Vyhláška o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

Příloha č. 1

Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech jsou:

1. 1) evidenční číslo

   (Uvede se evidenční číslo, pod kterým je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). U nově vyhlášených území se evidenční číslo neuvádí, protože v době schválení plánu péče ještě není přiděleno.)

1. 2) kategorie ochrany
2. 3) název
3. 4) údaje o vyhlášení
   1. - druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno
   2. - název orgánu, který předpis vydal
   3. - číslo předpisu
   4. - datum platnosti a datum účinnosti předpisu

1. 5) překryv s územně-správními jednotkami:

   Příloha č. 1 Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

   - kraj:	-
   - okres:	-
   - obec s rozšířenou působností:	-
   - obec:	-
   - katastrální území:	-

1. 6) překryv s jinými chráněnými územími:

   Příloha č. 1 Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

   - národní park:	-
   - chráněná krajinná oblast:	-
   - jiný typ chráněného území:	-

   (Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)

1. 7) překryv se soustavou Natura 2000:

   Příloha č. 1 Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

   - ptačí oblast:	-
   - evropsky významná lokalita:	-

   (Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)

1. 8) vymezení území a jeho ochranného pásma a jejich výměra

   (Pro národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich vyhlášená ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených pozemků podle jednotlivých katastrálních území a přiloží zákres hranic území do kopie katastrální mapy. Pro národní parky, chráněné krajinné oblasti a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených katastrálních území a přiloží zákres hranic území do Základní mapy ČR 1 : 10000. Údaje se uvádí podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.)

1. 9) managementová kategorie IUCN

   (Uvádí se římská číslice označující managementovou kategorie IUCN a její název podle „Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu“ (edice Planeta 2001):

   1. - Ia - přísná rezervace - vědecká
   2. - Ib - přísná rezervace - ochrana původní přírody
   3. - II - národní park
   4. - III - přírodní památka
   5. - IV - řízená rezervace
   6. - V - chráněná krajina.)

1. 10) předmět ochrany

   (Uvede se výčet ekosystémů, společenstev, živých anebo neživých složek ekosystémů, případně krajinných typů nebo jiných objektů tvořících v daném území předmět ochrany.)

1. 11) cíl ochrany

   (Uvede se cíl ochrany území, a to pro celé území nebo jeho části. Cíle ochrany nemohou být v rozporu s výše uvedenou managementovou kategorií IUCN. Při formulaci cíle ochrany u území, kde předmětem ochrany je ekosystém se vychází z následujících základních cílů ochrany zvláště chráněných území ve vztahu k ekosystémům, kterými jsou:

   1. a) omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území nebo
   2. b) zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území.

   Při formulaci cílů ochrany u území, kde jsou i jiné předměty ochrany se cíle ochrany vůči nim formulují tak, aby bylo zaručeno alespoň udržení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany.)

Příloha č. 2

Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů

1. 1. TERMINOLOGIE
   1. a) Stupeň přirozenosti

      Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním, tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:

      1. I. les původní neboli prales - člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné - např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji;
      2. II. les přírodní - les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy sekundární sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji;
      3. III. les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto lesní porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověka. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.) a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné, v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. Tyto porosty jsou aktuálně buď ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k dosažení cílů ochrany předmětných zvláště chráněných území (například k obnově potenciální přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury s cílem ponechat je samovolnému vývoji v budoucnosti);
      4. IV. les přirozený - souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.;
      5. V. les kulturní - les, jehož dřevinná skladba odpovídá zcela nebo částečně poměrům stanovištním, jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova;
      6. VI. les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova, zařazují se sem ale například i porosty geograficky nepůvodních dřevin vzniklé samovolně (například akátiny).
   1. b) Přirozený vývoj

      Přirozený vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů nerušený vývoj přirozených lesů s vyloučením současných přímých (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) i nepřímých lidských vlivů (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo depozice chemických sloučenin z ovzduší způsobené dálkovým přenosem atd.). Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Přirozený vývoj lesa je v současných podmínkách prakticky nedosažitelný stav. Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa.

