Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků

§ 1.

účinné od 1. 7. 1950Tento zákon upravuje sociální zabezpečení

1. účinné od 1. 7. 19501. zaměstnanců povolaných k službě v branné moci tím, že
   1. účinné od 1. 7. 1950a) omezuje rozvazatelnost jejich pracovního poměru se strany zaměstnavatele,
   2. účinné od 1. 7. 1950b) dává jim nárok na pracovní volno před nastoupením služby v branné moci a
   3. účinné od 1. 7. 1950c) upravuje jejich nároky na mzdu nebo plat (dále jen „mzda“) po dobu vykonávání této služby;

1. účinné od 1. 7. 19502. osob povolaných k službě v branné moci (dále jen „povolané osoby“) tím, že umožňuje poskytnout jim mimořádný příspěvek;
2. účinné od 1. 7. 19503. povolaných osob a jejich rodinných příslušníků tím, že upravuje jejich národní pojištění, a
3. účinné od 1. 7. 19504. rodinných příslušníků povolaných osob tím, že jim dává nárok na zaopatřovací příspěvek.

§ 2.

účinné od 1. 7. 1950(1) Ustanovení tohoto zákona o zaměstnancích platí přiměřeně pro učně a domácké dělníky.

účinné od 1. 7. 1950(2) Službou v branné moci se podle tohoto zákona rozumí každá služba podle branného zákona vyjma službu vojenských osob z povolání a službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku.

účinné od 1. 7. 1950(3) Vláda stanoví nařízením,

1. účinné od 1. 7. 1950a) které osoby se podle tohoto zákona vyjma jeho část čtvrtou pokládají za rodinné příslušníky a
2. účinné od 1. 7. 1950b) na které jiné služby konané v zájmu obrany státu a v jakém rozsahu se přiměřeně vztahují ustanovení tohoto zákona; při tom může také stanovit potřebné odchylky od jeho ustanovení.

§ 3.

účinné od 1. 7. 1950Omezení rozvazatelnosti pracovního poměru se strany zaměstnavatele.

účinné od 1. 7. 1950(1) Zaměstnavatel nemůže v ochranné době (§ 4) rozvázat s právním účinkem pracovní poměr se zaměstnancem povolaným k službě v branné moci.

účinné od 1. 7. 1950(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí:

1. účinné od 1. 7. 1950a) ruší-li se podle příslušných předpisů podnik nebo zastavuje-li se trvale jeho provoz, vyjma případy, kdy se majetková podstata zrušeného podniku začleňuje do jiného podniku, nebo
2. účinné od 1. 7. 1950b) je-li tu důležitý důvod, pro nějž je zaměstnavatel podle příslušných předpisů oprávněn pracovní poměr předčasně zrušit; nemůže však zrušit pro zaměstnancovu nemoc nebo úraz.

účinné od 1. 7. 1950(3) Výpověď daná zaměstnavatelem před ochrannou dobou tak, že by výpovědní lhůta skončila za jejího běhu, je sice platná, avšak výpovědní lhůta v takovém případě končí teprve uplynutím ochranné doby podle § 4 odst. 2 a 3.

§ 4.

účinné od 1. 7. 1950Ochranná doba.

účinné od 1. 7. 1950(1) Ochranná doba počíná dnem, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, nejdříve však 3 měsíce přede dnem stanoveným k nastoupení služby.

účinné od 1. 7. 1950(2) Ochranná doba končí uplynutím 14 dnů po skončení služby v branné moci. Brání-li zaměstnanci po skončení této služby v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, končí ochranná doba uplynutím 14 dnů po pominutí důležité příčiny, nejpozději však uplynutím 6 měsíců po skončení služby v branné moci. Brání-li však zaměstnanci v nastoupení práce nemoc způsobená nebo zhoršená touto službou nebo úraz utrpěný jejím výkonem a zaměstnanec tuto nemoc nebo úraz nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, a osvědčí-li úřední lékař před uplynutím uvedených 6 měsíců, že zaměstnanec bude schopen konat práci v svém dosavadním zaměstnání nejpozději do dalších 6 měsíců, končí ochranná doba nejpozději uplynutím 1 roku po skončení služby v branné moci.

