Vyhláška ministerstva dopravy o řádu pro cejchování vnitrozemských plavidel

§ 1

účinné od 1. 4. 1964(1) Cejchování plavidla, cejchovní zkoušku a přecejchování provádějí pobočky Státní plavební správy v Bratislavě (dále jen „plavební správa“) na písemnou žádost provozovatele plavidla. K žádosti musí být připojeny:

1. účinné od 1. 4. 1964a) cejchovní průkaz, pokud byl již dříve vydán,
2. účinné od 1. 4. 1964b) údaje o druhu a počtu posádky,
3. účinné od 1. 4. 1964c) seznam předmětů patřících k plné výstroji, jakož i seznam zásob s přibližným udáním jejich váhy.

účinné od 1. 4. 1964(2) Provozovatel plavidla je povinen přistavit plavidlo prázdné na stanoviště, které určí plavební správa a pomáhat podle pokynů plavební správy při provádění cejchovních úkonů.

§ 2

účinné od 1. 4. 1964(1) Cejchování lodi započne stanovením roviny ponoru prázdné lodi, tj. stanovením roviny odpovídající poloze, kterou zaujme loď při zatížení:

1. účinné od 1. 4. 1964a) výstrojí, zásobami a posádkou, které loď nezbytně potřebuje, aby mohla plout,
2. účinné od 1. 4. 1964b) vodou na dně, kterou není možno vyčerpat obyčejnými čerpacími prostředky,
3. účinné od 1. 4. 1964c) u lodí samohybných také vodou používanou pro jejich chod a provozní zásobou pohonných hmot.

účinné od 1. 4. 1964(2) Loď musí být v normální poloze.

§ 3

účinné od 1. 4. 1964(1) Cejchovní prostor je omezen vnějšími stěnami lodního tělesa, rovinou ponoru prázdné lodi (dolní cejchovní rovina) a rovinou největšího ponoru (horní cejchovní rovina). Výška tohoto prostoru je cejchovní výška. Váha vody vytlačené tímto prostorem udává nosnost lodi.

účinné od 1. 4. 1964(2) Horní cejchovní rovina je určena volným okrajem lodi předepsaným nebo obvyklým pro vodní cestu, pro niž je loď určena.

účinné od 1. 4. 1964(3) Loď, kterou před cejchováním nelze přivést ani přibližně do rovnovážné polohy, má horní cejchovní rovinu v takové vzdálenosti od střední rovné části dna, aby loď při plném zatížení tuto horní cejchovní rovinu zaujala.

§ 4

účinné od 1. 4. 1964(1) K určení objemu cejchovního prostoru rozdělí se tento prostor ponornými rovinami na cejchovní vrstvy zpravidla o výšce 1 dm.

účinné od 1. 4. 1964(2) Dvěma příčnými řezy, jejichž poloha se řídí podle tvaru lodi, vedenými kolmo k podélné ose lodi a k vodní hladině, rozdělí se roviny omezující cejchovní vrstvy na koncové a střední díly tak, aby střední díly byly ohraničeny přibližně přímkami. Koncové díly těchto rovin jsou pak ohraničeny křivkami. Délka každého dílu těchto rovin rozdělí se na 4 části a v dělících bodech se odměří jejich šířky.

účinné od 1. 4. 1964(3) K výpočtu plošného obsahu ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla:

účinné od 1. 4. 1964v/3 (1a + 4b + 2c + 4d - 1e). (Viz obr. 1.)

účinné od 1. 4. 1964Ostatní plochy se vypočtou podle pravidla lichoběžníku:

účinné od 1. 4. 1964v (a/2 + b + c + d - e/2). (Viz obr. 2.)

účinné od 1. 4. 1964Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

účinné od 1. 4. 1964OBR 1.

účinné od 1. 4. 1964

účinné od 1. 4. 1964OBR 2.

účinné od 1. 4. 1964

účinné od 1. 4. 1964(4) Jsou-li délky koncových dílů jednotlivých ponorných rovin nestejné (obr. 2), mohou se rozdělit stejným způsobem, jako byla rozdělena nejkratší ponorná rovina, kterou je obyčejně rovina ponoru prázdné lodi a nejkrajnější výběžky na přídi a zádi lodi se vypočítají zvlášť. Tyto nejkrajnější výběžky nesmí být delší než délky části přiléhajících koncových dílů.

účinné od 1. 4. 1964(5) Objem jedné cejchovní vrstvy rovná se polovičnímu součtu ploch horní a dolní ponorné roviny, ohraničujících cejchovní vrstvu, násobenému výškou cejchovní vrstvy. Součet cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.

§ 5

účinné od 1. 4. 1964Váha nákladu se rovná tolika tunám, kolik m³ cejchovního prostoru je ponořeno ve sladké vodě.

§ 6

účinné od 1. 4. 1964(1) K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodi stupnice ponoru (cejchovní stupnice), a to symetricky po dvou v rovinách kolmých k podélné ose lodi a k vodní hladině. U lodí delších než 40 m zhotoví se tyto stupnice ve třech rovinách, z nichž jedna je přibližně uprostřed délky lodi a dvě krajní jsou na přední a na zadní části lodi ve vzdálenostech od této střední roviny, rovnajících se asi jedné třetině úhrnné délky lodi. U lodí do 40 m délky postačí cejchovní stupnice ve dvou rovinách přibližně v první a druhé třetině délky lodí.

účinné od 1. 4. 1964(2) Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.