   1. c) Samovolný vývoj

      Samovolný vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb). Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa, ale zároveň i ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

   1. d) Ponechání samovolnému vývoji

      Ponechání samovolnému vývoji je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení). Nevylučuje ani přímé lidské zásahy v území v současnosti, pokud jsou prováděny výhradně za účelem eliminace nepřímých lidských vlivů (např. likvidace invazních druhů nebo snižování stavů přemnožené zvěře).

   1. e) Stanovištně původní dřevina

      Stanovištně původní dřevina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí potenciální přirozené druhové skladby anebo všech sukcesních stadií samovolného vývoje lesního porostu, včetně sukcesních stadií po disturbancích většího rozsahu. Za hlavní stanovištně původní dřevinu se považuje dřevina, jejíž zastoupení v potenciální přirozené druhové skladbě je alespoň 20% a více. Potenciální přirozená druhová skladba je druhová skladba dřevin, která by vznikla samovolným vývojem v lese závěrečného typu za současných abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez přímého vlivu člověka.

   1. f) Minulost

      Minulost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako časové období předcházející dni, v němž je prováděno hodnocení porostu.

   1. g) Současnost

      Současnost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako okamžik hodnocení porostu zahrnující též nejbližší následující období, pro které je stanoven konkrétní plán zásahů pro hodnocený porost (tzn. zpravidla období platnosti plánu péče a souvisejícího lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy).

   1. h) Holina
      1. Holina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část s úmyslně odstraněným lesním porostem o výměře větší než 0,02 ha.

1. 2. POSTUP HODNOCENÍ
   1. A. Výběr dílčí plochy a její výměra:
      1. a) dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro hodnocení přirozenosti jsou homogenní (tzn., není např. možno arondovat společenstva horských klimatických smrčin s bukovými smrčinami, protože jsou v nich odlišné kvalitativní parametry na zastoupení hlavních dřevin), dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa různé hierarchické úrovně,
      2. b) do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s odlišnými vlastnostmi, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10 %, rozloha jedné plochy s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5 % výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1 ha,
      3. c) výměra dílčí plochy, na které se provádí hodnocení přirozenosti, nesmí být menší než 1 ha.
   1. B. Určení stupně přirozenosti:
      1. a) pro jednu dílčí plochu se tabulka vyplní tak, že se v každém řádku vyhodnotí kritérium, které je zde uvedeno, a je-li v daném případě správná odpověď „Ano“, zaškrtne se bílé políčko s touto odpovědí; nelze-li odpovědět „Ano“, žádné políčko se v daném řádku nezaškrtává a vysvětlení se uvede na konci tabulky v poznámce,
      2. b) při hodnocení se vychází ze skutečnosti, že není možno postihnout všechny složky ekosystému a jejich funkce a vazby, ale v případě lesů je vždy hlavní determinantou stavu i ostatních složek ekosystému dřevinné patro,
      3. c) po zaškrtnutí příslušných políček v jednotlivých řádcích zjistíme, v kterých sloupcích se nacházejí zaškrtnutá políčka,
      4. d) pro zařazení dílčí plochy do příslušného stupně přirozenosti platí zásada, že tato plocha musí splňovat všechna kriteria pro daný stupeň přirozenosti, ani záporná odchylka u jen jednoho kriteria není důvodem pro zařazení do vyššího stupně přirozenosti,
      5. e) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „E“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní“,
      6. f) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „D“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní“,
      7. g) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „C“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký“,
      8. h) je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „B“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní“,
      9. i) jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtne se v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „A“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní“,
      10. j) v řádku označeném jako „Poznámka“ uvede hodnotitel komentář ke kriteriím použitým při hodnocení konkrétní plochy, zejména těch, kde nebylo možno odpovědět „Ano“ anebo podrobněji specifikovat případné arondace dílčí plochy. Podrobný poznámkový aparát k jednotlivým kriteriím je uveden za tabulkou.
   1. C. Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů:
      
