Zákon o hospodaření s byty

§ 66.

Slučování bytů.

Bez souhlasu výkonného orgánu místního národního výboru nelze byt jako celek ani jeho jednotlivé části připojit k sousedním bytům.

§ 67.

Užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

(1) Užívat bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k bydlení lze toliko se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru.

(2) Tento souhlas může být dán jen tehdy, je-li to nutné v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu a nelze-li uspokojení tohoto zájmu dosíci hospodárně jiným způsobem.

§ 68.

Zřizování a dělení bytů.

(1) Výkonné orgány místních národních výborů mohou upravit na byty místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

(2) Dělit byty může výkonný orgán místního národního výboru jen tehdy, lze-li provedením potřebných stavebních změn a prací vytvořit z uvolněného bytu dva nebo více samostatných stavebně uzavřených bytů s vlastním příslušenstvím.

(3) Prováděcí předpisy stanoví podmínky, za jakých může výkonný orgán místního národního výboru provádět stavební práce, uvedené v předchozích odstavcích, a způsob jejich finanční úhrady.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na vojenské byty.

§ 71.

Přesun působnosti.

(1) Rada ústředního národního výboru hlavního města Prahy a rada ústředního národního výboru města Bratislavy určí, které úkoly podle tohoto zákona obstarávají z důvodu účelnosti výkonné orgány ústředních národních výborů. To platí přiměřeně též pro městský národní výbor ve Vysokých Tatrách.

(2) Rady městských národních výborů krajských měst, v nichž působí obvodní národní výbory, určí se souhlasem rady krajského národního výboru, které úkoly podle tohoto zákona obstarávají z důvodu účelnosti výkonné orgány městských národních výborů.

§ 72.

Řízení ve věcech vojenských bytů.

(1) Pro řízení, jež provádějí podle tohoto zákona náčelníci, platí předpisy o řízení ve věcech správních (správní řád).

(2) O odvoláních z rozhodnutí náčelníka podle tohoto zákona rozhoduje velitel vojenského okruhu.

§ 73.

Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož z úhrnu podlahové plochy všech místností připadají aspoň dvě třetiny na byty a který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nečítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností (§ 76) 120 m².

§ 74.

Výhody, přiznané tímto zákonem vlastníkům rodinných domků, příslušejí též

1. 1. poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břímě, odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. lednem 1957;
2. 2. dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem, a čekatelům družstevních rodinných domků.

§ 75.

Pojem bytu.

(1) Bytem se rozumí jednotlivá místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto svému účelu jako samostatné bytové jednotky.

(2) V pochybnostech, zdali jednotlivá místnost nebo soubor místností je samostatným bytem, rozhodne stavební úřad.

§ 76.

Obytné místnosti.

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m², kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.

(2) Za těchto podmínek považuje se za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m². U takových kuchyní se při zjišťování výměry podlahové plochy obytných místností počítá toliko část podlahové plochy, o kterou je kuchyně větší než 12 m².

(3) V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

§ 77.

Podnikové byty.

Za podnikové byty se považují byty v obytných domech, které dne 31. prosince 1956 byly organisace oprávněny přidělovat svým zaměstnancům, jakož i byty v obytných domech, které organisace získají po 31. prosinci 1956 novou výstavbou nebo jiným způsobem pro účely ubytování vlastních zaměstnanců.

§ 78.

Vojenské byty.

(1) Vojenskými byty se rozumějí

1. 1. všechny byty v obytných domech, určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání;
2. 2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vyjímajíc však byty,
   1. a) jež mají povahu podnikových bytů nebo bytů zaměstnaneckých;
   2. b) které jsou v domech družstev nebo v rodinných domcích.

(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal být uživatel bytu vojákem z povolání, nebo uživatelem směnou bytu se stala osoba, jež není vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

§ 79.

Byty ministerstva vnitra.

Za byty ministerstva vnitra se považují byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování příslušníků ministerstva vnitra v činné službě.

§ 80.

Společné ustanovení pro podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra.

Podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra nepozbývají své povahy, byl-li dům svěřen do správy domovní správě. Prováděcí předpisy stanoví, která práva, jež ve věcech upravených tímto zákonem náležejí vlastníku domu, příslušejí v těchto případech, jakož i u vojenských bytů uvedených v § 78 odst. 1 organisaci, náčelníku nebo krajské správě.