účinné od 1. 7. 1950(3) Zaměstnanec, který pro důležitou příčinu uvedenou v odstavci 2 nemůže nastoupit práci, je povinen to oznámit bez zbytečného průtahu svému zaměstnavateli. Nesplní-li tuto povinnost, končí ochranná doba uplynutím 14 dnů ode dne skončení služby v branné moci.

§ 5.

účinné od 1. 7. 1950Pracovní volno.

účinné od 1. 7. 1950(1) Zaměstnanci povolanému k službě v branné moci přísluší přede dnem stanoveným povolávacím rozkazem (určovacím lístkem) k jejímu nastoupení pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle však 3 dny. Do těchto dnů se započítává doba potřebná k nejkratší cestě z místa trvalého pobytu do místa nastoupení. Trval-li zaměstnancův pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku v den uvedený v první větě aspoň 2 týdny, přísluší mu za dobu poskytnutého pracovního volna mzda, jako kdyby pracoval. Bližší úpravu provede vláda nařízením.

účinné od 1. 7. 1950(2) Zaměstnanec, který bez vážného důvodu opustí práci před prvním dnem pracovního volna, jež mu náleží, ztrácí případný nárok na mzdu za celé toto pracovní volno.

§ 6.

účinné od 1. 7. 1950Povinnost nastoupit práci.

účinné od 1. 7. 1950(1) Zaměstnanec je po skončení služby v branné moci povinen nastoupit práci v svém dosavadním zaměstnání bez zbytečného průtahu, nejpozději však

1. účinné od 1. 7. 1950a) do 3 dnů, netrvala-li tato služba déle než 5 měsíců, a
2. účinné od 1. 7. 1950b) do 1 týdne, trvala-li tato služba déle než 5 měsíců.

účinné od 1. 7. 1950(2) Bližší úpravu provede vláda nařízením.

§ 7.

účinné od 1. 7. 1950Mzda.

účinné od 1. 7. 1950(1) Zaměstnanci povolanému k službě v branné moci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trvá v den stanovený povolávacím rozkazem (určovacím lístkem) k nastoupení služby aspoň 2 týdny, přísluší před jejím nastoupením od zaměstnavatele mzda za první 2 týdny od uvedeného dne. Zaměstnanci, který základní nebo náhradní službu vykonává ve dvou nebo více částech, přísluší před nastoupením druhé nebo další části služby od zaměstnavatele mzda za 1 týden ode dne stanoveného k nastoupení druhé nebo další části služby. Zaměstnanci, který bez vážného důvodu opustil práci před prvním dnem pracovního volna, jež mu náleželo, krátí se nárok na mzdu podle ustanovení první a druhé věty o jednu šestinu za každý neomluveně zameškaný pracovní den (směnu).

účinné od 1. 7. 1950(2) Vedle nároku podle první věty odstavce 1 přísluší tam uvedenému zaměstnanci, který vykonává službu v branné moci vyjma službu základní a náhradní, po dobu vykonávaní služby, pokud nepřesahuje 2 týdny, nejdéle však po dobu dalších 4 týdnů, od zaměstnavatele mzda, snížená o částku, která bude stanovena podle odstavce 3. Nárok na tuto sníženou mzdu vzniká jen tehdy, má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, jejichž zaopatření na něm podstatně závisí a o něž není v té době postaráno jinak.

účinné od 1. 7. 1950(3) Bližší úpravu provede vláda nařízením, které také stanoví, o jakou částku se snižuje mzda podle odstavce 2 a kdy přísluší zaměstnanci nárok na ni výjimečně po dobu nejdéle 6 týdnů.

účinné od 1. 7. 1950(4) Mzda podle odstavců 1 a 2 se nezapočítává do vyměřovacího základu podle předpisů o národním pojištění a je osvobozena od daně ze mzdy.

účinné od 1. 7. 1950(5) Po skončení služby v branné moci přísluší zaměstnanci mzda ode dne opětného nastoupení práce. Nemůže-li však nastoupit práci pro nemoc nebo úraz a zaměstnankyně také z důvodu těhotenství nebo mateřství, přísluší jim mzda podle obecných předpisů.

§ 8.

účinné od 1. 7. 1950Jiné peněžité a naturální požitky.