      
      

      Vysvětlení použití jednotlivých kriterií v tabulce:

      1. a. A1, A2 - Jedná se o porosty, ve kterých dosud nebyla provedena žádná těžba nebo pouze těžba toulavá. Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území v době, kdy nebyla ještě deklarována jeho ochrana. Časová hranice 100 let pro toulavou těžbu je odvozena od skutečnosti, že nejde-li o plošnou těžbu, nýbrž o těžbu jednotlivých stromů, která se vybraného území dotkla jen okrajově, dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. Není zásadně ovlivněna prostorová a věková struktura porostu ani jeho dřevinná skladba. I dřeviny rostoucí pomaleji a v zástinu, jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor. Při vyhodnocování těchto kritérií se vychází z dostupných písemných údajů o těžbách nebo ze skutečného stavu lesního porostu v současnosti (například přítomnost pařezů nebo chybějící jedinci nejstarších věkových tříd).
      2. b. A3 - Mýtní těžbou je zde míněna těžba, při které došlo před více než 100 lety k vymýcení (části) původního porostu, ale plocha byla následně ponechána sekundární sukcesi. Výsledkem sekundární sukcese je samovolně vzniklý lesní porost, jehož dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich ponechání dlouhodobé sekundární sukcesi v okolí dnešních zřícenin hradů nebo zemědělská půda v některých oblastech v pohraničí ponechaná mnoho desítek let ladem a v současnosti porostlá sekundárním lesem).
      3. c. A4, A5 - Jedná se o hospodářská opatření v minulosti, jejichž cílem byla obnova porostů. Pokud však došlo k obnově (i umělé) s pomocí stanovištně odpovídajících dřevin a dnešní porost splňuje ostatní kriteria, může být zařazen jako „přírodní“ nebo „přírodě blízký“. Velikost ¼ obnovované plochy je zvolena jako tolerační hranice pro arondaci v přírodním lese, který splňuje všechna další kriteria přírodního lesa, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně (např. lokální likvidace následků větrného polomu nebo částečné rozpracování porostů maloplošnými obnovními prvky). Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria. Do stupně „přírodě blízký“ tak mohou spadat např. i dnešní přestárlé pařeziny (nepravé kmenoviny), kde se již neuplatňuje výmladkový způsob hospodaření, a jsou ponechány samovolnému vývoji nebo se v nich uplatňují principy obnovního managementu.
      4. d. A6 - Je to kontrolní pojistka proti případnému zařazování dnešních obhospodařovaných porostů, kde se aktivně hospodaří, mezi přirozené lesy.
      5. e. A7, A8 - Nahodilou těžbou není míněna cílevědomá výchovná ani obnovní těžba při standardním obhospodařování lesa, ale pouze těžba dosud živých stromů z důvodu ochrany lesa (např. těžba aktivních kůrovcových stromů smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Tento typ těžby má obvykle charakter toulavé těžby v současnosti (pokud se nejedná o jednorázový masivní zásah), při které nevzniká holina. V takovém případě lze les ještě hodnotit jako „přírodě blízký“. A8 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde v současnosti dochází ke vzniku holin a nelze při splnění ostatních kritérií výběru již takové plochy hodnotit jako lesy přirozené. Tzv. nahodilá těžba sterilních souší nebo vývratů jakýchkoliv dřevin je zpracováním odumřelého dřeva - viz B3.
