§ 189
změněno 1. 1. 1970 zákonem 153/1969 Sb.
§ 189 (1) Organizace je povinna nahradit pracovníku skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o škodu na zdraví, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech s tím omezením, že a) náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem postiženého pracovníka a případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesáhnout částku 1 600 Kčs, b) při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se nepřihlíží k částce, o kterou průměrný výdělek zemřelého přesahoval částku 1 600 Kčs, c) jednorázové odškodnění pozůstalým nenáleží. (2) Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.