účinné od 1. 7. 1950(1) Za dobu, po kterou zaměstnanec vykonává službu v branné moci, a po jejím skončení až do dne nastoupení práce nepříslušejí mu od zaměstnavatele vyjma mzdu uvedenou v § 7 žádné jiné peněžité požitky podle dosavadních předpisů.

účinné od 1. 7. 1950(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 přísluší zaměstnanci z naturálních požitků toliko byt; pokud ho po uvedenou dobu používá sám nebo jeho rodinní příslušníci, přísluší mu také otop a světlo.

§ 9.

účinné od 1. 7. 1950Neplatná ujednání.

účinné od 1. 7. 1950Ujednání odporující ustanovením §§ 3 až 8 nebo předpisům vydaným podle nich jsou neplatná, a to i když byla uzavřena před jejich účinností.

§ 10.

účinné od 1. 7. 1950Příspěvek zaměstnavatelům.

účinné od 1. 7. 1950Vláda může nařízením stanovit, že některým zaměstnavatelům lze z veřejných prostředků poskytnout příspěvek na úhradu nákladů, které pro ně vyplývají z ustanovení druhé části tohoto zákona.

§ 11.

účinné od 1. 7. 1950(1) Vláda stanoví nařízením, kdy lze poskytnout povolaným osobám z veřejných prostředků mimořádný příspěvek k zmírnění tvrdostí, k nimž by došlo při provádění tohoto zákona, zejména, jde-li o zaměstnance povolané k službě v branné moci,

1. účinné od 1. 7. 1950a) jejichž pracovní poměr byl bez jejich viny v ochranné době zaměstnavatelem rozvázán s právním účinkem, nebo
2. účinné od 1. 7. 1950b) jimž nepřísluší přede dnem stanoveným k nastoupení uvedené služby mzda za dobu poskytnutého pracovního volna, a za první 2 týdny od uvedeného dne, po případě snížená mzda podle § 7 odst. 2.

účinné od 1. 7. 1950(2) Nebylo-li by možno zmírnit tvrdosti, k nimž by došlo při provádění tohoto zákona, na podkladě vládního nařízení uvedeného v odstavci 1, může ministerstvo práce a sociální péče učinit opatření k jejich zmírnění.

§ 12.

účinné od 1. 7. 1950(1) O zabezpečení povolaných osob v případě nemoci a mateřství platí všeobecné předpisy o vojenské nemocenské péči, pokud se dále nestanoví jinak.

účinné od 1. 7. 1950(2) Osoby, které byly v den před nastoupením služby v branné moci (§ 2 odst. 2) povinně pojištěny pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, nemají po dobu vykonávání této služby nárok na dávky nemocenského pojištění podle uvedeného zákona.

účinné od 1. 7. 1950(3) Po skončení služby v branné moci mají osoby uvedené v odstavci 2 nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění, a to i v tom případě, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby.

účinné od 1. 7. 1950(4) Nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění mají také osoby, u nichž zanikly předpoklady pro povinné nemocenské pojištění v době od počátku ochranné doby (§ 4 odst. 1) do 6 týdnů po skončení služby v branné moci, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby nebo do 6 týdnů po jejím skončení.

účinné od 1. 7. 1950(5) Nedotčeny zůstávají nároky na dávky, které mají podle § 5 odst. 2 zákona o vojenské nemocenské péči po skončení služby v branné moci osoby, jež před nastoupením této služby nepodléhaly povinnému pojištění pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění a které nemají nárok na zaopatření podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce.

§ 13.

účinné od 1. 7. 1950(1) Pokud nelze stanovit u osob uvedených v § 12 odst. 3 a 4 vyměřovací základ pro dávky nemocenského pojištění podle příznivějších obecných ustanovení zákona o národním pojištění, stanoví se podle příjmu stejně starého zaměstnance přibližně stejného druhu zaměstnání a se stejnou základní mzdou.

účinné od 1. 7. 1950(2) Pro národní pojištění důchodové se doba vykonávání služby v branné moci posuzuje vždy jako doba náhradní podle zákona o národním pojištění (§ 61 odst. 2 písm. b) a § 71 odst. 3 a 5 téhož zákona).