účinné od 1. 4. 1964(3) U lodí s plochým dnem je nulový bod každé cejchovní stupnice na vnější ploše dna. U lodí s kýlem nebo se dnem stoupajícím od středu k bokům je nulový bod každé cejchovní stupnice v nejnižším bodě příčného řezu lodi, v místě, kde je cejchovní stupnice; u lodí s kýlem je tedy nulový bod na spodní hraně kýlu.

účinné od 1. 4. 1964(4) Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi lodi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.

§ 7

účinné od 1. 4. 1964O postupném zvětšování výtlaku lodi pro každý centimetr středního ponoru, jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech stupnicích počínaje dolní cejchovní rovinou, vyhotoví se tabulka. Toto zvětšení výtlaku pro každý centimetr cejchovní vrstvy se určí dělením jejího objemu její výškou v centimetrech.

§ 8

účinné od 1. 4. 1964Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží

účinné od 1. 4. 1964(1) Výtlak lodi prázdné se stanoví pouze přibližně znásobením největší délky největší šířkou, ponorem uprostřed délky lodi a součinitelem 0,7. Uvedené rozměry se změří buď na samotné lodi nebo se stanoví podle stavebních výkresů.

účinné od 1. 4. 1964(2) Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi dolní cejchovní rovinou a horní cejchovní rovinou.

účinné od 1. 4. 1964(3) Cejchovní stupnice se nezhotovují. Na místech, kde by měly být, a to kolmo nad nulovými body dna, umístí se cejchovní značky.

účinné od 1. 4. 1964(4) Tabulka postupného zvětšování výtlaku se nevyhotovuje.

§ 9

účinné od 1. 4. 1964(1) Pro každou cejchovanou loď se vyhotoví cejchovní průkaz.

účinné od 1. 4. 1964(2) Před vydáním cejchovního průkazu se vyznačí na obou bocích plavidla horní cejchovní rovina cejchovní tabulkou nebo ryskou, která se vyseká nebo navaří. Spodní hrany rysky a cejchovní tabulky musí být v úrovni horní cejchovní roviny. Vedle rysky (cejchovní tabulky) se umístí cejchovní značky. Cejchovní značky se do boku plavidla vysekají, vyrazí důlčíkem nebo navaří. Ryska (cejchovní tabulka) se vyznačí uprostřed boku plavidla; jsou-li na boku plavidla tři cejchovní stupnice, vyznačí se ryska (cejchovní tabulka) u prostřední cejchovní stupnice.

účinné od 1. 4. 1964(3) Cejchovní značka se skládá:

1. účinné od 1. 4. 1964a) z poznávacích písmen plavební správy, v jejímž cejchovním rejstříku je plavidlo zapsáno,
2. účinné od 1. 4. 1964b) z čísla zápisu plavidla v cejchovním rejstříku,
3. účinné od 1. 4. 1964c) z rozpoznávacích písmen státu (ČS).

účinné od 1. 4. 1964(4) Cejchovní značka se také namaluje na nejtrvanlivější části přídě plavidla; k cejchovní značce se připojí údaj o nosnosti plavidla v tunách.

účinné od 1. 4. 1964(5) U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodi, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodi zřetelnou přímkou 20 cm dlouhou a 5 cm širokou. Spodní hrana této přímky se kryje se spodní hranou rysky (cejchovní tabulky).

§ 10

účinné od 1. 4. 1964(1) Cejchovní zkouška popřípadě přecejchování se provádí:

1. účinné od 1. 4. 1964a) po dokončení větší opravy nebo přestavby plavidla nebo po změně vnějších anebo vnitřních rozměrů lodí nejpozději do 3 měsíců,
2. účinné od 1. 4. 1964b) nejpozději do 10 let po vydání cejchovního průkazu, nedošlo-li v této době ke změnám uvedeným v bodě a),
3. účinné od 1. 4. 1964c) v případě, že o správnosti údajů v cejchovním průkazu lze oprávněně pochybovat.

účinné od 1. 4. 1964(2) Jestliže nebyla provedena cejchovní zkouška nebo přecejchování podle ustanovení odstavce 1, pozbývá cejchovní průkaz platnosti.

účinné od 1. 4. 1964(3) U naložené lodi se omezí přezkoušení údajů cejchovního průkazu jen na rozměry, které lze v tomto stavu na plavidle měřit.

účinné od 1. 4. 1964(4) Cejchovní průkazy lodí zrušených nebo z provozu vyřazených provozovatel plavidla vrátí plavební správě.

§ 11

účinné od 1. 4. 1964(1) Před cejchovní zkouškou plavební správa přezkouší, zda na plavidle od posledního cejchování nebyly provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo cejchovní značky jsou neporušené.

účinné od 1. 4. 1964(2) Zjistí-li se, že na plavidle byly provedeny stavební změny, mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována. Jestliže provozovatel plavidla přecejchování odmítne, cejchovní průkaz jako neplatný se odebere.

účinné od 1. 4. 1964(3) Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodi se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. Shledá-li se, že výtlak se zmenšil nebo zvětšil méně než o 1 %, změní se výsledek původního cejchování, jen žádá-li o to provozovatel plavidla. Je-li zmenšení nebo zvětšení výtlaku cejchovního prostoru větší než 1 %, je nutno loď přecejchovat.

účinné od 1. 4. 1964(4) Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutné snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající zmenšené výšce cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodi), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr středního ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.

účinné od 1. 4. 1964(5) Při přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz jako neplatný se odebere. Podle možností použije se při přecejchování výsledků předchozího cejchování.

§ 12

účinné od 1. 4. 1964Po skončení cejchování, cejchovní zkoušky a přecejchování, plavební správa zruší starší cejchovní značky a opraví na lodi příslušné nápisy.

§ 13