Vládní nařízení, kterým se provádí zákoník práce

§ 59

Výdělek po pracovním úrazu

(1) Jestliže organizace, která je povinna poskytovat náhradu, prokáže, že postižený dosahuje ze své viny v zaměstnání po pracovním úrazu nižšího výdělku než jeho spolupracovníci vykonávající stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní pracovníci.

(2) Ke snížení nebo zvýšení výdělku pracovníka po úrazu v důsledku změny daňové sazby, k níž došlo z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu, se při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku nepřihlíží.

§ 60

Výplata náhrady za ztrátu na výdělku

Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí organizace pravidelně jednou měsíčně.

§ 61

Náklady pohřbu

(1) Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého.

§ 62

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytuje manželu na základě potvrzení o sňatku, dětem na základě dokladu o přiznání sirotčího důchodu.

§ 62a

Ustanovení zákoníku práce a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 o působnosti závodních výborů platí i pro závodní výbory ve státních orgánech a ve společenských organizacích, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 62b

(1) Závodní výbory v ministerstvech, v jiných ústředních a v jiných státních orgánech při plnění svých úkolů nezasahují do činnosti, kterou tyto orgány vykonávají jako nositelé a vykonavatelé státní moci a správy, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

(2) Závodní výbory ve společenských organizacích nezasahují do činnosti, kterou tyto organizace vykonávají podle svých stanov, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

§ 62c

(1) Je-li pracovník převáděn na jinou práci, překládán do jiného místa nebo je-li s ním rozvazován pracovní poměr výpovědí nebo okamžitě rušen v souvislosti s odvoláním z funkce, které provádí předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo Sněmovny lidu nebo předsednictvo Sněmovny národů, president republiky, Česká národní rada nebo Slovenská národní rada, vlády Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, nevyžaduje se k těmto úkonům součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí.

(2) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným státními orgány pro jejich pracovníky se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

(3) Závodní výbory ve státních orgánech v oboru vojenské správy se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění.

(4) K výpovědím dávaným do konce roku 1970 pracovníkům ústředních orgánů státní správy, vědeckovýzkumných ústavů a jiných zařízení přímo řízených ústředními orgány státní správy, pracovníkům národních výborů, správním pracovníkům soudů, prokuratury a státních notářství, pracovníkům Československého rozhlasu, Československé televize, Československého filmu a tiskových agentur a redaktorům periodického i neperiodického tisku a nakladatelství

1. a) z důvodu vládou stanoveného snížení řídícího a správního aparátu nebo
2. b) proto, že nejsou způsobilí plnit povinnosti vyplývající z jejich pracovního poměru, protože nesplňují politické požadavky kladené na jejich práci, zejména jestliže narušili svou činností socialistický společenský řád a nemají proto důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce nebo svého dosavadního pracovního místa (§ 46 odst. 1 písm. e) zákoníku),

se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem. Totéž platí, je-li do konce roku 1970 s uvedenými pracovníky okamžitě rušen pracovní poměr pro narušení socialistického společenského řádu (§ 53 odst. 1 písm. c) zákoníku). Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

§ 62d

(1) Závodní výbory ve společenských organizacích se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění, ani nekontrolují jejich přijímání do pracovního poměru a jejich pracovní a mzdové zařazení. Rozvazuje-li výpovědí nebo ruší-li okamžitě pracovní poměr společenská organizace, je k tomu třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení na jinou práci a k přeložení do jiného místa se u politických pracovníků ustanovovaných do jejich funkcí orgány společenských organizací nevyžaduje součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí. U jiných pracovníků je třeba tato opatření projednat se závodním výborem.

(2) Závodní výbory v zařízeních společenských organizací nekontrolují přijímání a pracovní a mzdové zařazení politických pracovníků, kteří jsou do své funkce ustanovováni orgány těchto organizací; k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s těmito pracovníky je třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení těchto pracovníků na jinou práci a k jejich přeložení do jiného místa se součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí nevyžaduje.

(3) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným orgány společenských organizací se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

§ 62e

K výpovědím dávaným vědeckým pracovníkům Československé akademie věd podle § 20 odst. 4 zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., a vědeckým pracovníkům Slovenské akademie věd podle § 19 odst. 4 zákona Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb., se součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí nevyžaduje.

§ 63

(1) Jako výkon práce se posuzuje doba

1. a) kdy pracovník nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost pracovníka, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
2. b) dovolené na zotavenou,
3. c) kdy si pracovník vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
4. d) kdy pracovník nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy.

(2) Pro účely dovolené na zotavenou se však jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, pracovní neschopnosti, doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, a doba další mateřské dovolené; pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace odpovídá, se posuzuje jako výkon práce.

(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou, se posuzuje pracovník, který koná v týdnu práci po stanovenou pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval šest pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to neplatí u pracovníka, jemuž byla na jeho žádost povolena kratší pracovní doba.

§ 64

Účinnost