§ 14.

účinné od 1. 7. 1950(1) Vláda stanoví nařízením, které osoby konající služby v branné moci nebo jiné služby v zájmu obrany státu a které nejsou podle dosavadních předpisů účastny vojenské nemocenské péče, stávají se jejími účastníky a jak se upraví jejich národní pojištění.

účinné od 1. 7. 1950(2) Ústřední národní pojišťovna stanoví v dohodě s jednotnou odborovou organisací a s vrcholnými zájmovými organisacemi vyhláškou v příslušném úředním listě, za jakých podmínek ožívá dobrovolné pokračování v pojištění a dobrovolné pojištění osob, které byly takto pojištěny v den před nástupem služby v branné moci.

§ 15.

účinné od 1. 7. 1950Nároky rodinných příslušníků.

účinné od 1. 7. 1950(1) Rodinným příslušníkům osob, na něž se vztahují ustanovení § 12, kteří nemají v případě nemoci a mateřství nárok na dávky ze svého pojištění, poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky nemocenského pojištění podle ustanovení zákona o národním pojištění o dávkách rodinným příslušníkům.

účinné od 1. 7. 1950(2) Zemře-li rodinný příslušník některé z osob uvedených v § 12, poskytne Ústřední národní pojišťovna pohřebné podle § 49 zákona o národním pojištění.

účinné od 1. 7. 1950(3) Dávky podle odstavců 1 a 2 se poskytují po dobu, po kterou osoby uvedené v § 12 mají nárok na nemocenské dávky podle zákona o vojenské nemocenské péči nebo podle zákona o národním pojištění.

účinné od 1. 7. 1950(4) Vláda stanoví nařízením, kdy ustanovení tohoto paragrafu platí také pro rodinné příslušníky osob uvedených v § 14 odst. 1.

účinné od 1. 7. 1950(5) Rodinnými příslušníky podle čtvrté části tohoto zákona se rozumějí osoby, které se pokládají za rodinné příslušníky podle zákona o národním pojištění.

§ 16.

účinné od 1. 7. 1950Pojistné.

účinné od 1. 7. 1950(1) Za osoby uvedené v § 12 odst. 2 a za osoby, které v den před nastoupením služby v branné moci byly povinně pojištěny pouze v důchodovém pojištěním podle zákona o národním pojištění, neplatí se po dobu vykonávání této služby pojistné podle uvedeného zákona. Plátce pojistného je povinen ohlásit příslušné okresní národní pojišťovně nastoupení a ukončení pojištěncovy služby v branné moci.

účinné od 1. 7. 1950(2) Vláda stanoví nařízením, zda, po případě v jakém rozsahu platí ustanovení odstavce 1 obdobně pro úpravu provedenou podle § 14 odst. 1 a podle § 15 odst. 4.

§ 17.

účinné od 1. 7. 1950Nárok na příspěvek a jeho výše.

účinné od 1. 7. 1950(1) Rodinní příslušníci povolaných osob mají nárok na zaopatřovací příspěvek (dále jen „příspěvek“), závisí-li jejich zaopatření podstatně na povolaných osobách a není-li o ně v době, kdy tyto osoby vykonávají službu v branné moci, postaráno jinak.

účinné od 1. 7. 1950(2) Nároku na příspěvek se nelze vzdát a nelze jej zcizit ani zatížit. Rovněž na něj nelze vést exekuci nebo jej postihnout zajišťovacím opatřením. Jednání odporující ustanovením první věty jsou právně neúčinná.

účinné od 1. 7. 1950(3) Vláda stanoví nařízením,

1. účinné od 1. 7. 1950a) kdy vzniká a zaniká nárok na příspěvek,
2. účinné od 1. 7. 1950b) po kterou dobu tento nárok odpočívá,
3. účinné od 1. 7. 1950c) jaká je výše příspěvku a
4. účinné od 1. 7. 1950d) kdy a jak se příspěvek vyplácí.

účinné od 1. 7. 1950(4) Příspěvek je osvobozen od daně důchodové.

§ 18.

účinné od 1. 7. 1950Řízení.

