Zákon o organisaci soudů

§ 1.

Obecné soudy.

Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, krajské soudy a lidové soudy.

§ 2.

Zvláštní soudy.

(1) Zvláštními soudy jsou vojenské soudy a rozhodčí soudy; jiné zvláštní soudy mohou být zřízeny jen zákonem.

(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.

(3) Organisaci rozhodčích soudů a jiných zvláštních soudů upravují zákony, kterými se tyto soudy zřizují.

§ 3.

(1) Soudy chrání

1. a) společenský řád a státní zřízení republiky, její socialistickou výstavbu a socialistické vlastnictví,
2. b) osobní, pracovní a majetková práva a zákonem chráněné zájmy občanů,
3. c) práva a zákonem chráněné zájmy socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.

(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.

§ 4.

(1) Celou svou činností vychovávají soudy občany k oddanosti a věrnosti k Československé republice, k přesnému a důslednému zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k šetření socialistického vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povinností, které jim ukládá obrana státu, a k řádnému zachovávání pravidel socialistického soužití.

(2) Při ukládání trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.

§ 5.

Soudy plní své úkoly tím, že

1. 1. konají trestní řízení a podle zákona ukládají tresty zrádcům vlasti, škůdcům socialistického vlastnictví a jiným nepřátelům lidu, těm, kdož porušují vojenské povinnosti, jakož i těm, kdož porušují osobní a majetková práva občanů,
2. 2. konají občanskoprávní řízení a rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů, socialistických právnických osob a jiných společenských organisací.

§ 6.

Rovnost občanů před soudem.

(1) Všichni občané jsou si před soudem rovni.

(2) Každému občanu se zaručuje možnost, aby před soudem jednal ve své mateřštině.

§ 7.

Instanční postup.

(1) Soudnictví se vykonává ve dvou stolicích.

(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.

(3) Výjimky stanoví zákon.

§ 8.

Stížnost pro porušení zákona.

(1) Proti pravomocnému rozhodnutí kteréhokoli soudu, kterým byl porušen zákon, může generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu podat stížnost pro porušení zákona.

(2) Proti rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona je další stížnost vyloučena.

§ 9.

Složení soudů.

(1) Lidové soudy a krajské soudy se skládají z předsedy, po případě z jeho náměstků, z dalších soudců a ze soudců z lidu.

(2) Vojenské soudy se skládají z náčelníka soudu, po případě z jeho zástupců, z dalších vojenských soudců a ze soudců z lidu.

§ 10.

(1) Lidové soudy rozhodují v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.

(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.

(3) Výjimky stanoví zákon.

§ 11.

(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.

(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.

(3) Výjimky stanoví zákon.

§ 12.

Dozor na rozhodovací činnost.

(1) Soudy druhé stolice vykonávají dozor na rozhodovací činnost soudů první stolice zejména tím, že

1. a) rozhodují o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom jsou oprávněny vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů a uložit jejich odstranění;
2. b) sledují rozhodování soudů první stolice a pečují o jeho jednotnost.

(2) Bezprostřední dozor na rozhodovací činnost soudců (vojenských soudců), činných u jednotlivých soudů (vojenských soudů), vykonává předseda (náčelník) soudu.

§ 13.

(1) Sídla a obvody lidových soudů se shodují se sídly a obvody okresních národních výborů.

(2) Sídla a obvody krajských soudů se shodují se sídly a obvody krajských národních výborů.

§ 14.

Odchylkou od ustanovení uvedeného v § 13 může ministr spravedlnosti nařízením

1. 1. stanovit sídla lidových nebo krajských soudů v místech mimo sídlo okresního nebo krajského národního výboru,
2. 2. zřizovat lidové nebo krajské soudy s působností pro obvody dvou nebo více okresních nebo krajských národních výborů nebo pro jejich části,
3. 3. zřizovat lidové soudy s výlučnou pravomocí ve věcech trestních nebo ve věcech občanskoprávních pro celý obvod lidového nebo krajského soudu nebo pro jejich části anebo zřídit takové soudy s výlučnou pravomocí pro dva nebo více obvodů lidových soudů.

§ 15.

(1) Lidové soudy mohou obstarávat trestní nebo občanskoprávní agendu nebo některé druhy občanskoprávní agendy, vztahující se k určité územní části jejich obvodu, v jednom nebo ve více odděleních umístěných mimo své stálé sídlo (pobočky lidového soudu), po případě mohou zavést mimo své sídlo pravidelné úřední dny; podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti (§ 49).

(2) Sídlo pobočky lidového soudu nebo místo, kde jsou pravidelné úřední dny, platí pro úkony tam provedené za sídlo lidového soudu.

§ 16.

(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.

(2) Vojenské soudy se zřizují s působností

1. a) pro územní obvody,
2. b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
3. c) pro části ozbrojených sborů.

(3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.

(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.

§ 18.

(1) Nejvyšší soud jako nejvyšší soudní orgán dozírá na rozhodovací činnost všech soudů ostatních.

(2) Sídlo nejvyššího soudu je v Praze.

§ 19.

Dozor na rozhodovací činnost soudů vykonává nejvyšší soud zejména tím, že

1. 1. rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajských, vyšších vojenských soudů jako soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom je oprávněn vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů, a uložit jejich odstranění;
2. 2. rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, které podal generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů;
3. 3. sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho jednotnost.

§ 20.

(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,

1. a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
2. b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.

Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.

(2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním.

(3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.

§ 21.

Složení nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, z dalších soudců a vojenských soudců a ze soudců z lidu.

§ 22.

Soudní kolegia.