§ 81.

Byty významných vědeckých a uměleckých pracovníků a odpovědných veřejných činitelů.

Při posuzování bytové potřeby významných vědeckých a uměleckých pracovníků a odpovědných veřejných činitelů přihlížejí výkonné orgány místních národních výborů též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce; to platí zejména při přidělování bytů podle §§ 18 a 19 a při rozhodování podle § 52.

§ 82.

Výhrada bytů.

(1) Část nově stavěných podnikových bytů, vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra musí být vyhrazena pro ubytování osob, jejichž pobyt v obci nezbytně vyžaduje zajištění veřejných služeb. Úhrn podlahové plochy obytných místností takto vyhrazených bytů smí činit nejvýše 20 % úhrnu podlahové plochy obytných místností všech zároveň dokončených bytů. V těchto mezích určí počet vyhrazených bytů rada okresního národního výboru podle místních poměrů.

(2) Vláda může ve výjimečných případech rozhodnout, aby se části vyhrazených bytů, nejvýše však poloviny, použilo k účelům, které zároveň stanoví.

(3) Vyhrazené byty nemají povahu podnikových bytů, vojenských bytů ani bytů ministerstva vnitra.

§ 83.

Příslušníci rodiny.

Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí manžel (manželka), příbuzní v přímém pokolení (i z osvojeneckého poměru) a sourozenci.

§ 84.

Příslušníci domácnosti.

(1) Za příslušníky domácnosti uživatele bytu se mimo příslušníky jeho rodiny a jeho zetě (snachu) považují též jiné osoby s ním příbuzné nebo sešvagřené, které nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a pečují o společnou domácnost nebo jsou na něho odkázány svou výživou nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na jeho péči.

(2) Za příslušníky domácnosti považují se též osoby, jež za plat obstarávají domácké nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka), jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň 3 roky.

§ 85.

Tento zákon se nevztahuje

1. 1. na budovy, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a zaměstnanců, ani na byty těchto osob v jiných domech, pokud tyto osoby nejsou československými občany;
2. 2. na budovy, jichž pro svoje účely užívají orgány mezinárodních organisací a institucí, a na byty členů a zaměstnanců těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a zaměstnancům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv sjednaných s Československou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výhody a imunity;
3. 3. na budovy určené k přechodnému ubytování, na budovy určené pro ubytování mládeže připravující se k povolání a na jiné internáty a na budovy ústavů sociální péče;
4. 4. na vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a na objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra;
5. 5. na zaměstnanecké byty.

§ 86.

(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech, při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a určené ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověřeni dozorem na tyto budovy (objekty, ústavy a zařízení) nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet.

(2) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu zaměstnaneckého, rozhodne výkonný orgán okresního národního výboru.

§ 87.

O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností, může výkonný orgán místního národního výboru činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru.

§ 88.

Neplatnost smluv o bytech.

Nájemní (podnájemní) a jiné smlouvy o užívání bytů nebo jejich částí, sjednané po počátku účinnosti tohoto zákona proti jeho ustanovením nebo proti prováděcím předpisům k němu vydaným, jsou neplatné.

§ 89.

Poměr k dosavadním předpisům.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména se zrušuje zákon č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty. Pokud se právní předpisy dovolávají ustanovení zákona č. 138/1948 Sb. nebo prováděcích předpisů k němu vydaných, rozumějí se tím napříště příslušná ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných.

(2) Zrušují se ustanovení § 4 odst. 2 až 5 a §§ 5, 6 a 12 zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti.

§ 90.

Prováděcí předpisy.

Ministerstvo místního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady (orgány) vyhláškou v úředním listě předpisy potřebné k provedení tohoto zákona. V předpisech budou pro účely tohoto zákona vymezeny též pojmy, jichž se v něm užívá, a zároveň vymezena účast výkonných orgánů místních národních výborů při soudním řízení o výpovědi chráněných nájmů a o výkonu soudní exekuce vyklizením bytu (§ 389 odst. 3 a § 556 odst. 1 o. s. ř.).

§ 91.

Počátek účinnosti.