účinné od 1. 7. 1950(1) Nárok na příspěvek se uplatňuje přihláškou, o níž rozhoduje okresní národní výbor. Vláda může nařízením stanovit odchylky od obecných předpisů o správním řízení, nutné pro zvláštní povahu řízení o příspěvku.

účinné od 1. 7. 1950(2) Oprávnění rodinní příslušníci, po případě jejich zákonní zástupci jsou povinni neprodleně oznámit úřadu, který příspěvek vyplácí, každou skutečnost, jež může mít vliv na další trvání nároku na příspěvek nebo na jeho výši.

§ 19.

účinné od 1. 7. 1950Vrácení příspěvku.

účinné od 1. 7. 1950(1) Příjemci, jemuž byl příspěvek zcela nebo zčásti poskytnut, ač pro to nebylo právního podkladu, uloží okresní národní výbor, aby jej nebo jeho část vrátil, a to

1. účinné od 1. 7. 19501. bez časového omezení, jestliže rodinný příslušník, po případě jeho zákonný zástupce
   1. účinné od 1. 7. 1950a) nesplnil oznamovací povinnost stanovenou v § 18 odst. 2, nebo
   2. účinné od 1. 7. 1950b) přivodil přiznání nebo výplatu příspěvku tvrzením nepravdivých nebo zatajením závažných skutečností, anebo
   3. účinné od 1. 7. 1950c) byl soudem pravomocně odsouzen proto, že vyloudil poskytnutí příspěvku trestným činem;

1. účinné od 1. 7. 19502. za dobu 1 roku přede dnem, v němž mu byl doručen výměr stanovící povinnost příspěvek vrátit, ve všech ostatních případech.

účinné od 1. 7. 1950(2) Pravoplatná rozhodnutí podle odstavce 1 jsou exekučními tituly a vykonávají se politickou nebo soudní exekucí. V případech hodných zvláštního zřetele může krajský národní výbor prominout vrácení neprávem přijatého příspěvku nebo jeho části.

účinné od 1. 7. 1950(3) Částky, jejichž vrácení lze požadovat podle ustanovení odstavce 1, mohou být také započteny na vrub částek, které příjemci příspěvků příslušejí podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Opatřeními podle předchozí věty nesmí být ohrožena výživa rodinného příslušníka.

§ 20.

účinné od 1. 7. 1950Bezdomovci a cizí státní příslušníci.

účinné od 1. 7. 1950(1) Bezdomovci, kteří mají trvalý pobyt na území Československé republiky, se při posuzování nároku na příspěvek považují za československé občany.

účinné od 1. 7. 1950(2) Cizí státní příslušníci, kteří mají trvalý pobyt na území Československé republiky a kteří splňují podmínky vyplývající z § 15, mají nárok na příspěvek jen tehdy, přiznávají-li předpisy státu, jehož jsou příslušníky, československým občanům obdobný nárok. Vládní nařízení stanoví, kdy podmínka vzájemnosti nemusí být splněna.

§ 21.

účinné od 1. 7. 1950(1) V době zvýšeného ohrožení státu platí tyto odchylky:

1. účinné od 1. 7. 19501. Příspěvek podle části páté může být v případech hodných zvláštního zřetele přiznán i osobám, které nejsou rodinnými příslušníky ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a), splňují-li ostatní stanovené podmínky.
2. účinné od 1. 7. 19502. Výši příspěvku může upravit ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a národní obrany vyhláškou v příslušném úředním listě.

účinné od 1. 7. 1950(2) Vláda může pro dobu uvedenou v odstavci 1 stanovit nařízením další odchylky od ustanovení tohoto zákona.

§ 22.

účinné od 1. 7. 1950Trestní ustanovení.

účinné od 1. 7. 1950(1) Přestupku se dopouští, nejde-li o čin trestný soudně, kdo

1. účinné od 1. 7. 1950a) přivodí přiznání či výplatu mimořádného nebo zaopatřovacího příspěvku tvrzením nepravdivých nebo zatajením závažných skutečností nebo
2. účinné od 1. 7. 1950b) neprodleně neoznámí úřadu, který příspěvek vyplácí, skutečnost, jež má vliv na další trvání nároku na příspěvek nebo na jeho výši, ač byl k tomu podle ustanovení § 18 odst. 2 povinen, takže tím státu byla nebo mohla být způsobena škoda.