Nejvyšší soud vykonává soudnictví v těchto soudních kolegiích:

1. 1. v trestním kolegiu,
2. 2. v občanskoprávním kolegiu,
3. 3. ve vojenském kolegiu.

§ 23.

(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.

(2) Výjimky stanoví zákon.

§ 25.

Předseda nejvyššího soudu může předsedat senátu kteréhokoli soudního kolegia nejvyššího soudu.

§ 26.

(1) Plenum nejvyššího soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátu některého soudního kolegia nejvyššího soudu; kromě toho v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydává soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.

(2) Zasedání plena nejvyššího soudu jsou neveřejná.

§ 27.

(1) Plenum nejvyššího soudu se skládá z předsedy, jeho náměstků a ostatních soudců a vojenských soudců nejvyššího soudu; k platnosti rozhodnutí plena nejvyššího soudu je třeba, aby byly přítomny aspoň dvě třetiny všech soudců a vojenských soudců.

(2) Plenum nejvyššího soudu svolává předseda nejvyššího soudu, který mu též předsedá.

(3) Účast generálního prokurátora v zasedání plena je povinná; zasedání plena nejvyššího soudu se může účastnit též ministr spravedlnosti.

§ 28.

Jednací řád nejvyššího soudu.

Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.

§ 30.

(1) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za mzdu, která jim ušla výkonem soudcovské funkce nebo výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící.

(2) Náhradu za mzdu ušlou výkonem soudcovské funkce poskytuje soudcům z lidu jejich zaměstnavatel; náhradu za mzdu ušlou výkonem jiné činnosti s touto funkcí souvisící poskytuje soudcům z lidu stát.

(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

§ 31.

(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru, přísluší náhrada za výdělek (zvýšené vydání), který jim ušel (které jim vzniklo) výkonem činností uvedených v § 30 odst. 1.

(2) Náhradu za ušlý výdělek (zvýšené vydání) poskytuje stát.

(3) Výši náhrady stanoví vláda nařízením.

§ 32.

V závažných případech může vláda povolit soudcům z lidu i jiné náhrady.

§ 33.

(1) Náhrady cestovních výdajů poskytuje soudcům z lidu stát, a to přiměřeně podle předpisů o náhradách cestovních výdajů platných pro soudce.

(2) Náhrady cestovních výdajů soudcům z lidu z řad příslušníků ozbrojených sborů se poskytují podle příslušných služebních předpisů.

§ 37.

Úřední oděv.

V kterých případech nosí soudci a soudci z lidu úřední oděv a jaká je jeho úprava, stanoví ministr spravedlnosti.

§ 38.

(1) Úkolem soudní správy je pečovat o vše, čeho je soudům třeba k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce osobní, organisační, finanční, hospodářské, plánovací a po stránce školení.

(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.

§ 39.

(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.

(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.

(3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.

§ 40.

Dohled na ústavy, v nichž se vykonává ochranné opatření, vykonává ministr, jehož orgány ústav spravují; tento ministr vydává též předpisy o tom, jak se v těchto ústavech vykonávají ochranná opatření.

§ 41.

(1) Do doby, než budou provedeny volby soudců a vojenských soudců, platí o přijímání soudcovských čekatelů, o ustanovování soudců a vojenských soudců, jakož i o úpravě pracovních a platových poměrů soudcovských čekatelů, soudců a vojenských soudců dosavadní předpisy.

(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1

1. a) přísluší soudcům z povolání služební označení „soudce“;
2. b) vojenské soudce u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu ustanovuje a do funkcí určuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 42.

Do doby, než budou provedeny volby soudců z lidu, platí o jejich právním postavení, zejména o jejich povolávání (určování), pokud tento zákon nestanoví jinak, dosavadní předpisy.

§ 44.

Doba uvedená v §§ 41 a 42 je dobou nové soudní organisace.

§ 45.

Funkci kárného žalobce v kárném senátě nejvyššího soudu vykonává soudce nejvyššího soudu, určený k tomu předsedou nejvyššího soudu z řad soudců trestního nebo občanskoprávního kolegia na celý rok předem.

§ 46.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro vojáky činné u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, pokud jde o jejich vojenský služební poměr, všechny právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i všechny vojenské služební řády a předpisy.

(2) Kázeňskou pravomoc nad vojenskými soudci vykonávají jejich soudcovští představení; kázeňskou pravomoc nad předsedou vojenského kolegia nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu.

(3) O kázeňské pravomoci nad ostatními vojáky činnými u vojenských soudů a u vojenského kolegia nejvyššího soudu a nad vojáky činnými u hlavní správy vojenských soudů platí ustanovení kázeňského řádu. Kázeňskou pravomoc nad náčelníkem hlavní správy vojenských soudů vykonává ministr spravedlnosti.

(4) Opatření podle zákona č. 85/1950 Sb., týkající se vojáků činných u vojenských soudů, u vojenského kolegia nejvyššího soudu a u hlavní správy vojenských soudů, činí ministr národní obrany v dohodě s ministrem spravedlnosti.

§ 47.

(1) Dosavadní sídla a obvody okresních a krajských soudů stávají se sídly a obvody lidových a krajských soudů.

(2) Kde se platné předpisy zmiňují o okresních soudech, rozumějí se jimi lidové soudy.

§ 48.

Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.

§ 49.

Podrobnější předpisy o organisaci práce u lidových, krajských a vojenských soudů, zejména o zřizování poboček lidových soudů, o zavádění pravidelných úředních dnů a o rozvrhu práce, upraví ministr spravedlnosti.

§ 50.

Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 51.

(1) Zákon č. 321/1948 Sb., o Sboru uniformované vězeňské stráže, se ruší.

(2) Příslušníci Sboru uniformované vězeňské stráže stávají se příslušníky Sboru národní bezpečnosti.