      6. f. A9, A 10 - Velikost ¼ plochy je zvolena jako toleranční hranice pro arondaci v přírodním lese, který splňuje všechna kriteria, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně. Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria.
      7. g. A11 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde se v současnosti aktivně provádí tato činnost jako hospodářské opatření, mezi přirozené lesy.
      8. h. A12, A13 - Záměrnými výchovnými zásahy je míněna cílevědomá výchovná těžba v určité části území, která měla za cíl „zkvalitnění“ porostů z hospodářského hlediska. Rozlišovací plocha ¼ velikosti rezervace je stejně jako u A4 a A9 toleranční hranicí pro arondaci v přírodním lese při různých zásazích. Časová hranice 100 let umožňuje po jejím uplynutí přeřazení porostu do stupně „přírodní“, jsou-li splněna i ostatní kriteria.
      9. i. A14 - Je opět kontrolní pojistka pro porosty, kde jsou i dnes prováděny zásahy s hospodářským cílem.
      10. j. A15-16 - Za rekonstrukční managementová opatření se v tomto smyslu považují zásahy za účelem podpory ohrožených druhů dřevin (např. uvolnění vtroušených jedlí v plošném nárostu buku pro její záchranu), nebo vnesení chybějící dřeviny (např. dříve člověkem vytěžené, nebo hromadně odumřelé např. vlivem tracheomykóz) nebo likvidace skupin stanovištně nepůvodních dřevin. U přírodě blízkého lesa (např. přestárlé pařeziny nebo horské smrčiny) je jako rekonstrukční managementové opatření vnímán i těžební zásah za účelem strukturní diferenciace porostu nebo např. těžby sice stanovištně původní dřeviny, ovšem zcela nevhodného ekotypu - např. chlumní smrk v horských lesích v 8. lesním vegetačním stupni apod. Při hodnocení je stále třeba mít na paměti rozdíl mezi managementovým opatřením, které je časově omezené do doby ponechání porostu samovolnému vývoji a hospodářským zásahem, kde primárním měřítkem rozhodování je hospodářský výsledek.
      11. k. A17 - Za zásahy eliminující sekundární antropické vlivy se nepovažují rekonstrukční opatření (viz. A15-16), jejichž cílem je aktivní přiblížení porostů modelu původního lesa, nýbrž pouze zásahy, jejichž cílem je udržení relativně vyrovnaného stavu ekosystému (např. oplocení celé rezervace či skupin zmlazení v rezervaci v oblasti s neúměrně vysokými stavy spárkaté zvěře - nikoliv však selekce jedinců ve skupinách zmlazení; dále likvidace invazních neofytů, která je odůvodnitelná i v lesních porostech již ponechaných samovolnému vývoji - např. likvidace invazního akátu nebo vejmutovky apod.). Tyto zásahy jsou, vzhledem k vnějšímu vlivu okolí, realizovány v řadě lokalit a jsou akceptovatelné i v původním lese.
      12. l. B1, B2, B3 - Časová hranice 50 let pro odvoz tlejícího dřeva respektuje výsledky výzkumu přirozených lesů, které dokazují, že rozklad tlejících ležících stromů trvá více než 50 let jen na výjimečných stanovištích (suchá, zpravidla xerotermní stanoviště nebo naopak vysoké horské polohy a současně kmen bez doteku s půdním povrchem). Je tedy pravděpodobné, že byl-li porost více než 50 let ušetřen vyklízení tlejícího dřeva, jsou v něm dnes opět zastoupena všechna rozkladová stadia tlejícího dřeva. Při posuzování přítomnosti tlejícího dřeva zejména ve stupni „přírodě blízký“ je třeba více tolerance - např. pokud jsou odváženy stojící souše z okrajů porostu podél cest, kde vadí z hlediska dopravního či bezpečnosti návštěvníků a uvnitř porostu mrtvé dřevo zůstává, lze pás podél cesty buď arondovat (pro stupeň “přírodní“) nebo zařadit dílčí plochu do stupně “přírodě blízký“. Totéž platí pro situaci, kdy je např. provedena nahodilá kůrovcová těžba a napadené stromy (zejména smrky) jsou vyváženy, zatímco staré sterilní souše zůstávají na místě a s nimi odumřelé dřevo dalších, zejména listnatých druhů dřevin.