účinné od 1. 7. 1950(2) Přestupky podle odstavce 1 trestají okresní národní výbory pokutou do 10.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 14 dnů anebo oběma těmito tresty.

účinné od 1. 7. 1950(3) Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 14 dnů. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu přesahovat 14 dnů.

účinné od 1. 7. 1950(4) Jednání o opominutí příčící se ustanovením části čtvrté se trestají podle trestních ustanovení zákona o národním pojištění, po případě zákona o vojenské nemocenské péči.

§ 23.

účinné od 1. 7. 1950Osvobození od poplatků a dávek.

účinné od 1. 7. 1950Písemnosti a úřední úkony ve věcech mimořádného a zaopatřovacího příspěvku jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 24.

účinné od 1. 7. 1950Mzdové nároky některých zaměstnanců za dobu od 1. ledna do 23. září 1949.

účinné od 1. 7. 1950(1) Vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I, kterou se upraví mzdové nároky zaměstnanců vykonávajících vojenskou činnou službu, ve znění vyhlášky č. 991/1949 Ú. l. I, platí i pro zaměstnance (učně) tam uvedené a obdobně též pro domácké dělníky, kteří nastoupili vojenskou činnou službu v době od 1. ledna do 23. září 1949.

účinné od 1. 7. 1950(2) Bylo-li osobě, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1, vypláceno za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 podle předpisů v této době platných na mzdě více, než jí přísluší podle předpisů uvedených v odstavci 1, není povinna přeplatek vrátit.

účinné od 1. 7. 1950(3) Osoba, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1 a jejímž rodinným příslušníkům byl za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 vyplácen státní vyživovací příspěvek, má vůči zaměstnavateli nárok jen na rozdíl mezi mzdou (sníženou mzdou) a vyplaceným státním vyživovacím příspěvkem.

účinné od 1. 7. 1950(4) Zaměstnavatelé, kteří jsou soukromými podnikateli, jsou povinni uhradit úřadu nebo orgánu, jenž vyživovací příspěvek vyplatil, částky, o něž se podle odstavce 3 zmenšil nárok tam uvedených osob na mzdu (sníženou mzdu).

§ 25.

účinné od 1. 7. 1950(1) Vyjma předpisy uvedené v § 26 odst. 1 pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti všechny předpisy, po případě jejich jednotlivá ustanovení, pokud upravují věci, na něž se vztahuje druhá a čtvrtá část tohoto zákona. Zejména pozbývají platnosti, po případě použitelnosti:

1. účinné od 1. 7. 19501. Ustanovení § 11 zákona č. 9/1914 ř. z., o statkových úřednících,
2. účinné od 1. 7. 19502. ustanovení § 30 odst. 1 až 4 zákona č. 15/1914 ř. z. (služební pragmatiky),
3. účinné od 1. 7. 19503. ustanovení § 34 odst. 1 až 4 zákona č. 319/1917 ř. z. (služební pragmatiky učitelů),
4. účinné od 1. 7. 19504. zákon č. 61/1925 Sb., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních),
5. účinné od 1. 7. 19505. ustanovení § 38 vládního nařízení č. 113/1926 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě,
6. účinné od 1. 7. 19506. ustanovení § 22 vládního nařízení č. 114/1926 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců,
7. účinné od 1. 7. 19507. ustanovení § 113 odst. 3 vládního nařízení č. 15/1927 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah ve znění vládního nařízení č. 146/1946 Sb.,
8. účinné od 1. 7. 19508. ustanovení § 23 vládního nařízení č. 21/1927 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů sekundárních lékařů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních ve všeobecné nemocnici v Praze a asistentů ve státních ústavech pro vzdělání a výcvik porodních pomocnic (babických školách) a ve státním ústavě pro zubní lékařství,
9. účinné od 1. 7. 19509. ustanovení § 31 vládního nařízení č. 22/1927 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve všeobecné nemocnici v Praze,
10. účinné od 1. 7. 195010. ustanovení § 16 vládního nařízení č. 23/1927 Sb., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů,
11. účinné od 1. 7. 195011. ustanovení § 31 odst. 1 až 4 vládního nařízení č. 162/1928 Sb., o služebním poměru učitelstva obecných a občanských (měšťanských) škol,
12. účinné od 1. 7. 195012. ustanovení § 24 zákona č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích, a ustanovení § 34 č. 5 téhož zákona, pokud mluví o povolání k vykonávání vojenské služby, přesahující zákonnou dobou cvičení ve zbrani,
13. účinné od 1. 7. 195013. ustanovení § 4 a § 5 věty první a druhé zákona č. 279/1934 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech, ve znění zákona č. 131/1946 Sb.,
14. účinné od 1. 7. 195014. ustanovení § 7 zákona č. 189/1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů,
15. účinné od 1. 7. 195015. ustanovení § 3 věty první, §§ 12 až 22, §§ 25 až 29, §§ 44 až 48 a § 66 zákona č. 80/1943 Sl. z., o úpravě některých právních poměrů souvisících s výkonem vojenské a jiné obdobné služby,
16. účinné od 1. 7. 195016. zákon č. 18/1946 Sb., o pracovních poměrech osob nastoupivších presenční službu,
17. účinné od 1. 7. 195017. zákon č. 216/1947 Sb., o služebním příjmu a mzdě státních a některých jiných veřejných zaměstnanců, povolaných k presenční službě nebo vojenskému výcviku v některých nástupních termínech,
18. účinné od 1. 7. 195018. ustanovení § 55 zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči,
19. účinné od 1. 7. 195019. vládní nařízení č. 15/1949 Sb., o nároku na služební plat některých státních zaměstnanců po dobu cvičení ve zbrani (služebního cvičení), a
20. účinné od 1. 7. 195020. vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I, kterou se upravují mzdové nároky zaměstnanců vykonávající vojenskou činnou službu, ve znění vyhlášky č. 991/1949 Ú. l. I.

účinné od 1. 7. 1950(2) Dále pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti:

1. účinné od 1. 7. 19501. Zákon č. 530/1919 Sb., o státním příspěvku vyživovacím.
2. účinné od 1. 7. 19502. vládní nařízení č. 582/1919 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb., o státním příspěvku vyživovacím,
3. účinné od 1. 7. 19503. zákon č. 120/1921 Sb., kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou, jehož platnost byla prodloužena zákonem č. 476/1921 Sb., ve znění vládního nařízení č. 279/1936 Sb.,
4. účinné od 1. 7. 19504. opatření Stálého výboru č. 227/1938 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o státním příspěvku vyživovacím,
5. účinné od 1. 7. 19505. ustanovení §§ 112 až 126 a § 188 odst. 2 zákona č. 80/1943 Sl. z.,
6. účinné od 1. 7. 19506. vládní nařízení č. 29/1945 Sb., o zvýšení státního příspěvku vyživovacího,
7. účinné od 1. 7. 19507. zákon č. 15/1946 Sb., o zvýšení státního příspěvku vyživovacího, a
8. účinné od 1. 7. 19508. zákon č. 85/1949 Sb., jímž se zrušují vyživovací komise zřízené podle zákona o státním příspěvku vyživovacím a přenáší jejich působnost na národní výbory.

§ 26.

účinné od 1. 7. 1950(1) Nedotčeny zůstávají

1. účinné od 1. 7. 19501. předpisy o působnosti národních výborů a závodních zastupitelstev zaměstnanců při rozvazování pracovního poměru a
2. účinné od 1. 7. 19502. vládní nařízení č. 73/1949 Sb., o sociálním pojištění příslušníků vojenských oddílů přidělených k báňským nebo jiným pracím.

účinné od 1. 7. 1950(2) Kde jiné předpisy mluví o státním vyživovacím příspěvku, rozumí se jím nadále zaopatřovací příspěvek podle tohoto zákona.

§ 27.

účinné od 1. 7. 1950Přechodné užívání dosavadních předpisů.

účinné od 1. 7. 1950Dokud vláda nevydá nařízení k provedení tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů vztahujících se na věci, které mají být upraveny nařízením. Jednání a opominutí příčící se těmto dosavadním předpisům se trestají však podle ustanovení § 22.

§ 28.

účinné od 1. 7. 1950Účinnost provedení zákona.