§ 112
změněno 1. 2. 1991 zákonem 3/1991 Sb.
§ 112 Mzdové složky a formy (1) Mzdou se rozumí základní (tarifní) mzda (mzdový tarif, základní Organizace poskytují pracovníkům mzdu podle kolektivních smluv vyššího stupně a osobní plat) v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, mzdové příplatky popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv. Pokud poskytování mzdy není upraveno v kolektivních smlouvách vyššího stupně, osobní ohodnocení, prémie, odměny, podíly na hospodářských výsledcích poskytují organizace pracovníkům mzdu podle mzdových předpisů a ostatní mzdové složky stanovené ve v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisech předpisů nebo pracovních smluv. (2) Při odměňování pracovníků Pracovníkům se nezávisle na celkových výsledcích organizace uplatňuje úkolovou, podílovou nebo časovou zaručují nároky vzniklé na tarifní mzdu, popřípadě vedle nich další mzdové formy (zejména prémie a osobní ohodnocení) mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech; je-li to účelné, lze mzdové formy a mzdové složky kombinovat popřípadě v kolektivních smlouvách vyššího stupně. Organizace přitom vychází z konkrétních podmínek, zejména způsobu řízení práce a ukládání úkolů. Mzdová forma má být jednoduchá a pracovníkům srozumitelná, aby přispívala k co nejvyšší účinnosti mzdy. (3) Organizace samostatně rozhoduje o uplatňování forem mzdy podle předchozího odstavce může poskytovat pracovníkům v souvislosti s pracovním poměrem jiná plnění peněžité hodnoty, naturální požitky, popřípadě jiná nepeněžitá plnění pouze tehdy, stanoví-li to právní předpis.