      13. m. C1 - Vliv pastvy dobytka je zřetelný zejména u porostů ve středních horských a podhorských polohách, kde došlo vlivem pastvy ke zjednodušení porostní struktury a postupně i k ovlivnění dřevinné skladby (záměna buku jedlí či smrkem nebo záměna dubu bukem v nižších polohách apod.). Jedná se o formální připomenutí jevu, který vnímáme jako přípustný ve všech stupních přirozenosti.
      14. n. C2, C3 - Vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na přirozenou obnovu lesních ekosystémů je jedním z nevýznamnějších negativních vlivů způsobených člověkem, proto je třeba tento vliv vždy zodpovědně vyhodnotit a zohlednit při hodnocení přirozenosti. Naopak za nepřímý vliv není považováno např. umístění lapačů podkorního hmyzu v okrajích porostů ponechaných samovolnému vývoji, které slouží jako bariéra pro ochranu okolních hospodářských porostů.
      15. o. D1, D2 - Potenciální přirozenou druhovou skladbu vyjádřenou zastoupením hlavních dřevin je nutno brát s tolerancí s tím, že za mezní hodnoty pro hodnocení je považována účast hlavních dřevin - tj. dřevin, které určují vývojovou dynamiku porostů a mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení 20% a více, přičemž poměr zastoupení hlavních dřevin není pro hodnocení rozhodující (např. zastoupení jedle na stanovištích s jejím potenciálním vysokým podílem je v současnosti ve většině případů v jednotkách procent). Podstatná je schopnost, byť i malé populace, další reprodukce - to je podmínka pro zařazení do stupně “přírodní“. Naopak ve stupni “přírodě blízký“ postačí např. skupinovitá podsadba jedle v buko-smrkovém porostu, jako výsledek rekonstrukčního managementového opatření.
      16. p. D3 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin do 10% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či jednotlivě vtroušeně. Tyto dřeviny by měly být předmětem rekonstrukčních managementových opatření (např. postupná redukce příměsi smrku na stanovištích, kde v potenciální přirozené skladbě chybí atd.).
      17. q. D4 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin v rozmezí od 10% do 50% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či rovnoměrně rozptýleny po porostu. Tyto dřeviny mohou být předmětem obhospodařování.
      18. r. D6 - Je tolerována účast invazních neofytů (např. akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% v zastoupení. Přítomnost invazních neofytů je vnímána jako dočasná záležitost a předpokládá se, že jsou a budou předmětem permanentní likvidace.
      19. s. D7 - Porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) - jednou ze základních podmínek pro označení lesního porostu jako les přirozený je jeho genetická původnost - tzn. porosty, u nichž víme, že do nich byly vnášeny dřeviny prokazatelně cizího původu (nevhodného ekotypu) a tento původ je zcela zřejmý i dnes a tyto dřeviny plošně převažují, by neměly být v těchto stupních přirozenosti klasifikovány. Tam kde se jedná pouze o část jinak hodnotného porostu, musí být tato část jasně graficky oddělena do samostatné dílčí plochy. Tento problém se bude týkat převážně porostů se zastoupením smrku.

