušuje povinnosti vyplývající z této vyhlášky, o vyškrtnutí sám požádá, dojde k zániku organizace, popřípadě nastanou skutečnosti, kdy československá právnická osoba nesplňuje podmínky podle § 15.

účinné od 1. 7. 1989(2) Federální ministerstvo financí musí určenému ověřovateli (auditorovi) písemně oznámit důvod vyškrtnutí ze seznamu ověřovatelů (auditorů).

§ 20

účinné od 1. 7. 1989Podnik uzavře s jmenovaným ověřovatelem (auditorem) vybraným ze seznamu ověřovatelů (auditorů) na dobu výkonu jeho činnosti v podniku, včetně doby na vypracování zprávy, dohodu o pracovní činnosti.¹) Odměna se přitom sjedná podle pracovněprávních předpisů.²)

§ 21

účinné od 1. 7. 1989Podnik je povinen poskytnout jmenovanému ověřovateli (auditorovi) cestovní náhrady jako při pracovní cestě podle zvláštního předpisu³) a uhradit další výdaje, které jmenovaný ověřovatel (auditor) vynaložil odůvodněně v souvislosti s výkonem své činnosti v podniku (například poštovné, poplatky za telefon, platby za reprografické práce, výdaje za expertizy).

§ 22

účinné od 1. 7. 1989Československá právnická osoba nebo zahraniční osoba vyúčtuje výkony související s činností ověřovatele (auditora) podle cenových předpisů.⁴)

§ 23

účinné od 1. 7. 1989(1) Odměnu, cestovní náhrady, další výdaje a faktury za provedené výkony podle § 20 až 22 hradí podnik.

účinné od 1. 7. 1989(2) Nárok na náhradu výdajů uvedených v § 21 je jmenovaný ověřovatel (auditor) povinen vyúčtovat podniku zároveň s předložením zprávy. U určeného ověřovatele (auditora) vzniká povinnost fakturovat výkony uvedené v § 22 podle ustanovení obecně závazných právních předpisů.⁵)

účinné od 1. 7. 1989(3) Jmenovaný ověřovatel (auditor) má nárok na poskytnutí zálohy na náhradu výdajů uvedených v § 21, která se vypořádá při vyúčtování náhrady výdajů podle odstavce 2.

§ 24

účinné od 1. 7. 1989Znalosti a zkušenosti potřebné k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) prokazuje československá fyzická osoba a pracovník československé právnické osoby před komisí.

§ 25

účinné od 1. 7. 1989(1) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr financí Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 7. 1989(2) Činnost člena komise je nezastupitelná.

§ 26

účinné od 1. 7. 1989O výsledku posouzení způsobilosti uchazeče k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) před komisí se vede záznam, z kterého musí být patrné, zda uchazeč uspěl; v tomto případě obdrží uchazeč osvědčení.

§ 27

účinné od 1. 7. 1989(1) Československá fyzická osoba jmenovaná ověřovatelem (auditorem) obdrží od federálního ministerstva financí jmenovací dekret.

účinné od 1. 7. 1989(2) Československá právnická osoba určená k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) obdrží od federálního ministerstva financí pověření.

§ 28

účinné od 1. 7. 1989Veškeré písemnosti týkající se jmenování, určování, posuzování způsobilosti k výkonu činnosti ověřovatele (auditora) a vyškrtnutí ze seznamu ověřovatelů (auditorů) uschovává federální ministerstvo financí.

§ 29