1. 3. ZPŮSOB OZNAČENÍ LESNÍCH POROSTŮ V MAPÁCH TVOŘÍCÍCH PŘÍLOHY PLÁNŮ PÉČE
   

Příloha č. 3

Standard, kterým se stanoví typy technických nosičů dat a formátů a dalších parametry datových souborů určených pro předávání dat do ústředního seznamu

1. 1/ Typy technických nosičů dat určených pro předávání dat

   Data v digitální podobě se do ústředního seznamu předávají na následujících typech technických nosičů dat:

   1. - CD (všechny typy, kromě přepisovatelných)
   2. - DVD (všechny typy, kromě přepisovatelných)
   1. včetně jejich souborového systému.

1. 2/ Formáty datových souborů určených pro předávání dat
   1. a) textové dokumenty v digitální podobě se předávají ve formátech
      1. - *.txt
      2. - *.rtf
      3. - *.doc
      4. - *.odt
         1. textové dokumenty předávané datovou schránkou se předávají také ve formátu
      1. - *.pdf
   1. b) tabulkové přílohy a datové soubory (seznamy lomových bodů atd.) v digitální podobě se předávají v textových formátech
      1. - *.txt
      2. - *.rtf
      3. - *.doc
      4. - *.odt
         1. nebo ve formátech s tabulkovým nebo databázovým uspořádáním
      1. - *.xls
      2. - *.dbf
   1. c) digitální obrazová data v rastrové formě se předávají ve formátech
      1. - *.jpg
      2. - *.tif
      3. - *.pdf
   1. d) geografická data ve vektorové formě se předávají ve formátu
      1. - shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)

      Předkladatel podání musí zachovat uvedené přípony jmen souborů.

      Ministerstvo životního prostředí může zveřejnit ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jednotnou strukturu a popis dat ústředního seznamu.

1. 3/ Požadavky na kódování znaků

   Pro kódování znaků v datových souborech musí být použit některý z následujících kódů

   1. - Windows-1250
   2. - UTF-8
   3. - ISO-8859-2 (alias ISO_8859-2:1987, iso-ir-101, ISO_8859-2, latin2,I2, csISOLatin2)
   4. - IBM852 (alias cp852, 852, csPCp852).

   V případě použití jiného kódu než Windows-1250 musí předkladatel uvést, které kódování bylo použito.

Příloha č. 4

Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu

Zvláště chráněná území

Ptačí oblasti

Evropsky významné lokality

Památné stromy

Smluvně chráněné památné stromy

Smluvně chráněná území

Příloha č. 5

Soubory dokumentů a údajů, které jsou podkladem pro provedení zápisu objektů do ústředního seznamu

1. A. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, včetně jejich ochranných pásem tvoří:
   1. 1) právní předpis, kterým se národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka nebo přírodní památka, včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,
   2. 2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma,
   3. 3) seznamy souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální¹) vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami, kterými jsou na povrchu stanoveny hranice zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma, s hodnotami souřadnic, uvedenými s přesností alespoň na celé metry,
   4. 4) seznam katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených ochranou podle stavu katastru nemovitostí platného k datu platnosti právního předpisu, kterým se zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlašuje,
   5. 5) orientační výměra zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   6. 6) plán podpovrchového důlního díla usazený v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální¹), včetně údajů o hranicích podpovrchového důlního díla ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, je-li součástí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice tohoto zvláště chráněného území vymezené na povrchu,
   7. 7) údaje o hranicích zvláště chráněného území ve vektorové formě, včetně jeho ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě Základní báze geografických dat¹²),
   8. 8) schválený plán péče,
   9. 9) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

Dokumenty a údaje uvedené pod čísly 2) až 5) lze nahradit záznamem podrobného měření změn⁴)vyhotoveným za účelem zjištění polohy a průběhu hranic národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, včetně jejich vyhlášeného ochranného pásma.

1. B. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu národních parků včetně jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí, tvoří:
   1. 1) právní předpis, kterým se národní park včetně jeho ochranného pásma nebo chráněná krajinná oblast vyhlašuje,
   2. 2) podrobný slovní popis průběhu hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci průběhu jejich hranic v terénu,
   3. 3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma,
   4. 4) orientační výměru zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   5. 5) údaje o hranicích zvláště chráněného území ve vektorové formě, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
   6. 6) schválený plán péče,
   7. 7) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

1. C. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu zón národních parků a chráněných krajinných oblastí, tvoří:
   1. 1) právní předpis, kterým se zóny ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti vyhlašují,
   2. 2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území,
   3. 3) orientační výměru zón ochrany přírody zvláště chráněného území uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   4. 4) údaje o hranicích zón ochrany přírody zvláště chráněného území ve vektorové formě zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²).

1. D. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu ptačích oblastí, tvoří:
   1. 1) právní předpis, kterým se ptačí oblast vymezuje,
   2. 2) podrobný slovní popis průběhu hranic ptačí oblasti umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci polohy hranic v terénu,
   3. 3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic ptačí oblasti,
   4. 4) orientační výměru ptačí oblasti uvedenou v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   5. 5) údaje o hranicích ptačí oblasti ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
   6. 6) přehled zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají s ptačí oblastí.

1. E. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu evropsky významných lokalit, tvoří:
   1. 1) právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita zařazena do národního seznamu a právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena,
   2. 2) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic evropsky významné lokality,
   3. 3) orientační výměra evropsky významné lokality uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   4. 4) údaje o hranicích evropsky významné lokality ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
   5. 5) přehled zvláště chráněných území a ptačích oblastí, které se plně nebo zčásti překrývají s evropsky významnou lokalitou.

1. F. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu smluvně chráněných území, tvoří:
   1. 1) smlouva, na jejímž základě se území prohlašuje za smluvně chráněné,
   2. 2) doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně do katastru nemovitostí a doklad o prohlášení území za smluvně chráněné,
   3. 3) kopie katastrální mapy s vyznačením hranic smluvně chráněného území,
   4. 4) orientační výměra smluvně chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
   5. 5) údaje o hranicích smluvně chráněného území ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat¹²),
   6. 6) přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se smluvně chráněným územím.

1. G. Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů, tvoří:
   1. 1) pravomocné rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo smlouva, na jejímž základě se strom prohlašuje za smluvně chráněný památný strom,
   2. 2) doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně smluvně chráněného památného stromu do katastru nemovitostí a doklad o prohlášení památného stromu za smluvně chráněný,
   3. 3) kopie katastrální mapy s vyznačením polohy památného stromu a jeho vyhlášeného ochranného pásma nebo smluvně chráněného památného stromu,
   4. 4) souřadnice jednotné trigonometrické sítě katastrální bodů určujících polohu jednotlivých stromů tvořících památné stromy nebo smluvně chráněné památné stromy; hodnoty souřadnic se uvádějí s přesností alespoň na celé metry,
   5. 5) přehled zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se památný strom nachází nebo přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se smluvně chráněný památný strom nachází.

Příloha č. 6

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů

1. 1. Specifikace vzhledu označení, včetně rozměrů a stanovení nepotisknutelných okrajů

   Označení se skládá ze dvou hlavních částí: z tabule se státním znakem a tabule s kategorií a názvem příslušného chráněného území. Není dovoleno měnit velikost písma, nedodržovat nepotisknutelné okraje a měnit šířku tabule.

   Technické údaje rozměru tabulí s textem

   Šířka tabule je pevně daná: 300 mm

   Výška tabule se mění v závislosti na počtu řádků kategorie a názvu lokality. Jde o jedno a dvojřádkové údaje, a dělí se do šesti kategorií. Každá kategorie má pak danou výšku (viz tabulka):

   Příloha č. 6 Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů Technické údaje rozměru tabulí s textem

   	kategorie	název	výška tabule
   počet řádků	1	0	80 mm
   	2	0	90 mm
   	1	1	105 mm
   	2	1	135 mm
   	1	2	135 mm
   	2	2	160 mm

   Nepotisknutelný okraj tabulí je stanoven na minimálně 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola. Do okraje smějí částečně zasahovat pouze diakritická znaménka a dolní dotažnice písmen malé abecedy. Jinak tento okraj musí zůstat bez potisku.

   Zaoblené rohy tabule jsou stanoveny na 3×3 mm.

   Technické údaje rozměru tabulí se státním znakem

   Pokud není stanoveno jinak, platí pro označení se státním znakem stejná pravidla jako pro označení kategorií a názvů zvláště chráněných území.

   Označení se státním znakem se dělí na použití s tzv. malým státním znakem a velkým státním znakem. Rozměr tabule zůstává u obou označení stejný a nesmí se měnit.

   Malý i velký státní znak jsou natištěny na samostatné tabuli, která má jednotný rozměr 300x300 mm. Má zaoblené rohy ve stejném poloměru jako tabule s názvy a kategoriemi lokalit (3x3 mm).

   Otvory pro upevnění tabule

   Otvor pro upevnění tabule na podložku musí být minimálně 1 cm od krajů, velký v průměru od 2,5-4 mm. Otvor nesmí zasahovat do textu tabule.

   Vizuální podoba označení

   

   Příklady označení

   Tabule 1 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 80 mm)

   

   Tabule 2 ř. kategorie, bez názvu. (Výška 90 mm)

   

   Tabule 1 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 105 mm)

   

   Tabule 2 ř. kategorie, 1 ř. název. (Výška 135 mm)

   

   Tabule 1 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 135 mm)

   

   Tabule 2 ř. kategorie, 2 ř. název. (Výška 160 mm)

   

1. 2. Specifikace podkladu označení

   Tabuli s označením bude tvořit plech ze slitiny kovu, vhodné tloušťky, na němž bude označení naneseno technikou sítotisku nebo smaltu nebo nebo plastová deska, vhodné tloušťky, na níž bude označení naneseno technikou sítotisku.

1. 3. Specifikace barevnosti označení (tisk síto + smalt, CMYK, RGB, web)

   Tato příloha stanovuje jako základní orientační vzorník řadu přímých barev Pantone a to konkrétně lesklé tiskové barvy (coated = C).

   Škála CMYK, RGB a web jsou doplňkovými údaji.

   

1. 4. Specifikace fontu a jeho používání, včetně stanovení velikosti písma

   Pro účely označení zvláště chráněných území tabulemi je zvoleno písmo Candara, které je ve formátu OpenType, s českou diakritikou.

   Řez písma

   Pro účely označení je používán řez BOLD, s mírně rozšířenými mezerami mezi jednotlivými písmeny (prostrkání v tisícinách em: +20).

   

   Velikost písma a nevhodná manipulace s fontem

   Velikost písma (v bodech) se stanovuje jednotně pro každý typ tabule, to pro kategorii i název, je závazná a není možné ji měnit. Zároveň je zakázána jakákoliv deformace fontu (např. zúžení nebo rozšíření, zmenšování, resp. zvětšování mezer mezi písmeny. Zakázáno je i použití kontury okolo jednotlivých písmen.

   Velikost KATEGORIE - tabule s názvem: 60b, verzálky

   Velikost KATEGORIE - tabule bez názvu: 63b, verzálky

   Velikost NÁZVU ÚZEMÍ: 73b, mínusky; názvy s velkým začátečním písmenem

1. 5. Specifikace umístění tabulí v terénu
   1. a) Pořadí umístění tabulí:

      Tabule se státním znakem určená k označení zvláště chráněného území nebo památného stromu se v terénu umisťuje na tutéž podložku se sloupkem jako tabule s textem uvádějícím kategorii a název a je umisťována nejvýš.

      Tabule s názvem lokality (tabule s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území) se umisťuje vždy pod tabulí se státním znakem.

      V případě, že konkrétní zvláště chráněné území je zároveň ptačí oblastí, umisťuje se pod tabuli s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území i tabule s textem označujícím ptačí oblast.

      Stejně jako tabuli označující ptačí oblast lze umístit i tabuli označující první zónu národního parku a evropsky významnou lokalitu.

      Tabule označující první zónu národního parku se umisťuje vždy nejníže na společné podložce.

   1. b) Umístění tabulí na podložku:

      Pro umístění všech tabulí platí, že mezi tabulemi nesmí vzniknout mezera větší než 10 mm.